S evropským právem, "acquis communautaire", s jeho jednotlivými předpisy nebo přinejmenším s jeho transformací do českého právního řádu jsme prostřednictvím médií konfrontováni často. Avšak trochu se zapomíná na "procesní" stránku práva Evropského společenství (ES), zejména na způsob, jakým se mohou podnikatelé domoci svých práv vyplývajících z práva ES nebo práv, které jim sice právo ES přiznává, ale český právní řád je nezná nebo je dokonce vlastními právními předpisy popírá.

Od okamžiku vstupu ČR do EU budou české státní a samosprávné orgány muset aplikovat také právo ES. Rovněž je budou muset ctít také všechny soukromé osoby, tedy i podnikatelé. Každý veřejný orgán, který bude rozhodovat o právech a povinnostech podnikatelů, tak bude muset aplikovat nejen české právo, ale i právní předpisy ES. Naopak osoby, o jejichž právech a povinnostech bude rozhodováno, by měly umět v předmětných řízeních využít právo ES ve svůj prospěch, pokud pro ně budou komunitární předpisy výhodnější. Tato schopnost bude pro české podnikatele důležitá zejména při komplikacích s vnitrostátní aplikací práva ES.

Za "evropské soudy" v širším smyslu lze v Evropské unii považovat nejen Evropský soudní dvůr (ESD) a k němu přiřazený Soud I. stupně (SIS), jako vlastní soudy ES, ale i každý vnitrostátní "soud", který aplikuje právo ES. Po našem vstupu do EU budou tedy těmito "evropskými soudy" i české soudy.

Braňme se nelegálnostem z Bruselu! Evropské společenství může prostřednictvím svých orgánů (zejména Komise) ukládat řadu povinností jednotlivým osobám nebo rozhodovat o jejich právech. Tyto činnosti mohou mít značný dopad na současný či budoucí vývoj dotčených podnikatelů v rámci jednotného vnitřního trhu. Vstup do EU každému z nás otevírá zejména následující možnosti obrany proti úkonům nebo nečinnosti samotných Společenství:

* Podat podle čl. 230 odst. 3 Smlouvy o Evropském společenství (SES) žalobu na neplatnost rozhodnutí, které se jich přímo dotýká. Rozhodnutí může být vydáno také jako nařízení nebo jako rozhodnutí směřující vůči třetí osobě, pokud se bezprostředně a osobně dotýká i žalobce.

* Podat podle čl. 232 odst. 3 SES žalobu (stížnost) na nečinnost orgánu Společenství, že nevydal rozhodnutí (s výjimkou doporučení nebo stanoviska), které měl podle zakládajících smluv vydat.

* Podat žalobu podle čl. 235 SES (ve spojení s čl. 288 SES) na náhradu škody z mimosmluvní odpovědnosti Společenství.

Tyto žaloby však připadají v úvahu pouze při zcela specifických činnostech podnikatelů. Zejména v případě sporů plynoucích z ukládání pokut Evropskou komisí za porušení pravidel ochrany hospodářské soutěže, sporů z oblasti zemědělských subvencí a podpor. Pro tyto žaloby je v zásadě příslušný Soud I. stupně, proti jehož rozhodnutí může účastník podat za podmínek stanovených Statutem ESD odvolání. Většina podnikatelů výše uvedené právní prostředky nebude využívat a jejich vztah k Evropské unii zůstane pouze na domácí úrovni. I tak však může nastat v životě českého podnikatele situace, kdy se bude domnívat, že mu náleží určitá práva vyplývající z acquis communautaire, jež může ochránit pouze v rámci konkrétního vnitrostátního řízení před soudy, finančními, celními nebo dalšími úřady.

Prostředky proti českému bezpráví. Jaké právní prostředky využije český podnikatel, pokud vnitrostátní orgán nesprávně rozhodl o jeho právech zaručených samotným právem ES? Každému podnikateli zůstanou zachovány právní prostředky, které mu přiznává současný právní řád. Novým právním prostředkem používaným při střetu evropského práva a vnitrostátního práva je "řízení o předběžné otázce".

Co je předběžná otázka? Každý vnitrostátní orgán bude mít v případě pochybností o výkladu nebo platnosti práva ES možnost předložit tuto "otázku" soudu ES, aby o ní rozhodl . Pokud bude otázka výkladu nebo platnosti práva ES vznesena před poslední vnitrostátní soudní instancí, bude tento soud povinen předložit předběžnou otázku soudu ES. Předběžná otázka je tedy dotaz vnitrostátního soudu adresovaný soudu ES, kterým žádá o výklad určitého ustanovení práva ES nebo posouzení jeho platnosti pro účely vlastního rozhodnutí ve věci samé. V případě primárního práva jsou soudy ES oprávněny poskytnout pouze jeho výklad a primární právo nemůže být posuzováno z hlediska jeho platnosti. Primární právo je tvořeno zejména zakládajícími smlouvami - Smlouva o založení ES, Smlouva o založení Evropského společenství atomové energie, Smlouva o EU a po vstupu ČR do EU také samotná Smlouva o přistoupení. Sekundární právo jsou soudy ES oprávněny v rámci řízení o předběžné otázce posuzovat nejen z hlediska jeho výkladu, ale i jeho platnosti. Sekundární právo je právo vytvořené samotným Společenstvím. Zejména se jedná o nařízení a směrnice. Soustředěním otázek výkladu a platnosti práva Společenství výlučně u soudů ES je zaručeno, že nedojde k odlišnému způsobu aplikace práva ES v jednotlivých členských státech, a tím i vzniku odlišných podmínek pro působení právních subjektů na vnitřním trhu EU.

Soud ES nerozhoduje samotný vnitrostátní spor. Tato kompetence zůstává vnitrostátnímu soudu. Soud ES ani nebude posuzovat právo ČR. Jeho úlohou v řízení o předběžné otázce je pouze vnitrostátnímu soudu poskytnout dostatečný výklad, na jehož základě si národní soud může učinit závěr o slučitelnosti vnitrostátního práva s právem ES a jeho aplikaci v dalším řízení. Právo či povinnost předložit předběžnou otázku se nebude dotýkat pouze českých soudů, ale bude se též vztahovat na všechny orgány, které splňují kritéria stanovená judikaturou ESD. V současné době lze předpokládat, že tyto náležitosti bude splňovat např. finanční arbitr, případně Český telekomunikační úřad. Těmito kritérii je nezávislost, právní zakotvení, stálý charakter, obligatorní příslušnost, závazné rozhodnutí s právotvorným účinkem a rozhodnutí vydané na základě právních norem. Předběžná otázka se nebude týkat rozhodčího řízení.

Dopady předběžné otázky. V případě, že právo ES upravuje pro podnikatele výhodnější postavení, než mu dává české právo, může mu posouzení předběžné otázky soudem ES přinést záruku, že vnitrostátní soud rozhodne spor v jeho prospěch. Ten přitom nebude protichůdnou vnitrostátní úpravu brát na zřetel. Na druhou stranu je ale řízení o předběžné otázce poměrně zdlouhavé. V roce 2000 řízení průměrně trvalo 21 měsíců. O ně se nutně prodlouží samotné vnitrostátní řízení. Zájmem podnikatele přesto bude ve většině případů předložení sporné otázky soudu ES, neboť jedině ten je schopen kompetentně zodpovědět otázky evropského práva.

Pokud bude vnitrostátní úprava odlišná od práva ES, je nutné na tento rozpor poukázat a žádat, aby soud vnitrostátní právo neaplikoval. Bude-li mít soud pochybnosti o výkladu práva ES nebo o jeho platnosti, je vhodné soud upozornit na jeho právo nebo dokonce povinnost obrátit se k soudu ES. Předložení předběžné otázky soudu ES nebude bohužel zatím vymahatelné, neboť to žádný český předpis nepředpokládá.

Následky vnitrostátního porušení práva ES. Nepředložení předběžné otázky soudu ES nebo porušení evropského práva rozhodnutím českého soudu může mít dvojí následky. Česká republika poruší zakládající smlouvy. Každý členský stát EU nebo samotná Komise kvůli tomu bude moci před Evropským soudním dvorem zahájit řízení o porušení smlouvy. Toto řízení však není určeno k ochraně individuálních zájmů, ale jen k uložení případných peněžitých sankcí vůči státu - delikventovi. Podnikatel nemůže v tomto řízení vystupovat jako žalobce, jen může podat stížnost Komisi s tím, že bude-li oprávněná, může sloužit jako podklad pro zahájení řízení o porušení smlouvy.

Podnikatel by se mohl sám bránit například ústavní stížností na porušení ústavně zakotveného práva na zákonného soudce a řádné řízení. Pokud by mu český Ústavní soud nedal zapravdu, mohl by se následně bránit žalobou k Evropskému soudu pro lidská práva pro porušení práva občana na řádné řízení podle čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

Mojmír Ježek

advokátní kancelář Nörr Stiefenhofer Lutz

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-12591480-vydani-na-milost-a-nemilost-unii-rozhodne-ne