TITULEK: Kdo bude tkát nové sítě

Největší textilky jsou na prodej. Nabyvatel bude pánem odvětví.

Český textilní průmysl je prý nekonkurenceschopný, má vysoké náklady, zastaralé stroje, špatnou image a závisí na málo rentabilní práci ve mzdě. Je tomu tak? Okamžik pravdy nastane při vstupu do Evropské unie. "Proč by měl textilní průmysl zaniknout? Přežije, pokud bude kvalitní. Ve Francii či Itálii je jeho podíl na HDP přibližně stejný jako u nás, a to 4,5 procenta, a nikdo tam jeho budoucnost nezpochybňuje," říká Jiří Kohoutek, viceprezident Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu.

Vstup do EU nemusí být paradoxně jen strašákem. Záleží na termínu. Pokud do EU vstoupíme do konce roku 2004, pak by čeští výrobci profitovali ze současných ochranářských opatření, jež Brusel uplatňuje vůči levné konkurenci. Po tomto termínu však mají být dovozní kvóty zrušeny. Se svérázným způsobem řešení přišel již dnes Jan Heřmanský, majitel Svitapu Svitavy: "Konkurence z Asie nám většinou nevadí. Tam, kde by nám mohla vadit, raději sami dovezeme levné mizerné zboží a nabízíme je zákazníkům jako levné a mizerné zboží z dovozu."

Ve Velvetě Varnsdorf se rozhodli nejenom asijské konkurenci čelit sázkou na kvalitu a rychlé inovace. Stejný postup zvolili i v Perle Ústí nad Orlicí. "Trh je přesycen zbožím jednoduchých konstrukcí a tomu nelze konkurovat cenou. Snažíme se rychle reagovat na přání zákazníků a vyrábět na základě jejich předloh. Naší konkurenční výhodou je však především nabídka speciální nemačkavé a nežehlivé úpravy, kterou může zajistit jen malý okruh výrobců," říká Vladimír Berka, ředitel společnosti.

Tuzemský trh, na který se nyní volně valí levné dovozy z východní Evropy a Asie, je pro české textilky malý. Proto již nyní asi 70 procent výroby exportují a z toho tři čtvrtiny směřují na nejnáročnější trhy Evropské unie.

Domácí firmy jsou sice schopny vyrobit sortiment žádaných výrobků, umějí inovovat a obnovovat svou nabídku, ale jejich možnosti při vstupu do obchodních řetězců a větších distribučních sítí jsou dlouhodobě omezené, protože jim chybí kapitál. Managament těchto firem vidí hlavní příčinu problémů při pronikání na nové trhy v chybějícím článku financování v řetězci výroba-inovace-úvěr-pronikání na trh. Jde o začarovaný kruh, který se mnohým nedaří prolomitt. Jestliže podnik nedostane včas úvěr na zavedení výrobků na trh a sám v podkapitalizovaném stavu potřebné zdroje není schopen vytvořit, pak nemůže v souboji s lépe kapitálově vybavenými firmami uspět.

Vysoký objem cizích zdrojů, který v textilním průmyslu dosahuje 60 až 70 procent, způsobuje, že většina firem nedosáhne na další úvěry. Výrobci jsou navíc zatíženi i provozními úvěry.

Restrukturalizace probíhá v jednotlivých oborech textilního a oděvního průmyslu se střídavými úspěchy, které diktují finanční možnosti a schopnosti managementu podpořené jasným stanoviskem vlastníků. Většina pořízených investic směřuje do obnovy strojního zařízení, často však jde o použité stroje. Problémem zůstává, že výše investovaných prostředků nepokrývá ani prostou reprodukci. Odepsanost strojního zařízení se stále zvyšuje, neboť meziročně došlo k poklesu investic.

Úspěšné modernizace spojené s restrukturalizací výroby proběhly například ve vlnařské společnosti Nová Mosilana Brno a pletařském Pleas Schiesser, kde ovšem působí zahraniční kapitál. Úspěšné české podniky (bez zahraničního kapitálu) rozšiřují produkci odbytově zajímavých výrobků v závodech, které si pořídily v likvidačním řízení. Jde například o Alfatex či Dekoru-Jeníček. Některým firmám pomohl k rozjezdu i zákon o investičních pobídkách. Využily je například Pegas, Schöller, Toray Textiles Central Europe a Nová Mosilana.

K expanzi se chystá i firma Grund. Podnik si nechává šít zhruba za 20 milionů korun v Itálii, Německu a Belgii část zboží, které prodává pod vlastní značkou.

Černým koněm mezi textilkami se stala společnost Pegas, která se umístila jako jediná ve stovce nejrentabilnějších firem České republiky podle metody EVA (viz Ekonom č. 45). Tato firma za deset let existence zvýšila produkci dvanáctkrát a její obrat v roce 2001 dosáhl asi 1,5 miliardy korun. Veškerá produkce směřuje za hranice. Úspěch firmy vychází ze specifické produkce netkaných textilií, které se používají ve zdravotnictví, při výrobě plenek a ve stavebnictví.

Největší textilky - Jitex Písek, Perla, Slezan, Veba a Textilana - čekají na nové majoritní vlastníky. Někdejší IPB hledala cestu, jak kontrolovat tyto podniky a přitom se vyhnout nutnosti zahrnout jejich akcie do své bilance. Pak by na ně musela vytvářet řádné oprávky. Tak vznikla společnost Pyrr. Banka této firmě půjčila přes miliardu korun, Pyrr za ni koupil akcie textilek od Centrotexu a zaručil se jimi bance za úvěr.

Zakladatelem Pyrru byla společnost Tradeinvest, ale ta ho záhy prodala společnosti Bullfinch. Od pádu IPB změnil již Pyrr dvakrát majitele. Od společnosti Bullfinch koupila Pyrr pražská firma Richmond Services a od ní britská Medecso Limited.

Akciové podíly Pyrru v textilkách (pohybují se od 41 do 50 procent) Perla, Slezan, Textilana, Jitex a Veba mají být nabídnuty v rámci konkurzu Pyrru investorům, kteří - pokud koupí - se vlastně stanou pány českého textilního průmyslu. Předseda představenstva Slezanu Miroslav Halfar si myslí, že tyto společnosti nyní nepotřebují kapitálovou ani jinou pomoc, ale hlavně v co nejkratším čase nové strategické partnery. Ti podle něj budou garantem dlouhodobého rozvoje.

Protože investor bude kupovat akciový podíl textilek (nyní v držení Pyrru), vstupuje do hry obchodník s cennými papíry. Jiří Štěp, správce konkurzní podstaty Pyrru, již vyhodnocuje výsledky veřejného výběrového řízení na obchodníka s cennými papíry, prostřednictvím kterého by měl zhruba během následujícího půl roku akcie textilek prodat. "Dobře připravit takový prodej není jednoduchou záležitostí s ohledem na všechna zákonná ustanovení. Navíc jako správce konkurzní podstaty nemohu prodávat mimo dražbu bez souhlasu příslušného soudu," říká Jiří Štěp a dodává: "Nedávno jsem četl, že v České republice je průměrná výtěžnost z konkurzu přibližně 0,3 až 3 procenta. Věřím, že zde bude vyšší, přestože o některé akcie bude zřejmě zájem menší, a to pravděpodobně o akcie Textilany, která je od loňského listopadu v konkurzu." Nicméně jistou roli při prodeji a speciálně dosažených cenách bude hrát nynější nepříznivá hospodářská situace v Evropě, která se promítá i do klesajícího exportu textilek.

Nejde o maličkost. Pět textilek, jejichž část akcií zatím má v rukou krachující Pyrr, představují desetinu celého českého textilního a oděvního průmyslu. Odvětví dosahuje ročního obratu šedesáti miliard korun a zaměstnává přes sto tisíc pracovníků, hlavně na Liberecku, Královéhradecku, Pardubicku, jižní Moravě a v jižních Čechách. Právě v těchto oblastech hrozí největší zemětřesení.

Prodej významných českých textilek se vleče. Podle původních předpokladů měly mít nové vlastníky už dávno. Zájemci ale existují. Zjistili jsme, že k nim patří i jeden z nejúspěšnějších exportérů - výrobce tkanin pro módní a sportovní ošacení Velveta Varnsdorf. Podnik zaměstnává 1280 lidí, vyváží 96 procent produkce, z toho 80 procent do EU. Za rok 2001 očekává stomilionový zisk při obratu 1,45 miliardy korun. Podnik hodlá investovat 350 milionů korun do rozvoje výrobní základny. Od generálního ředitele Karla Jelínka jsme se dozvěděli, že záměrem Velvety je získat i podíly významných textilních firem z konkurzní podstaty Pyrru.

Opadá nadšení z množství nových zakázek. Výrobních kapacit je v zemi relativní nadbytek, takže firmy musí koncentrovat řadu činností. Šéfové textilek se obávají, že obchodníci začnou rizika ještě více přenášet na producenty (třeba tím, že kontrakty budou uzavírat až na poslední chvíli).

Všechny velké firmy navíc prodělávají desítky milionů korun kvůli zpevňování koruny. Problémy s kurzem koruny či mocí obchodních řetězců však nebyly hlavním důvodem, proč se některé textilky ocitly pod vodou. To způsobilo přemrštěné úvěrové zatížení, často vyplývající ještě z nepovedené privatizace.

AUTOR: JIŘÍ KUČERA, PETR KORBEL

Je o co bojovat

Jitex Písek je se zhruba 2500 zaměstnanci největším textilním podnikem na jihu Čech. Vyrábí bavlněné příze, úplety a pletené ošacení. V roce 2000 vykázal celkové tržby 1,224 miliardy korun. Čistý zisk činil pouhých 4,5 milionu. Společnost vykazuje dlouhodobý pokles hrubé produkční síly, což je rozdíl mezi přidanou hodnotou a osobními náklady.

Textilana Liberec se zabývá výrobou vlnařských přízí, tkanin, úpletů a pleteného ošacení. Několik let po sobě bylo její hospodaření ztrátové. V roce 1999 skončila se ztrátou 199 milionů korun.Zaměstnává 1350 zaměstnanců.

Perla Ústí nad Orlicí je jedním z hlavních výrobců popelínů a flanelu v ČR. Zaměstnává zhruba 1400 osob. Předloni se po dvou ztrátových letech vrátila ke kladnému hospodaření. Za rok 2001 budou její tržby asi 895 milionů korun, což představuje šestiprocentní nárůst. Hrubý hospodářský výsledek by měl činit 6 milionů. Téměř tři čtvrtiny produkce směřují do zahraničí.

Veba Broumov zaměstnává 1630 lidí a zaměřuje se na výrobu bavlnářských, takzvaných žakárských tkanin. V roce 2000 činil její čistý zisk 51 milionů korun a společnost se tak vymanila z předchozí ztráty 30 milionů korun. Část majetku Veby management vyvedl na její dceřiné společnosti, kde mateřský podnik postupně ztratil vliv.

Zpracováváním bavlny, viskózy, polyesterové a akrylové stříže se zabývá Slezan Frýdek-Místek. Ten v loňském roce investoval 44 milionů a v posledních šesti letech miliardu. podařilo se mu tak zdvojnásobit export, který dnes dosahuje 75 procent obratu. Firma loni udržela obrat, ale zisk po zdanění bude pravděpodobně o deset procent nižší a nepřesáhne 30 milionů.

Cizí zdroje firmy nepřesahují padesát procent. Navzdory snížení počtu zaměstnanců je Slezan jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Zaměstnává přes dva tisíce lidí.

grafy
grafy
Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-10562550-kdo-bude-tkat-nove-site