Aktuální číslo časopisu Ekonom
| Velká nejistota a velké příležitosti - to jsou nové znaky konkurenčního prostředí. Tyto obecné charakteristiky se bez výjimky vztahují i na trhy práce. Překvapení a neočekávané výzvy dynamického prostředí nabízejí na jedné straně nové příležitosti k realizaci podnikatelských aktivit a tedy k vytváření nových pracovních míst. Jejich nerovnoměrný výskyt, nejistota a zánik jiných na straně druhé, vyvolávají napětí a pocit ohrožení. V důsledku toho jsou trhy práce považovány za nestabilní. Změnu požadavků trhu práce a očekávání od něj (viz též článek v MŘ č. 6/1999, s. 12 - 14) zjednodušeně popisuje následující tabulka: Na dnešních trzích práce rychle roste podíl vysoce placených pracovních míst založených na vědomostech (manažeři, profesionální odborníci, vysoce kvalifikovaní dělníci), rychle roste prémiové ohodnocení kvalifikovaných pracovníků, roste zaměstnanost ve službách, probíhá permanentní profesní restrukturalizace, jen velmi zvolna se zvyšuje počet málo placených a nízko kvalifikovaných zaměstnání, snižuje se podíl zaměstnanců, kteří nevyužívají dostatečně svoji kvalifikaci. Koncept flexibility pracovníků Z uvedeného plyne, že znalosti a tvořivost, schopnost učit se a adaptovat se stanou základem konkurenční výhody na trzích, na nichž se s růstem jejich dosahu zvyšuje intenzita konkurence. Vědomosti a schopnost je plynule získávat utvářejí flexibilitu pracovníků, která je základem pružnosti trhu práce. A to nejen flexibilitu nominální, kam patří např. ochota k přijetí netradičních typů či forem pracovní činnosti, pracovní doby či organizace práce, též ochota k prostorové mobilitě, ale i flexibilitu funkční. Ta představuje schopnost uplatnit a využít lidský kapitál. Požadavky na oba typy flexibility významně rostou. Pracovníci, kteří nejsou schopni nebo nejsou ochotni (např. postrádají dostatečné motivace) vyhovět požadavkům trhu práce, se přesouvají na sekundární, event. na neformální pracovní trhy. Zmenšují tak oficiální nabídku práce a dostávají se pod sociální deštník, který ve své přívětivosti jejich nepružnost jenom prolonguje a vede k jejich dlouhodobému setrvávání v nezaměstnanosti. Efekty hystereze Skutečnost, že dlouhodobá nezaměstnanost nijak výrazně neklesá ani když ekonomika roste, je projevem hystereze (zpožďování) na trhu práce. Zjednodušeně to znamená, že vysoká míra nezaměstnanosti dnes způsobuje vyšší přirozenou míru nezaměstnanosti zítra. Roste tak hladina, ze které se míra nezaměstnanosti v ekonomice odráží. Je to výraz nepružnosti trhu práce, resp. primární nepružnosti nabídky práce, neboť rostoucí počet pracovních příležitostí nevede k očekávaným odtokům z nezaměstnanosti. Tento efekt se na našem trhu práce už zřetelně projevil: dlouhodobě nezaměstnaných (tj. déle než 12 měsíců) bylo u nás podle údajů MPSV koncem roku 1999 29,7 z celkového počtu nezaměstnaných. Na konci roku 2000, ačkoliv se celkový počet nezaměstnaných snížil (asi o 30 000), počet dlouhodobě nezaměstnaných o více než 30 000 vzrostl a to na 38,4 % z celkového počtu nezaměstnaných. Hystereze je důsledkem celého balíku vzájemně souvisejících příčin: strukturálního nesouladu mezi poptávkou a nabídkou práce, nedostatečných motivací ke změně kvalifikace, ztráty naděje na získání práce v důsledku předcházejících odmítnutí a zanechání úsilí vyhledávat práci. Dlouhodobá nezaměstnanost je pro potenciálního zaměstnavatele negativním signálem: člověk, který je dlouho bez práce ztrácí nejenom svoji kvalifikaci a přichází o nové zkušenosti, ale ztrácí i návyk chodit do práce a udržovat řád. Je proto pro zaměstnání méně vhodný. Pokud se při probíhajících strukturálních změnách v ekonomice snižuje flexibilita nezaměstnaných pracovníků, pak brzdí jejich odchody z nezaměstnanosti. Počet dlouhodobě nezaměstnaných zůstává více méně stabilní a podíl dlouhodobě nezaměstnaných se pak vyvíjí opačně než hospodářský cyklus. Jestliže se tedy v konjunktuře celková míra nezaměstnanosti snižuje, podíl dlouhodobě nezaměstnaných roste. Za této situace se potom aktivní politika zaměstnanosti zaměřená na zvyšování poptávky po práci tvorbou pracovních míst míjí účinkem. Vede pouze k inflačním tlakům a rozpočtovým deficitům. Nezaměstnaní jsou exkluzivně závislí na sociálních dávkách ze státního rozpočtu. Růst počtu jejich příjemců zvyšuje výdaje státu a zároveň snižuje jeho příjmy. Volná pracovní síla v ekonomice indikuje propad HDP pod úroveň potenciálního produktu se ztrátovou produkční mezerou. Dlouhodobá nezaměstnanost má vliv - i když méně viditelný - i na poptávku po práci, tzn. na tvorbu pracovních míst. Ta závisí na tom, jaký přínos zaměstnavatelé očekávají z eventuálního pracovního místa. Jejich očekávání se odvíjí od kvality pracovní síly, která je k dispozici (od kvality lidského kapitálu). V žádné ekonomice neexistuje daný počet pracovních míst, záleží na tom, kolik jich je vytvořeno a efektivně využito. Dlouhodobě nezaměstnaní nepředstavují pro zaměstnavatele konkurenceschopnou a použitelnou nabídku. Ani zaměstnaní je nepovažují za reálné konkurenty. Tak se latentně a skrytě upevňuje pozice insiderů, kteří i při zvýšené míře nezaměstnanosti požadují zvyšování mezd. Řešení Z těchto souvislostí vyplývá zásadní důležitost opatření na zpružnění trhu práce a překonávajících jeho hysterezi. Jde o opatření orientovaná zejména na zvýšení funkční flexibility pracovní síly: dodatečné vzdělávání a studium, rekvalifikace a pracovní příprava na profesi, poradenství, informační servis. Zpřístupnění vzdělávacích služeb (např. různých kurzů a školení ) v kterémkoli okamžiku života znamená možnost opakovaného, několikerého vstupu do vzdělávání v průběhu pracovní kariéry každého jednotlivce. K tomu by měla směřovat dostatečná motivace lidí, jimž by tyto možnosti měly přinášet zvýhodnění oproti útěku pod sociální deštník. To se týká pracovníků se všemi úrovněmi vzdělání, ale především těch méně kvalifikovaných, se základním vzděláním nebo vyučených. Jsou to ti, kteří jsou propouštěni při potížích firmy obvykle jako první a najímáni při zlepšení situace jako poslední. Právě ti trpí opakovanou dlouhodobou nezaměstnaností. Ing. Dagmar Brožová, CSc., VŠE Praha |
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už více jak 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
