Očistec restrukturalizace nepřežily největší baskické ocelárny. Nyní však patří hutnictví Baskicka k nejrentabilnějším v Evropě. Bude příkladem pro české hutě?

PŘIJETÍ ŠPANĚLSKA do Evropské unie v roce 1986 nebylo pro průmyslové Baskicko vstupenkou do ráje, ale začátkem bolestné transformace ekonomiky. Tím spíš, že její páteř tvořilo málo efektivní hutnictví a loděnice. Příjem na hlavu tu sice dosahoval 78 procent průměru v EU (v ČR nyní kolem 60 %), ale míra nezaměstnanosti převyšovala 20 procent. Strach z dalších sociálních otřesů byl značný. V současnosti už má tato dvoumilionová autonomní oblast, zhruba jedenáctkrát menší než ČR, svízelné roky za sebou. "Dopady restrukturalizace průmyslu se podařilo zvládnout a nezaměstnanost postupně zkrotit na polovinu," řekl Ekonomu Josu Jon Imaz, ministr průmyslu, obchodu a cestovního ruchu Baskicka. A jedním dechem dodává, že Unie měla a má na Baskicko příznivý vliv. Domnívá se, že Česká republika, která má podobně jako Baskicko velkou průmyslovou tradici a vzdělanou pracovní sílu, se může v rámci Unie rychle prosadit a postupně využít výhody jednotného trhu ve svůj prospěch.

STÍHACÍ JÍZDU do Evropské unie Baskicko zvládlo za čtrnáct let od přijetí. Každý rok tedy ukrojilo ze svého handicapu v průměru půldruhého procentního bodu. Hospodářský růst regionu převyšoval tempo v Unii po celých třináct z uplynulých patnácti let. HDP na obyvatele a rok se za tu dobu přibližně zdvojnásobil na 18 500 dolarů. Hlavními tahouny se přitom staly průmyslová výroba a vývoz. Od roku 1986 stoupl objem exportu na více než čtyřnásobek (viz graf). Zhruba ze 70 procent směřuje do zemí patnáctky, hlavně do Francie a Německa. V přepočtu na obyvatele vývoz představuje sumu 6 tisíc eur, což je o třetinu více než nyní v ČR.

Baskicko, které si díky teroristické činnosti separatistické organizace ETA vysloužilo přídomek regionu, kde vybuchují bomby, se vypracovalo na jednu z průmyslově nejrozvinutějších oblastí celé západní Evropy. Objem průmyslových odvětví za posledních pět let stoupl o čtvrtinu. Na tvorbě hrubého domácího produktu Baskicka se podílí 36 procenty, zatímco v EU v průměru asi čtvrtinou. Dominantní postavení v baskickém průmyslu si udrželo hutnictví. Podstatně však posílil také automobilový průmysl, dále obor bílé techniky a elektrotechniky. Nyní odtud pochází například polovina (přes 6 milionů tun) oceli čtyřicetimilionového Španělska, polovina všech strojních zařízení nebo 30 procent produkce automobilového průmyslu země.

NEJTĚŽŠÍ OBDOBÍ transformace prožíval region v první polovině 90. let. "Zavíraly se podniky s deseti tisíci pracovníků, nezaměstnanost vyskočila až k 25 procentům," líčí Ekonomu tvrdé dopady restrukturalizace dvou tradičních odvětví hospodářství ministr průmyslu. Její obětí se stal i ocelářský gigant Altos Hornos Vizcaya, vlajková loď baskické ekonomiky, jehož pece ještě v roce 1991 vytavily skoro 5 milionů tun oceli.

Místo po kolosu vyplnily efektivnější minihutě, které se v roce 1997 sdružily do firmy Acería Compacta de Bizkaia, nyní čtvrté největší společnosti v Baskicku. Unikátní technologie umožnily podstatně snížit náklady na provoz, zečtyřnásobit produkci a zkrátit výrobní cyklus z pěti dní na tři hodiny. "V Evropě neexistuje jiný ocelárenský provoz, který by ve shodném čase, ve stejné kvalitě a při shodných nákladech dokázal vyrobit jen s 300 pracovníků 900 tisíc tun oceli za rok," tvrdí o nové ocelárně v městě Sestao ministr. Podobným očistcem prošly také další velké firmy z branže, například Aceralia, Sidenor nebo GSB.

Potřebnou injekcí byl příchod německého Mercedesu do baskické Vitórie. Vedle daňových úlev sem automobilku přivedla síť místních subdodavatelů a kvalifikovaná síla. Vládní zdroje uvádějí, že komponenty na zde vyráběné c mercedesy dodávají nyní ze 70 procent baskické podniky. Produkce autosoučástek tu živí na 260 podniků s 50 tisíci zaměstnanců.

Automobilový průmysl nyní tvoří pětinu hospodářského výkonu Baskicka. A v budoucnu to bude ještě víc, neboť počátkem příštího roku má DaimlerChrysler začít v baskické metropoli vyrábět nový vůz. Na rozšíření továrny, jejíž roční kapacita stoupne z nynějších 79 tisíc na 90 tisíc vozů, investuje 600 milionů eur. Další svůj závod na automobilové součástky buduje v Baskicku například také americká společnost Tenneco.

ZA KLÍČ K ÚSPĚCHU hospodářské transformace v Baskicku ministr Imaz označuje sázku na nové technologie a inovace, díky nimž se tradiční průmyslová odvětví stala konkurenceschopnými. Za posledních dvacet let Baskicko znásobilo dvacetkrát výdaje na výzkum a vývoj a nyní vydává na tento účel 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Tento podíl hodlá nadále zvyšovat, neboť ve srovnání s existujícími parametry vedoucích zemí EU má pořád co dohánět. Na poli výzkumu se Baskicku osvědčila koncepce tzv. technologických parků. První v celém Španělsku vznikl před šestnácti lety v Bilbau. "Dnes je v baskické síti tří parků soustředěno kolem 160 podniků, které představují více než třetinu vývojových a výzkumných pracovišť regionu," zdůrazňuje J. Imaz.

Do zavádění nových výrobních technologií a rekvalifikace pracovníků směřovaly do značné míry dotace ze strukturálních fondů Unie. Naproti tomu cílem investic v rámci tzv. integračního fondu byly hlavně silniční doprava a ekologické projekty zaměřené na ochranu vodních toků.

FINANCE Z BRUSELU ale nepřicházely do relativně bohatého Baskicka v takové výši jako do některých méně vyspělých španělských regionů, neboť HDP na hlavu zde byl při vstupu Španělska do Unie vyšší než 75 procent unijního průměru. Podle údajů baskického kabinetu zatím region dostal 2,1 miliardy eur. V prvních pěti letech šlo (v přepočtu) o sumu 200 milionů eur, v další pětiletce pak Baskicko dostalo 360 milionů, ve druhé polovině 90. let pak 1,4 miliardy. Od roku 2000 do konce letoška vládní úředníci očekávají z EU dalších 200 až 300 milionů eur. Víc, než dostanou, už ale Baskové Unii odvádějí. A počítají s tím, že v souvislosti s rozšiřováním EU jejich příspěvek poroste.

JIŘINA SHRBENÁ

lk
Baskické zájmy v ČR

Obchodní výměna mezi ČR a Španělskem v posledních letech rok od roku stoupá. Loni se zvedla meziročně o 16 % na 49 miliard korun, z čehož 26 miliard tvoří dovoz ze Španělska. Zatímco v importu mají značný podíl citrusy a další ovoce, ze španělského regionu Baskicko se k nám dováží hlavně průmyslové zboží, například bílá technika značky Fagor a velká gastronomická zařízení.

Mezi všemi zhruba 160 španělskými podniky, které u nás působí a investovaly v ČR zatím kolem sta milionů dolarů, pochází z Baskicka několik desítek. Zabývají se hlavně výrobou autokomponentů. Jde například o firmu Euskalkataforesis v Dašicích u Pardubic nebo Unitools Press ve Valašském Meziříčí, která je dcerou baskické Corporación Egana. Několik baskických společností má v ČR též provozy na výrobu komponentů do elektrospotřebičů. Firma Eika v Mariánském údolí vyrábí a v Prostějově montuje vařičové ploténky. Ve Dvorcích u Bruntálu zase firma Zerco kompletuje termostaty a tlakové spínače. Jako jedna z prvních vstoupila v roce 1993 na český trh firma Ingelectric Team. Sídlí v Ostravě a zabývá se elektroinženýringem, mj. automatizací ocelářských provozů.

"Baskové chápou ČR jako most na trhy střední a východní Evropy, tím spíš, že asi už v roce 2004 budeme součástí stejného ekonomického prostoru," zdůrazňuje Josu Imaz, ministr průmyslu Baskicka. Uvažují proto o dalších investicích u nás. Netajili se zájmem o české hutě a banku Union. Největší baskická firma - energetický podnik Iberdrola - se zúčastnil výběrového řízení na českou elektroenergetiku v konsorciu s italským koncernem Enel. Ještě před jeho ukončením ze soutěže, která stejně neměla žádného vítěze, odstoupila. Svůj zájem o ČEZ projevovala i v dalších jednáních, kde šlo o splnění podmínek k zajištění bezpečného přežití jak elektroenergetiky, tak hnědouhelného hornictví, a rozhodovalo také to, zda investor nabídne za podíl nejméně 200 miliard korun.

SH

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-10783730-baskove-se-bruselu-bali