Mnoho podniků se snaží vyrovnat s důsledky srpnové povodně. Jak dlouho obnova potrvá, půjde-li o měsíce či roky, závisí samozřejmě především na závažnosti a míře jednotlivých škod. Velkou roli však sehrají i další faktory. Mezi ty nejvýznamnější patří bezesporu rychlost, rozsah a kvalita okamžité odborné pomoci, stejně jako množství finančních zdrojů, které lze využít i pro nápravu škod a rekonstrukci zničených a poškozených objektů. Vláda sice poskytla určité formy pomoci a vytvořila programy, jejichž cílem je urychlení obnovy, většina zodpovědnosti však leží na samotných podnicích. Zde přichází ke slovu kvalita pojištění uzavřeného pro případ živelní pohromy, zejména jeho struktura, úplnost a rozsah krytí. Jak se v této oblasti můžeme poučit z právě nabytých zkušeností?

Podniky často považovaly jak pojištění pro případ povodní, tak plánování obnovy činnosti za jednu z mnoha formalit na seznamu opatření systému řízení rizik. Některé podniky ani systém řízení rizik zaveden nemají a pro případ živelních katastrof nejsou pojištěny vůbec. Vládní odhady celkových škod v důsledku povodní se pohybují kolem 100 miliard Kč (pro podnikovou i soukromou sféru). Česká asociace pojišťoven odhadla, že záplavy budou stát pojišťovny zhruba 25 miliard korun. Znamená to tedy, že jenom čtvrtina všech hodnot, které zničila velká voda, byla pojištěna? Nejde přitom jenom o to, zda podnik má "nějaké pojištění", protože pojištění, které není dobře promyšlené a správně zvolené, zpravidla nestačí. Je potřeba vždy pečlivě zvážit, co přesně a proti čemu chceme pojistit a do jaké výše. Zároveň je nezbytné zjistit kvalitu podpory, kterou pojišťovna poskytuje v případě pojistné události.

O jaké podpoře se tu mluví? Vždyť pro většinu pojištěných podniků vypadala situace v podstatě tak, že se k nim dvakrát krátce vypravil zástupce pojišťovny. Poprvé, aby odhadl rozsah škod, a podruhé, aby vyplatil finanční částku, na niž měl pojištěný podle pojišťovny nárok. Ničemu z toho se však nedá říkat "podpora". Jenže právě okamžitá technická a odborná podpora je vedle úplnosti pojistky a míry pokrytí majetku tím, co nejvíce ovlivňuje celkové ztráty podniku a rychlost jejich nahrazení.

Některé pojišťovny zcela samozřejmě posílají k pojištěncům okamžitě po pojistné události týmy zkušených odborníků. Jejich úkolem je pomoci postiženému podniku zachránit a zachovat co nejvíce majetku, okamžitě zahájit proces řízení a nápravy škod a obnovit činnost podniku v nejbližším možném termínu. Proč to některé pojišťovny dělají? Na první pohled to může vypadat paradoxně, ale hlavním důvodem je úsilí minimalizovat výdaje pojišťovny. Pro pojistitele je levnější investovat do těchto podpůrných aktivit než pouze uhradit celkové škody, které mohou být navýšeny o další ztráty způsobené špatným řízením procesu obnovy. Jinými slovy: Pokud nedojde k efektivnímu řízení škod ihned po pojistné události, je zpravidla nutno do obnovy majetku a podnikání investovat mnohem více peněz, což platí jak pro pojištěného, tak pro pojišťovnu.

Jak taková pomoc vypadá v praxi? Velkého výrobce elektroniky v jedné ze sousedních zemí postihl před časem velký požár, který napáchal škody přesahující 500 milionů USD. Stroje a nářadí byly poškozeny zejména kouřem a vodou, které vytvářely ničivé kyselé prostředí a způsobovaly plísně. Jestliže by včas nebyla podniknuta záchranná opatření, většina strojového zařízení by byla zcela zničena. Pojišťovna výrobci poskytla zkušený odborný tým, který jednak zachránil velkou část strojů a nářadí olejovým postřikem, jenž zastavil proces ničení, jednak dokázal rychle zajistit náhradu za zničenou část zařízení, a to výrazně rychleji, než by to trvalo za normálních podmínek. Díky specializovanému know-how těchto odborníků na "řízení škod" mohla společnost obnovit produkci už deset měsíců po požáru. Bez těchto znalostí a opatření by obnova výroby trvala nejméně dvojnásobnou dobu. Není třeba dodávat, že každý týden přerušení podnikání je velmi nákladný (u velkých výrobců může jít až o desítky milionů korun týdně) a má vážné důsledky pro všechny zainteresované strany: pro samu společnost, pojišťovnu, dodavatele, odběratele, další obchodní partnery a samozřejmě i zaměstnance...

Poskytnutí takové odborné pomoci zpravidla nezáleží jen na konkrétních podmínkách pojistné smlouvy, ale také na obchodní strategii pojišťovny a její filozofii přístupu ke klientům. A zde spočívá jedna z lekcí, jež nám nedávná pohroma udělila: Je dobré pečlivě zvážit, od koho se necháváme pojistit. Mělo by jít o společnost, která věnuje pozornost procesu vyřizování pojistné události, která si uvědomuje, že peníze, jež utratí za odborníky a technickou podporu, se jí mnohonásobně vrátí. Proto je vždy připravena doplnit své standardní služby "odbornou přidanou hodnotou", jež je nakonec výhodná pro obě strany, pojišťovnu i pojištěného. Zdaleka ne každá pojišťovna postupuje tímto způsobem. Jestliže se tedy podnik rozhoduje uzavřít pojistku, měl by vždy především zvážit, jakého pojistitele si zvolí. Před uzavřením pojistné smlouvy je užitečné znát postup pojišťovny v případě pojistné události. Koho pojišťovna na místo vyšle a co tam ti lidé budou dělat? Jaká podpora bude poskytnuta? Jaký je standardní postup pojišťovny při vyřizování pojistných událostí?

Je třeba pojistit i vlastní činnost. Tím se dostáváme k druhému kroku: Co všechno je třeba pojistit? Odpověď na tuto otázku se zdá být jednoduchá, ale v okamžiku pojistného plnění se právě rozsah pojištění stává zásadním faktorem. Podle našich zkušeností mělo jen malé množství podniků pojištění, které by bylo možno označit za komplexní pojištění rizik, jaké je běžné v západních zemích.

V zásadě je možno pojistit dvě "věci". Obvyklým předmětem pojištění je majetek (to znamená budovy, výrobny, stroje, zásoby, fyzické peníze atd.). Může se zdát banálním o takovém pojištění hovořit, dokud se však nepodíváme, jaká byla situace při srpnových povodních. Mnoho českých podniků mělo smluvně pokryto jen 30 % hodnoty pojištěného majetku. Velká část hmotného majetku nebyla pojištěna vůbec.

Druhý předmět pojištění je nehmotný. Zahrnuje rizika spojená s přerušením provozu podniku. Takové pojištění zpravidla pokrývá běžný příjem společnosti (obvykle hrubý zisk), který společnost v důsledku havárie či živelní katastrofy nevytvořila. V ideálním případě je tento druh pojištění doplněn výše zmíněnou podporou směřující k záchraně majetku a rychlé obnově činnosti podniku. Česká asociace pojišťoven přitom konstatovala, že i ty menší podniky, které měly uzavřeno pojištění pro přerušení provozu (a mnohé toto pojištění vůbec neměly), si byly jen velmi málo vědomy toho, co je jím pokryto a jaké z něj plynou náhrady.

Pojištění pro případ přerušení provozu může zahrnovat různé druhy pojistek, např. znemožnění přístupu. Některé podniky či prodejny kupříkladu vůbec nebyly přímo zasaženy povodní, ale poškození či zničení jediné přístupové cesty mohlo vést k delšímu období nečinnosti a v nejhorším případě i k ukončení činnosti. Některé menší obchody mohou být součástí velkého nákupního centra, jemuž dominuje jeden hypermarket. Je-li ten z nějakých důvodů vážně poškozen a nefunguje, klesá zájem zákazníků o komplex jako takový a malé obchůdky, ač plně funkční, se mohou dostat do vážných potíží. I proti tzv. ztrátě přitažlivosti je možno se pojistit. Tyto druhy pojištění jsou nicméně na českém trhu poměrně vzácné.

Jak zajistit plynulý tok subdodávek. Dejme tomu, že podnik samotný je dokonale pojištěný pro případ pohromy i pro případ přerušení provozu. Takto zajištěni bývají obvykle nadnárodní výrobci, kteří mohou využít mezinárodního zázemí a zkušeností. Jenže i tyto podniky mívají zpravidla místní dodavatele a zákazníky. Co se stane, jestliže dojde k přerušení činnosti některého článku dodavatelsko-odběratelského řetězce? Výroba může běžet naplno, ale co dělat, když se zastaví klíčové subdodávky nebo když odběratel není schopen odebírat hotové výrobky? A co když je nějakou pohromou poškozen subdodavatel, takže ani nepoškozený přímý dodavatel nemůže zajistit výrobní materiál?

Všechny tyto situace lze pojistit. Pojištění pro případ přerušení provozu se může vztahovat i na nečinnost subjektů, na nichž je pojištěný závislý, a zajistit tak podnik pro případ výpadku příjmů z důvodů pojistné události na straně dodavatelů a odběratelů. I toto pojištění může garantovat výše zmíněnou odbornou pomoc, tentokrát při hledání dočasných alternativních dodavatelů či zákazníků. Ze zkušenosti víme, že mnoho malých a středních českých podniků takové pojistky uzavřené nemá, což ale není až tak překvapivé, protože tyto produkty bývají drahé. Bohužel mnoho podniků se vůbec nedostalo k tomu, aby provedly propočet poměru celkových rizik k nákladům na pojištění. Některé společnosti si ani neuvědomují, že takové druhy pojištění existují.

Důkladně se informovat. To, jak a proti čemu se podnik pojistí (a jaké krytí pak skutečně získá), závisí především na třech faktorech: na výši pojistného čili na tom, kolik je společnost ochotna za pojištění zaplatit, na vědomí možných rizik, které by mělo být založeno na co nejpřesnějších datech, a na znalosti dostupných pojistných produktů, služeb a postupů.

Není těžké vyjmenovat rizika, proti nimž je dobré uzavírat pojistky. Náročnější je určit, která z těchto rizik jsou reálná. Před povodněmi se zdálo snadné rozlišit skutečná nebezpečí a teoretická rizika. Nyní se snad budou podniky možnými riziky zabývat vážněji, aby jejich rozhodnutí byla založena na pečlivém průzkumu a analýze situace a nikoli jen na pocitu, že řeka je dostatečně daleko na to, aby představovala reálné nebezpečí. Můžeme tedy doufat, že jedním z pozitivních důsledků srpnové pohromy bude prostředí, v němž podniky budou opatrně zvažovat možná rizika, přezkoumají a upraví své pojistné strategie, zjistí si více informací o dosud opomíjených pojistných produktech a jejich vhodnosti a budou vyhledávat a požadovat komplexní služby.

V nejlepším případě podnik zváží tři skutečnosti. Za prvé si uvědomí, že cena pojištění roste s jeho kvalitou. Výběr pojištění pak musí vycházet ze zmíněné analýzy poměru rizik a nákladů. Dále se lépe informuje o pojistných produktech a souvisejících službách. Bude znát jednotlivé druhy pojištění, bude mít větší přehled o jejich výhodách a nevýhodách, bude vědět, na co má při vyřizování pojistné události nárok apod. V neposlední řadě je nezbytné, aby samy pojišťovny dokázaly nabízet komplexnější a vyspělejší produkty, než je tomu nyní, a aby si uvědomily, že je oboustranně výhodnější zahrnout mezi své služby i poskytování výše popsané podpory při odstraňování škod.

Využít příležitost? Současná situace přes všechny potíže vytváří pro pojišťovny velmi zajímavou příležitost. Po povodňových zkušenostech budou podniky o svých strategiích v oblasti pojištění více uvažovat a budou tak mimořádně otevřeny novým řešením a produktům. Budou se zajímat o dosud méně využívané způsoby zajištění majetku a provozu. Na trhu existuje zřetelný nedostatek vhodných a propracovaných produktů, čehož mohou využít zejména zavedené a zkušené západní pojišťovací instituce.

Další oblast, která volá po nových řešeních a přístupech, je řízení pojistných událostí, tedy například proces vyhodnocení ztrát, odhad a řízení nákladů na obnovu činnosti, řízení procesu urychlení oprav či plánování obnovy činností. Obzvlášť pozitivním důsledkem srpnové pohromy by bylo, kdyby tento předpokládaný rozvoj trhu pojištění byl doprovázen posílením orientace pojišťoven na klienty, kdyby se zákazníci a jejich potřeby skutečně dostali do středu zájmu pojišťoven a kdyby si pojištění začali být více vědomi svých práv a nároků vyplývajících z pojistné smlouvy.

Doufejme tedy, že pojišťovny nejen upraví ceny svých produktů, ale že také začnou nabízet rozmanitější škálu kvalitnějších a úplnějších pojistných produktů a služeb s přidanou hodnotou a že je budou nabízet zkušeným a informovaným zákazníkům, kteří přesně vědí, jaká rizika chtějí zajistit a jaké důvody je k tomu vedou.

ANDREW KING, SIRSHAR QURESHI

PricewaterhouseCoopers

Související