Pokud se šéfové aerolinií chtějí v dnešní době něčemu přiučit, pokukují po New Yorku. Není to však Manhattan, co je sem táhne - jejich zájmu se těší sídlo společnosti JetBlue v Kew Gardens na okraji městské čtvrti Queens.

JetBlue není jenom jednou z mnoha levných leteckých společností, které se vymykají ze sestupného trendu celé branže. Jde o nejmodernější leteckou linku světa. "Je to nový zlatý standard," tvrdí Anita Mosner, výkonná ředitelka leteckého poradenství firmy Eclat Consulting z Arlingtonu poblíž Washingtonu.

Výnosnost kapitálu před zdaněním ve výši zhruba deseti procent při očekávaném ročním obratu 600 milionů dolarů dělá z JetBlue premianta. Akcie sice od dubnového vstupu na burzu mají čtvrtinu hodnoty, jsou však obchodovány asi za 40 dolarů, což je pořád více než 27 dolarů při emisi.

JetBlue dělá konkurentům, kteří letos nejspíš překonají loňskou rekordní ztrátu, už tak těžký život ještě těžším. Nejenže nasadila do boje o pasažéry letenky od 19 dolarů za jednu cestu, ale je zároveň první levnou linkou na severovýchodě USA. Tento region byl přitom až do února 2000 poslední baštou vysokých cen. Letenky tu v průměru stály o 50 dolarů více než na západě či jihu, kde létali soupeři jako Southwest.

Cenové rozdíly dělaly až čtyřicet procent - do doby, než rozjela JetBlue přepravu z newyorského Kennedyho letiště do osmnácti měst. Zatímco jiné levné linky couvají pod tlakem velikánů na provinční adresy, JetBlue soutěží s obry na výsostných trasách, jako jsou Washington, Las Vegas nebo New Orleans.

Podnik se třemi tisíci zaměstnanců se stal vzorem pro ostatní pro svůj efektivní chod. Za běžných podmínek nevydávají nováčci na moderní systémy pražádné peníze. Nebo nemusí - podobně jako dcera cestovní agentury TUI, firma Hapag-Lloyd Express - platit za techniku, kterou (vymyšlenou pro levné lety) disponuje matka. "Je jedno, jak často se renovuje," konstatuje nejmenovaný top manažer jisté velké letecké společnosti. "Nikdy to není ze speciální, pro tento účel vyrobené formy."

David Neeleman, výkonný šéf JetBlue, se naopak rozhodl, že vybaví svá letadla výpočetní technikou nejlepší kvality. Umožnil mu to startovací přísun 175 milionů dolarů od Chase Capital nebo George Soros, kteří drží 71 procent akcií. "Mohli jsme dva roky v klidu dávat dohromady nejlepší systémy z celého průmyslu," líčí prezident společnosti Dave Barger.

Zatímco jiné lety jsou považovány za moderní už jen proto, že dopravují lidi bez letenek, pracují u JetBlue bezpapírově kromě správy také piloti a mechanici. Skutečností, že návody k použití a formuláře jsou k mání na laptopu, ušetří prý firma ročně pracovní dobu v hodnotě sedmdesáti míst. Barger nechal vybudovat internetový servis, který ho v pravý čas informuje o výkyvech v zavedeném režimu. "Takto můžeme rychle reagovat, zvláště když se sami ročně rozrůstáme o padesát procent."

V kontaktu s klienty rovněž dominuje moderní software. Odbavování na přepážkách trvá v průměru 45 sekund místo obvyklých tří minut a více. Místo rozlehlého střediska pro zákazníky má JetBlue virtuální call centrum, které posílá telefonické dotazy do aparátů šesti stovek doma pracujících zaměstnanců.

Právě tak moderní je výsledný nabízený produkt. "Aby nás začali brát vážně, potřebovali jsme kromě levných letenek také nějaký špičkový výrobek a moderní image," vysvětluje Barger. Zatímco jiní létali z nedostatku peněz starými boeingy, objednal si JetBlue airbusy. Na palubě čekají na cestující místo umělohmotných potahů v křiklavých barvách modrošedá kožená sedadla. Piloti nosí modré stejnokroje z dílen značkových firem a nikoli uniformy připomínající příslušníky ozbrojených sil.

Sami pasažéři nejvíce oceňují, že každé sedadlo má vlastní televizor se 24 programy. "To je opium pro naše klienty," říká Barger.

Žádný div, že úzko začalo být mezitím i dalším leteckým přepravcům. "Pokud nás někdo dostane, nebudou to dinosauři typu Lufthansy," je přesvědčen David Magliano, marketingový a prodejní ředitel největší evropské letecké společnosti Eaysjet. "Bude to JetBlue - s mnoha penězi a nejmodernější technikou."

Rüdiger Kiani-Kress, WirtschaftsWoche

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-11829010-opium-pro-zakazniky