Klíč k prosperitě podniků i celé společnosti lze nalézt právě v lidských zdrojích, v racionálním hospodaření s nimi a v uspokojování jejich potřeb. Dále v jejich formování a motivování, adaptací na procesy změn a vytvářením pracovních a sociálních podmínek pro zaměstnance.

O CO JDE?

Problémem řady podniků je, kde a jak najít na trhu práce kvalifikovanou pracovní sílu. Jak ty nejlepší potenciální zaměstnance přimět, aby pracovali pro jejich společnost a ne u konkurence a jak je následně udržet v podniku. K vyřešení těchto problémů slouží právě personální marketing.

V personálním marketingu jde především o zásadní a systematické aplikování koncepce marketingu v personalistice - strategie, metody a techniky marketingu jsou v personalistice používány vědomě. Zaměstnanec, resp. potenciální zaměstnanec, se stává "klientem", o jehož přízeň se podnik uchází. Management pak dělá vše pro získání vynikajících zaměstnanců a jejich udržení v podniku.

PERSONÁLNÍ VÝZKUM

Nástrojem personálního marketingu je personální výzkum. Cílem tohoto výzkumu je systematicky shromažďovat informace a analyzovat je za účelem optimální realizace vlastní interní a externí personální strategie.

Na interním trhu práce to znamená, že management musí vědět, které hodnoty jsou pro zaměstnance důležité. Musí například vědět, které motivační faktory především podněcují zaměstnance k mimořádným výkonům, znát důvody nepřítomnosti a fluktuace pracovníků.

Externí oblast personálního výzkumu obsahuje analýzu trhu práce, především potřeb a očekávání potenciálních zaměstnanců.

V průběhu března a dubna 2003 byl proveden personální marketingový výzkum u obráběčů kovů v olomouckém a prostějovském regionu. Cílem výzkumu bylo zjištění názorů, potřeb a očekávání stávajících i potenciálních zaměstnanců firem. Bylo osloveno celkem 200 respondentů ze strojírenských podniků, středního odborného učiliště a úřadu práce. Dotazovaní odpovídali písemně na otázky v dotazníku.

Z výzkumu vyplynulo, že nejčastějším zdrojem informací o pracovních příležitostech jsou noviny a časopisy, poté úřady práce a rodinní příslušníci. Bylo prokázáno známé tvrzení o neochotě lidí v ČR stěhovat se či dojíždět za prací (2/3 respondentů jsou ochotni denně dojíždět pouhých 15 až 30 minut). Mezi nejčastější příčiny konfliktů mezi nadřízenými a podřízenými patří špatná komunikace a neobjektivní hodnocení práce. Frekventovanými důvody odchodu pracovníků z firem pak je nedostatečné mzdové ohodnocení a lepší nabídka od konkurence.

Respondenti měli také určit vlastnosti, které by měla mít jejich ideální firma. Sídlo firmy by se mělo nacházet co nejblíže bydlišti pracovníků, měl by se vytvořit dobrý pracovní kolektiv a firma musí nabízet nadprůměrné výdělky v oboru i v regionu. Mezi nejžádanější zaměstnanecké výhody patří vysoký příplatek k hodinové mzdě za odpolední a noční směny, delší dovolená a poskytování všech pracovních pomůcek zdarma.

Výzkum mj. prokázal, že lidé nejdříve uspokojují potřeby fyzického přežití (biologické potřeby, pocit bezpečí a jistoty), poté psychického přežití (společenské potřeby, úcta vedení a spolupracovníků, seberealizace). Management firem se při svém jednání chová podobně - nejdříve zabezpečuje přežití firmy a dosahování zisku, poté se zabývá společenskými problémy.

Personální marketing pomáhá rozpoznat potřeby a přání stávajících i potenciálních zaměstnanců. Zjištěním a uspokojováním jejich potřeb podnik může odhalit konkurenční výhody vůči ostatním firmám a zajistit si tak konkurenceschopnost.
Související