Dne 24. 5. 2002 byl Senátem schválen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví. V rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně byl tento vládní návrh doplněn o současnou druhou a třetí část, jež novelizují zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách.

Navrhované změny v zákoně o daních z příjmů lze shrnout do následujících bodů.

Ocenění cenných papírů a pohledávek. Zákon reaguje na novelu zákona o účetnictví, která s účinností od 1. 1. 2002 zavedla pouze tři kategorie oceňování, a to ocenění pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou a ocenění vlastními náklady. Ocenění cenou pořízení, jakožto cenou za kterou byl majetek pořízen bez nákladů s jeho pořízením souvisejících, bylo vypuštěno. Schválenou novelou tak dochází ke sjednocení terminologie a způsobu oceňování pro daňové a účetní účely. Tato změna způsobu oceňování se dotýká cenných papírů a majetkových účastí, jež byly do 31. 12. 2001 oceňovány právě cenou pořízení, a dále pohledávek. Ty budou při svém prvotním vzniku oceňovány jmenovitou hodnotou a při následném pořízení (postoupení) pořizovací cenou.

Uvedené změny jsou především formální. Ve vybraných případech však mohou mít značný ekonomický dopad. To platí zejména pro náklady související s pořízením cenného papíru. V souladu s účetními předpisy je těmito náklady třeba rozumět přímé náklady související s pořízením cenného papíru (poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám apod.). Tyto náklady, které mohou v některých případech dosahovat značné výše, již nebudou vstupovat přímo do nákladů, ale stanou se součástí hodnoty cenného papíru. V nákladech budou zohledněny až při prodeji cenného papíru a odúčtování jeho hodnoty na vrub nákladů. Součástí pořizovací ceny však i napříště nebudou úroky z úvěru na pořízení cenných papírů. Tyto úroky budou vstupovat přímo do nákladů.

Nabývací cena podílu na společnosti. Novela obsahuje rovněž i novou definici nabývací ceny podílu na obchodní společnosti. Ta již zohledňuje i vklady (příplatky) mimo základní kapitál, jež se tak stávají její součástí. Při poskytnutí takového příplatku vklady nabývací cenu zvyšují a při následném prodeji podílu na společnosti jsou daňově odečitatelným nákladem. Součástí nabývací ceny podílu na obchodní společnosti je i daň z přidané hodnoty (DPH), kterou je společník (plátce DPH) povinen odvést z hodnoty majetku při jeho vkladu do obchodní společnosti, která není plátcem DPH. Nabývací cena by zásadně měla zůstat nedotčena případnou změnou právní formy či při zániku obchodní společnosti nebo družstva v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení společnosti či družstva.

V určitých případech pak zákon počítá se snížením nabývací ceny, a to například při vrácení příplatku společníkovi vloženého do společnosti s ručením omezeným mimo základní kapitál.

Cenné papíry. Daňově uznatelným nákladem bude napříště hodnota cenného papíru zachycená v účetnictví ke dni jeho prodeje, a to ve většině případů bez jakýchkoliv omezení. Případná ztráta z prodeje bude zohledněna v obecném základu daně, resp. daňové ztrátě (uplatnitelné v následujících 7 letech). Výjimku z tohoto pravidla budou představovat pouze akcie, které nejsou v účetnictví oceňovány reálnou hodnotou, tj. akcie představující účast s podstatným (20%-50% účast) nebo rozhodujícím (více než 50% účast) vlivem, jakož i směnky. U těchto cenných papírů bude daňově uznatelný náklad omezen výší příjmů z jejich prodeje, a to při individuálním porovnání výnosů a nákladů za jednotlivé prodeje. Jinými slovy nebude již možné vzájemně kompenzovat zisk z prodeje takového cenného papíru ztrátou dosaženou z prodeje jiného cenného papíru.

V minulosti byly prodeje a nákupy cenných papírů sledovány v úhrnu za celé zdaňovací období a případnou úhrnnou ztrátu z prodeje bylo možné umořit v následujících 3 letech, a to jen proti výnosům z prodeje jiných cenných papírů. V přechodných ustanoveních je proto zakotvena možnost umoření již vzniklých (naposled za období do 31. 12. 2001) a dosud neuplatněných ztrát z prodeje cenných papírů vůči obecnému základu daně, maximálně však ve lhůtě 3 zdaňovacích období bezprostředně následujících po vykázání příslušné ztráty. V případě podílů na společnosti s ručením omezeným zůstává režim omezující daňově uznatelné náklady výší zdanitelných příjmů z prodeje zachován i v budoucnu. Pro úplnost je třeba uvést, že opět jde o individuální posouzení jednotlivých transakcí bez možnosti jejich vzájemné kompenzace.

Opravná položka k nabytému majetku v jednoduchém účetnictví. Novela sjednocuje daňový režim opravné položky vzniklé u poplatníků účtujících v jednoduchém účetnictví při nabytí souboru majetku (např. koupí podniku) s daňovým režimem u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví. Zákon o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2001 stanovil, že tzv. pasivní opravná položka u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je při pořízení souboru majetku koupí příjmem jednorázově (namísto rovnoměrného 15letého odpisu ve prospěch zdanitelných výnosů dle úpravy do 31. 12. 2000). Novela mění toto velmi "tvrdé" ustanovení v tom směru, že je pasivní opravnou položku opět možné zohlednit v rámci zdanitelných příjmů postupně v průběhu 15 let, fakultativně se však ponechává možnost i jejího jednorázového zdanění.

Změna zákona o rezervách souvisí pouze s nově použitou terminologií ("hodnota pohledávky" a "cena jejího pořízení" je nahrazena "jmenovitou hodnotou" a "pořizovací cenou"). Podle shora uvedených pravidel se bude poprvé postupovat již v roce 2002.

EUGEN OEHM, KPMG Česká republika

Související