Rada Evropské unie přijala dne 3. června 2003 dvě nové směrnice týkající se režimu zdaňování úroků a licenčních poplatků. Vzhledem k tomu, že členské státy mají povinnost implementovat tyto směrnice do 1. ledna 2004, bude jejich obsah aktuální i pro Českou republiku, která podle nich bude nucena upravit svoji vnitrostátní daňovou legislativu nejpozději ke dni svého vstupu do EU, to je do 30. dubna 2004.
Zdaňování úroků z vkladů fyzických osob. První je směrnice č. 2003/48/EC, která se týká zdaňování úroků z podnikatelských i nepodnikatelských vkladů fyzických osob. Jejím cílem je umožnit efektivní zdaňování úrokových příjmů (s výjimkou úroků z prodlení) v případech, kdy úrok plyne z jiné členské země EU, než kde je bydliště jeho příjemce. Směrnice chce omezit vliv různé míry zdanění na volný pohyb kapitálu v rámci Unie. Principům, na kterých je tato směrnice založena, byl již věnován článek v Ekonomu č. 28, proto se nebudeme tímto novým evropským předpisem dále zabývat.
Zdaňování úroků a licenčních poplatků v rámci skupiny podniků. Druhá z přijatých směrnic (č. 2003/49/EC) souvisí se zdaňováním úroků a licenčních poplatků placených v rámci skupiny podniků se sídlem v různých členských státech EU. Na tyto příjmy by měl být uplatňován stejný režim, jaký již nyní platí pro dividendy vyplácené mezi podniky se sídlem v EU v rámci jedné skupiny. Úroky (s výjimkou úroků z prodlení) a licenční poplatky, které mají zdroj ve společnosti se sídlem v jednom členském státě EU, proto budou osvobozeny v tomto státě od jakékoliv daně (zejména srážkové daně) v případě, kdy skutečným příjemcem těchto příjmů je společnost se sídlem v jiném členském státě EU.
Osvobození podle této směrnice se však bude uplatňovat pouze v případech, kdy plátce i příjemce jsou podniky v rámci jedné skupiny. Za podniky v rámci jedné skupiny se považují takové podniky, kdy majetková účast jednoho podniku na druhém je alespoň 25 %, popřípadě jsou-li oba tyto podniky vlastněny třetí osobou, která má v každém z nich účast alespoň 25 %. Aby se předešlo účelovým změnám vlastníků podniků, mají členské státy možnost neaplikovat toto osvobození v případech, kdy požadovaná minimální majetková účast netrvala ke dni výplaty nepřetržitě alespoň po dobu předcházejících dvou let (což bude pravděpodobně i případ České republiky). Členské státy dále mohou podmínit osvobození rozhodnutím příslušných orgánů své daňové správy vydaným na základě potvrzení plátce o splnění podmínek pro osvobození.
Členské státy navíc mají možnost aplikovat na vyplácené úroky a licenční poplatky ustanovení o převodních cenách mezi spřízněnými subjekty a také odmítnout přiznání tohoto osvobození v případech, kdy související transakce byly uzavřeny zejména za účelem snížení daňového zatížení.
Principy obou nových směrnic musí ČR včlenit do daňových zákonů a uplatňovat je ode dne našeho vstupu do Evropské unie.
Ve vztahu k českým subjektům bude mít první směrnice vliv zejména na české banky, u kterých mají vklady osoby z jiných členských států EU, a na české občany, jimž plynou úrokové příjmy ze zemí EU. Druhá směrnice pak sníží nepřímé daňové zatížení českých dceřiných společností, které platí úroky a licenční poplatky svým sesterským nebo mateřským společnostem se sídlem v členských státech EU.
Závěrem je vhodné poznamenat, že v současnosti je připravována tzv. euronovela českého zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk č. 402). V návrhu předloženém parlamentu však tyto směrnice ještě zapracovány nejsou. Novela pouze řeší implementaci dřívějších směrnic Rady ES č. 90/434/EEC, o společném zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů, a č. 90/435/EEC, o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností týkající se osvobození dividend placených mateřské společnosti v jiném členském státě EU. Stejně tak nám není známo, že by byla připravována příslušná novela zákona o správě daní a poplatků. Je však možné, že například cestou poslanecké iniciativy novela zohlední též výše popsanou novou evropskou daňovou legislativu.
martin.kopecky@bakernet.com, david.stanek@bakernet.com