Návrat do hry

Není tomu dlouho, co odbornou veřejností zmítala bouřlivá debata na téma zdaňování nerealizovaných kurzových rozdílů. Na kritiku vycházející jak z řad odborníků, tak z řad daňových poplatníků nakonec jako první zareagoval český parlament, který však tolik diskutovanou otázku vyřešil ryze šalamounsky - provedl změnu úpravy pro tehdy aktuální zdaňovací období. Dnes, necelý rok poté, se otázka nerealizovaných kurzových rozdílů na pořad dne vrátila.

Na počátku minulého roku vstoupily v účinnost nové postupy účtování pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví, které zavedly povinnost účtovat nerealizované kurzové rozdíly výsledkovým způsobem, tj. do výnosů či nákladů poplatníka. Kvůli provázanosti zdaňování příjmů s údaji vedenými v účetnictví a posílení české koruny v minulých letech tento postup prakticky znamenal zvýšení daňové povinnosti poplatníků, kteří evidují závazky znějící na cizí měnu, a naopak snížení daňové povinnosti poplatníků, kteří evidují pohledávky znějící na cizí měnu. Mnoho českých podnikatelských subjektů v uplynulých letech čerpalo vysoké úvěry od zahraničních věřitelů. Kdyby došlo k výsledkovému zaúčtování nerealizovaných kurzových rozdílů v roce 2002, ve většině případů by to vedlo ke značnému nárůstu jejich daňové povinnosti.

Skupina poslanců proto předložila parlamentu návrh, který nakonec poplatníkům umožnil odsunout zdanění nerealizovaných kurzových rozdílů o rok. Podle novely zákona o účetnictví, která nabyla účinnosti na sklonku roku 2002, si totiž mohl poplatník vybrat, zda bude v účetním období započatém v roce 2002 účtovat o nerealizovaných kurzových rozdílech výsledkově či bilančně, jako tomu bylo do konce roku 2001.

Aby se loňská situace neopakovala, Ministerstvo financí ČR v dubnu letošního roku informovalo poplatníky ve svém sdělení o postupu při zdaňování nerealizovaných kurzových rozdílů v roce 2003. Tentokrát již s vědomím možných dopadů jednorázového zdanění nerealizovaných kurzových rozdílů vzniklých v minulých obdobích na cash-flow poplatníků uvedlo, že pro zdaňovací období započatá v roce 2003 bude přijata úprava přímo v zákoně o daních z příjmů, a to s účinností až od 1. ledna 2004. Ta by měla podle dosavadních předběžných informací umožnit poplatníkům-účetním jednotkám účtujícím v podvojném účetnictví pro podnikatele a pojišťovnám vyloučit celkový nerealizovaný kurzový zisk (rozdíl mezi nerealizovanými kurzovými výnosy a náklady) vzniklý ke konci rozvahového dne z přepočtu pohledávek v cizí měně, závazků a dlužných cenných papírů ze základu daně pro rok 2003. Jde samozřejmě o pohledávky s dobou splatnosti delší než 12 měsíců. O tuto částku by pak měli poplatníci, kteří využili možnost odložit zdanění nerealizovaných kurzových rozdílů, postupně zvyšovat základ daně z příjmů v daňových přiznáních za následující tři zdaňovací období či období, za která se podává daňové přiznání. Mělo by jít nejméně o jednu třetinu posečkané daně v každém z těchto období. V případě konkurzu, likvidace či sloučení by však bylo nutné zdanit zbývající, dosud nezdaněnou část najednou.

Vzhledem k již zmíněné navrhované účinnosti novely zákona o daních z příjmů je jasné, že někteří poplatníci budou nuceni podat daňové přiznání za období spadající do kalendářního roku 2003 již dříve. Jedná se o poplatníky se zdaňovacím obdobím kratším 12 měsíců, zejména z důvodu přechodu na hospodářský rok. Těmto poplatníkům by na základě uvedeného sdělení ministerstva mělo být přiznáno v zásadě stejné postavení, jaké je předpokládáno novelou zákona o daních z příjmů. Na základě sdělení totiž mohou poplatníci, kteří byli nuceni podat daňové přiznání za zdaňovací období započaté po 31. prosinci 2002 ještě před účinností novely zákona o daních z příjmů, požádat o posečkání daně, respektive platbu daně připadající na nerealizovaný kurzový zisk ve splátkách. Této žádosti by mělo být automaticky vyhověno. Úrok, který je s těmito instrumenty spojen, má být poplatníkům za podmínky, že bude daň splacena ve třech shora popsaných splátkách, na žádost prominut. Obdobně jako v navrhované novele zákona o daních z příjmů by však za určitých okolností (např. ukončení činnosti) bylo nutno zbývající částku posečkané daně uhradit najednou.

Je dobře, že Ministerstvo financí ČR vzalo v úvahu důležitost této materie pro poplatníky, kteří čerpají dlouhodobé půjčky od zahraničních subjektů či dodávají své zboží a služby do zahraničí, a chce samo zmírnit dopad nového systému účtování nerealizovaných kurzových rozdílů na podnikatelskou veřejnost. Nebyl přitom akceptován rozdílný přístup pro daňové účely aplikovaný v řadě zemí EU, kdy se pro daňové účely zohledňují pouze realizované kurzové rozdíly. Tento postup by byl pro řadu poplatníků administrativně zatěžující.

ONDŘEJ DRÁB, KPMG Česká republika