| Kiernozovi v polské Radomi kupují vánoční stromek nejdříve den před Štědrým večerem. Radoslav ho strojí, manželka Elžběta dokončuje úklid. "Vše musí být připraveno tak, abychom o Štědrém dnu a po následující dny sváteční mohli jen odpočívat," říká Elžběta. Kluci Dominik a Bartoloměj si dávají do pořádku svůj pokoj nebo pomáhají, kde je třeba. Ráno 24. prosince se rodina nasnídá a po posledních přípravách odchází kolem třetí hodiny k rodičům. Nejdříve k Elžbětině matce, poté se přemísťují k Radoslavovým rodičům. V obou případech se čte Bible, poslouchají koledy a hoduje se: houbová polévka s nudličkami nebo červený boršč se zelím, smažená ryba, pirohy s hříbky a cibulkou, sledě v oleji i octu, různé saláty. Dále "pampuchy", podobné českým kynutým knedlíkům a polité kysanou smetanou, nebo "račuchy" - smažené kynuté sladké těsto. Kompot je ze sušeného ovoce máčeného ve vodě. Po večeři se rozbalují u rodičů dárky. "Asi v deset se vracíme domů, kde už čekají dárky pod naším stromečkem. Kdoví, kde se tam vzaly," směje se Elžběta. O půlnoci se jde na sváteční mši do kostela. Vánoce zkrátka patří rodině. Letos budou chudší, protože Radoslav začal teprve nedávno znovu pracovat, ale kluci možná dostanou nový rozkládací gauč. Na Silvestra se Radoslav s Elžbětou chodí bavit na bál. "Hlavně abychom si zatančili a potkali se s kamarády," konstatuje Elžběta. Kluci většinou čekají na půlnoc doma, až přijdou petardy. "Hrajeme hry na počítači, jsme u kamarádů, sousedů a tak různě," vypráví Dominik s Bartkem. Tradiční jedlička nebude u Charronů z francouzského Nevers. Nakupování dárků letos zůstalo na Francoise, jelikož Jacques je po srdeční příhodě na nemocenské a ven příliš nemůže. Na Štědrý večer zůstávají Charronovi doma, večeří a modlí se. Obvykle navštěvují rodiče, letos zřejmě pojedou jen za Jacquesovou matkou do La Charité, dvacet kilometrů od Nevers. Do Paříže za rodiči Francoise je to přece jen příliš daleko. Müller-Spankovi doufají, že přijede syn Felix, který je na vojně. K štědrovečerní večeři obvykle nechystají žádné speciality. Těší se na pohodu, návštěvu u přátel a poslech hudby. Dárky letos nebudou příliš nákladné, protože Doris si před měsícem koupila nové auto. U Holobrádků v Břeclavi se slaví Štědrý den tak, jak má Roman službu na nádraží, kde pracuje jako výpravčí. Půjde-li na noční, bude večeře dříve, přijde-li z denní, posune se slavnostní chvíle na další den. Ke štědrovečerní hostině bývá smažený kapr, pro Romana se slovenskou zelňačkou - tu si neodpustí, protože je to tradice jeho matky. Pak si všichni rozeberou dárky. Nejvíce je pod stromečkem knih. V dalších dnech všichni zajedou za rodiči do Lanžhotu a Znojma. Vánoce budou letos v mnohých evropských rodinách asi chudší než obvykle. Na vině je špatný hospodářský vývoj, který nutí firmy nejen propouštět, ale také krátit svým zaměstnancům mzdové bonusy. Třebaže jsou 13. platy zakotveny v kolektivních smlouvách, snaží se na nich mnoho firem uspořit. Příkladem může být německá automobilka Opel. Ta hodlá krácením 13. platu na 70 procent ušetřit do konce roku 2005 na osmdesát milionů eur. Vánoční prémie či jiné zaměstnanecké výhody se v managementu evropských firem netěší velké oblibě. Ve chvíli, kdy je třeba snižovat náklady, jsou takovéto prebendy první na ráně. Velkých zásahů do výplat se přesto většina zaměstnanců bát nemusí. Díky silným odborům uzavírají zaměstnavatelé ve většině evropských zemí tarifní a kolektivní smlouvy, které stanoví výši finančních bonusů a podmínky pro jejich vyplácení. O síle odborových organizací svědčí například v Německu i ve Francii skutečnost, že na jejich naléhání v těchto zemích neexistuje prakticky nedělní prodej. Ve volné dny se smějí prodávat jen nezbytně nutné potraviny a suvenýry pro turisty. Jinak velké obchody včetně supermarketů mají zamčené dveře. Lidé, kteří se v předvánočním shonu chystají vyrazit na nákupy, musí brát tento fakt na vědomí - jinak se jim může stát, že jednoduše nenakoupí. Co je však nevýhodou pro zákazníky, může být výhodou pro zaměstnance. Ti mají jasně určené dny volna a mají jistotu, že nemusí do zaměstnání v noci. Žádný supermarket ve Spolkové republice se nemůže pyšnit tím, že má otevřeno 24 hodin po sedm dní v týdnu, jako je tomu u nás. Volání po změně zajetých pořádků sílí, pokrok je ale stále velmi malý. Odbory mají silné slovo i v pracovních záležitostech. Dbají na bezpečnost práce, na dodržování zákonem stanovené pracovní doby a času na pracovní přestávky, stejně jako na dodržování nároků na dovolenou, teplou stravu a další. Například ve Francii je minimální polední přestávka půldruhé hodiny, oběd má v závodní kantýně minimálně čtyři chody a patří k němu dvě deci vína. Němci se raději spokojí s dvacetiminutovou polední přestávkou, aby byli dříve doma. Ostatně teď mají důvod: Vánoce jsou přece za dveřmi. Monika Ginterová-Richterová Barbara Bublíková, Hospodářské noviny |
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Barbara Bublíková



