Mnohé české humanitně zaměřené školy produkují vysoce kvalifikované nezaměstnané, zatímco konstruktérů, technologů a chemiků je žalostně málo, stěžuje si náměstek ministra průmyslu a obchodu Zdeněk Vorlíček. Totéž podle něj platí i o kvalifikovanějších dělnících - svářečích, obráběčích kovů. Reforma školství a spousta dalších věcí, které mají podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky, začaly být konečně vnímány jako naprostá nezbytnost.

Najdeme je v pozoruhodném vládním dokumentu o souboru opatření pro zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí, který náměstci ministra průmyslu a obchodu Václav Petříček a Zdeněk Vorlíček minulý týden představili veřejnosti. Reaguje na to, že malá pozornost věnovaná inovacím, vědě, výzkumu a technickému školství teď přináší hořké plody, například v podobě rostoucí nezaměstnanosti. Není divu. Když podniky začaly před deseti lety šetřit, mnohé propouštěly také konstruktéry a technology. Podniky tak postupně ztrácely konkurenceschopnost, nebyly schopny držet krok s vývojem ve světě a staly se z nich pouhé manufaktury pracující ve mzdě pro zahraniční zákazníky. Jenže už se projevuje, že Ukrajinci, Rumuni, Číňané či Pákistánci jsou ještě levnější.

Proto je příprava národní inovační strategie jedním z hlavních bodů zmíněných vládních opatření. Za to, že ji nemáme, nás kritizuje i Brusel. Návrh má být hotov do konce letošního roku. Program finanční podpory výzkumu a vývoje do roku 2010 má místopředseda vlády pro výzkum a vývoj vypracovat už v červnu.

Ministryně školství Petra Buzková předloží do konce října návrh modernizace celého školského systému, aby lépe odpovídal potřebám podniků a vývoji vědy. Také technické vysoké školy tak nakouknou do světa. Vláda chce umožnit co největšímu počtu studentů, aby vyjeli na stipendijní pobyty v cizině. Vzniknou podmínky pro dlouhodobější spolupráci vysokých škol s podniky. Příkladem může být dosavadní spolupráce mezi VUT Brno s National Semiconductors nebo ČVUT Praha se společnostmi Ericsson a Honeywell Technology Centre.

K rozvoji náročnějších oborů mají přispět i změny v daňové oblasti. "Jednou z možných cest je zkrácení doby odpisu vyspělých technologií, které rychle morálně zastarávají, na méně než čtyři roky," uvedl Vorlíček. A podotkl, že by radši viděl odpisy investic do vědy a techniky než to, co vidí dnes, kdy si podnikatelé kvůli "daňové optimalizaci" kupují drahá auta.

ZÓNY VE VEŘEJNÉM ZÁJMU. Některá navrhovaná opatření musejí projít Parlamentem a opozice se vyslovuje už nyní ostře proti. Jedním ze sporných bodů je rozšíření definice veřejně prospěšné stavby. Příslušný návrh má v červnu předložit Ministerstvo pro místní rozvoj a jeho smyslem je, aby se tam vešly i strategické průmyslové zóny. Jinými slovy: Už žádná kadeřnice Regecová, která by stála v cestě velké investici. Předkladatelům jde podle všeho zejména o průmyslovou zónu Nošovice nedaleko Frýdku-Místku. Mohla by tam vzniknout automobilka jihokorejské firmy Hyundai, ale malá část vlastníků pozemků s tímto záměrem zásadně nesouhlasí. Předseda ODS Mirek Topolánek ostře odmítá nucený prodej pozemků pro průmyslové zóny a plán označil za neskutečný zásah do soukromého vlastnictví. Náměstek ministra průmyslu Václav Petříček naopak tvrdí, že strategická průmyslová zóna v regionu, který je postižen velkou nezaměstnaností, je jednoznačně stavbou ve veřejném zájmu.

EKOLOGIE, NEBO KONKURENCE? Ostré spory se dají očekávat také kolem vládních záměrů, které se dotýkají ochrany životního prostředí. Vládní materiál totiž požaduje, aby správní řízení bylo zjednodušeno s tím, že "bude dodržen soulad s legislativou EU, a nebudou prosazována maximalistická, ekonomicky nereálná opatření".

Současné posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) se autorům vládního dokumentu jeví jako příliš zdlouhavé. Již jednou zamítnuté připomínky a námitky lze totiž dlouze opakovat. Další komplikaci představuje možnost vyjadřovat se k záměru i po uplynutí stanovené patnáctidenní lhůty. To se má změnit, ale ekologickým iniciativám se navrhované úpravy zamlouvat nebudou, protože silně omezí jejich roli v celém procesu.

Průmysl ovšem tento návrh vítá. "Víme, že ekologická hlediska se musejí respektovat," říká Věra Breiová z firmy Kotouč Štramberk, "ale když neexistují pevná pravidla, pak lze proces EIA zneužít pro prosazování jiných než ekologických zájmů." Kotouč chce u svého lomu ve Štramberku vybudovat novou cementárnu. Posuzování vlivů na životní prostředí skončilo loni na podzim souhlasem Ministerstva životního prostředí, kvůli opakovaným připomínkám ekologických aktivistů se však táhlo rok a půl. Mluvčí Kotouče Breiová říká, že za zdržováním procesu EIA, k němuž v případě cementárny došlo, mohou být i zájmy konkurence. "Když se investice o rok zdrží, tak je pro investora dražší. A pro obec zase vznikají potíže se zaměstnaností," dodala Breiová.

MALÍ JSOU SLABÍ. Z analýzy vyplývá, že výkonnost malých a středních českých podniků, které dohromady zaměstnávají skoro šedesát procent všech pracovníků, je ve srovnání s obdobnými podniky v Evropské unii výrazně slabší. Státem podporovaný ekonomický výzkum proto dostane úkol vyjasnit, co je příčinou, a jak by se měla změnit struktura financování těchto firem. Pokud jde o rozsah státní podpory, měl by se vrátit do roku 2006 alespoň na úroveň roku 2000, přičemž systém dotací má být přehlednější a efektivnější. Mají se rovněž vytvořit podmínky pro větší využívání soukromých zdrojů k financování rozvoje menších podniků.

Vláda tedy vzkazuje bankám: Dostaly jste pomoc, která vás zachránila před krachem, tak se teď přestaňte chovat, jako by vám do zájmu státu nic nebylo, a tím státním zájmem je, aby malý podnikatel našel v bance personál, který se mu bude věnovat, a reálnou možnost získat financování.

Otázkou však je, jak může stát tento apel prosadit.

"Malí podnikatelé či živnostníci, kteří chtějí získat úvěr od velkého bankovního domu, jsou zatím v podstatě bez šance," uvedl k tomu Petr Kužel, šéf Hospodářské komory v Praze. Z hlediska bank jde o nezajímavé klienty, protože mají malý obrat. Chybu ovšem někdy dělají i podnikatelé. Často například záměrně vykazují vysokou spotřebu (a tudíž nízký zisk), někteří nezahrnují část příjmů do účetnictví a jejich hospodářské ukazatele se tak bankám jeví podezřele.

Snížit riziko, které banky podstupují při poskytnutí úvěru, má podle Hospodářské komory pomoci také tzv. úvěrový registr, který začal fungovat před několika měsíci. Zatím s ním komunikuje pět předních českých bank: Komerční banka, ČSOB, Česká spořitelna, GE Capital Bank a HVB Bank. Pro lepší orientaci bank chce Hospodářská komora ČR také poskytovat rating malých a středních podniků. Pilotní projekt byl už spuštěn v Praze. Odtud se má rozšířit na další kraje.

INVESTICE POD KONTROLOU. Systém investičních pobídek má být podle Ministerstva průmyslu a obchodu v detailech doladěn tak, aby byl stoprocentně v souladu se západoevropskými standardy a nemuselo se na něm při vstupu ČR do Evropské unie nic měnit. Zároveň se chce stát vyhnout kritice, že svými pobídkami pomáhá také firmám, které nedodržují požadavky zákoníku práce, nedbají na práva zaměstnanců a brání zakládání odborů. V březnu předloží Ministerstvo průmyslu návrh, jak zajistit dodržování pravidla, že bez respektování pracovněprávních předpisů není žádná veřejná podpora myslitelná.

Rozšířen má být program podpory českých subdodavatelů, aby se nestávalo, že si zde zahraniční koncerny zřídí pouhé montovny, které nemají multiplikační efekt. Budování průmyslových zón se státní pomocí se má soustředit do postižených oblastí, přičemž podporu získají jen významné projekty.

Od Ministerstva dopravy se očekává, že se bude přednostně starat o dálnice vedoucí do postižených regionů, tedy na severozápad státu a na Ostravsko. "Protože tu není dálnice, mají zahraniční partneři problém, jak se sem z Prahy či Vídně fyzicky dostat," říká k tomu generální ředitel firmy Biocel Paskov Ivo Klimša, "a samozřejmě je to problém logistický, který limituje rozšiřování firem na severní Moravě a ve Slezsku."

FRONTY NA HRANICÍCH. Oříšek k rozlousknutí má i Ministerstvo financí. Podle analýzy resortu průmyslu české firmy přicházejí o zakázky kvůli frontám na hranicích. Stěžují si na ně zejména dodavatelé automobilek, kteří musejí reagovat na požadavky velmi pružně.

"Čekací doby kamionů na hranicích často přesahují deset hodin," upozorňují výrobci dílů, "to nás v řadě případů vyřazuje ze hry."

Podle Jiřího Dufka, ředitele firmy Construct Velké Meziříčí, jež vyrábí mechanické zabezpečovací systémy, se kamiony při cestě do Maďarska někdy zpozdí až o dva dny.

Vladimír Bayer, generální ředitel společnosti FAB Rychnov nad Kněžnou (výrobce zámků), se domnívá, že při běžném vývozu zboží už nevznikají na hranicích zásadní problémy. "Dlouhá čekací doba však způsobuje, že musíme mít na Slovensku i v Polsku lokální servis a nemůžeme tuto službu řešit z ČR," dodal.

RYCHLÁ VÍZA. Pracovníci zahraničních firem působících v ČR mají dostávat víza mnohem rychleji a hlavně se musí sjednotit výklad vízových předpisů.

"Udělování víz pro pobyt nad 90 dnů trvá neúměrně dlouho," tvrdí náměstek Petříček, "investiční záměry přitom často vyžadují pobyt zahraničních expertů na území ČR, což na stávající systém stále naráží."

Někteří výrobci musejí velmi pružně, někdy i po hodinách měnit svůj výrobní program, aby zůstali konkurenceschopní. K tomu by bylo vhodné uzákonit možnost krátkodobého a příležitostného zaměstnávání, uvádí vládní materiál.

Podniky se s tím vyrovnávají všelijak: přesčasy kmenových zaměstnanců, uzavíráním smluv na dobu určitou a zneužíváním zkušební doby. Možnost dočasného (agenturního) zaměstnávání by měla být upravena novelou zákoníku práce a v novém zákonu o zaměstnanosti.

Další body vládního návrhu se týkají zjednodušení a urychlení zápisů do obchodního rejstříku, nového zákona o veřejných zakázkách (aby nedocházelo k neúměrnému prodlužování procesu při přípravě území pro potenciální investory), zvýhodnění úspornějších technologií, reformy obchodního soudnictví a lepší vymahatelnosti práva. Také má být zesílena ochrana vnitřního trhu před podloudnými dovozy a nekorektními praktikami při stánkovém prodeji.

"Vzhledem k prodloužení záruční doby na dva roky se domníváme, že určitý typ zboží by se na tržištích vůbec prodávat neměl," zdůraznil Jiří Kohoutek, ředitel sekretariátu Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu.

Návrh opatření už prošel vládou a tak budou úkoly, které jsou jednotlivým ministerstvům uloženy, kontrolovány. Jestli přinesou efekt, který si slibují, to se teprve ukáže.

PETR KORBEL, JIŘINA SHRBENÁ

Související