V září letošního roku bylo v České republice evidováno více než 4,5 milionu platných smluv: Téměř každý druhý občan v ČR má smlouvu o stavebním spoření. Stavební spoření má především dvě hlavní výhody:

1. výhodná forma spoření a

2. výhodná forma úvěrování.

O výhodnost stavebního spoření na poli vkladů i úvěrů se zasluhují státní podpory. Při investování do otevřených podílových fondů nebo při ukládání peněz do banky nám stát žádné podpory nenabídne. V některých případech dokonce výnosy ještě zdaní, takže se sníží.

Na počátku existence stavebního spoření (po roce 1993) stavební spořitelny soupeřily na trhu o klienty s bankami. Mnoho občanů se rozhodovalo, jestli uloží peníze do stavebního spoření, nebo na termínovaný vklad. Výnosy termínovaných vkladů v té době byly kolem 10 % ročně. Stavební spoření (včetně státní podpory) dokázalo zhodnotit peníze vkladatelů lépe než termínovaný vklad (spořicí účet) - s čistým výnosem 12 % ročně. Protože výnosy z termínovaných vkladů jsou daněny sazbou 15 %, musela by banka klientovi nabídnout výnos přes 14 % ročně.

I tehdy bylo stavební spoření výnosnější než termínované vklady a ostatní bankovní produkty. Od té doby úrokové sazby výrazně poklesly a o tak vysokých výnosech z termínovaných vkladů si můžeme nechat jenom zdát. Úrokové sazby se pohybují kolem 2 % p. a.

Ani u jiných produktů není situace o mnoho lepší. S poklesem úrokových sazeb klesají výnosy otevřených podílových fondů peněžního trhu, které nabízejí jistý a stabilní výnos. Jejich výnosy sice překračují výnosy z termínovaných vkladů, jsou nedaněné, ale výnosů stavebního spoření zdaleka nedosahují.

Otevřené podílové fondy dluhopisové těží z poklesu úrokových sazeb a dosahují slušných výnosů. Respektive dosahovaly vysokých výnosů, protože pokles úrokových sazeb nemůže pokračovat do nekonečna a jeho potenciál se jednou vyčerpá.

Akciové fondy v druhé polovině devadesátých let dosahovaly pravidelně dvojciferných výnosů. Nebyly výjimkou ani výnosy mezi 20 a 30 procenty ročně. Dokonce se v některých doporučeních uvádělo, že je lepší investovat do akciových fondů místo do stavebního spoření, protože v nich je vyšší výnos. Akciové fondy porazily stavební spoření vyšším výnosem. Akcie ale musí prohrát se stavebním spořením v druhé investiční disciplíně a tou je riziko. Stavební spoření je bezrizikovou investicí, o které víme, jaký bude její výnos. U akciové investice je výnos v krátkodobém horizontu značně nejistý. Od jara 2000 akcie ukazují investorům odvrácenou tvář.

Z hlediska výnosu se mohou se stavebním spořením měřit jiné státem dotované produkty, např. penzijní připojištění. I zde k pravidelnému příspěvku klienta přispívá stát. Výše státního příspěvku je dokonce vyšší než v případě stavebního spoření. (Při vkladu 500 Kč měsíčně je státní příspěvek 150 Kč, což je 30 % z vkladu.) Vklady účastníka se dále zhodnotí díky zisku penzijního fondu, investujícího své portfolio převážně do dluhopisů, kterým se v minulých letech dařilo. I do budoucna se dá očekávat, že výnosy penzijního připojištění budou vyšší než výnosy připsané stavební spořitelnou.

Zhodnocení vložených prostředků bude v penzijním připojištění po pěti letech vyšší než ve stavebním spoření. Jenže penzijní připojištění prohrává se stavebním spořením v třetí investiční disciplíně - v likviditě. Likvidita určuje, za jak dlouho je možné se ke svým penězům dostat. Zatímco doba ukládání peněz do stavebního spoření je zpravidla pět let, spoření do penzijního připojištění musí trvat podle zákona do 60 let věku klienta, minimálně však pět let. Pro mladé klienty to znamená spořit 30 nebo také 40 let.

Stavební spoření je při dodržení některých podmínek nejvýnosnější spořicí instrument, který trh nabízí. Problém může být právě v dodržení výše uvedených předpokladů. Ne každému musí vyhovovat spořit přesně pět let, spořit max. 1500 Kč měsíčně, nesmět s penězi nakládat a nemoci investovat např. jednorázově 200 000 Kč. Ostatní produkty mají větší volnost a umí se o prostředky klienta postarat trochu jinak.

Hypotéky a úvěry ze SS a ostatní úvěry

Úvěrem se obecně dá financovat ledacos. Např. úvěr na koupi automobilu, na dovolenou, úvěr na studium, spotřební zboží či na nemovitost. Některé úvěry jsou přísně účelné. Mezi ně patří úvěry ze stavebního spoření a úvěry hypoteční. I spotřebitelský úvěr by bylo možné použít na financování koupě nemovitosti, ale většinou by to bylo nerozumné. Bylo by to drahé.

Úroková sazba z úvěrů ze stavebního spoření může být podle zákona maximálně o tři procentní body vyšší než úroková sazba z vkladů. Stavební spořitelny nemusely vyplácet z vkladů nijak vysoké úroky, protože stavební spoření bylo díky státní podpoře dost výnosné samo o sobě. Spořitelnám tak zbyl prostor pro nízké sazby z úvěrů. Spořitelny tak měly daleko nižší úrokové sazby z úvěrů než třeba hypoteční banky. Na trhu v posledních letech všeobecně klesly úrokové sazby, proto i stavební spořitelny upravily svoje nabídky. Kdysi byla běžná nabídka úroků: 3 % z vkladů a 6 % z úvěrů. Dnes je běžná nabídka 2 % z vkladů a 5 % z úvěrů.

S poklesem úrokových sazeb na trhu klesají i úrokové sazby z úvěrů (hypotečních i spotřebitelských) a dostávají se tak na úroveň úrokových sazeb z úvěrů ze stavebního spoření. Pokud si občan před pěti lety uzavíral stavební spoření, byla pro něj úroková sazba z úvěru ve výši 6 % velice zajímavá. Úrokové sazby z hypoték se pohybovaly vysoko nad deseti procenty. Dnes se úroková sazba z hypotéky dostává na úroveň sazby z úvěru ze stavebního spoření, často i pod ni. Úroková sazba je jenom jedním z parametrů úvěru. Úvěry se liší i v dalších ohledech, především mají rozdílnou účelovost. Hypoteční úvěry je možné použít pouze na investice do nemovitostí a je nutné zajistit je zástavním právem k nemovitosti. Stavební spoření má trochu jiné možnosti využití a je možné je použít např. i na koupi družstevního bytu. Nejširší použití mají spotřebitelské úvěry, které lze použít na cokoli, např. na vybavení domácnosti.

Pokud jde o zajištění úvěru, je nejpřísnější hypoteční úvěr, protože musí být vždy zřízeno zástavní právo k nemovitosti, ale nemusí se jednat o pořizovanou nemovitost. Může to být např. jiná nemovitost nebo třeba rozestavěná nemovitost. Úvěr ze stavebního spoření a spotřebitelský úvěr je možné zajistit např. ručitelským prohlášením a nižší úvěry není potřeba zajišťovat vůbec. Naopak u vyšších úvěrů (cca nad 300 000 Kč) je třeba zajištění nemovitostí, stejně jako v případě hypotečních úvěrů.

Doba splatnosti je nejdelší u hypotečních úvěrů. Je to dáno také jejich objemem; úvěr v objemu dva miliony korun bychom asi za tři roky nesplatili, proto volíme dobu splatnosti mezi 10 a 20 lety. Naopak u spotřebitelských úvěrů na vybavení domácnosti v objemu 50 000 Kč nebudeme volit dobu splatnosti 20 let. Doba splatnosti u hypotečních úvěrů závisí zcela na našem uvážení. Limity bank bývají mezi pěti a 25 lety. U stavebního spoření doba splatnosti závisí na variantě, v jaké spoříme. Stavební spořitelny zpravidla umožňují spořit v rychlé variantě (rychle dostaneme úvěr a rychle ho splatíme), nebo v pomalé variantě (na přidělení úvěru čekáme déle a déle ho splácíme). Doba splatnosti v rychlé variantě je cca 10 let. Výše splátky závisí hlavně na objemu úvěru, na jeho splatnosti a na úrokové sazbě. Z předchozího vyplývá, že nejnižší splátky se dá (při stejném objemu úvěru) dosáhnout právě u hypotečního úvěru. Zde je možné volit dlouhou dobu splatnosti, tím klesne splátka a úvěr je dostupnější.

Existují způsoby, které splátku ještě sníží, a to jsou státní podpory. U hypotečních úvěrů je možné čerpat státní podpory v případě výstavby (koupě) nového bydlení nebo v případě koupě staršího bydlení pro mladé do 36 let. Klesá nejen splátka, ale i cena za úvěr. U všech druhů úvěrů, které jsou použity na financování bydlení, je možné snížit daňový základ o zaplacené úroky. Tím se zatížení při splácení úvěru dále snižuje a náklady na úvěr klesají.

Neexistuje jeden univerzální a ve všem nejlepší finanční produkt. Každý se hodí pro něco jiného. Proto je třeba mezi nimi vybírat, abychom použili právě ten, který potřebujeme.

Petr Syrový

graf
Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-11871460-vysoke-vynosy-u-nasich-obcanu-vyhravaji