V České republice je 4,5 milionu smluv o stavebním spoření. Z toho přes 80 % klientů stavebních spořitelen nežádá úvěr, ale jen výhodně spoří. Stát jim k úsporám přidává 25 % z ročně naspořené částky. K tomu jim vklad úročí stavební spořitelny 2 až 3 % ročně.

Výnos 13 procent ročně, kterého se dá u stavebního spoření dosáhnout, je na dnešní dobu bezkonkurenční. Navíc jde o výnos zaručený na pět let dopředu a nepodléhá zdanění.

To by však ministru financí Bohuslavu Sobotkovi určitě nevadilo, kdyby státní pokladna na tento výnos nemusela v letošním roce připlatit 13 miliard korun. Přitom státní podpora stavebního spoření je mírně řečeno neadresná. Neexistují totiž mechanismy, jak ovlivnit, na co použijí lidé své úspory ze stavebního spoření, které dotuje stát. B. Sobotka, podobně jako jeho předchůdci, uvažuje o omezení státního příspěvku jen pro ty, kteří využijí stavební spoření prokazatelně na zlepšení svých bytových poměrů. Dosud byly všechny podobné záměry konfrontovány z takzvanou slovenskou zkušeností. Na Slovensku došlo k omezení státní podpory a počet účastníků stavebního spoření klesl o 70 %. Kdyby k něčemu podobnému došlo v ČR, znamenalo by to podstatné snížení zisků stavebních spořitelen a změnu jejich úvěrové politiky. Nyní totiž vyplácejí 80 % klientů úrok 2 až 3 % a půjčují jejich peníze s mnohem vyšším úrokem. Na řádných úvěrech si mohou ze zákona stanovit tříprocentní marži. Ochotně však poskytují překlenovací úvěry a tam není úroková sazba nijak omezena. Stát tak vlastně přispívá nejen spořícím klientům, ale dopomáhá také k vyšším ziskům stavebním spořitelnám. Při současném stavu státního rozpočtu je to příspěvek rozmařilý, a proto se dají důvody ministra financí pochopit.

Podívejme se, jaký dopad může mít omezení státní podpory pro klienty stavebních spořitelen a zájemce o stavební spoření.

I bez státní podpory stavební spoření vynese zatím víc než termínovaný vklad v bance. Porovnání výnosu ukazuje naše modelová kalkulace.

Navíc jde u stavebního spoření o investici bezpečnou, protože vklady klientů spořitelně jsou ze zákona pojištěny. Výnos je smluvně zaručen na pět let dopředu a to při současném poklesu úrokových sazeb na finančním trhu není zanedbatelné. To všechno si jistě zájemci o výhodné spoření dobře spočítají a budou stavebního spoření využívat i bez státní podpory, protože je výhodnější než dávat peníze na vkladní knížku. Jedinou nevýhodou stavebního spoření je, že jsou prostředky vázány na pět let.

Kdyby byla státní podpora pro spořící klienty zrušena, záleželo by tedy především na obchodní politice spořitelen, jakými úroky a výhodami by si spořící klienty dokázaly udržet a tím si zajistily dostatek prostředků pro úvěrování a pro své zisky. Zatím je trend opačný - stavební spořitelny začínají svou štědrost omezovat.

Maximálně tři procenta z úspor ročně mohou získat klienti od stavebních spořitelen, když uzavřou smlouvu po 1. listopadu letošního roku. I Hypo stavební spořitelna a Raiffeisen stavební spořitelna, které ještě dávaly 4% úrok, ohlásily pokles úroku pro spořící klienty o 1 % (viz tabulku).

Na rozdíl od minulých let už nebudou úrokové sazby z úspor u stavebních spořitelen součástí všeobecných obchodních podmínek, ale budou se vpisovat přímo do smlouvy. To jednoznačně signalizuje, že si spořitelny vytvořily prostor, aby mohly sazby pružněji měnit, aniž by přitom musely měnit celé obchodní podmínky. Každá změna obchodních podmínek totiž podléhá schválení Ministerstva financí ČR. Pro klienty je dnes výhodné, že změna obchodních podmínek nemá zpětnou platnost. Co je ve smlouvě, platí po celé spořící období, klient ovšem nesmí žádat o žádnou změnu. Pokud by například chtěl v průběhu spoření změnit cílovou částku nebo tarif, spořitelna zároveň aktualizuje i ostatní podmínky a klient dostane i novou aktuálně platnou úrokovou sazbu.

Daleko citelněji by se změna státní podpory dotkla úvěrování klientů stavebních spořitelen. V posledních dvou letech se všechny snažily upravovat své obchodní podmínky tak, aby klientům zpřístupnily úvěry. Snižovaly úrokové sazby z řádných i překlenovacích úvěrů a nepožadovaly tak náročné zajištění. Nižší částky jsou ochotny půjčovat bez zajištění. U úvěrů od 100 až 150 tisíc požadují většinou jednoho ručitele. Překlenovací úvěr může dnes u čtyř stavebních spořitelen dokonce získat i ten, kdo nemá vůbec nic naspořeno. Jenom uzavře smlouvu, zaplatí poplatek a hned požádá o úvěr. Takže už vlastně nejde ani o žádné stavební spoření. Stavební spořitelny usnadňují přístup k úvěrům hlavně proto, aby prokázaly, že počet klientů, kteří žádají úvěr, roste. Podle pololetní bilance stavebních spořitelen zájem o úvěry skutečně roste. V loňském roce bylo poskytnuto nových úvěrů za 17,1 miliardy korun a za první pololetí letošního roku za 12,5 miliardy korun.

Stavební spořitelny si mohou dovolit velkorysou úvěrovou politiku, protože mají velký přebytek volných zdrojů z úspor klientů, kteří nechtějí úvěr. Výše vkladů totiž činila v prvním pololetí letošního roku 148 mld. Kč a proúvěrováno bylo přibližně 52,4 mld. Kč.

Ale kdyby došlo k masovému odlivu spořících klientů v důsledku omezení státní podpory, musely by pravděpodobně své úvěrové podmínky měnit postupně s tím, jak by se snižoval objem úspor. Aby stavební spořitelny zajistily finanční stabilitu a mohly dodržet závazky vůči klientům, musely by buď omezit poskytování překlenovacích úvěrů, nebo zvýšit hodnotící číslo, které určuje nárok klienta na řádný úvěr ze stavebního spoření. Úvěry by se neposkytovaly po pěti letech, ale za delší dobu. Vzhledem k tomu, že překlenovací úvěry jsou u klientů velmi oblíbené a pro spořitelny výnosnější než řádné úvěry, dala by se spíše očekávat tato druhá varianta. Ale ta by účastníky stavebního spoření asi příliš nepotěšila.

Světlana Rysková

Porovnání výnosu ze stavebního spoření bez státní podpory a termínovaného vkladu (měsíční úložka 1500 korun), Úrokové sazby stavebních spořitelen z úroků a úspor k 1. 11. 2002
Naše tipy

Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS) nabízí překlenovací úvěr bez úspor a to s úrokem 5,7 %. Tento překlenovací úvěr je třeba zajistit nemovitostí, jejíž hodnota o 20 % přesahuje čerpaný úvěr. Za vyřízení úvěru se nebudou platit žádné poplatky a mohou o něj požádat noví i současní klienti ČMSS.

Raiffeisen stavební spořitelna snížila úrok z řádného úvěru ze stavebního spoření, a to na 4,9 %. Stejně tak na 4,9 % snížila tato spořitelna minimální úrok z překlenovacího úvěru.

Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky nabízí překlenovací úvěr Impuls pro malé podnikatele bez nutnosti spoření. Mohou ho využít zájemci ve věku od 25 do 35 let. Úroková sazba z tohoto úvěru je od 6,2 do 7,9 %.

Wüstenrot stavební spořitelna umožňuje získat bez akontace překlenovací úvěr Dominant. Požádat o něj mohou klienti všech věkových kategorií. Wüstenrot je ochotna půjčit až 500 tisíc korun a dobu splatnosti stanovila až na 17 let. Aktuální úroková sazba u Dominanty je 7,9 %.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-11789730-stavebni-sporeni-bez-podpory