Reálná konvergence bude vyžadovat určité tempo reálného zhodnocení (apreciace) domácích ekonomických aktiv ve vztahu k aktivům zahraničním, z čehož vyplývá možný konflikt.
Výhodou vstupu do eurozóny je především odstranění rizika měnových krizí. Dalšími výhodami jsou snížení nákladů na konverzi měn a další (byť mírné) snížení úrokových sazeb. Sníží se též volatilita měnového kurzu a zcela se vyloučí kurzové výkyvy vůči našim hlavním obchodním partnerům - členům eurozóny.
Absence kurzového rizika je nesporně faktorem usnadňujícím reálnou konvergenci. Měnový kurz však umožňuje přizpůsobení ke změnám ekonomické situace. Kde se nepřizpůsobuje kurz, dochází zpravidla k nápravě vnější nerovnováhy zpomalením nebo poklesem ekonomického růstu.
Obecná rizika se vztahují ke ztrátě adaptačních mechanismů ekonomiky, jak měnových, tak fiskálních. Měnová rozhodnutí budou vyhrazena ECB, fiskální politika bude omezena paktem fiskální stability.
Problém je, že ekonomický cyklus české ekonomiky není synchronizován s cyklem eurozóny. Měnové reakce ECB přitom mohou mít na ekonomiky v jiné fázi cyklu negativní dopady. Náhradními adaptačními mechanismy mohou být vysoká pružnost cen i mezd (i směrem dolů) a vysoká mobilita pracovních sil i podnikatelských aktivit přes hranice, a to oběma směry. Evropská unie se však snaží volný pohyb pracovních sil i řadu podnikatelských činností, zejména v oblasti služeb, administrativně omezovat. Studie výslovně doporučuje nepřijímat euro dřív, než všechna tato omezení padnou.
Specifická rizika se týkají tranzitivních ekonomik. Proces reálné konvergence povede k reálnému zhodnocení měny, které se bude po vstupu do eurozóny projevovat jako reálné zhodnocení domácích aktiv, vyúsťující do zvyšování celkové cenové hladiny. S reálnou apreciací bude spojen pokles konkurenceschopnosti. Otázkou je, zda ekonomika bude mít možnost optimálně růst při tak nízké míře inflace, která by nenarušila měnové cíle Evropské centrální banky.
Korekce relativních cen musí být v české ekonomice mnohem hlubší než ve stabilizovaných členských zemích. Cenová hladina ČR patří k nejnižším v rámci zemí střední a východní Evropy a lze tedy očekávat i její vyrovnávání. Velmi důležitým dlouhodobým zdrojem reálné apreciace bude tzv. Balassa-Samuelsonův efekt. Ten je vyvoláván nestejným růstem produktivity práce v obchodovatelném (t.j. vše, co je předmětem mezinárodního obchodu) a neobchodovatelném sektoru ekonomiky. V obchodovatelném sektoru ekonomiky roste v rámci dohánění produktivita práce rychleji než v zahraničí. Produktivita v neobchodovatelném sektoru zpravidla roste pomaleji, ale mzdy mají přesto tendenci růst stejně rychle jako v sektoru obchodovatelném. V neobchodovatelném sektoru tak vzniká mezera mezi růstem produktivity a mezd, která je zdrojem vyšší míry inflace.
Důvodů pro reálnou apreciaci bude více - při dohánění technické a ekonomické úrovně bude docházet k rychlejšímu růstu cen, což se zčásti projeví jako "fiktivní inflace", neboť výrobkové inovace a zvyšování kvality budou statisticky zachyceny jako cenový vzestup.
Na reálné apreciaci měny vedle růstu produktivity a kvality a vedle změn relativních cen se podílí i příliv zahraničního kapitálu. Pokud je reálná apreciace urychlována kapitálovými toky, může ohrozit konkurenceschopnost domácího zboží. Česká národní banka se zpravidla snažila brzdit proces reálné apreciace, pokud jej považovala za příliš rychlý - ať už intervencemi na kurz nebo zpřísněnou protiinflační politikou. Přílišné brzdění reálné apreciace ovšem může zpětnou vazbou zpomalit růst produktivity.
Reálná apreciace nepodkopává domácí konkurenceschopnost, dokud je podložena rychlejším růstem produktivity práce, než jakého dosahují konkurující země. V takové situaci je pro ekonomiku přínosem - pokud se daří udržet v bezpečných mezích vývoj platební bilance.
Snaha ECB udržet v eurozóně jako celku nízkou míru inflace by mohla zpomalovat ekonomický růst nových členů a snižovat jejich inflaci pod úroveň potřebnou pro hladký průběh rychlé reálné konvergence. Úprava inflačních cílů ECB směrem nahoru by zase narušovala snahu prosadit euro ve světovém měřítku jako pevnou měnu s nízkou mírou inflace, která chce v budoucnu konkurovat dolaru.
Nemá smysl usilovat o předčasné přibližování míry inflace maastrichtským kritériím. Klíčová bude podpora růstu produktivity a udržování konkurenceschopnosti. Až bude existovat konsenzus mezi Českou republikou a zeměmi eurozóny o tom, že ČR je připravena na vstup do eurozóny, bude nutno razantně snížit inflaci, úrokové sazby, veřejný deficit a státní dluh na úroveň danou maastrichtskými kritérii. U státního dluhu by neměl být problém, ale další snížení inflace a dosažení pouze 3% deficitu veřejných financí může ve střednědobém horizontu ohrožovat ekonomický růst.
Nejméně dva roky před předpokládaným přijetím eura bude ČR muset vstoupit do ERM 2. Pokud by se podařilo tam vstoupit s vhodnou vstupní úrovní kurzu, pak dvouleté setrvání ve fluk- tuačním pásmu 15 %, stanoveném pro ERM 2, by neměl být zásadní problém. V minulosti vykazovala koruna pozoruhodnou míru kurzové stability vůči evropským měnám. Česká ekonomika - na rozdíl od Polska a Maďarska - není navyklá používat kurz jako permanentní nástroj podpory konkurenceschopnosti. Nicméně v ERM 2 bude nutno věnovat pozornost finančním trhům, které by mohly pevně stanovený fluktuační interval využít ke spekulaci proti české měně. Z tohoto hlediska se jedná o rizikové období, a proto by členství v ERM 2 mělo být co nejkratší (pokud možno jen požadované dva roky).Zpracoval PB
Přínosy integrace do Eu
Právní prostředí. Bude stabilní a předvídatelné. Těžit z toho budeme kromě jiného úsporou transakčních nákladů, protože pravidla pro chování podnikové sféry budou sjednocena. Dojde také k vyčištění prostředí a k nahrazení institucionálního provizoria ustálenými normami chování.
Ochrana práv EU ctí principy ochrany vlastnických práv, hospodářské soutěže a ochrany slabší smluvní strany. To znamená pro zaměstnance rovnoprávnější postavení vůči zaměstnavatelům, pro spotřebitele rovnoprávnější postavení vůči výrobcům a prodejcům, pro občany vyšší míru ochrany životního prostředí a garanci minimálních standardů v sociální a pracovněprávní oblasti.
Rating. Již současné přibližování EU zvyšuje celkový rating země. Citlivým barometrem jsou přímé zahraniční investice, které v roce 2001 dosáhly rekordní výše 187 mld. Kč. Česká republika se dostala na vedoucí místo v regionu, pokud jde o přímé investice na jednoho obyvatele za celé období transformace i jejich současný podíl na hrubém domácím produktu.
Jak jsme na tom?
Evropský konvergenční indikátor DCEI v roce 2001
Cel- Reálná Institucio- Monetární Fiskální
kem ekono- nální při- konver- konver-
mika bližování gence gence
Česká republika 78 85 70 95 65
Estonsko 77 70 80 75 85
Maďarsko 77 80 80 70 80
Slovinsko 76 95 85 65 65
Polsko 72 60 75 80 75
Lotyšsko 70 60 70 75 75
Slovensko 67 45 75 80 75
Litva 66 35 70 90 85
Bulharsko 51 30 55 70 60
Rumunsko 40 45 50 15 75
DCEI je bodovací model německé banky Deka. V každé oblasti sleduje měřitelné ukazatele (např. pro reálnou ekonomiku jsou to ekonomická úroveň, podíl agrárního sektoru na HDP, míra nezaměstnanosti a podíl obchodu s EU).
Pramen: DGZ Deka-Bank, únor 2002-07-08
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



