Je běžnou praxí, že podniky vysílají své zaměstnance do jiného státu na přechodnou dobu k plnění pracovních úkolů. V takovém případě dochází k prolnutí úprav volného pohybu osob a volného pohybu služeb. Například český podnik vyšle svého zaměstnance do Rakouska za účelem instalace zařízení, které tento podnik prodává rakouskému zákazníkovi, a k následnému zaškolení personálu, jenž bude zařízení obsluhovat. Zatímco takto vyslaní zaměstnanci, kteří jsou občany nynějších zemí EU, požívají práva srovnatelná právům vyplývajícím z volného pohybu osob, ve vztahu k České republice budou i po vstupu do EU platit některá omezení. Poskytování služeb bude sice po vstupu České republiky do EU pro české občany a podniky v zásadě plně liberalizováno, Německo a Rakousko si však vyjednaly přechodné období, pokud jde působení zaměstnanců českých podniků na svém území. Na základě Přístupové smlouvy jsou tyto země oprávněny ponechat v platnosti restriktivní opatření, pokud jde o přístup k zaměstnání zaměstnanců českých podniků v oblasti služeb. Tato omezení lze nicméně použít pouze ve vztahu k taxativnímu výčtu odvětví služeb:
Pro Německo: určité služby v oblasti stavebnictví; čištění budov, zařízení a dopravních prostředků a činnosti v oblasti dekorace interiérů.
Pro Rakousko: činnosti v rostlinné výrobě; terénní úprava zahrad, parků, sadů a jiných zelených ploch; řezání, tvarování a konečná úprava ozdobného a stavebního přírodního kamene; výroba kovových konstrukcí a jejich dílů; určité služby v oblasti stavebnictví; pátrací a ochranné činnosti; čištění budov, zařízení a dopravních prostředků; činnosti související se zdravotní péčí a sociální péče bez ubytování.
Ve vztahu ke službám, které nejsou obsaženy ve výše uvedeném seznamu, a ve vztahu k ostatním členským zemím mimo Rakousko a Německo mohou být zaměstnanci českých podniků vysíláni do ostatních zemí EU bez omezení, tj. využívat všech práv, která jsou přiznávána občanům nynějších členských států.
Již nyní mohou být k provedení nebo dokončení díla pro německého zákazníka vysláni do Německa zaměstnanci českého podniku, který je zhotovitelem díla. V tomto směru existuje mezi SRN a ČR mezistátní dohoda (www.mpsv.cz). Na jejím základě je českým zaměstnancům, kteří jsou v pracovním poměru u českého zaměstnavatele, vydáváno v Německu povolení k pobytu. Jeho délka se řídí dobou nezbytnou k provedení nebo dokončení díla, zpravidla na dva roky.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jiří Ctibor



