TITULEK46: Českým zemědělcům se vstup do unie vyplatí

www.ihned.cz/autori

Komisař Franz Fischler nečeká, že ho při nadcházející návštěvě v Praze poslanci vypískají, jak se mu stalo v září ve varšavském Sejmu. Věří také, že českým farmářům se díky vstupu do Evropské unie povede v každém případě lépe.

Platilo by to podle něj, i kdyby snad nedostali žádné přímé platby na zemědělskou produkci. Ty však už byly přislíbeny, i když budou zpočátku nižší než pro farmáře současné patnáctky.

"Oceňuji českou vládu, že trvale podporuje připravovanou reformu společné agrární politiky unie," prohlásil Fischler před odletem na oficiální návštěvu České republiky v rozhovoru pro HN.

OTÁZKA: hn: Říká se o vás, že jako bývalý farmář zvlášť dobře rozumíte rolníkům. Co vám dala cesta z rakouského venkova až na post komisaře v Bruselu?

Pocházím sice z rodiny drobného rolníka a vyrostl jsem na statku, ale sám jsem v dospělosti už na poli nepracoval ani nepodnikal. Vím z té doby nicméně dobře, jak sedláci uvažují a co cítí.

Výhoda mého původu spočívá v tom, že přesně rozumím problémům, s nimiž se rolníci potkávají. Nestačilo by ale rozumět jim jen pocitově. Člověk musí také umět postavit se čelem k tvrdé realitě.

Než jsem se dostal do Bruselu na post komisaře, poznal jsem důkladně citlivou agrární problematiku také z druhé strany. Byl jsem více než pět let rakouským ministrem zemědělství a značnou část této doby jsem se zabýval vyjednáváním s tehdejší dvanáctkou o podmínkách našeho členství.

To mi umožňuje lépe se vcítit do toho, jak těžko je nyní českým vyjednávačům i předním politikům v pražské vládě. Nemají to snadné, jako jsme to neměli ve své době ani my.

OTÁZKA: hn: Co byste tedy svým českým partnerům při vyjednávání o kapitole zemědělství na základě těchto zkušeností mohl poradit? Třeba jak vybojovat výhodnější výrobní kvóty, na něž se produkční dotace v unii vyplácejí...

Samozřejmě že mi nepřísluší udělovat jim rady. Ale rád se podělím o svůj názor. Podle mne jsme se nyní ocitli v delikátní, rozhodující fázi vyjednávání. Pryč je doba z počátku negociací, kdy se ještě dalo uvažovat v rovině zbožných přání. Dnes nezbývá než se s nimi rozloučit. Nemají pražádný význam. Určující bude ryze pragmatický přístup.

Každý vyjednávač - a znám to z vlastní zkušenosti - musí navíc nepřetržitě myslet na to, že bude muset po skončení bitvy své klientele také umět vysvětlit, proč se mu nepodařilo dosáhnout všech vytyčených cílů. Už proto musí stavět realistické požadavky. Když je přežene, pravděpodobně mu pak o to víc vynadají.

Budete mít napřesrok také referendum o vstupu do Evropské unie. Je to podle mne další důvod, proč je v této fázi na místě realistický přístup. Na obou stranách ovšem.

OTÁZKA: hn: V čem vidíte vstřícnost unie vůči rolníkům z kandidátských zemí?

Už před koncem vyjednávání se rýsují příznivé momenty. Třebaže se o to členské státy unie mezi sebou ostře pohádaly, dosáhla Evropská komise nakonec toho, že i farmáři z kandidátských zemí dostanou hned v prvním roce po přijetí přímé platby. Byť ne v plné výši, jaká je obvyklá v dnešních zemích patnáctky. Postupně však porostou. I to máme nyní zajištěno. Nakonec mají dosáhnout téže úrovně jako v současné unii.

U výrobních kvót jde komisi především o to, aby si obstarala co nejobjektivnější výchozí data. Nejsme určitě proti tomu, vzít při určování referenčních období pro stanovení kvót ohled také třeba na neúrodu v dotčených letech.

Také jsme připraveni vzít v úvahu pro určení kvót údaje za rok 2001, což někteří vyjednávači navrhují. Musí to být ale vždy vědecky podloženo a doloženo. Nestačí se vydat do Bruselu a říci, že se té či oné kandidátské zemi zdají být výnosy, řekněme, za rok 1998 nějaké špatné, a proto by chtěla raději jiné referenční období. To na nás neplatí. Velký důraz klademe na kvalitu podkladů, které nám zde v Bruselu kandidáti předkládají. Argumentovat se dá třeba důsledky výrazných klimatických výkyvů na úrodu.

OTÁZKA: hn: K jednání toho zbývá dost, Česko má například u kvót pět komodit, kde ji chce zvýšit oproti dosavadní nabídce komise. Stihne se vše dojednat včas před rozhodujícím kodaňským summitem?

Rádi bychom to stihli už do počátku prosince. Nebylo by jistě nic dobrého, aby se nakonec v Kodani, to bude 12. - 13. prosince, ještě museli dohadovat šéfové vlád a států o kvótách pro výrobu mléka nebo škrobu.

OTÁZKA: hn: Přímé platby, byť ne v plné výši, jsou požehnány. Jak to bude s dalšími dotacemi na rozvoj venkova, které v celkovém součtu mohou silně ovlivnit spokojenost či nespokojenost rolníků?

Farmář chce opravdu vždy vědět, kolik peněz se mu nakonec dostane do ruky. Prostředky na rozvoj venkova, které Česká republika dostane už před vstupem, byly nasazeny docela velkoryse. V roce 2000 to byly například celkem 124 milióny eur. Evropská komise navrhuje, aby se to ještě výrazně zvýšilo po roce 2004, až budete členskou zemí unie. Věci by dost pomohlo, kdyby se příslušné projekty, na něž můžete dotace pro rozvoj venkova čerpat, připravovaly včas a co nejlíp.

OTÁZKA: hn: Umíte si představit, že by z těchto finančních toků, takzvaných strukturálních fondů, Česko mohlo vyrovnávat i nižší přímé platby, jež se mají přiznat českým farmářům?

Tyhle peníze samozřejmě k dispozici mít budete. Normálně by ovšem mělo být zcela vyloučeno proměnit je rovnou v nějaké doplňkové přímé platby. Strukturální fondy přece mají pomáhat hlavně regionálnímu rozvoji nebo se použít třeba na ekologické stavby. Třeba na místní čističky odpadních vod.

Možná by ale pro mnoho zemědělských podniků mohly být dokonce zajímavější než přímé platby. Vždyť je možné vyčlenit ze strukturálních fondů významné subvence na takové investice, po kterých farmáři volají. Z uvedených zdrojů se dají krýt až dvě třetiny takovýchto investičních nákladů. Nezapomeňme, že z oněch dvou třetin, jež jsou povoleny jako strop pro subvence z veřejných prostředků, přitom uhradí unie až osmdesát procent.

Považoval bych to za účelné i proto, že se takto dá rolníkům pomáhat velmi cíleně. Mohou se za ty peníze třeba postavit nové mlékárny, jatka nebo jiné zpracovatelské kapacity v potravinářském sektoru.

A co je také podstatné, takto nově vzniklé moderní kapacity, které se subvencují z veřejných zdrojů, by potom mohly rolníkům nabízet výhodnější ceny za odběr jejich produktů. Na příjmy farmářů se musí pohlížet vcelku. Nejsou to jen přímé platby. A současně platí, že příjmová hladina se má primárně utvářet prostřednictvím trhu, a nikoli subvencí.

OTÁZKA: hn: Jaké máte zkušenosti s tím, že za české zemědělce mluví rozličné zájmové skupiny, a ty mívají často protichůdné zájmy. Jedná s nimi Evropská komise? Nebo aspoň hovoří?

Chceme naslouchat každému. Ať jsou to zástupci Agrární komory či potravinářského průmyslu. Budeme s nimi chtít hovořit o libovolných aspektech rozšíření také nyní, během mé návštěvy Česka. Partnerem k vyjednávání však pro nás byla a nadále je výlučně česká vláda.

OTÁZKA: hn: Právě na vládu ale některé zájmové skupiny v posledních dnech tlačí, že musí s Bruselem vyjednávat tvrdě. Někdo přitom hovoří až o vydírání vlády...

To ale platí úplně pro každou vládu, i v zemích patnáctky.

OTÁZKA: hn: Někteří zástupci českých farmářů tvrdí, že principiálně proti vstupu do unie nejsou, ale přesto vyhrožují, že vyzvou rolníky, aby v referendu hlasovali proti členství, když se jim nedaří všechny požadavky prosadit. Vstupovat do unie má Česko podle nich teprve někdy později, až Brusel takříkajíc povolí. Dočkali by se lepších podmínek?

To je zcela iluzorní představa. Jestli si někdo myslí, že při takto vynuceném hypotetickém odkladu vstupu České republiky do unie vývoj v agrárním sektoru pěkně počká, až se dosáhne lepší dohody, je to hluboký omyl. Změny jsou tu zcela neodvratné. A nezávisejí moc na naší vůli.

Už kvůli tomu, že se schyluje k dalšímu kolu vyjednávání na půdě Světové obchodní organizace WTO. Po jeho ukončení bude muset Česko dostát - nezávisle na vlastním členství v unii - zcela novým povinnostem. A vaší_vládě proto nezbude než v zemědělství odbourávat státní podpory a subvence z veřejných zdrojů.

OTÁZKA: hn: Není tedy pravda, že se rolníkům za podmínek, které nyní unie nabízí, vstup do společenství nevyplatí?

Všechny propočty jasně ukazují, že čeští farmáři by na vstupu země do unie vydělali dokonce i v tom případě, kdyby nedostávali vůbec žádné přímé platby. Je ovšem zcela jisté, že vývoj ve světě, o kterém jsem hovořil, nastane bez ohledu na to, jak se chovají a k čemu vyzývají zmínění vaši agitátoři.

Jediným výsledkem jejich aktivit může nakonec být jen to, že přivedou české rolníky do maléru. To by hrozilo, pokud by vinou zavádějících informací od domnělých ochránců hlasovali občané venkova ve větší míře proti vstupu do Evropské unie. Až přijdou na to, že volili řešení, které je pro ně ze všech nejméně výhodné, bude pozdě ronit slzy, že takovým agitátorům naletěli.

OTÁZKA: hn: Českou veřejnost zajímá, zda jsou její vyjednávači v posledních měsících dosti tvrdí. Došlo přitom k nějaké změně po letošních volbách v České republice?

Volební kampaně - a vaše letošní nebyla výjimkou - jsou vždycky pro tak složitá vyjednávání pohromou. A vrhají stín na jejich průběh.

Mohu říci, že vaši vyjednávači, kteří jsou nyní v akci, jsou velice tvrdí. A mají na to také plné právo. Sám jsem vyjednával za Rakousko a nemohu jim takové právo upřít. Očekává se od nich ovšem jistá férovost, máme-li dobře spolupracovat.

OTÁZKA: hn: Kdybyste teď najednou prohlásil, že jsou velmi rozumní, mohl by to být pro některé "polibek smrti"...

Jak vidíte, snažil jsem se jim moc neublížit. A přesto jsem nijak nezkreslil skutečný stav věci.

OTÁZKA: hn: Hamburský týdeník Die Zeit nadepsal článek o bruselském summitu koncem října titulkem "Agrárního kompromisu EU se dosáhlo na úkor nováčků". Souhlasíte s tímto hodnocením, které nebylo ojedinělé?

F: Bylo tomu podle mne spíš naopak. Co se vlastně na summitu dohodlo? Hlavně to, že se zmrazí výdaje na zemědělství, s výjimkou podpory rozvoje venkova, na úrovni roku 2006. Zvyšovat se pak mohou jen o jedno procento, na částečné vyrovnání míry inflace.

OTÁZKA: hn: Můžete v této souvislosti připomenout, jak a proč se po druhé světové válce rodila společná agrární politika společenství, která je nyní ve zjevné krizi?

Západní Evropa tehdy byla čistým importérem potravin. Tehdy šlo hlavně o to, zajistit větší produkci. A proto se stimulovala. Došlo se ke garantovaným výkupním cenám pro farmáře. Systém velmi dobře zafungoval. Až moc. Takže se později zvrhl v nežádoucí nadvýrobu - známé hory neprodejného másla ve skladech společenství. Kvóty by ji měly držet v určitých mezích, ale diskutuje se i o jejich smyslu.

OTÁZKA: hn: Současná reforma agrární politiky má spočívat ve snižování produkčních dotací ve prospěch podpor na rozvoj venkova. Nezdá se vám však, že byla po bruselském summitu potichu odložena na neurčito, nebo dokonce pohřbena?

Ne, tato reforma zcela určitě není mrtvá. Musí pokračovat. Ani poslední rozhodnutí šéfů států a vlád unie nic nezměnila na tom, jaké cíle jsme si stanovili. Především také proto, že se beztak musíme přizpůsobit novým podmínkám, které vzejdou z jednání na půdě WTO.

Bude se tudíž muset hnout z místa i Evropská unie. Koncem roku položí Evropská komise na stůl nové legislativní návrhy, které budou přirozeně respektovat závěry bruselského a potom i kodaňského summitu.

OTÁZKA: hn: Také česká vláda si přeje, aby reforma pokračovala. Jen přitom požaduje, aby tuzemští rolníci dostali stejné šance, jako mají jejich kolegové v dnešní unii. Jak vnímáte tento dvojjediný požadavek?

Umím ocenit, že česká vláda byla vždy pro reformu společné zemědělské politiky. A je nadále. Co se týče volání po stejných šancích, případně po stejném zacházení, jsou to ale pojmy poněkud složitější, než na první pohled vypadají.

Pod etiketou "stejného zacházení" totiž můžete uvést do chodu totožné nástroje subvencování jedině za předpokladu, že mají oba aktéři - vaši i naši farmáři - opravdu stejné předpoklady. A tady bych rád upozornil na fakt, že čeští rolníci získávají už na startovní čáře také důležité konkurenční výhody.

Hlavně mám na mysli výrazně nižší náklady na pracovní sílu. Méně to platí u energetických vstupů. A také jsou u vás nižší náklady na hnojiva či chemické prostředky na ochranu rostlin.

OTÁZKA: hn: Výše těchto nákladů se ovšem bude vůči unii vyrovnávat.

Potrvá to ale nějakou dobu. A tak má logiku, že se také přímé platby vašim rolníkům budou zvyšovat teprve postupně. Jednou se obě křivky sejdou.

OTÁZKA: hn: Vydáváte se do Prahy. Nemáte strach, že vás také v Parlamentu vypískají, jak se to stalo letos v září v polském Sejmu?

Musím hlavně říci, že se to s tou varšavskou epizodou v tisku trochu přehání. Pískalo se až na konci jednání zemědělského výboru. Jsou zkrátka různé způsoby, jak se zachází s hostem. Byla to ale jen malá skupinka extremistických poslanců z okrajového uskupení, které se staví vůbec proti vstupu Polska do unie. Zemědělství jim bylo jen záminkou. Mě se to zas tak dalece nedotklo.

Určitě nečekám, že by mne vypískali čeští poslanci či senátoři. A do Prahy se těším.

Související