Bezhotovostní platba je pro Francouze stejně jako pro Němce samozřejmostí. Vybírají si z celé plejády platebních karet. Plastovým penězům neubralo na oblibě ani zavedení nové společné měny eura. Za minulý rok stoupl jen počet karet Visa v oběhu (společnost Visa International, jedna z největších vydavatelů karet) v zemích EU o deset procent a objem transakcí, které se přes ně uskutečnily, se zvýšil o 16 procent. "Nikdy nemám v peněžence více než pět, nanejvýš deset eur," potvrzuje Francoise Charronová. Ona i její manžel vlastní carte bleu (modrou kartu), která je ve Francii nejrozšířenější, a tou platí za veškeré nákupy. Tuto kartu vydává celkem dvanáct různých nebankovních společností.

Jde o speciální kreditní (úvěrovou) kartu, kterou přijímají všichni obchodníci a všechny bankomaty bez poplatků. Mohou s ní čerpat do minusu až pěti tisíc eur. Vystavení karty, doba platnosti i poplatky se mírně liší podle toho, která banka vede účet. Charronovi za vydání zaplatili 150 franků. Jejich karta platí dva roky, poté ji banka vyměňuje společně se čtyřmístným číselným kódem.

Platební karty přijímají ve Francii i malí prodejci. Zdejší lidé proto bankomaty, byť je jejich síť rozšířená, příliš nevyužívají. I za cigarety se už platí kartou. Charronovi nejsou výjimkou, z bankomatů peníze vybírají málokdy.

Také v Německu roste obliba plastových peněz. U Müller-Spankových vlastní platební kartu každý člen rodiny kromě nejmladší, devítileté Glorie. Osmnáctiletý Felix a patnáctiletá Linda si kartou vybírají z bankomatu kapesné. Platit v obchodě s ní nemohou. Jejich otec Gerhard, který má poradenskou firmu, provádí veškeré platby kreditní kartou. Většinu nákupů pro domácnost hradí manželka Doris také kartou, pouze za chleba či mléko platí hotově.

Vlastní karty vydávají v Německu i Francii také supermarkety a hypermarkety. "V Carrefouru používáme jejich kreditní kartu. Je pro nás výhodnější, protože na ni dostáváme slevy," říká Jacques Charron. S kartou lze jít do minusu, půjčku bezúročně poskytuje banka.

Aby hypermarket kartu vystavil, musí zákazník předložit výplatní pásku, potvrzení banky o kontu a doklad o bydlišti. Například v Carrefouru zaplatí za její vedení patnáct eur na rok.

"Karty jsou ve Francii tak oblíbené, že uvažujeme o jejich vystavování na veřejnou dopravu. Podobně jako telefonní karty," říká Pascal Roze, zástupce ředitele odboru dopravy, komunikací a technologií burgundské regionální rady v Dijonu. Cestující by si tak nemuseli kupovat jednotlivé jízdenky, ale mohli by platit pouze jednou kartou - ať jedou autobusem, tramvají, metrem nebo příměstským vlakem. Podle Rozeho by to pomohlo zvýšit zájem o městskou hromadnou dopravu. Problém však je, že zatím netuší, jak by se vyrovnávaly platby mezi jednotlivými dopravními organizacemi, kterých v regionu funguje několik.

Pocit bezpečí je jedním z hlavních důvodů, proč Charronovi i Müller-Spankovi upřednostňují platební karty před hotovostí. Věří, c že kdyby kartu náhodou ztratili nebo jim ji někdo ukradl, banka jejich peníze ochrání. Navíc v zemích EU již začal přechod na čipové karty, které jsou ještě lépe chráněny než ty dnešní, magnetické. Vedle klasických debetních karet narůstá výrazně i počet kreditních. Opět čísla pro karty Visa: Těchto kreditních karet v zemích EU za poslední rok přibylo skoro deset procent, což je zhruba stejně jako debetních.

Jiná situace je v Polsku. "Karta je zneužitelná. Ne všude je potřeba pro převod peněz zadávat PIN a obchodníci často nekontrolují, zda podpis zákazníka souhlasí se vzorem na kartě," říká Radoslav Kiernoz a dodává, že jeho kamarád tak během několika hodin přišel o šest tisíc zlotých. Karta má pouze nejnižší stupeň ochrany, Kiernozovi proto raději platí jen na spolehlivých místech. Například v E. Leclercu, kde zhruba jednou měsíčně pořizují větší nákupy. Menší prodejci obvykle nejsou na karty vybaveni čtecím zařízením. Obecně se ale Kiernozovi snaží na kartě spořit a nejdříve utrácejí hotovost. Elžbětě totiž její zaměstnavatel vyplácí mzdu "na ruku".

Kiernozovi mají jeden společný běžný účet u banky PEKAO. Je to druhá největší banka v Polsku orientovaná na drobné klienty. S kartou k účtu může zatím nakládat jen Radoslav, a to do výše zůstatku. Nyní si ji bude zakládat i Elžběta.

Síť bankomatů je v Polsku poměrně rozšířena. Ve velkých městech jsou pomalu na každém rohu, menší městečka mají alespoň jeden. Banka PEKAO má jednu z nejrozšířenějších sítí bankomatů. "Je jich dost, jsou dobře rozmístěné a fungují 24 hodin denně," dodává Radoslav. Při výběru z bankomatu vlastní banky se neplatí nic, jinak zaplatí tři procenta z vybrané částky, minimálně však pět zlotých.

V Polsku je nejrozšířenější základní platební karta, kterou banky vydají každému do týdne od založení účtu. Pak si žadatel může požádat o debetní kartu typu Visa Electron nebo Maestro. Ta už má určité podmínky, lišící se podle jednotlivých bank. Poslední možností jsou kreditní karty. Tam je podmínkou k získání uplynutí určité doby od založení účtu. I jejich počet roste.

Podle polského deníku Rzec Pospolita vydává kreditní karty deset bank a do konce roku je bude nabízet ještě nejméně osm dalších. Koncem roku 2001 bylo v Polsku v oběhu více než 560 tisíc kreditních karet typu Visa a MasterCard, což je pouze několik procent celého trhu, na kterém převažují karty debetní, jako je Visa Electron nebo Maestro. Mezi 7,4 milionu platebních karet, které byly v Polsku dosud vydány, zaujímají kreditky jen sedm procent. Na spotřebitelských úvěrech se podílejí jen jedním procentem.

Nejméně zasaženou plastovými penězi je česká rodina Holobrádkových z Břeclavi. Vlastní kartu České spořitelny, u obchodníků s ní ale neplatí. V Břeclavi ji totiž většina menších prodejen nepřijímá. Platí tedy v hotovosti a peníze si vybírají z bankomatu.

Obecně však počet uživatelů i objem transakcí přes platební karty v ČR roste, podle Europey International dokonce nejvíce v regionu střední a východní Evropy. Z údajů Sdružení pro bankovní karty vyplývá, že je v ČR v oběhu více než čtyři a půl milionu debetních karet. Kreditek bylo v polovině devadesátých let minimálně, loni se jich používalo již více než milion.

Pro ČR je podle odborníků na platební karty charakteristické to, že jen minimální počet kreditních karet vydaly banky (okolo padesáti tisíc). Drtivá většina trhu je v rukou nebankovních subjektů, jako například GE Multiservis, Celtelem či Home Credit. "Tyto společnosti začaly s expanzí v době, kdy banky nechtěly půjčovat peníze. Firmy splátkového prodeje podchytily zájem lidí a vybudovaly si silnou pozici na trhu," uvedl pro deník Právo odborník na platební karty ze společnosti Bull Pavel Juřík.

MONIKA RICHTEROVÁ

MILAN SYRUČEK, Hospodářské noviny

Jednotné směrnice, různé rodiny

Na příkladech rodin lze ukázat pestrost života v Evropské unii a dokázat, že EU nejsou jen unifikované směrnice, prohlásil velvyslanec Delegace Evropské komise v Česku Ramiro Cibrian na tiskové konferenci při oficiálním zahájení multimediálního projektu Evropská rodina. V jeho rámci Ekonom, Hospodářské noviny, Český rozhlas 1-Radiožurnál a televize Prima začaly srovnávat životy ve čtyřech vybraných rodinách. Dvě žijí v Evropské unii, dvě v kandidátských zemích . Tentokrát se zajímáme o to, čím a jak platí za nákup.

<b>Platební karty v Česku</b>
Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-10955050-karty-na-pochodu