Evropská unie nehodlá povodním nečinně přihlížet. Bez ohledu na to, zda jde o členskou či kandidátskou zemi, dostanou zasažené oblasti bezprostřední a prý nebyrokratickou pomoc. Dohodli se na tom o minulém víkendu v Berlíně představitelé Česka, Německa, Rakouska a Slovenska s prezidentem Evropské komise Romanem Prodim. Nástrojem Bruselu má být speciální nouzový fond, který by disponoval 500 miliony eur. Přestože jeho vznik musí teprve schválit Rada EU, německý kancléř Gerhard Schröder soudí, že by fond mohl posloužit už nyní. Rád by viděl, aby co největší díl pomoci šel do východního Německa. O konkrétních částkách nemluvil.

Česku slíbila Unie pomoc ještě před summitem. Prodi v Praze potvrdil, že EU uvolní okamžitě pro republiku skoro 58 milionů eur (asi 1,7 miliardy korun) z posilněného balíku, z něhož měla země postupně čerpat v rámci předvstupní pomoci.

Pomoc EU bude podle ministra zahraničí Cyrila Svobody poskytnuta ve třech rovinách. O "nových" téměř 10 milionů eur (asi 310 milionů korun) se navýší fond PHARE na konkrétní projekty obnovy dopravy a životního prostředí. Dalších 48 milionů eur (asi 1,5 miliardy korun) z fondu ISPA bude přesměrováno na odstraňování škod po záplavách. Nejde tedy o nic jiného než použít slíbené příspěvky na jiný účel.

Zatímco obvykle Unie vyžaduje, aby se u takovýchto projektů příjemce podílel až padesáti procenty, nyní je komise velkorysejší. Spokojí se s 15 procenty.

Česká republika bude také mít možnost čerpat výhodný úvěr z Evropské investiční banky přinejmenším do výše 200 milionů eur (6,2 miliardy korun). Česká strana zatím neupřesnila, o jak vysoký úvěr by měla zájem, nejdříve se totiž musí zjistit škody a co bude zapotřebí pro jejich nápravu udělat.

Další příležitostí je úvěr od Světové banky (SB). Česká republika by podle zástupkyně SB v ČR Jany Matesové mohla od této instituce získat stovky milionů eur. I přesto, že země vstoupila do režimu přechodu mezi vyspělé státy, jimž banka normálně úvěry neposkytuje. Peníze by mohly být k dispozici už letos.

UNESCO nabídlo finanční pomoc na obnovu poničených památek. Nejen těch, které jsou na seznamu světového kulturního dědictví, ale i těch, které na zápis teprve čekají. Pomoc by tak mohla dostat pevnost v Terezíně nebo rybniční soustava na Třeboňsku. Žádosti o peníze musí obsahovat vyčíslení škod a projekt obnovy. Jsou dvě varianty. V rychlejší je možné získat až 50 tisíc dolarů na jeden památkový objekt. O vyšší částky do 75 tisíc dolarů na památku je třeba žádat Výbor pro světové dědictví UNESCO.

Snaží se i jednotlivé státy. Nejdříve přišla technika:

Z Belgie přiletělo vojenské letadlo Hercules se sedmi specialisty na vysoušecí práce, 14 čerpadly a osmi vysoušecími děly. Poté dorazila autokolona civilní ochrany s těžkou technikou na vysoušení a čerpání vody.

Z Dánska přijel konvoj pěti nákladních automobilů s 12 odborníky a šesti vysoce výkonnými ponornými pumpami, z nichž každá má kapacitu 36 tisíc litrů za minutu. Ve vybavení týmu jsou i tři elektrické generátory. Zásahový tým má k dispozici i spojovací vybavení, vlastní jeřáb a prostředky osobní ochrany.

Švédsko vyslalo osm expertů se 150 vodními pumpami a 50 velkými ventilátory na vysoušení. Další stovky vysoušedel a čerpadel darovalo Ústeckému kraji.

Nizozemsko poskytlo sto vodních čerpadel. Řecko vyslalo 60 vodních čerpadel a tři záchranáře. Itálie dodala sto vodních pump a 370 vysoušečů vody.

Francie poslala 200 motorových čerpadel a tři tuny přikrývek. Do Prahy dorazila desítka dobrovolných záchranářů. Ze Švýcarska přišla pomoc v podobě stovky ponorných pump, 80 vysoušečů a čtyř generátorů.

Německé ministerstvo zahraničí uvolnilo 650 tisíc eur jako okamžitou pomoc na humanitární projekty. Polsko poskytlo vysoušecí a odčerpávací techniku a vyslalo asi 80 hasičů, kteří pomáhají v Ústí nad Labem.

Finsko vypravilo nákladní soupravu s 35 vysoušeči a 227 vodními turbínami.

Ozvalo se i zámoří. Spojené státy poskytly zhruba půl milionu dolarů. Zastupitelský úřad nabídl, že se postará o vyčištění a úklid Kampy a zřídil bankovní účet, na který jeho zaměstnanci zasílají peníze.

Po technické pomoci následovala pomoc finanční (viz tabulku).

Česku se tak vrací pomoc, kterou samo dovedlo v minulých letech nabídnout.

MONIKA RICHTEROVÁ, DRAHOMÍRA BOHATOVÁ

Peněžní pomoc
Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-11396760-solidarita-v-praxi