Výroba kamionů značky Liaz letos v září definitivně skončila. Někdejší pobočný závod na Plzeňsku, který se od severočeského výrobce nákladních vozů oddělil v roce 1992 a nyní působí pod názvem SVA Holýšov, se však kvůli tomu nemusí cítit jako sirotek. Do roku 1990 sice byli Holýšovští obratem na Liazu stoprocentně závislí, ročně vyráběli až sedmnáct tisíc kabin kamionů, v posledních letech z toho však prakticky zbyly jen náhradní díly, které tvoří asi tři procenta tržeb. Zhruba 70 procent nyní připadá na export.
Firma přežila i díky tomu, že dokázala rychle navázat na svou autobusovou tradici (koncem 60. let se v Holýšově vyráběly autobusy Škoda 706 RTO). Už v roce 1991 došlo ke kontaktům s německou firmou Kassbohrer Setra z Ulmu. Český podnik začal pro autobusy značky Setra vyrábět podsestavy svařovaných koster, výlisky a kabelové svazky. Spolupráce pokračovala i po roce 1994, kdy došlo k fúzi Setry s autobusovou divizí společnosti Mercedes Benz a vznikl nový subjekt nazvaný EvoBus. Holýšov měl z tohoto sloučení zpočátku prospěch, přineslo mu rozšíření zakázek pro další závody, a to v německém Mannheimu, ve Francii a Španělsku.
V roce 1998 se německý autobusový koncern rozhodl založit v Česku dceřinou firmu EvoBus Bohemia. Nový subjekt vznikl v těsné spolupráci se SVA, nejprve působil v jejím areálu a s pracovníky zapůjčenými od SVA. Od roku 2002 však pronajaté prostory opouští a stěhuje se do nové továrny na kraji Holýšova. Část původní výroby si tak nyní EvoBus zajišťuje v ČR sám, ale SVA pro něj stále lisuje některé plechové díly a dodává kabelové svazky.
SVA má nyní 750 zaměstnanců, dvě stě jich na základě smlouvy o spolupráci dosud pracuje pro EvoBus. "Předpokládáme, že tyto lidi v dohledné době firmě EvoBus předáme," uvedl předseda představenstva SVA Jaromír Jiřičný.
Výlisky pro Karosu Vysoké Mýto jsou další významnou zakázkou. "Konzultovali jsme tuto spolupráci v EvoBusu a naši partneři nakonec neměli námitky, abychom dodávali konkurentovi - v automobilovém průmyslu nejde o nic výjimečného," poznamenal Jiřičný.
Holýšov má dost výjimečné vybavení lisovny, podle předsedy představenstva Jiřičného je v ČR srovnatelné jen v mladoboleslavské Škodě, kopřivnické Tatře a pražské Avii. Kromě Karosy a EvoBusu nyní patří k odběratelům lisovaných dílů ze SVA také německé firmy Benteler (výrobce sestav pro VW a Audi), Grammer (výrobce automobilových sedaček) a Deutz (výrobce motorů; ze SVA odebírá olejové vany). Německý průmysl však prožívá nelehké období, a tak se SVA začal rozhlížet po zakázkách v dalších státech. "Podařilo se nám proniknout do Velké Británie s dodávkami stavebního kování, připravujeme kontrakt s firmou Widney, což je výrobce karavanů, budeme spolupracovat s francouzskou Feurecií," vypočítává Jiřičný.
Pokud jde o svařování, nyní se jedná především o svařence kabin zemědělských a stavebních strojů. Prostřednictvím západoevropských firem, které kabiny doplňují vybavením, je SVA dodává například společnostem John Deere či Komatsu.
Na svařence, výlisky a montáž speciálních (až 20 metrů dlouhých) kabelových svazků pro autobusy připadá zhruba po třiceti procentech tržeb firmy. Zbylých deset procent zajišťuje výroba lisovacího nářadí a svařovacích přípravků.
"Rok 2002 pro nás nebyl jednoduchý, jednak kvůli zpevňování koruny a také proto, že jsme velmi úzce navázáni na německé firmy," řekl Jiřičný. Slabší výkon německé ekonomiky na SVA citelně dopadl. Zisk tak byl podle Jiřičného jen minimální, 2,5 mil. Kč. Rok 2003 je ve znamení nových kontraktů, což vyvolává potřebu investic a výdajů na náběh výroby. Nějakou dobu tedy potrvá, než se nové kontrakty projeví v hospodářských výsledcích. Za pololetí tržby činily asi 250 mil. Kč a zisk byl jen nepatrný. Počet administrativních pracovníků a nevýrobních dělníků letos klesne o padesát osob, ale neznamená to, že by všichni museli podnik opustit; někteří mohou přejít do výroby, v níž se počet dělníků naopak zvýší.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr Korbel



