Průmysl v ČR může v roce 2003 překvapit dvojciferným růstem produkce tažené expanzí technologicky vyspělých průmyslových odvětví. Zatím však není jasné, zda se vydá cestou větší specializace, nebo zda si zachová současnou rozsáhlejší strukturu.

Ve středoevropských ekonomikách se podíl zpracovatelského průmyslu na celkové přidané hodnotě i zaměstnanosti pohybuje v rozmezí od 25 do 35 %, přičemž produkuje až 95 % vyváženého zboží. S rostoucí otevřeností středoevropských ekonomik se jeví jako hlavní limit jejich dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu cyklicky se prohlubující vnější nerovnováha. Zpracovatelský průmysl lze proto považovat za klíčové národohospodářské odvětví. Zdařilá restrukturalizace zpracovatelského průmyslu je tudíž jedním z měřítek úspěšnosti transformace a podmínkou stabilního dohánění ekonomické úrovně zemí Evropské unie.

Není to ani stát, ani domácí kapitál či podnikoví zaměstnanci, ale zahraniční nadnárodní společnosti, které hrají klíčovou roli při modernizaci zpracovatelského průmyslu a jeho zapojení do celosvětového obchodu. Při zpětném pohledu lze říci, že bylo pouze otázkou času, kdy i ostatní tranzitivní ekonomiky se vydají maďarskou cestou lákání zahraničních investic pomocí investičních pobídek a cestou privatizace do rukou zahraničních investorů. Následným úkolem hospodářské politiky se pak stává podpora zapojení domácích malých a středních podniků do nadnárodních produkčních sítí.

Většina zahraničních investic podporovaných investičními pobídkami směřuje do technologicky nejvyspělejších průmyslových odvětví, elektrotechnického strojírenství a výroby dopravních prostředků. Zejména ve druhé polovině 90. let tato odvětví expandovala a stala se tahounem růstu průmyslové produkce a exportu. Učebnicovými příklady již z počátku 90. let je dynamický rozvoj podniků Škoda Auto v České republice a bývalého Tungsram v Maďarsku, které byly privatizovány do rukou Volkswagenu, resp. General Electric. Zavedení systémů investičních pobídek po roce 1995 v Maďarsku a po roce 1998 také v České republice, Polsku a na Slovensku do těchto odvětví navíc přilákalo velkou vlnu investičních projektů na zelené louce.

Rozdíly v růstové dynamice hrubého domácího produktu jednotlivých kandidátských zemí na agregátní i odvětvové úrovni jsou patrné zejména po roce 1997. Česká republika prošla druhou transformační recesí a ke zpomalení hospodářského růstu došlo i v Polsku a na Slovensku. Naopak v Maďarsku růst hrubého domácí produktu výrazně akceleroval. Rozdílná růstová výkonnost mezi zeměmi je pak nejvýraznější právě v průmyslu, který expanduje v Maďarsku a přes určité zpomalení i v Polsku. Na druhé straně je zřejmé značné zaostávání dynamiky českého průmyslu. Pro vyvozování silnějších závěrů o chování nabídkové strany středoevropských ekonomik jsou k dispozici poměrně krátké časové řady, jejichž vývoj může být zkreslen průběhem hospodářského cyklu nebo jednorázovými šoky. Vývoj v posledních letech však nabízí spojitost mezi zapojením zahraničních investorů v technologicky vyspělých průmyslových odvětvích a rychlostí dohánění ekonomické úrovně zemí Evropské unie. Do popředí v tomto směru opět vystupuje transformace v Maďarsku, která byla po roce 1995 spojena s nejvyšší dynamikou strukturálních změn, nejvyšším reálným růstem produkce strojírenských průmyslových odvětví a také nejrychlejší konvergencí k Evropské unii v úrovni HDP na obyvatele.

Ve struktuře české zpracovatelské produkce dosud do značné míry přetrvává z minulosti zděděná, více diverzifikovaná struktura, která je většinou charakteristická pro větší či méně vyspělé ekonomiky. Z hlediska dalšího vývoje je otázkou, zda český zpracovatelský průmysl půjde spíše maďarskou cestou, tedy směrem ke zvýšení specializace produkce, nebo spíše polskou cestou, tedy zda přetrvá stávající rovnoměrnější zastoupení větší skupiny odvětví. V souvislosti s vysokým přílivem přímých zahraničních investic do českého, polského i slovenského zpracovatelského průmyslu na konci 90. let však lze očekávat, že ve střednědobém horizontu budou strukturální změny v těchto zemích vykazovat podobné charakteristiky jako v Maďarsku. Domníváme se, že k akceleraci strukturálních změn české zpracovatelské produkce dojde v následujících letech. Potvrzují to rovněž poslední zveřejněná data ČSÚ za rok 2001, kdy se dále zvýšil podíl technologicky vyspělých průmyslových odvětví na úkor energeticky a surovinově náročných výrob. V roce 2001 byl nejdynamičtějším odvětvím českého zpracovatelského průmyslu (podobně jako v Maďarsku) elektrotechnický průmysl s meziročním růstem produkce o 29,4 %.

V roce 2002 bude hlavním omezením pro expanzi průmyslové produkce slabá vnější poptávka, která neumožní plně využít kapacitotvorný efekt zahraničních investic a zejména rostoucí vývozní potenciál nabídkové strany středoevropských ekonomik. Oživení vnější poptávky bude postupně sílit již v druhé polovině tohoto roku. Investiční vlna posledních dvou let je navíc na rozdíl od poloviny 90. let doprovázena podstatným zkvalitněním institucionálního rámce. V roce 2003 by podle našich odhadů mohl český průmysl růst dvojciferným tempem.

MARTIN SRHOLEC, VLADIMÍR TOMŠÍK, Newton Holding

obr
Strukturální změny jako akcelerátor

V případě provedení razantní restrukturalizace nabídkové strany na počátku 90. let sice ekonomiky kandidátských zemí ke vstupu do Evropské unie zpočátku rostly pomaleji, ale následný hospodářský růst je založen na zdravých strukturálních a institucionálních základech. Zejména v Maďarsku je růst průmyslu po roce 1995 tažen technologicky nejvyspělejšími průmyslovými odvětvími s výrazným růstem produktivity práce, konkurenceschopnosti, ale i zaměstnanosti. V ostatních středoevropských tranzitivních ekonomikách sice probíhaly strukturální změny v podobném směru jako v Maďarsku, ovšem s podstatně nižší dynamikou.

op
uikzu
Maďarsko stále s velkým náskokem

V Maďarsku se v letech 1996-2001 produkce zpracovatelského průmyslu zdvojnásobila, přičemž produkce elektrického strojírenství se zvýšila více než desetinásobně a produkce dopravních prostředků téměř pětinásobně. Podíl všech ostatních zpracovatelských odvětví se snížil ve prospěch uvedených dvou odvětví, v jejichž součtu byla v roce 2001 vyráběna více než polovina maďarské zpracovatelské produkce (55 %), což je dokonce více než ve vyspělém Německu (33 %). Nejvýznamnějšími zahraničními investory jsou firmy Philips, General Electric, Nokia, Flextronics, Suzuki, Opel a Audi.

hzujz
jhjg
Dynamika průmyslu

V období 1996-2001 se v České republice zpracovatelská produkce zvýšila pouze o čtvrtinu. Produkce elektrického strojírenství se však více než ztrojnásobila a výroba dopravních prostředků vzrostla o 81 %. Na Slovensku se zpracovatelská produkce zvýšila o 42 %, přičemž výroba dopravních prostředků se zvýšila téměř čtyřikrát. V Polsku strukturální změny vykazují řadu specifik, které jsou dány velikostí domácího trhu, kdy v případě větších ekonomik zůstává odvětvová struktura zpracovatelské produkce zpravidla diverzifikovanější. Produkce polského zpracovatelského průmyslu se v letech 1996-2001 zvýšila o 55 % při zdvojnásobení produkce elektrotechnického strojírenství i výroby dopravních prostředků.

ziu
tuz
Cenová konkurenceschopnost

Současné tempo posilování české koruny je sice dlouhodobě neudržitelné, je však třeba mít na zřeteli, že měnový kurz je pouze jedním z faktorů určujících cenovou konkurenceschopnost. Stejně důležité je tempo růstu mezd a zejména růst produktivity práce. V tomto směru zůstává stále velký prostor pro zdravý ekonomický růst založený na rostoucí produktivitě práce, jež se ve zpracovatelském průmyslu pohybuje pouze v rozmezí 40 až 70 % úrovně ekonomik Evropské unie. Pro odstranění této výkonnostní mezery je třeba aplikovat vyspělé moderní technologie, přičemž nejefektivnějším kanálem technologického transferu jsou právě zahraniční investice.

hj
hkjh
Související