V době, kdy se občané oklepávají ze škod způsobených povodněmi, znovu roste počet případů, kdy se důvěry nebo finanční tísně snaží využít podvodníci. Ve středních Čechách i na Moravě se po odmlce opět objevily nabídky na odkup akcií za hotové. Podle Komise pro cenné papíry byly v Benešově a okolí nabízeny o 20-80 % levněji, než za kolik je bylo možné prodat na trhu.

Odkup je založen na klamných informacích. Není také jisté, zda nebyly při některých adresných nabídkách zneužity osobní údaje investorů. Komise proto podala na organizátora odkupů trestní oznámení. Policie vyšetřování benešovského případu nezastavila, jak mylně uvedl tisk. Názory právníků, zda jde o trestný čin (viz box 1), se liší. Bez ohledu na to, jak Komise a policie případ nakonec vyřeší, stále platí, že své peníze si má hlídat především sám občan. Je mu ale vždy jasné, jak se má proti tomu bránit?

Podle letáku nabídli podvodníci občanům Čerčan, Týnce nad Sázavou, Benešova a Vlašimi odkup cenných papírů z 1. a 2. vlny kuponové privatizace, které již prý není možné prodat na pražské burze ani v RM-Systému. Podobné nabídky se objevily i jinde. Leták lže.

Občanovi je totiž mj. nabízen odkup akcií Zlatého fondu Kvanto, IF Bohatství, Křišťálového, Rentiérského či IF obchodu a cestovního ruchu nebo podílových listů fondů PPF Českého a Moravskoslezského. S těmito cennými papíry se v RM-S stále obchoduje. Jejich prodej zmíněných akcií či podílových listů může být ovšem komplikovanější. Ze čtyř zmiňovaných měst má RM-S jen v Benešově. Pokud ale občan hodlá cenné papíry skutečně prodat, cesta do Benešova se mu vyplatí. Rozdíl mezi cenou nabízenou za odkup a částkou, kterou by získal v RM-Systému, je totiž v řadě případů značný.

Pokud s prodejem ještě počká, může za cenné papíry fondů PPF získat mnohem více. Jsou to totiž vesměs fondy, které se mají otevřít. Nyní je lze prodat v RM-Systému za tržní cenu, která je asi o 7 % nižší, než by získal po otevření fondů. Pak je totiž musí správce fondů od investora odkoupit za hodnotu majetku fondu připadajícího na jeden podílový list. V případě dalších fondů uvedených na letáku, je tento rozdíl ještě vyšší. S výjimkou PPF jde však o investiční fondy, jejichž otevření se kvůli žalobě minoritního akcionáře protahuje.

Nabízený odkup vychází z dalších klamných informací. Leták má sice pravdu, fondy AGB-II, KIS nebo Expandie drobný investor na trhu skutečně nenajde. Nezmiňuje se však o tom, že je spravují investiční společnosti investAGe, IS České pojišťovny nebo Akro IS a na požádání musí podílové listy těchto fondů od občana odkoupit. Kontakt na tyto správce najdeme na webové stránce Komise pro cenné papíry www.sec.cz nebo Unie investičních společností ČR www.uniscr.cz.

Zcela nesmyslné by pak bylo zbavit se na základě letáku dalších odkupovaných cenných papírů, tedy fondů z kuponové privatizace, které patří do skupiny České spořitelny, Komerční nebo Živnostenské banky, případně IPB (nyní ČSOB). Fondy již totiž byly otevřeny. Také jejich cenné papíry tedy musí investiční společnosti od investora odkoupit. Opět za vyšší cenu (viz tabulku), než nabízejí podvodníci. Klient může k odkupu využít poboček zmíněných bank. Všechny najde v Benešově, některé i ve Vlašimi.

Nevýhodný je také nabízený odkup povodňových dluhopisů za nominální hodnotu. Občan tak přijde o výnos z úroků. Za poslední rok činí po zdanění 6 %, tedy 60 korun na tisícikorunový dluhopis. Nelze ale vyloučit, že ztráta drobného investora bude mnohem vyšší, protože si z neznalosti nevybíral kupony u dluhopisů ani v předchozích čtyřech letech. Neobstojí tvrzení podvodníků, že povodňové dluhopisy není možné prodat. Stačí se obrátit na pobočku spořitelny, v některých případech také Komerční banky.

Řada společností nabízí "zaručeně výnosné transakce" na devizovém trhu (FOREX), aniž by měla potřebnou licenci. Zisky ve výši desítek procent ročně jsou mocným lákadlem. Mnohý investor pak svěří firmě nemalou část úspor, aniž by si důkladně pročetl obsah smlouvy, kterou uzavřel, nebo si ověřil, o jakou společnost vlastně jde. Příkladem z poslední doby je firma Richmond Consultancy, která nabízela transakce s deriváty na forexovém trhu. Klientům dokládala svou důvěryhodnost padělanou licencí.

Dohled nad tímto trhem, prováděný společně Komisí pro cenné papíry a Českou národní bankou, se zpřísnil. Podle člena prezídia KCP Milana Šimáčka je však postih některých nelegálně působících firem obtížný. Jakmile je Komise či ČNB objeví, ukončí činnost a krátce nato ji obnoví jinde a pod jiným jménem. Klient, který využívá služeb černého obchodníka, nemůže navíc v případě jeho skutečného či fingovaného krachu počítat, že by mu jeho škodu či její část uhradil Garanční fond obchodníků s cennými papíry.

Některé firmy - a nejde jen o forex - tvrdí, že pracují pro renomovanou zahraniční společnost, která v ČR licenci nepotřebuje. To je ale omyl. Ani v tomto případě nemohou bez povolení Komise nebo ČNB na trhu vůbec působit.

Za kanadskou fasádu se skrývá například First Vancouver's Found AC, údajný kanadský penzijní fond. Potenciálního investora by měl zarazit již chybný název fondu v angličtině (správně fund). Na vizitce Jiřiny Kinčlové, která se prezentuje jako hlavní reprezentant firmy pro ČR, je uvedeno i číslo licence příslušného fondu. Pro domácího investora je ale důležitější, že First Vancouver's nemá licenci k tomu, aby mohl působit jako penzijní fond v ČR, a dosud o ni Ministerstvo financí ČR ani nepožádal.

Podle spektra nabízených služeb by ale měl mít spíše licenci obchodníka s cennými papíry od Komise pro cenné papíry, případně bankovní licenci od ČNB. Žádnou z nich však nevlastní.

First Vancouver's totiž nabízí vklady od 50 tisíc do dvou a půl milionu korun, úročené v prvém roce 16,2 %, ve druhém až pátém roce 9,1 %. V dalších letech pak garantuje 7,5% úrok. I po odečtení poplatku za správu, který činí v prvním roce 2,5 %, v dalších čtyřech letech 1,5 % a poté 0,9 %, jde o slib srovnatelný se zkrachovalým KTP Quantum.

Podle Pavla Zíky, který pro společnost v ČR rovněž pracuje, souvisí vysoký výnos penzijního fondu i se zisky při obchodech se zahraničními měnami. Připouští, že jsou to pro penzijní fondy poměrně riskantní operace. Zahraniční legislativa je však prý na rozdíl od domácí regulace penzijních fondů umožňuje.

Propagační materiály uvádějí, že jde o "klasický penzijní fond podléhající státnímu dozoru a kontrole. Fond investuje výhradně do aktivit s velmi nízkou nebo nízkou hladinou rizika, jako jsou státní dluhopisy nebo operace na mezibankovních trzích (!?)". Údajně pracuje s vklady v řádech miliard dolarů. Je s podivem, že tak významný subjekt agentura Bloomberg vůbec neregistruje.

Společnost sice neinzeruje své služby veřejně, podle Šimáčka však přesto porušuje zákon. Nabízí totiž investiční instrumenty, k jejichž poskytování nemá licenci. I kdyby ji ale měla, na situaci to nic nemění. Garantovaný vklad představuje něco, co nemůže fond klientům zajistit. Firma tak porušuje zákon.

František Mašek

Nabízený odkup vybraných fondů
Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-11454180-drzte-si-kuponove-knizky-jedeme-z-kopce