Aktuální číslo časopisu Ekonom
| TITULEK: Vlnobití na březích Baltu slábne Polská ekonomika příliš neroste, ale snaží se tlumit vnější i vnitřní nerovnováhu. Posilující zlotý, loni druhá nejvýkonnější měna na světě hned po mexickém pesu, zažehnání hrozivého schodku na běžném účtu, slušná obchodní bilance bez ničivých dopadů kolabujících zahraničních trhů, ale také rozpočtové škrty a pokles růstu - to je současný obraz polské ekonomiky. Vysoké přírůstky hrubého domácího produktu dosahované téměř po celou dobu polské transformace především v prostředí vyšší až vysoké inflace nyní zvolnily. Nastupuje intenzivní snaha omezit nerovnovážné stavy, které doprovázejí například i český ekonomický růst. Útlum je citelný: ve třetím čtvrtletí vzrostla polská ekonomika jen o 0,8 procenta, což je nejnižší přírůstek za poslední dekádu. Jestliže se potvrdí odhad 1,2 % pro celý loňský rok, bude to ve srovnání se čtyřmi procenty z roku 2000 znamenat realitu opravdu tvrdou. Nynější velmi dobrý stav polské měny souvisí s tím, jak se podařilo odvrátit hrozící výrazné znehodnocení z jara 2000, kdy zlotý trpěl nebezpečným propadem běžného účtu dosahujícím více než osmi procent HDP. Pak však došlo, i díky rostoucím exportům, ke zúžení rozdílu mezi příjmy a výdaji do zahraničí. Pode údajů za listopad tak schodek běžného účtu platební bilance v poměru k HDP činil jen něco málo přes čtyři procenta. Data pro konec roku také budou nejspíš slušná, přestože neočekávaně dobrý listopadový výsledek byl ovlivněn kompenzačními platbami na odškodnění totálně nasazených Poláků a také tradičně koncem roku rostoucím příhraničním obchodem s Ruskem. Deficit běžného účtu se tak v tomto měsíci snížil na 217 milionů amerických dolarů, když v listopadu předešlého roku představoval 416 mil. USD, což bylo tehdy 6,1 procenta HDP. Analytici odhadující pro konec letošního roku běžný účet na nerizikových 4,1 % HDP uvažují pro budoucnost dokonce s polštářem. I kdyby deficit byl mezi 6 až 7 procenty HDP, měl by podle nich zlotý dále posilovat - pokud inflace bude pod kontrolou. Poměrný deficit běžného účtu platební bilance je však vztažen k relativně nižšímu objemu vytvořeného HDP, což poněkud tlumí nadšení. Nerovnováha uvnitř ekonomiky, vyjadřovaná zpravidla velikostí schodku veřejných financí, je v Polsku vnímána jako značný problém. Alespoň podle úsporných opatření, která nedávno navrhla polská vláda, pokud jde o státní rozpočet. Balík zákonů týkajících se rozpočtu by měl zajistit, aby výdaje letos nepřevýšily 183,9 mld. zlotých a deficit by tak neměl být hlubší než 40 miliard. Úspor by mělo být dosaženo redukcí vojenských výdajů uvažovaných pro šestiletý plán modernizace armády (2,1 mld. zlotých), odkladem slíbeného zvýšení učitelských platů (1,9 mld.), zmrazením ostatních platů v rozpočtovém sektoru (1,2 mld.) a redukci vyplácených příspěvků na zdravotní pojištění pro nezaměstnané (620 mil zlotých). V Sejmu zatím neprošly zákony zaměřené na dosažení vyšších rozpočtových příjmů z daně z přidané hodnoty. Polská vláda tvrdě vyjednává s Evropskou unií o prodeji zemědělské půdy cizincům. Žádá, aby transformační období pro prodej půdy záviselo na tom, v jakém polském regionu se půda nachází. Zemědělcům z EU by tak mělo být dovoleno nabývat půdu na západě a východě Polska až po sedmi letech předchozího pronájmu, v ostatních částech by měl stačit jen tříletý pronájem. Původně žádalo Polsko dokonce osmnáctiletý odklad prodeje zemědělské půdy cizincům z EU. Vstřícnější je vláda naopak při prodejích rekreačních domů, kdy pro cizince zkrátila původní sedmileté přechodné období na pětiletou lhůtu. Tamější farmáři pociťují z nadcházejícího volného pohybu peněz a kapitálu obavy. Rozdrobené polské zemědělství zaměstnává čtvrtinu všech pracovních sil v Polsku, zatímco v EU je to pouhých pět procent. Pro zahraniční investory jsou atraktivní především výnosy polských cenných papírů konkurující reálným tržním úrokovým mírám. Již dlouhou dobu očekávané výraznější snížení úrokových sazeb, které patří mezi nejvyšší ve východní Evropě, zatím nepřichází. A to i přesto, že v minulém roce centrální banka celkem šestkrát snížila svoji referenční sazbu, která nyní činí 11,5 procenta. Takováto měnová politika napomáhá snižování inflace. Je to však značně nákladné. Vysoká cena úvěrů totiž stlačila investice firem. Jejich tempo pokleslo daleko výrazněji než spotřebitelská poptávka. Zda jde o řízenou střelu nebo překvapení pro samotné tvůrce hospodářské politiky, napovídají měněné prognózy polského ministerstva financí, které původně sestavovalo rozpočet na růst 4,5 procenta! Vláda loni snížila svoji růstovou předpověď celkem třikrát. Nynější skromný polský růst je však především růstem neinflačním. Když ve svých nejlepších dobách na přelomu 90. let rostlo Polsko tempy mezi šesti až osmi procenty ročně, bylo to za cenu třiceti- až čtyřicetiprocentní inflace. Z tohoto pohledu nemusí zvolnění patrné od druhé poloviny roku 2000 znamenat katastrofu, protože růst spotřebitelských cen se za toto období snížil z 12 na pouhá 3,6 procenta. Ekonomika sice není tak dynamická, ale je zdravější. Útlum je zasazen do kontextu západoevropského zpomalení a opticky se tím "unese". Strategie snižování inflace ale z pohledu posledního vývoje HDP stojí opravdu hodně. AUTOR: DRAHOMÍRA DUBSKÁ Leszek Balcerowicz guvernér Polské centrální banky "Vláda s námi dostatečně nespolupracuje."
Ztráta tempa ekonomického růstu a vysoká cena peněz vedou ke stále silnějším slovním výpadům na polskou centrální banku. Odbory mluví o hořké pilulce, která pohřbívá naděje Poláků na zlepšení sociální situace. Ministr financí Belka hledá fondy, jimiž by měla vláda mimo dosah centrální banky financovat ekonomiku, a upozorňuje i na alternativní zdroje podpory růstu. Národní banka je v zajetí svých vlastních problémů s personálními pohyby v Radě pro měnovou politiku a varuje, že takovéto změny mohou zraňovat ekonomiku, zvyšovat nejistotu ohledně budoucí makroekonomické situace, nervozitu finančních trhů a spekulativní aktivity.
Růst nominálních mezd v Polsku nepřesáhl loni 10 procent. Míra nezaměstnanosti se za poslední tři roky zdvojnásobila a dosahuje nyní téměř 17 procent. není v porovnání s některými transformujícími se evropskými ekonomikami úplným extrémem, když například na Slovensku dosahuje přibližně téže úrovně a v Chorvatsku je vyšší než 22 procent. Poláci příliš neutrácejí, i když vývoj cen by tomu mohl napovídat. Maloobchodnímu trhu dominují z 95 procent velké řetězce, což může znamenat redukci až 300 tisíc malých obchodů. Tento skandinávský model maloobchodu ohrozí podle polské obchodní komory i mnoho domácích producentů.
Ani tradiční síla polských odborů neodrazuje vládu od omezování výdajů. Podle indexu výkonnosti státního rozpočtu vyjadřujícího procento úspěšnosti, s jakým vláda dosahuje rozpočtového cíle pro konec roku, je však vidět, že jednoduché to není. Populární také ne, protože podle sociologického výzkumu Demoskop považovalo začátkem prosince práci vlády za špatnou 44 procent dotázaných Poláků (v listopadu 30 procent), za dobrou pak 32 procent (v listopadu 33 procent). Ta varuje, že se může ukázat strukturální a logistická nepřipravenost Polska na přijetí pomoci z Evropské unie, a zdůrazňuje, že je nutné udělat všechno pro to, aby k tomu nedošlo.
Ceny polských dovozů i vývozů klesají. V nejhlubším propadu obchodní bilance před dvěma lety nedosahoval deficit zahraničního obchodu téměř miliardy USD jako podle posledních listopadových čísel, ale byl tehdy více než dvojnásobný. Export za tu dobu vzrostl o téměř 40 %. Jeho dominující vliv sice zlepšil běžný účet, ale saldo se do kladných hodnot vyhouplo naposledy (a na velmi krátkou dobu) v půli roku 1998. Polský zlotý je obchodován s kurzem 3,99 za jeden americký dolar. Neovlivnilo ho ani nedávné rozhodnutí centrální banky, že ponechá úrokové sazby beze změny do doby, než budou zřejmé ekonomické dopady šesti snížení provedených v průběhu loňského roku.
|
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už více jak 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
