Kvalita studia MBA v České republice

Podle množství článků, které se objevují v českém tisku by se mohlo zdát, že význam studia MBA u nás je již odborné i laické veřejnosti dostatečně znám, ale praxe to nepotvrzuje.

Dotazy, se kterými se na Českou asociaci MBA škol (CAMBAS) obrací řada zájemců, ale překvapivě i absolventů tohoto studia, svědčí o tom, že je nutno postavení studia MBA, kvalitu jednotlivých škol, význam jejich akreditace i případnou možnost nostrifikace tohoto titulu znovu vysvětlovat. A to tím spíše, že i v publikovaných článcích se objevuje řada nepřesností a při prezentaci jednotlivých škol mnoho marketingových triků.
Obrátili jsme se proto na předsedu České asociace MBA škol (CAMBAS), prof. Ing. Milana Malého, CSc., s žádostí o objasnění některých nejčastějších dotazů.
Začněme objasněním pojmu MBA, případně rozdílů v jeho chápání u nás a ve světě.
Titul MBA pochází ze zemí, kde vysokoškolské studium má již tradičně dva stupně: bakalářský a magisterský (magistr je anglicky master). Master znamená vyšší stupeň vysokoškolského studia, druhá část názvu vyjadřuje obor studia. V našem případě lze Business Administration volně přeložit jako podnikové hospodářství a management. Například v USA a ve Velké Británii je studium MBA ekvivalentem našemu studiu inženýrskému na ekonomických vysokých školách a fakultách.
To také zohledňuje náš Zákon o ekonomických vysokých školách, který studium MBA nezahrnuje do systému vysokoškolského studia. CAMBAS v souladu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) chápe studium MBA jako studium specializační po absolvování vysoké školy různých oborů pro ty, kteří pracují v manažerských funkcích nejen podniků, ale i nemocnic, divadel apod. Je zařazeno do tzv. celoživotního vzdělávání a obvykle se studuje bez přerušení zaměstnání. Slouží k tomu, aby si absolventi všech oborů studovaných na vysoké škole, včetně ekonomických i manažerských, osvojili potřebné metody manažerské práce. 
Čím se tedy liší studium MBA od klasického prezenčního vysokoškolského studia?
Lze to ilustrovat na změně pojetí studia MBA v zemích původu, především v USA. Americké školy si stále důsledněji kladou jako podmínku přijetí ke studiu předchozí manažerskou praxi, obvykle nejméně tříletou. To znamená, že student dokončí pouze bakalářský stupeň, nebo pokračuje na jiném oboru magisterského studia, třeba i na technickém, právnickém i medicínském. Pak nastoupí na manažerskou funkci a nejdříve po třech letech se znovu vrátí ke studiu prezenčnímu, dnes však obvykleji ke studiu při zaměstnání. Je samozřejmé, že metody výuky s takovou skupinou studentů jsou zcela odlišné od metod se studenty bez praktických manažerských zkušeností. Studium je problémově orientované, pracuje se v týmech, řeší se reálné případové studie z praxe. Studenti si navzájem vyměňují zkušenosti z vlastní praxe a jejich manažerské znalosti a dovednosti rychle rostou. Titul MBA tak otevírá dveře k úspěšné manažerské kariéře, slouží jako akcelerátor této kariéry.
Po nositelích tohoto titulu roste poptávka i v České republice, nejen u našich, ale hlavně zahraničních firem. Titul MBA zde ale otevírá dveře k úspěšné kariéře především tehdy, pokud studium má žádoucí a mezinárodně srovnatelnou kvalitu. 
Tím se dostáváme k hlavnímu problému, kterým je případná nostrifikace studia MBA u nás, což je uznání tohoto studia jako akademického. Jak to vlastně je?
Stanovisko CAMBAS tuto nostrifikaci nedoporučuje, neboť z postavení studia MBA u nás vyplývá jeho odlišný charakter od akademického inženýrského studia s ekonomicko-manažerským zaměřením. Výjimkou může být pouze studium MBA na vysoké škole v zahraničí, kdy se posoudí, zda obsah předmětů, délka studia, kvalita školy a další kvalitativní atributy odpovídají studiu na příslušné naší fakultě, potřebnému k získání našeho titulu, v tomto případě inženýra ekonomie.
Na rozdíl od studia MBA je kvalita studia spadajícího do českého vysokoškolského systému garantována akreditacemi, tj. potvrzením žádoucí kvality, které má právo udělovat pouze MŠMT. Všechny tituly získané na různých, u nás působících pobočkách zahraničních univerzit, ať se honosí jakýmkoliv názvem a zahraniční akreditací, jsou u nás platné jen tehdy, je-li daný program akreditovaný MŠMT nebo je nostrifikován příslušnou českou fakultou.
A nedá se to obejít, jak je v našich krajích zvykem?
V praxi samozřejmě dochází k obcházení českých akreditačních požadavků na akademické vzdělání. Zahraniční škola třeba založí svoji pobočku v ČR, výuka probíhá převážně v češtině, vyučují čeští učitelé najatí z jiných škol. Obsah studia se přizpůsobí české fakultě, která bude následně požádána o nostrifikaci. Je takovouto pobočku zahraniční školy možno považovat skutečně za zahraniční školu? Navíc zde české fakultě chybí jakákoliv možnost kontroly úrovně výuky a hlavně její náročnosti na studenty. O úrovni zahraniční školy může vypovídat počet jejích kmenových učitelů a jazyk, ve kterém probíhá výuka. A také prestiž instituce, která provádí akreditaci jejích výukových programů ve vlastní zemi.
Prestižní manažerské školy, např. Harvard Graduate School of Business mají pravidlo, že svůj diplom udělují v případě, že na zahraniční pobočce učí nejméně 80 procent jejich kmenových učitelů; samozřejmě v tom jazyce, ve kterém probíhá výuka na kmenové škole.
Jak se může adept studia MBA přesvědčit o kvalitě výuky, když všechny manažerské školy nabízejí zhruba podobný program?
V každé zemi existují prestižní a uznávané asociace, které akreditují programy MBA. Akreditace kmenové instituce je určitou zárukou úrovně i její pobočky v cizí zemi. Například v USA je to AACSB, ve Velké Británii AMBA, ve Španělsku AEEDE, v Itálii ASFOR, v Německu, Rakousku a Švýcarsku FIBAA, v Polsku FORUM, v Rusku RABE, v Nizozemsku VSNU. V České republice tuto funkci plní CAMBAS. Ta vznikla proto, aby v souladu se svým statutem dbala na kvalitu a prestiž studia MBA v ČR. Proto školy působící v ČR usilují i o získání této domácí akreditace, aby si ověřily, zda splňují kritéria kvality pro danou zemi.
Samozřejmě je vítané, aby vedle domácí akreditace se školy pokoušely o získání zahraničních, mezinárodních akreditací. Řada škol má dnes dvě i tři akreditace. Z nich se dnes za nejprestižnější považuje akreditace EQUIS (European Quality Improvement System) udělovaná European Foundation for Management Development (EFMD) se sídlem v Bruselu. V ČR má první stupeň této akreditace, tzv. EQUIP, prozatím pouze VŠE Praha. Kromě vlastních domácích škol uděluje akreditaci zahraničním školám nebo programům také např. americká AACSB nebo britská AMBA.
Znamená to, že titul MBA bez mezinárodní akreditace nemá mezinárodní platnost?
V této souvislosti je častým marketingovým trikem tvrzení škol poskytujících studium MBA o mezinárodním uznání titulu MBA. To vyvolává dojem, jakoby existoval nějaký nadnárodní orgán, který o mezinárodním uznání rozhoduje. Samozřejmě nic takového neexistuje a toto tvrzení je zkreslováním skutečnosti v tom smyslu, že existuje určité povědomí ve veřejnosti a u firem, které školy jsou prestižní a které méně. Různé žebříčky, uveřejňované čas od času v časopisech, nevyjadřují oficiální pořadí, ale pouze mínění daného časopisu či jeho expertů; jiný časopis může mít pořadí jiné. Konečné slovo má firma, která studenty zaměstná. Je na ní, nakolik se dostupnými informacemi řídí a nakolik informace považuje za důvěryhodné. Na druhé straně je však nutno zdůraznit, že studium MBA, jak již bylo řečeno, není u nás zařazeno do systému vysokoškolského studia. Vzniká zde reálné nebezpečí, že jej začnou bez žádoucí úrovně nabízet různí podnikavci, chápající to především jako stroj na peníze. Tomu se snaží zabránit svou soustavnou osvětovou činností i CAMBAS.
CAMBAS má ve svém dlouhodobém programu i sestavování žebříčku kvality jednotlivých škol MBA v České republice. Zatím pro toto hodnocení nemá dostatek podkladů, ale již dnes může dát případným zájemcům určitý návod, jak vybírat nejvhodnější školu, a nenaletět na řadu marketingových triků.
Prozradíte nám některá kritéria takového hodnocení?
Prvním kritériem hodnocení je úroveň a prestiž mateřské instituce, se kterou je škola organizačně i personálně spojena. Je-li to zahraniční škola, pak je užitečné zjistit její pověst a prestiž v mateřské zemi, zda má akreditaci prestižní asociace (marketingovým trikem je uvádění pouze členství!). U škol MBA spojených s českými vysokými školami, je užitečné zjistit, jak ekonomické fakulty těchto škol byly zařazeny MŠMT (to bylo v poslední akreditaci z roku 1998) do pěti skupin podle jejich úrovně. Informace jsou k dispozici na webové stránce MŠMT v části věnované akreditační komisi. Aktualizovanou akreditaci lze rovněž odvodit z novějších údajů o akreditaci všech studijních programů a oborů, která je rovněž uveřejněna na webové stránce MŠMT.
Dalším důležitým kritériem výběru je, jakou akreditaci má vlastní MBA škola či pobočka. Je však nutno rozlišovat členství v instituci a akreditaci příslušného programu. Například i prestižní organizace, jako AACSB, přijímají za členy i školy, jejichž program neakreditovaly. Naopak u asociací v zemích střední a východní Evropy bývá podmínkou členství akreditace alespoň jednoho jejich programu MBA, chtějí-li se stát členy asociace. To platí i o české CAMBAS. Jak už jsem řekl, vysokou prestiž má mezinárodní akreditace EQUIS, udělovaná EFMD v Bruselu. To je známka nejvyšší kvality.
Důležitým ukazatelem úrovně školy je jistě uplatnění jejich absolventů v praxi. Tady snad marketingové triky nepomohou, nebo ano?
Je samozřejmé, že uplatnění absolventů studia MBA je jedním z faktorů úspěšnosti. Pokud je procento úspěšných podstatně vyšší než u srovnatelných škol, pak již lze hovořit o jisté příčinné souvislosti. Marketingovým trikem je však vyzvedávání jednoho či dvou velice úspěšných jednotlivců, kde příčinou jejich úspěchu mohou být zcela jiné faktory, například být v daný čas ve správné politické straně.
Dalšími faktory při výběru vhodné školy mohou být i doporučení a zkušenosti spolupracovníků a přátel, nebo i materiální faktory, jako cena studia a jeho délka, lokalizace i vybavení školy.
Děkuji za vysvětlení
Eva Motejzíková