Nečekaní podezřelí

Vysoké a dlouhodobé dávky fluoridu a hliníku vedou k poruchám zubní skloviny, ke ztrátě chrupu a způsobují kostní fluorózu - nemoc podobnou artritidě, kdy postižení za velkých bolestí přestávají chodit. Tento komplex je také zřejmě zodpovědný za pokles inteligence u dětí i dospělých a možná se dokonce podílí na Alzheimerově nemoci. Tvrdí to Anna Strunecká, profesorka z katedry fyziologie a vývojové biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

A není sama. Stovky vědců z celého světa vydaly 2. září petici, ve které žádají, aby se nově posoudilo riziko fluoridace pro lidské zdraví. Mezi podepsanými vědci z 38 zemí je řada špiček, například nositel Nobelovy ceny za medicínu Dr. Arvid Carlsson. (Petici lze nalézt na: http://www.fluoridealert.org/integrity.htm.)

Názor odborníků však zdaleka není jednotný. Zatímco jedni už dlouho zvoní na poplach, druzí ubezpečují, že diskuse o fluoridu a hliníku jsou nafouklou bublinou.

Strunecká a další vědci by však rádi dokázali, že nadměrná konzumace fluoridu a hliníku škodí. Podle nich se totiž fluoridy přidávají do kuchyňské soli, dětské výživy - Sunaru, jsou v minerálkách, čaji, džusech a v některých zemích i v pitné vodě. Fluoridové tablety se předepisují těhotným, batolatům, školním dětem i seniorům. "Fluorid je také součástí zhruba sedmdesáti léků," upozorňuje Strunecká. Většina stomatologů ho také nadále propaguje jako ochranu proti zubnímu kazu a doporučuje kupovat takové pasty, které ho obsahují.

Hliník je třetí nejrozšířenější prvek a vůbec nejčastější kov na Zemi. Nachází se proto téměř všude a do potravinového řetězce přechází velmi často samovolně. Uvolňuje se ze sklenice, ze které člověk pije vodu (v řadě zemí fluoridovanou) nebo si s ní vyplachuje ústa po té, co si vyčistil zuby pastou s fluoridem. Případně z tetrapakové krabice - značný obsah byl zjištěn zvláště u kyselých džusů. Hliník obsahují také vlhčené ubrousky, krémy, spreje, ale i aspirin. Hliníkové soli se přidávají do mražených potravin, aby se vylepšil jejich vzhled. Používají se při výrobě sýru a piva.

"Nejhůře působí součinnost fluoridu s hliníkem, protože fluoridohlinitanové komplexy poskytují buňce falešnou informaci. Mají totiž schopnost napodobit zhruba devět set různých hormonů," míní Strunecká. Dodává však, že jí nejde o to dogmaticky všechno zakázat nebo omezovat: "Chceme jen upozornit na možná nebezpečí a zavést účinné programy prevence." V případě fluoridů je totiž vhodným množstvím jeden až dva miligramy denně, ale šálek čaje může obsahovat až 22krát tolik. (Další údaje viz tabulka).

Rána pro výrobce. Jestliže se vědcům podaří prokázat negativní dopady na lidský organismus, z trhu zřejmě budou muset zmizet některé výrobky. To by však byla rána pro jejich producenty.

"V USA, Kanadě a Velké Británii teče některým spotřebitelům z kohoutku pouze fluoridovaná pitná voda a hlasy těch, kteří tento stav kritizují, bývají mnohdy umlčovány," uvádí Strunecká. Například doktorka Phyllis Mullenix, dřívější vedoucí oddělení toxikologie ve Forsyth Dental Center (zubní centrum) v americkém Bostonu nepochodila, když v devadesátých letech žádala o grant, aby mohla pokračovat ve svých výzkumech na zvířatech. Národní instituty zdraví (U. S. National Institutes of Health) ji odmítl stručným vzkazem, že "fluoridy nemají vliv na funkci centrální nervové soustavy".

Strunecké zveřejnili na třicet vědeckých článků v odborných publikacích, ale často také byla prestižním tiskem odmítnuta. Například Česká stomatologická komora její článek o nových poznatcích o působení fluoridů s hliníkem nepřijala s vysvětlením, že je v rozporu s jejím oficiálním stanoviskem.

Česká stomatologická komora (ČSK) však podle svého prezidenta Jiřího Pekárka souhlasí s tím, že je třeba se mít před fluoridy na pozoru. Za nebezpečné považuje jejich vyšší koncentrace.

"Nejjednodušším projevem je zbarvení skloviny bílými až hnědými skvrnami a pokud by obsah fluoru v organismu byl ještě vyšší, tak může dojít i k deformaci na zubech. Nepopírám, že je proto třeba hlídat celkovou koncentraci fluoridů, které se do organismu dostanou. Pokud by člověk kombinoval fluoridové tabletky a minerálky nebo studniční vodu s vyšším obsahem fluoridů, nebezpečí skutečně hrozí," potvrdil Ekonomu Pekárek. Zdůraznil však, že zatím žádná z významných světových významných organizací jako WHO (Světová zdravotnická organizace) či FDI (Světová federace zubních lékařů) nezaujala k fluoridům negativní stanovisko.

"Zatím jsou stále považovány za významný prostředek prevence zubního kazu," konstatoval Pekárek. Že se mohou ukládat i v kostech a způsobit tak kosterní fluorózu, nevylučuje.

"Ve světové literatuře se uvádí, že sloučeniny fluoru s hliníkem mohou v organismu vytvořit potenciálně škodlivé komplexy," potvrdil Ekonomu vojenský toxikolog Jiří Kassa. Podle něho je riziko poškození zdraví při výrazném překročení denních dávek poměrně vysoké. "Považuji proto otázku regulace příjmu fluoridů za velmi důležitou," dodal.

Míra případného nebezpečí záleží také na způsobu, jak se fluoridy dostávají do organismu. Zatímco zevní aplikace, například čištění zubů zubní pastou s fluoridy nebo specifickými gely a laky aplikovanými v ordinaci lékaře, by se prezident ČSK Pekárek nebál, příznivcem vnitřní konzumace není. Polykat tablety, pít fluoridovanou vodu či užívat sůl nebo mléko s fluoridem by podle něj skutečně mohlo vést k nadbytečné konzumaci.

Především pro malé děti by obsah fluoridů v zubních pastách neměl být velký. Studie ukázaly, že dvou až tříleté děti spolykají při čištění zubů až 70 % použité pasty, pětileté pak ještě téměř polovinu. Příjem fluoridu na jedno čištění tak může dosáhnout množství srovnatelné s jednou fluoridovou tabletou.

V evropských zemích nejsou důsledky nadměrné konzumace fluoridu a jeho komplexu s hliníkem podle Strunecké zatím příliš markantní. Přesto již byl učiněn první krok k omezení fluoridů. Udělala ho Belgie. Loni v srpnu tehdejší ministryně zdravotnictví Magda Aelvoet zakázala volný prodej fluoridových doplňků. Učinila tak na základě zjištění svého poradního orgánu - Výboru pro zdraví. Ten prověřil všechny tehdejší studie o přidávání fluoridů do výrobků a dospěl k závěru, že jeho nadměrné užívání zvyšuje riziko osteoporózy (řídnutí kostí) a může poškodit nervový systém.

EU zatím fluoridy nezakázala. Thorsten Münch, mluvčí komisaře pro ochranu spotřebitelů Davida Byrnea, však loni pro německý deník Frakfurter Rundschau uvedl, že přílišná konzumace fluoridů může člověku škodit.

"Pokud konzumujete fluoridy ve velkém množství a jste náchylní vůči osteoporóze, tak se vystavujete určitému riziku," řekl Thorsten Münch.

Přesto je fluor v Evropské unii na tak zvaném pozitivním seznamu nové směrnice EU. Ta určuje prvky, které smí být používány jako potravinářské přísady.

"Povolené je užití malého množství, které by nemělo zdraví škodit," uvedla pro Ekonom další z mluvčích Komise pro ochranu zdraví a spotřebitelů Beate Gminder. Směrnice by měla vstoupit v platnost ještě letos. Až se tak stane, bude muset podle Gminder upravit svůj dosavadní zákaz volného prodeje výrobků s obsahem fluoridů i Belgie. Na kolik, to se teprve uvidí.

Nejhůře jsou na tom v třetích zemích. V jižní Africe, Indii, Číně. V některých oblastech je přirozeně vyšší hladina fluoridů i hliníku ve vodě. Signalizují to hnědé skvrny na zubech, které jsou nejprve vnímány jen jako závažná chyba na kráse. V dalším stadiu však může postižený přijít o zuby úplně. Jinou formou je kosterní fluoróza. Nemocný trpí obrovskými bolestmi, přestává chodit a nakonec znehybní. "A už se to skutečně mnohdy stává záležitostí celých vesnic," upozorňuje Strunecká.

Problém s hnědými zuby už dnes zná i Amerika. Tamní zubní odborníci však většinou hovoří o pouhé kosmetické vadě. Za její odstranění však žádají až osm tisíc dolarů.

Čínské studie ukazují na to, že zvýšený obsah fluoridů ve vodě brzdí rozvoj inteligence u dětí. Vědci srovnávali dětské skupiny ze dvou oblastí šanghajské provincie. Ty se lišily obsahem fluoridů v přirozených vodních zdrojích. V oblastech s vyšším výskytem fluoridů (4,12 mg/l) měly děti výrazně nižší hodnotu IQ (děti ve věku 8-13 let měly průměrné skóre o 19 bodů nižší), u 86 % se vyskytovala zubní fluoróza a u 9 % její kosterní forma. Čínské studie dále uvedly, že v embryích získaných při umělém přerušení těhotenství v oblastech se zvýšeným výskytem fluoridů bylo zjištěno celkové zpoždění nitroděložního vývoje mozku.

Po zhodnocení situace proto Strunecká spolu se svými vědeckými kolegy z celkem 37 pracovišť v Evropě, Izraeli, Chile, Indii a Číně vytvořila projekt, který měl spor odborníků rozlousknout: na jeho konci měla vzniknout objektivní studie o přínosech a riziku působení fluoridu za přítomnosti hliníku. Vědci pro tento výzkum žádali Brusel o finanční podporu z 6. rámcového programu určeného na rozvoj vědy a technologií Evropské unie. Ale neuspěli. Před pár dny přišlo z Bruselu zamítavé stanovisko. Strunecká se však nehodlá vzdát. "Z přiloženého vyhodnocení to vypadá tak, že snad hodnotitelé projekt ani nečetli. Je nám totiž vyčítáno, že jsme řadu věcí opominuli. Což však není pravda," brání se Strunecká. Do Bruselu proto poslala vyjádření, kde se snaží bod po bodu pochybnosti hodnotitelů vyvrátit.