Banky vypadají po privatizaci dobře, velká trojka se představila mnohamiliardovými zisky. Mají také větší zájem o úvěrování, snad v důsledku pokračujícího poklesu úrokových sazeb a vznikající konkurence na bankovním trhu. Prakticky všechny banky ohlašují programy pro malé a střední podniky. GE Capital Bank pokročila nejdál, téměř zdvojnásobila objem nových úvěrů malým a středním podnikatelům na 5,1 miliardy korun a přitom zvedla zisk o sedm procent, na 547 mil. korun.

Komerční banka, do které vstoupil strategický partner Société Générale, více než zdvojnásobila zisk na 6,3 miliardy korun podle mezinárodních účetních standardů a zvedla návratnost kapitálu na 30,7 %. Akcie banky na pražské burze zareagovaly výstupem na pětileté maximum. Analytici upozorňují, že čtvrt miliardy vzniklo z rozpuštění sádla nabraného v minulosti, protože banka už nepotřebuje tak velké rezervy na špatné úvěry. Ale větší váhu má fakt, že obchody se daří, protože čisté provozní příjmy vzrostly o 27, 7 %. "Za pěkným výsledkem stojí hlavně pokles personálních a administrativních nákladů a méně náročná restrukturalizace," říká Jan Hájek z Patria Finance. KB v posledních měsících z rezervy na restrukturalizaci prakticky nečerpala. "Banka byla v lepším stavu, než čekal strategický investor," konstatuje Hájek.

Také České spořitelně stoupl zisk více než dvaapůlkrát - na 6 mld. korun, ale srovnání s Komerční bankou je obtížné, protože tyto výsledky, stejně jako u ostatních bank, jsou uvedeny podle českých účetních standardů. Uvedený zisk odpovídá letošnímu cíli dosáhnout 18 % návratnosti kapitálu, jak to stanovil vlastník Erste Bank. "Výnosy ČS rostly rychleji než KB, které stagnovaly příjmy z poplatků a provizí," upřesnil Hájek. ČSOB má v úmyslu vykázat letos stejný zisk jako v minulém roce, kdy se blížil 6 miliardám. Pravděpodobně se jí to podaří, protože ke konci září dosáhla čistého zisku 4,8 mld., což je o 13 % víc než loni.

Čistý zisk Živnostenské banky dosáhl 139 milionů korun, což je o 58 % více než za tutéž dobu loni. Úvěry vzrostly o 3 mld. korun, ale provázejí je vysoké náklady spojené se změnou strategie banky k obchodům s drobným klienty. Italská banka UniCredito, která před pár týdny odkoupila většinový podíl v Živnobance, bude zřejmě usilovat o výrazný růst ziskovosti své akvizice. Raiffeisenbank podniká rychlou expanzi bankovních obchodů, ale náklady rostou. Vklady klientů vzrostly meziročně z 23 na 31 mld. korun, pohledávky za klienty z 25 na 29 mld. Všeobecné provozní náklady jsou téměř o třetinu vyšší. Čistý zisk činil 67 mil. korun.

Česká pojišťovna si věří i po povodních. Čistý zisk za prvních devět měsíců se meziročně snížil o třetinu - na 1,35 miliardy. Odhad povodňových škod klientů ČP dosahuje 7,8 miliardy Kč, ale ČP má 95 procent z této částky kryto zajištěním. Celkové předepsané pojistné vzrostlo meziročně o pět procent, především díky neživotnímu pojištění. Podle předsedy představenstva Ladislava Bartoníčka povodně sníží celoroční zisk o 400 až 450 milionů korun. Hospodářský výsledek by přesto měl dosáhnout úrovně z minulých let, tedy více než čtyři miliardy korun. Členové České asociace letos vybrali na pojistném o 11,3 procena více než loni, celkem 67,6 miliardy Kč.

Telekomunikace dopadly lépe, než se čekalo. Český Telecom ukázal nové možnosti. Analytici předpovídali pokles výnosů i zisku okolo pěti až šesti procent. To se naplnilo jen u výnosů, které skutečně propadly o šest procent na 39,38 miliardy korun, hlavně na vrub poklesu výnosů z hovorného. Silný růst ale vykázaly datové služby (v počtu provolaných minut už činí téměř polovinu, tržby narostly o 38 procent) a příjmy z Eurotelu. Firma k tomu snížila stav zaměstnanců o dalších devět procent. Výsledkem je propad čistého zisku podle mezinárodních účetních standardů o necelé procento - na 3,9 miliardy korun. Konsorcium Deutsche Bank a dánské TDC, které teď stojí před dokončením koupě státního podílu v Telecomu, chce v ČR dále investovat a koupit také 49 procent Eurotelu od amerického vlastníka Atlantic West.

České radiokomunikace jsou na tom bídně a ohlásily ztrátu 243 milionů korun, když ještě loni touhle dobou měly 408 milionů zisku. Tržby podle českých standardů meziročně klesly o 5,8 procenta - na 1,6 miliardy Kč. Firma poukazuje na sílící konkurenci na trhu. Výnosy ze všech poskytovaných služeb výrazně poklesly nebo zaznamenaly růst jen o několik málo procent. Opačný trend vykazují náklady, neboť roste amortizace a společnost vyplácí odstupné propouštěným zaměstnancům.

Podnik výpočetní techniky se právě nachází v citlivém období, neboť probíhá tendr na prodej 96,5 procenta akcií a změna zaměření celé firmy. Povodně zasáhly některá pracoviště, ale v ohrožení byly pouze budovy, nikoli technologie nebo provoz. Výsledky za první tři čtvrtletí nebyly zveřejněny. Firma už loni zeštíhlela, ale nepodařilo se jí kompenzovat pokles tržeb jinými produkty. Podle předpovědí letos tržby klesnou na hladinu dvou miliard z loňských 2,8 miliardy Kč.

Energetika má kolísavé výsledky. ČEZ ohlásil zvýšení zisku před zdaněním o 2 procenta (na 7,7 miliardy korun), ale čistý zisk poklesl o 16 %, na 5,4 miliardy korun, kvůli vyšší záloze na daň. Do výsledků se ještě plně nepromítlo zahájení odpisování prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín. Celkový prodej elektřiny se zvýšil o 2,6 % - na 38,5 TWh, tržby za prodej elektřiny však poklesly. Souvisí to s otevřením trhu pro výrobce, kteří mohou využívat povinného výkupu elektřiny za regulované ceny. A tak zatímco v tuzemsku prodej elektřiny klesal o 5,9 %, vývoz vzrostl o 28,4 %. Podle výkonného ředitele Petra Vobořila by letošní zisk měl dosáhnout až 6,5 miliardy korun.

V hospodářských výsledcích provozovatele přenosové soustavy ČEPS se však letošní nižší spotřeba elektrické energie neprojevila a společnost zvedla zisk před zdaněním o 62,1 %, na 541,12 mil. Kč. Dosáhla toho zvýšením tržeb za přenosové služby a kontrolou růstu nákladů. Systémové služby, které podléhají cenové regulaci, se podílely na celkových výnosech 9,54 mld. Kč jen 57,2 procenta, to je o 10,4 % méně proti očekávání. Generální ředitelka Ludmila Petráňová očekává za celý rok zisk před zdaněním 375 milionů korun a celkové výnosy 12,5 mld. Kč.

Pražská plynárenská zvýšila čistý zisk ze 79 milionů loni na 107,3 mil. Kč. Nezdaněný hospodářský výsledek činil 113,2 mil. Kč. Středočeská energetika měla čistý zisk 643,9 mil. Kč proti 323 milionům před rokem. Tržby vzrostly ze 7,1 na 7,9 miliardy korun, provozní hospodářský výsledek z 363,5 na 683 mil. Kč.

Uhlí je na tom zle. Sokolovská uhelná dosáhla za první tři letošní čtvrtletí 124 milionů korun hrubého zisku, pětkrát méně než loňských 675 milionů. Pokles byl podle firmy způsoben srpnovými záplavami, opravami technologických celků a důsledky najíždění Temelína. Zatím však vlastní těžba Sokolovské klesla jen o dvě procenta - na 7,447 milionu tun. Do konce roku by měla podle vedení firmy přesáhnout plánovaných 10,3 milionu tun (loni 10,7). Společnost na konci září meziročně snížila stav zaměstnanců o 2,5 procenta, na 5529 osob.

Hrozba uhelného průmyslu se jmenuje Temelín, neboť ten by měl podle odborníků snížit poptávku po uhlí v ČR o osm až deset milionů tun. Letos v celé České republice klesla těžba hnědého uhlí meziročně o sedm procent, na 34,5 milionu tun (loni 37). Do konce roku by se mělo vytěžit mezi 45 a 46 miliony tun, oproti 51 milionům tun v roce 2001. Největší propad zaznamenaly Severočeské doly, které za devět měsíců vytěžily 15,2 milionu tun uhlí, což je pokles o 8,7 procenta. Mostecká uhelná propadla o 7,2 procenta, na 11,9 milionu tun. V roce 2004 se očekává pokles ke 42 milionům tun, což odpovídá roku 1999. Tento propad může být o milion tun hlubší, pokud dojde k ukončení dodávek do německé elektrárny ve Schwandorfu.

Chemii se nedaří tak jako před rokem. Unipetrol měl podle nekonsolidovaných výsledků (jen samotná špice holdingu) hrubý zisk 32,1 milionu Kč, pětinu loňských 158,4 mil. Kč. Největší dcera Česká rafinérská zaznamenala ztrátu před zdaněním 1049 mil. Kč, když ještě před rokem měla zisk 569 mil. Kč. Produkce přitom vzrostla o víc než 16 %. Ceny rafinerských výrobků však mířily dolů, takže mezinárodní rafinerská marže poklesla na nejnižší úroveň za deset let. Negativní vliv měly také srpnové povodně a během celého roku silný kurz koruny. Chemopetrol vykázal ztrátu před zdaněním 109,4 mil. Kč proti loňskému zisku 367 mil. Kč, když tržby klesly z 17,6 na 12,5 miliardy korun. V pozadí je propad hrubé marže o 33 %, způsobený růstem ceny suroviny a přetlakem nabídky nad poptávkou po rafinerských výrobcích na evropském trhu. Až spustí nová jednotka na výrobu polypropylenu, marže by měla znovu růst. Kaučuk vytvořil zisk před zdaněním 146 mil. Kč při tržbách 5,4 mld. Kč (loni to bylo 169 mil. a 6,2 mld. Kč). Též doplácí na nižší marži z prodejů, škody zde způsobily i povodně.

Benzina měla ztrátu 31,9 milionu korun. Nižší cena benzinu vedla k poklesu tržeb o 1,1 mld., na 9,6 mld. Kč, přestože objem prodaných pohonných hmot se proti loňsku nesnížil. Paramo mělo hrubý zisk 100,7 mil. Kč proti loňským 142 milionům. Tržby se snížily z 4,2 miliardy na 3,5 mld. Kč. Výsledky ovlivnila stoupající cena ropy, silná koruna a levnější dovoz konkurenčních výrobků ze zahraničí, hlavně z Polska. Spolana vykázala ztrátu 213,5 mil. Kč, což je o 64 milionů víc než loni. Společnost postihly v tomto roce samé nepříznivé okolnosti zakončené povodněmi. Celkové tržby 3,1 mld. Kč jsou o 2 miliardy nižší než před rokem. K plnému obnovení výroby po povodních má dojít do konce listopadu.

Aliachem zatím utržil 5,1 miliardy korun, což je o 16 procent méně než loni. Hrubý zisk 30 milionů znamená propad o 260 milionů korun. Provozní hospodářský výsledek je meziročně o čtvrtinu nižší. Moravské naftové doly ohlásily pokles zisku před zdaněním z 817,2 mil. Kč na 735,15 mil. Kč. Výsledek byl podle mluvčí Marie Pressburgerové ovlivněn většími náklady na průzkumnou činnost a rekultivační práce pro ochranu životního prostředí.

Stavebnictví si utahuje opasek. Růst stavebnictví prudce zpomalil. Největší prodejce stavebních materiálů Stavo Artikel Brno hlásí za prvních devět měsíců pokles obratu o 15 procent. Kdo očekával, že škody napáchané povodněmi stavebnictví pomohou, mýlil se.

"Řada prací se kvůli povodním zastavila. Firmy navíc musely pracovat zejména na opravách, které nikdy nemají tu efektivnost, aby nahradily rozběhlé práce na výstavbě," řekl Miloslav Mašek, viceprezident a generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR. Letos tak bude ve stavebnictví možná až třikrát nižší růst než loňských 9,6 %.

"Naši prognózu celoročního růstu ve výši šesti procent necháváme nezměněnou," říká dost optimisticky analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Opatrnější analytici Patria Finance očekávají dvou- až tříprocentní roční růst výroby. Rovněž Svaz podnikatelů ve stavebnictví očekává celoroční růst zhruba tři procenta. Srpnové povodně způsobily dle odhadu ČSÚ snížení tempa růstu asi o tři procenta. Snížil se především objem výstavby v pozemním stavitelství, naopak inženýrské stavitelství a opravy objektů rostou.

Ostatně už v pololetí růst produkce dosáhl jen 3,2 % a byl tažen především inženýrským stavebnictvím (meziročně o 11 % víc) a stavebními pracemi na opravách a údržbě, které vzrostly o 7,3 %. Pozemní stavitelství dosáhlo v prvním pololetí pouze 98,4 % výkonu roku 2001.

Přitom začátek roku byl ve znamení nereálných předpovědí. Ještě těsně před povodněmi Ministerstvo průmyslu a obchodu hovořilo o stavebnictví jako o tahounovi ekonomiky. Podle úředníků letošní rok navázal na pozitivní vývoj loňského roku, situace ve stavebnictví se stabilizovala a indikátor důvěry v tomto odvětví mírně stoupal. Zprávy tohoto ministerstva vesměs bagatelizovaly měsíční hlášení o poklesech výkonů tuzemského stavebnictví (například: březen -2,7 %, červen -1,3 %). Podle nich byly tyto propady způsobeny "nerovnoměrným rozložením realizace několika velkých společností, které mají být podle jejich programů vyrovnány, aby byl zajištěn další pozitivní vývoj".

Osmička největších stavebních firem, v drtivé většině v rukou zahraničních vlastníků, na sebe poutá přes polovinu veškeré produkce a téměř sto procent veřejných zakázek. Jejich pozice jsou poměrně pevné a již asi nelze očekávat, že se na našem trhu objeví nějaký nový subjekt. Koncentrace nebyla vyprovokována zahraničními vlastníky, protože ti přišli až následovně - Hochtief do Vodních staveb Bohemia nebo Skanska do skupiny IPS.

Prudce klesal počet živnostníků. Ostatně tento trend bylo možno sledovat již loni, ale letos šlo o změny mnohem dramatičtější. Odborníci očekávají, že se jejich počet sníží na méně než třetinu, což znamená, že z trhu zmizí tisíce drobných stavebních firem. Na trh se totiž pomalu ale jistě vrací velké zakázky, a ty vyžadují odpovídající velikost stavebních firem. Domníváme se, že posílí střední a větší firmy v regionech. Největší tempo růstu jsme zaznamenali například u Metrostavu, jehož hospodářský výsledek je o 37 % vyšší než loni za stejné období a dosáhl témeř 300 milionů korun. Dobře se dařilo i SSŽ, kde výkony vzrostly o sedm procent a činí 7,35 mld. Kč .

Ocel se vrací k normálu. Nová huť vykázala za sledované období zisk ve výši 1,161 miliardy korun, zatímco před rokem byla ve ztrátě 390 mil. Kč. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb dosáhly 20,6 miliardy korun. Podle generálního ředitele Františka Chowaniece podnik plně dostál svým závazkům vůči státnímu rozpočtu i finančním institucím - to v předchozích letech nebylo samozřejmé. Kurzové ztráty přitom letos nepříznivě ovlivňují ekonomiku podniku, měly by činit téměř 1 miliardu korun. Poklesly také prodejní ceny, v průměru o 70 korun na tunu. Projevil se i dopad ochranářských opatření některých zemí. Celkový hospodářský výsledek za rok 2002 má být přesto kladný.

Jiří Kučera, Drahomíra Dubská, Milena Geussová, Michal Nosek a Zbyněk Fiala

grafy
Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-11799360-banky-rostou-prumysl-brzdi