V průběhu několika let dokázali manažeři úspěšných firem aplikovat na naše podmínky zkušenosti, které hospodářsky vyspělý svět dlouhodobě získával při hledání optimálních řešení.

Nechtěl bych se zde zabývat historickým vývojem logistiky ve světě i u nás, nicméně je dobře připomenout si základní technické, technologické a organizační aspekty, které bylo nutno respektovat při aplikaci logistiky u nás. Základním předpokladem bylo masové rozšíření výpočetní techniky a získání nezbytného softwaru pro její aplikaci v logistice. Bylo potřeba změnit uvažování všech pracovníků, počínaje vrcholovým managementem až po řadové pracovníky. Jestliže původně měly jednotlivé procesy probíhající v rámci firmy i mezi dodavateli a odběrateli sekvenční charakter, bylo nutno dosáhnout komplexního přístupu k řízení a orientovat procesy na souběh zboží a informací s důslednou orientací na potřeby trhu a konkrétní požadavky zákazníka. Organizační struktury přecházejí stále více k horizontální struktuře a jednotlivé systémy jsou stále těsněji integrovány s vazbou na firemní cíle. To vše umožňuje vznik prvních integrovaných systémů, využívajících technologií transferu datových souborů. V první fázi jsou tyto přístupy aplikovány především uvnitř firem k optimalizaci výrobních procesů. Vrcholový management firem si začíná uvědomovat, jakou konkurenční výhodu aplikace logistických systémů přináší. Manažeři logistiky se stávají členy vrcholového vedení firem, aby mohli usměrňovat a řídit procesy, které jsou stále více provázány.

Globalizace se stává megatrendem

Nástup tržního systému řízení a změna ve světovém uspořádání přinášejí i vznik nových trendů, které je třeba respektovat. Čas se stává strategickým faktorem v konkurenčním boji, což vede ke zkracování výrobní doby i doby dodání výrobků. Charakter konzumní společnosti podmiňuje další trend - zkracování životního cyklu výrobků. Současně se však projevují i trendy ke zvyšování kvality, komplexnosti a variability výrobků. Uspět v konkurenčním boji vyžaduje mimo jiné i snižování výrobních nákladů, minimalizaci zásob a optimalizaci manipulace s materiálem.

Ne náhodou se v období druhé poloviny devadesátých let začalo u nás mluvit o turbulentním prostředí. Globalizace přestala být pojmem a stala se megatrendem. Vedoucí úlohu v rámci celého procesu přebírají obchodní řetězce, které v hlavní míře určují pravidla hry.

Snaha o omezení zásob na jedné straně, ale i nutnost uspokojit zákazníka na straně druhé vedly ke striktnímu požadavku používání principu just-in-time. Jeho důsledné aplikaci výrazně napomohl i technický rozvoj v tomto období. Osobní počítače, jejichž kvalita neustále roste, se stávají nedílnou součástí celého procesu, využívání čárového kódu je samozřejmostí a stále více se uplatňuje i rádiový přenos dat. Nevídaný nárůst rozvoje internetu, jeho komercionalizace, nutnost spolupráce, která umožňuje vytvořit nepřetržitý tok zboží a informací, důsledná orientace na zákazníka, to vše vede k nutnosti změnit styl řízení. Významným mezníkem umožňujícím předávání informací prakticky v reálném čase je masový nárůst internetu jako média pro komunikaci. O jak rychlý nárůst se jedná, dokumentuje graf č. 1, jehož zdrojem je sborník MHIA (Material Handling Industry of America) z roku 2001, zpracovaný J. B. Nofsingerem.

Velmi podobné tempo rozvoje využití uvádí stejný zdroj i v oblasti rádiové a GSM technologie (viz graf č. 2).

Na údaje o rychlém nárůstu využívání informačních technologií jsme si za poslední dobu zvykli. Abychom porovnali, o jak dynamický růst se jedná, podívejme se do minulosti, jak byly obdobné informační technologie, které mají pro lidstvo zásadní význam, akceptovány v USA v minulosti:

- telefon: 38 let,

- televize: 17 let,

- internet: 7 let.

Uvedené údaje uvažují dobu nezbytnou k tomu, aby bylo dané médium plně akceptováno třiceti procenty americké populace.

Z pohledu těchto čísel je zřejmé, že období posledních let můžeme nazývat plným právem turbulentní.

Moderní logistika je založena na efektivní spolupráci mezi jednotlivými články logistického řetězce a formy této spolupráce se velmi rychle vyvíjejí a mění. V první etapě byly logistické potřeby podniku obvykle zajišťovány specializovaným útvarem uvnitř podniku, jednalo se o tzv. insourcing. Tento způsob aplikace logistiky se ve světě rozvinul koncem sedmdesátých let.

Poměrně rychle se však ukázalo, že vzhledem k mezioborovému charakteru logistiky je daleko výhodnější, aby se podniky soustřeďovaly především na činnost, která je jim vlastní, a kvalitní logistické služby nakupovaly od externích dodavatelů - poskytovatelů logistických služeb. Tato forma, nazývaná outsourcing, je ve světě charakteristická pro období počínající v 80. letech a funguje prakticky dodnes. Je zajímavé, že tento trend u nás nastoupily nejúspěšnější firmy ve druhé polovině devadesátých let a v současné době se jim podařilo výrazně snížit náskok, který v této oblasti měli jejich zahraniční konkurenti. V této souvislosti se stále více používá termín 3 PL (Third Party Logistics) a celé toto období je možno charakterizovat jako druhou významnou etapu rozvoje aplikované logistiky.

Vývoj však pokračuje dál. Globalizace není jen vykonstruovaným pojmem, ale výrazně se projevuje v ekonomice prakticky všech zemí světa. Stále více se ukazuje skutečnost, že současní poskytovatelé logistických služeb (3 PL) nestačí splňovat požadavky výrobních a obchodních článků logistického řetězce na základě rostoucího tlaku zákazníků. Je zřejmé, že většina firem poskytujících 3 PL služby zvládá dobře činnosti, na které se v průběhu doby specializovala. Jde např. o přepravu zboží, jeho skladování, manipulaci a dodání v určeném čase (JIT) na požadované místo. Stále více jim však chybí znalosti a zkušenosti s komplexním řízením globálních dodavatelských řetězců a s nezbytnými technologiemi potřebnými pro vytvoření integrovaného systému řízení logistických procesů. Manažeři velkých nadnárodních firem a uskupení pociťují potřebu vytvoření kvalitativně nového typu outsourcingu, který jim dokáže i z globálního pohledu nabídnout požadované integrované logistické řešení, jež díky svému komplexnímu pojetí přinese i prokazatelný ekonomický efekt.

Nová účelová seskupení firem

Jako perspektivní řešení se ukazuje vytváření nově koncipovaných účelových seskupení firem. Jedná se o strategické aliance nové generace, ve kterých jsou sdruženi již zavedení poskytovatelé logistických služeb s řadou dalších specializovaných subjektů z oblasti informačních technologií a systémového inženýrství pro oblast logistického managementu. Pro toto nové pojetí integrovaného logistického outsourcingu se začíná používat termín 4 PL (Fourth Party Logistics). Vzniká tak nový subjekt, který díky svému uskupení a na základě komplexních znalostí v globálních podmínkách je schopen nabídnout požadované optimální řešení.

Fungování poskytovatelů outsourcingu tohoto nového typu (4 PL) je zatím i v těch nejvyspělejších zemích novinkou. Na základě dosavadních zkušeností je ale možno konstatovat, že se jedná o trend, který ovládne logistiku příštích let a přinese do současných vztahů v rámci logistických řetězců značné změny. V zájmu dosažení optimálního řešení bude docházet ke značné koncentraci v nabídce komplexních služeb a velká část služeb poskytovaných v rámci logistických řetězců se soustředí do rukou poměrně malého počtu aliancí zcela nového typu.

Je potěšitelné, že i v tomto velmi náročném prostředí dokázaly firmy v České republice úspěšně akceptovat nové podmínky a zařadit se jako rovnocenný partner do fungujících logistických řetězců. Srovnáváme-li naše firmy se zahraničními, zjišťujeme, že se již dokáží svým zahraničním konkurentům a partnerům vyrovnat. V České republice vzniká řada logistických center a mnoho podniků zabudovává logistické principy do svého systému řízení. Výhodou pro naše firmy je skutečnost, že při aplikaci logistiky mohou přeskočit jedno stadium vývoje a vyvarovat se chyb průkopníků v zahraničí. Můžeme konstatovat, že logistická centra našich i zahraničních firem jsou často srovnatelná; zahraniční firmy mají bezesporu výhodu ve finančním zázemí, které jim umožňuje větší velkorysost řešení. Avšak vzhledem ke globálnímu charakteru logistiky dochází k vzájemnému úzkému propojení jednotlivých článků (často i finančnímu), takže bude stále těžší určovat, o jaké podniky se z tohoto pohledu jedná. Mnozí naši tradiční poskytovatelé logistických služeb poznali, jakou příležitost jim nová situace nabízí, a dokázali ji dokonale využít. Existuje například řada dopravních a spedičních firem, které přizpůsobily své podnikání stávajícímu trendu a přepravu dokázaly plně podřídit požadavkům partnerů v logistických řetězcích. Kvalita přepravního procesu se stala samozřejmostí, mnozí dopravci získali certifikaci systému řízení jakosti podle mezinárodní normy ISO 9000. Ti nejlepší dokázali v souladu s potřebami zákazníků nabízet komplexní služby, které kromě vlastní přepravy zahrnují i celní služby, skladování, konsolidaci zásilek, distribuci a další požadované činnosti v kvalitě odpovídající požadavkům nejnáročnějších zákazníků. I když jsou přínosy logistiky do systému řízení vysoké, je třeba si uvědomit, že i potřebné investice jsou značné. Pro názornost posuďme např. vývoj investic do logistického softwaru v USA v posledních letech a jejich odhad do roku 2005, jak je ve své zprávě uvedl J. B. Nofsinger (viz graf č. 3).

* Z grafu je zřejmé, že výdaje za software týkající se zásobovacího řetězce (supply chain) vzrostou do roku 2005 dvojnásobně. Podobný odhad platí i pro Evropu. Předpokládá se, že v roce 2006 bude téměř 50 % zaměstnanců pracovat ve firmách, které buď produkují nebo intenzivně využívají nejmodernější informační technologie.

* Outsourcing uplatňovaný zejména velkými firmami způsobí, že do roku 2007 se zdvojnásobí poptávka po smluvním skladování a distribuci zboží (3 PL).

* Miniaturizace a předcházející výzkum v oblasti vývoje inteligentních zařízení, dálnic, železnic a domácností přejdou z oblasti výzkumu a vývoje do reality.

* Nadále se bude zrychlovat tempo integrování nových technologií do životního stylu.

Aplikace logistiky někde vázne

Z pohledu České logistické asociace je potěšitelný zdejší velký zájem o aplikaci logistiky v oblasti výroby a obchodu. I přes velkou snahu se jen obtížně daří oslovovat taková odvětví, jako je např. stavebnictví, ale i zdravotnictví, v nichž je značný prostor pro aplikaci logistiky a její důsledné využití může být pro tato odvětví velkým přínosem. Jako klasický příklad může posloužit rekonstrukce centra Berlína, kterou si při jejím rozsahu nelze představit bez důsledné aplikace logistických principů.

Také dnes často zmiňovaná city logistika je u nás zatím v plenkách a o její důsledné aplikaci v našich podmínkách se začíná pouze diskutovat. Je tomu tak do značné míry proto, že pracovníci státní správy ponechávají tuto oblast většinou bez povšimnutí. Se znalostí významu logistiky zejména pro územní rozhodování se setkáme v omezené míře na úrovni ministerstev, ale na nižších úrovních se touto problematikou komplexně nikdo nezabývá. Výjimku tvoří pouze resort Ministerstva národní obrany. Pro ČLA je tato skutečnost do jisté míry výzvou, na kterou musí programově reagovat.

Pokud bylo výše konstatováno, že aplikace v některých odvětvích v České republice je na úrovni srovnatelné s hospodářsky vyspělými zeměmi západní Evropy a Spojených států amerických, pak je třeba zdůraznit, že se skutečně jedná o ty nejlepší firmy, jejichž počet není vysoký. Svým přístupem však nutí především své dodavatele a partnery k akceptování a přijetí této úrovně. Jestli dříve byla logistika prezentována jako konkurenční výhoda na trhu, dnes se ukazuje, že její aplikace a podřízení se jejím principům se postupně stanou podmínkou pro úspěšné přežití v tvrdém konkurenčním boji, který vstupem České republiky do Evropské unie ještě zesílí.

Jaký bude další vývoj?

Naskýtá se otázka, jaký vývoj můžeme v aplikaci logistických principů očekávat. Současná světová ekonomická recese, která se nutně odrazí i v našich podmínkách, se může nepříznivě promítnout do tempa rozvoje logistického managementu. Jeho zavádění a údržba vyžadují nemalé investice. Na druhé straně jsou však ekonomická očekávání pozitivní:

* Existuje vysoká důvěra v překonání ekonomického poklesu.

* Výdaje na osobní spotřebu jsou relativně velmi vysoké.

* Úroky a inflace jsou pod kontrolou.

* Všechny důležité indexy a ukazatele stoupají.

* Prohlubuje se vzájemný vztah mezi výrobou a logistikou.

Je dobré si uvědomit, že podobné poklesy (a někdy i větší) bylo možno periodicky zaznamenat v hospodářsky vyspělých zemích i v minulosti. Ve všech případech však bylo posléze dosaženo značného nárůstu. Je tedy otázkou, zda lze stejně pozitivní výsledky očekávat v průběhu následujících čtyř až pěti let. Na základě řady důvodů, z nichž některé jsou výše uvedeny, je podle mého názoru realistické očekávat pozitivní vývoj.

Vývoj společnosti a vývoj logistiky očekávají však i další významné skutečnosti, na které bude nutno reagovat. Uveďme si alespoň některé z nich:

* Vstup České republiky do EU a rozšíření EU jako celku o další kandidátské země. Na jedné straně tato skutečnost představuje zvýšení konkurenčního boje, na druhé straně i velikou příležitost pro nadnárodní spolupráci. Geografické postavení ČR v centru Evropy pak znamená značnou příležitost pro logistické aktivity.

* Prohlubující se nedostatek pracovních sil, způsobený stárnutím světové populace a řadou demografických ukazatelů, je velkou výzvou pro využití logistických principů.

* Také rozvoj biotechnologií umožní další prodloužení lidského života, přispěje ke změnám životního stylu a způsobí změny v celé struktuře zdravotní péče. To může vést k rozvoji direct marketingu, tzv. one-to-one obchodům, což si vynutí další modifikace stávajících logistických praktik.

* Deregulace a decentralizace trhů umožní další propojení jednotlivých odvětví.

* Rádiové spojení a bezdrátové sítě podmíní ještě dokonalejší souběh zboží a informací. Zároveň posílí integraci a zvýší příležitosti ke spolupráci.

Závěrem rád konstatuji, že se v České republice podařilo dosáhnout velkého pokroku v aplikaci logistických principů do řízení firem. Z ohlasu na mezinárodních setkáních je zřejmé, že česká logistika a její představitelé si získali za výsledky dosažené v posledních deseti letech uznání. Do Evropy budeme vstupovat ne jako nezkušení žáčci, ale jako rovnocenní partneři. Je však třeba si uvědomit, že logistika je závislá na nejmodernějších technologiích a ty se dnes vyvíjejí a implementují neuvěřitelným tempem.

Stejným tempem se samozřejmě musí vyvíjet i logistika a její aplikace do praxe. I ten nejnovější systém ihned po svém zavedení do života začíná zastarávat. Je proto třeba neustále sledovat aktuální vývoj a, chceme-li zůstat na pomyslné špici pelotonu tvořeného z firem soustředěných v logistickém řetězci, zavedený systém neustále zdokonalovat.

Ing. Miroslav Rumler, CSc.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-11919610-soucasny-stav-logistiky