Pravidelná zpráva Evropské komise o ČR za rok 2001

Pokrok v procesu přistoupení

Neoficiální překlad ČTK - redakčně kráceno

OBSAH

A. ÚVOD

a) Předmluva

b) Vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou

Poslední vývojové trendy v rámci asociační dohody (včetně bilaterálního obchodu)

Přístupové partnerství/Národní program přijímání společné legislativy EU

Pomoc společenství

B. KRITÉRIA ČLENSTVÍ

1. POLITICKÁ KRITÉRIA

Úvod

1.1. Demokracie a vláda zákona

Parlament

Výkonná moc

Soudnictví

Protikorupční opatření

1.2. Lidská práva a ochrana menšin

Občanská a politická práva

Ekonomická, sociální a kulturní práva

Práva a ochrana menšin

1.3. Obecné hodnocení

2. HOSPODÁŘSKÁ KRITÉRIA

2.1. Úvod

2.2. Hospodářský vývoj

2.3. Hodnocení podle Kodaňských kritérií

Existence fungující tržní ekonomiky

Schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v Unii

2.4. Obecné hodnocení

3. SCHOPNOST PLNIT ZÁVAZKY SPOJENÉ S ČLENSTVÍM

Úvod

3.1. Kapitoly o acquis

Kapitola 1: Volný pohyb zboží

Celkové hodnocení

Kapitola 2: Volný pohyb osob

Celkové hodnocení

Kapitola 3: Volný pohyb služeb

Celkové hodnocení

Kapitola 4: Volný pohyb kapitálu

Celkové hodnocení

Kapitola 5: Obchodní právo

Celkové hodnocení

Kapitola 6: Politika v oblasti konkurence

Celkové hodnocení

Kapitola 7: Zemědělství

Horizontální otázky

Organizace společného trhu

Rozvoj venkova a lesnictví

Veterinární a fytosanitární otázky včetně bezpečnosti potravin

Celkové hodnocení

Kapitola 8: Rybolov

Celkové hodnocení

Kapitola 9: Dopravní politika

Celkové hodnocení

Kapitola 10: Daňový systém

Celkové hodnocení

Kapitola 11: Hospodářská a měnová unie

Celkové hodnocení

Kapitola 12: Statistika

Celkové hodnocení

Kapitola 13: Sociální politika a zaměstnanost

Celkové hodnocení

Kapitola 14: Energetika

Celkové hodnocení

Kapitola 15: Průmyslová politika

Celkové hodnocení

Kapitola 16: Malé a střední podniky

Celkové hodnocení

Kapitola 17: Věda a výzkum

Celkové hodnocení

Kapitola 18: Školství a vzdělávání

Celkové hodnocení

Kapitola 19: Telekomunikace a informační technologie

Celkové hodnocení

Kapitola 20: Kultura a audiovizuální politika

Celkové hodnocení

Kapitola 21: Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů

Celkové hodnocení

Kapitola 22: Životní prostředí

Celkové hodnocení

Kapitola 23: Ochrana zdraví a spotřebitele

Celkové hodnocení

Kapitola 24: Spolupráce v oblasti justice a vnitra

Celkové hodnocení

Kapitola 25: Celní unie

Celkové hodnocení

Kapitola 26: Vnější vztahy

Celkové hodnocení

Kapitola 27: Společná zahraniční a bezpečnostní politika

Celkové hodnocení

Kapitola 28: Finanční kontrola

Celkové hodnocení

Kapitola 29: Finanční a rozpočtové podmínky

Celkové hodnocení

3.2. Překlad legislativy EU (acquis) do mateřského jazyka

3.3. Obecné hodnocení

C. ZÁVĚR

D. PŘÍSTUPOVÉ PARTNERSTVÍ A NÁRODNÍ PROGRAM PŘIJETÍ LEGISLATIVY EU: CELKOVÉ HODNOCENÍ

1. PŘÍSTUPOVÉ PARTNERSTVÍ

Krátkodobé priority

Vnitřní trh

Zaměstnanost a sociální záležitosti

Životní prostředí

Soudnictví a vnitro

Posilování správní a soudní výkonnosti včetně správy a kontroly fondů Evropské unie

Střednědobé priority

Vnitřní trh

Hospodářská a měnová unie

Zemědělství

Energetika

Doprava

Zaměstnanost a sociální záležitosti

Ekonomická a sociální soudržnost

Životní prostředí

Soudnictví a vnitro

Posílení výkonnosti státní správy a soudnictví včetně správy a kontroly fondů EU

2. NÁRODNÍ PROGRAM PŘIJETÍ LEGISLATIVY EU

A. Úvod

a) Předmluva

Rada EU v Lucembursku rozhodla, že "Od konce roku 1998 bude komise Radě podávat pravidelné zprávy spolu s veškerými nutnými doporučeními pro otevření bilaterálních mezivládních konferencí, které by měly posoudit pokrok každého kandidátského státu střední a východní Evropy směrem k přijetí z pohledu Kodaňských kritérií, zejména míry, jakou si osvojují unijní acquis." ..."Zpráva komise bude sloužit jako podklad pro provedení, z pohledu Rady, důležitých rozhodnutí týkajících se vedení jednání o přijetí nebo jejich rozšíření na další žadatele. V tomto smyslu bude komise pokračovat v následování metod přijatých Agendou 2000 v hodnocení schopnosti žádajícího státu vyhovět ekonomickým kritériím a splnit závazky plynoucí z přijetí."

Na základě toho komise předložila první sérii pravidelných zpráv v říjnu roku 1998, druhou sérii v říjnu roku 1999 a třetí sérii v listopadu roku 2000. Komise připravila tuto čtvrtou sérii pravidelných zpráv pro laekenskou Radu v prosinci roku 2001. Čerpá z mnoha zdrojů informací. Kandidátské země byly vyzvány, aby poskytly informace o pokroku, ke kterému došlo při přípravách na členství od publikace poslední pravidelné zprávy. Národní programy pro převzetí acquis každé kandidátské země, stejně jako informace, které tyto země poskytly v rámci asociační dohody a v kontextu analytických průzkumů acquis (screening) a jednání, sloužily jako dodatečné zdroje. Rokování Rady a zprávy a usnesení Evropského parlamentu byly při přípravách brány v úvahu. Komise také čerpala z hodnocení, provedených různými mezinárodními organizacemi, a konkrétně z příspěvků Rady, OBSE a mezinárodních finančních institucí stejně tak jako nevládních organizací.

b) Vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou

Poslední vývojové trendy v rámci asociační dohody (včetně bilaterálního obchodu)

Obchod mezi EU a Českou republikou dále vzrůstal. Mezi lety 1999 a 2000 export EU do České republiky vzrostl z 18,4 miliardy na 23,8 miliardy eur a import EU z České republiky stoupl z 16,8 miliardy na 21,4 miliardy eur. Hlavní kategorie exportu společenství v roce 2000 bylo strojírenské a elektrotechnické zboží (8,6 miliardy eur), dopravní zařízení (2,7 miliardy) a základní kovy (2,4 miliardy). Hlavní export Česka do společenství tvořilo strojírenské a elektrotechnické zboží (6,2 miliardy), dopravní zařízení (4,3 miliardy), základní kovy (2,6 miliardy) a textil (1,3 miliardy).

V červenci roku 2001 vstoupil v platnost protokol k Evropské dohodě o hodnocení souladu s Evropou (PECA) usnadňující obchod stabilním rozšířením uznání v oblasti hodnocení souladu a akceptace průmyslových výrobků.

Pokud jde o zemědělské výrobky, vstoupila v červenci roku 2001 v platnost nová dohoda o vzájemných úlevách s Českou Republikou na autonomní bázi dodatečného protokolu Evropské dohody. Z dohody vyplývá, že asi 54 % tradičních zemědělských importů EU z České republiky bude beze cla, zatímco 29 % zemědělských exportů EU do České republiky je osvobozeno od cla. V nynější době se připravuje druhé kolo bilaterálních jednání pro liberalizaci trhu, které by mělo pokrýt mnohem citlivější sektory, ve kterých je momentálně obchod na nízké úrovni především kvůli vysokému stupni celní ochrany.

Přístupové partnerství/Národní program přijímání společné legislativy EU

Revidované přístupové partnerství bylo převzato v prosinci roku 1999. V červnu roku 2001 Česká republika předložila revidovaný Národní program přijímání společné legislativy EU (NPAA), kde nastiňuje svou strategii přistoupení včetně způsobu dosažení priorit přístupového partnerství z roku 1999.

Pomoc společenství

Existují tři předvstupní nástroje financované Evropským společenstvím určené pro pomoc kandidátským zemím střední a východní Evropy v jejich předvstupních přípravných aktivitách: program Phare, SAPARD poskytující pomoc v oblasti zemědělského rozvoje a rozvoje venkova, a ISPA financující projekty infrastruktur v oblasti ekologie a dopravy. Tyto programy soustřeďují svou podporu na priority přístupového partnerství, jež pomáhají kandidátským zemím splnit kritéria členství.

V období 2000-2002 bude činit celková výše roční finanční pomoci České republice 79 milionů eur v rámci programu Phare, 22 milionů eur v rámci SAPARD a mezi 55 a 80 miliony eur v rámci ISPA.

B. Kritéria členství

1. Politická kritéria

Úvod

Politická kritéria pro vstup, která musí být splněna kandidátskými zeměmi tak, jak byla stanovena kodaňskou Radou v červnu 1993, ukládají, že tyto země musí dosáhnout "stability institucí zaručujících demokracii, vládu zákona, lidská práva a respekt a ochranu menšin".

Ve své pravidelné zprávě z roku 2000 o pokroku České republiky směrem ke vstupu Komise konstatovala, že:

Česká republika nadále splňuje kodaňská politická kritéria. Za nedávný důležitý vývoj lze zvláště považovat účinnější spolupráci mezi vládou a parlamentem.

Bylo dosaženo pokroku ve vytvoření právního rámce pro regionální řízení, nicméně reforma státní správy výrazně nepokročila a tudíž krátkodobá priorita Přístupového partnerství v této oblasti nebyla splněna. Krátkodobou prioritou Přístupového partnerství je rovněž reforma soudnictví. Přestože zde došlo k určitému pokroku, je politováníhodné, že některé klíčové části reformy nebyly uskutečněny. Jak správní, tak soudní reforma jsou nutné k účinnému vynucování legislativy EU (acquis) a k lepšímu řízení. Z tohoto důvodu musí být v těchto oblastech vynaloženo veškeré úsilí, a to v souladu se střednědobými prioritami Přístupového partnerství.

Boj proti korupci a hospodářské kriminalitě byl zatím nedostatečný. Hmatatelné výsledky v této oblasti budou odpovědí na obavy veřejnosti a pomohou zabezpečit průhledné podnikatelské prostředí.

Česká republika i nadále respektuje lidská práva a svobody a vytvořila si v této oblasti svůj vnitřní institucionální rámec. Nicméně jsou zde ještě důvody k obavám, zejména co se týče přeplněnosti věznic a přetrvávajícího obchodování s dětmi a ženami.

Zvýšené a v některých oblastech výrazné úsilí bylo věnováno od minulého roku situaci romské komunity, zejména v oblasti vzdělání. Nicméně trvalé zlepšení romské situace vyžaduje dlouhodobé vytrvalé úsilí. Je třeba další pokrok, jak naznačují střednědobé priority přístupového partnerství.

Níže uvedená část má za cíl posoudit vývoj v České republice od pravidelné zprávy z roku 2000 a rovněž i celkovou situaci v zemi z pohledu kodaňských politických kritérií, včetně celkového fungování výkonné moci a soudního systému této země. Vývoj v tomto kontextu je v mnoha směrech úzce spojen s vývojem schopnosti České republiky uplatňovat acquis, zvláště pak v oblasti spravedlnosti a vnitra. Konkrétní informace o vývoji schopnosti České republiky uplatňovat acquis v oblasti spravedlnosti a vnitra lze najít v příslušné sekci.

1.1. Demokracie a vláda zákona

Jak bylo uvedeno v předešlých pravidelných zprávách, Česká republika dosáhla stability institucí zaručujících demokracii a vládu zákona. Tato část se zaměřuje na nejdůležitější otázky vývoje za minulý rok.

Parlament

Parlament i nadále funguje celkem hladce, přičemž zdokonalené postupy zmiňované v předchozí pravidelné zprávě zůstávají funkční. Stále platí, že výbor Poslanecké sněmovny pro evropskou integraci vede jednání o legislativních návrzích s ministry předtím, než jsou vládou předloženy Parlamentu. Senát i nadále hrál svoji roli v rámci legislativního procesu a některé z jeho návrhů úprav byly Poslaneckou sněmovnou přijaty. Senát rovněž uskutečnil své první veřejné slyšení, které se zabývalo krizí v České televizi na přelomu let 2000 a 2001.

Ve srovnání s předchozím obdobím se tempo legislativního procesu poněkud zpomalilo. Od října 2000 do konce září 2001 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno 94 zákonů (ve srovnání se 132 zákony zmiňovanými v předchozí pravidelné zprávě), z nichž 27 vláda označila jako ty, jež se týkají EU (v porovnání se 79 zákony zmiňovanými v předchozí pravidelné zprávě). Pokud jde o legislativu týkající se EU, Parlament v některých případech přijal i předpisy, které nejsou s legislativou EU dostatečně sladěny, což vládu přinutilo předložit jejich návrhy znovu, čímž se harmonizační proces zbrzdil. Dostupný zrychlený postup nebyl zatím při přijímání legislativy vztahující se k EU použit.

V lednu 2001 zrušil Ústavní soud klíčová ustanovení volebního zákona podporovaného ČSSD a ODS na základě stížnosti prezidenta. Soud rozhodl, že zákon porušuje ústavní záruku poměrného zastoupení ve volbách do Poslanecké sněmovny. Je tedy nyní nutné přijmout druhou novelu volebního zákona, aby vyhovoval nálezu Ústavního soudu.

Výkonná moc

Struktura a činnost vlády a státní správy je vcelku stabilní, přičemž bylo dosaženo některých zlepšení v jejich efektivnosti. Nicméně mnoho reformních kroků ještě nebylo uskutečněno a v klíčových oblastech došlo teprve k jejich zahájení.

Zejména Česká republika stále postrádá konkrétní právní rámec pro své státní úředníky. Přístupové partnerství z roku 1999 stanovilo jako krátkodobou prioritu přijetí a realizaci zákona o státní službě. Kromě toho vládní programové prohlášení z roku 1998 označilo zákon o státní službě jako jeden z nejdůležitějších cílů, kterého má být dosaženo do poloviny funkčního období vlády (tj. pololetí 2000). Zákon o státní službě byl navržen vládou a jeho první čtení proběhlo v Parlamentu v květnu 2001. Dosavadní jednání však ukázala, že v Parlamentu stále chybí v otázce reformy dostatečný konsenzus. Vzhledem ke klíčové úloze tohoto zákona je to politováníhodné.

Mezitím vláda učinila několik pozitivních kroků. Bylo zřízeno oddělení pro státní službu v rámci úřadu vlády s úkolem koordinovat reformu státní služby. Rovněž byl vytvořen morální kodex pro státní úředníky. Kromě toho bylo přijato rozhodnutí zřídit institut státní správy, který bude zodpovědný za organizaci školení pro všechny státní úředníky.

V lednu nabyla účinnosti novela lustračního zákona, která prodloužila jeho platnost až do přijetí zákona o státní službě. Jak bylo naznačeno v předchozí pravidelné zprávě, je důležité, aby byl tento konečný termín pro ukončení lustračních opatření dodržen.

Přijetí zákona o státní službě zůstává nezbytnou podmínkou vytvoření nezávislé, profesionální, stabilní a spolehlivé veřejné správy. V předcházející pravidelné zprávě bylo řečeno, že absence tohoto zákona má negativní dopad na efektivnost veřejné správy zejména tím, že podporuje politicky orientovaná krátkodobá jmenování do funkce a že zabraňuje vytvoření přitažlivé kariérní perspektivy.

Tyto obavy se nezmenšily. Proto je třeba dosáhnout politické dohody za účelem posunutí reformy kupředu včetně zákona o státní službě. Členství v Evropské unii rovněž vytvoří nové požadavky na veřejnou správu, pokud jde vytváření politik EU, zavádění legislativy EU a řízení fondů. Je třeba plného politického odhodlání pro přijetí a zavedení nezbytné modernizace administrativy České republiky, aby byla připravena plně využívat výhod členství v EU.

Bylo dosaženo dalšího pokroku v decentralizaci zřízením krajských orgánů a úřadů na počátku roku 2001. Po listopadových krajských volbách nabylo účinnosti několik důležitých zákonů: zejména jde o zákony o krajích, okresních úřadech a rozpočtových pravidlech. Kraje se stále nacházejí ve fázi přebírání nových kompetencí, jež jim byly uděleny, (školství, regionální rozvoj, sociální otázky, doprava, kultura, životní prostředí, zdravotnictví); zejména musí být ještě vyřešeno finanční uspořádání.

Soudnictví

Od předcházející zprávy získal reformní proces na obrátkách a nový ministr spravedlnosti provedl rozbor komplexního programu reforem, aby se zaručilo přijetí zbývajících složek Parlamentem. Rekodifikace občanského práva úspěšně pokročila a intenzivně se pokračuje v práci v oblasti trestního práva, jakož i v oblasti organizace soudů a samosprávy soudcovského sboru.

Soudní systém se skládá ze čtyř hlavních článků: okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a Nejvyšší soud. Kromě toho je zde Ústavní soud, ke kterému se lze v některých případech obracet přímo. Před nástupem komunismu byl soudní systém z větší části založen na soudním systému Rakousko-uherské říše. Po roce 1989 tedy základní zákoníky spočívaly na předválečných, komunistických a moderních prvcích, a vyžadovaly proto důkladnou revizi.

V současné době jsou soudci navrhováni Ministerstvem spravedlnosti a doživotně jmenováni prezidentem republiky. Státní zástupci podléhají bezpečnostnímu kontrolnímu řízení. Ministerstvo spravedlnosti stanovuje počty soudců a státních zástupců, rozhoduje o jejich služebním postupu a přiděluje rozpočtové prostředky soudcovskému sboru. Platy soudců stanovuje Parlament a jsou poměrně vysoké. Ústava zaručuje soudcům nezávislost, třebaže je ministr spravedlnosti může formálně odvolávat.

Ve sledovaném období byl zaznamenán následující vývoj:

Byla přijata významná reforma zákonů upravujících trestní řízení. Reforma odstraňuje dřívější duplicitu úloh vyšetřovatelů a státních zástupců tím, že v předprocesní fázi se odpovědnost přesunuje na státní zástupce. Pro méně závažné trestné činy bylo zavedeno zrychlené řízení. Reforma tedy směřuje ke zvýšení kapacity v oblasti vyšetřování případů a k jejich promptnímu předkládání soudu.

Pokud jde o občanské a obchodní právo, v květnu 2001 vstoupil v platnost zákon o soudních exekutorech. Jeho cílem je zaručit větší účinnost při uplatňování a prosazování soudních rozhodnutí. Jmenováno bylo prvních 89 exekutorů. V lednu 2001 vstoupily v platnost i novely zákonů týkajících se občanského procesního práva a Obchodního zákoníku.

V řadě oblastí, včetně lidských práv a spolupráce soudů v občanské i trestní oblasti, se organizují školení. Avšak s ohledem na zlepšení vzdělávací kapacity Ministerstvo spravedlnosti právě zakládá Justiční akademii, když s pomocí prostředků z programu Phare přepracovává osnovy pro školení soudců.

Určitý pokrok byl dosažen při poskytování administrativní podpory soudcům. Soudcům nyní pomáhá 591 vyšších soudních úředníků (asistentů), což by mělo přispět k urychlení soudních řízení.

V posledním roce došlo ke zvýšení počtu soudců a státních zástupců a tato nová místa byla téměř plně obsazena. Celkový počet míst pro státní zástupce se zvýšil na 1055 (oproti 990 v roce 2000), v činné službě bylo 936 osob (119 neobsazených míst).

Vláda předložila nový návrh, který znamená první krok k samosprávě soudcovského sboru. Ten počítá s vytvořením Justiční rady, která by měla pravomoci poradního orgánu. Důraz se klade rovněž na celoživotní vzdělávání a na přezkušování soudců.

Klíčovými oblastmi pro zlepšení systému soudnictví zůstává i nadále urychlení soudního řízení, prosazování rozhodnutí soudů, vzdělávání soudců a státních zástupců a administrativní podpora soudcům a soudům. Zavedení novelizovaného občanského procesního práva by mělo být podpořeno přiměřenými lidskými a materiálními zdroji. Délka trestních řízení se v roce 2000 v porovnání s roky 1999 a 1998 poněkud zkrátila. Avšak pokud jde o občanská řízení, situace se zhoršila.

Soudy (zejména okresní a částečně i krajské) i nadále trpí nedostatkem moderního vybavení a informační technologie. Ke zmírnění nedostatků v této oblasti přispívá program Phare.

Přes zásadně pozitivní vývoj představovaný zřízením specializovaných jednotek při vrchních státních zastupitelstvích a při Nejvyšších státních zastupitelstvích v Praze, Olomouci a Brně je potřebné vystupňovat úsilí, pokud jde o schopnost zvládnout složité případy hospodářské kriminality. Kromě toho se musí věnovat speciální pozornost zajištění kompatibility s právem EU. Celkově je justiční systém postaven před úlohu sebezdokonalování.

Protikorupční opatření

České úřady podnikly některá významná opatření k posílení boje proti korupci a hospodářské kriminalitě. Přesto je korupce, stejně jako hospodářská kriminalita (podvody, praní špinavých peněz, využívání mezer v zákonodárství a fenomén tunelování) nadále vážným problémem působícím starosti. Průzkumy veřejného mínění ve skutečnosti vykazují pokračující růst uvědomování si korupce a hospodářské kriminality. Největší znepokojení je spojeno s oblastí státní správy, policejními a výzvědnými službami, zdravotnictvím, bankovním sektorem a politickou sférou.

K řešení tohoto problému byla v předmětném období podniknuta následující opatření:

Jak se uvádí výše, byly přijaty zákony upravující trestní řízení, a sice se záměrem zefektivnit vyšetřování trestných činů a zvýšit kapacitu úřadů při předkládání případů soudu.

Při vrchních státních zastupitelstvích a při Nejvyšším státním zastupitelství v Praze, Olomouci a Brně byly zřízeny specializované jednotky pro korupci a hospodářskou kriminalitu. Tato státní zastupitelství vybudovala spojené vyšetřovatelské týmy spolu se specializovanými orgány policie a úřadů vyšetřování. Na základě těchto organizačních zlepšení došlo ke slibnému nárůstu pravděpodobnosti, že budou případy předloženy soudu a ke zvýšení počtu obžalob a odsouzení za závažné hospodářské trestné činy během roku 2000.

Aby se zlepšila spolupráce institucí při vymáhání práva, vláda v lednu 2001 vytvořila Národní kriminalistický úřad. Ten soustřeďuje pod jednou střechou všechny specializované policejní služby.

Nový zákon o svědcích poskytuje policii zákonný prostředek pro uplatňování specializovaných opatření na ochranu svědků, zejména v případech týkajících se korupce, hospodářské kriminality a organizovaného zločinu. Tento krok by měl pomoci zaručit efektivnější proces obžaloby.

Ve vládní zprávě o pokroku při prosazování akce "čisté ruce", rozběhnuté v boji proti korupci v roce 1999, se zdůrazňuje znepokojení ohledně možných případů korupce mezi soudci a státními zástupci. Rovněž se zdůrazňuje, že organizovaná korupce kvete nejčastěji u dopravní a cizinecké policie. Zpráva dále upozorňuje na rostoucí ochotu části policejních důstojníků korupci mezi svými kolegy krýt. Dominuje zneužívání pravomoci (v roce 1999 166 případů, což představuje podíl 38 %).

Zpráva dochází k závěru, že dosavadní nedostatek úspěšnosti protikorupční politiky je způsoben "zaváděním činností ze strany státní správy, které nejsou doprovázeny příslušnými změnami v politickém prostředí". Je tedy i nadále potřebné, aby politické vedení bylo transparentní a aby politici šli příkladem. Pokračující absence zákonu o státní službě a jeho protějšku o policejní službě boj proti korupci brzdí.

1.2. Lidská práva a ochrana menšin

Jak bylo uvedeno v předcházejících pravidelných zprávách, Česká republika nadále respektuje lidská práva a svobody. Česká republika dále rozšířila účast na hlavních mezinárodních úmluvách v oblasti lidských práv, a sice podepsáním revidované Evropské sociální charty. Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě, týkající se systému kolektivních stížností, podepsán nebyl.

V listopadu 2000 podepsala Česká republika Protokol č. 12 ke Konvenci o ochraně lidských práv a základních svobod, která zakazuje veškeré formy diskriminace. Přijetím nového zákona o právech národnostních menšin byl učiněn první krok ke sladění s protidiskriminační legislativou EU.

Vnitřní institucionální rámec v oblasti lidských práv zůstává stabilní. Vládní komisař pro lidská práva byl vyměněn a jeho nástupce i nadále vede Radu pro národnostní menšiny, Radu pro lidská práva a meziresortní komisi pro romské otázky. Tyto struktury zaměstnávají 13 osob a jsou financovány z rozpočtu úřadu vlády.

Poslanecká sněmovna zvolila veřejného ochránce lidských práv (ombudsmana) a jeho zástupce, kteří pracují od poloviny prosince 2000. Úřad ombudsmana rychle nabyl na významu a těší se značnému zájmu veřejnosti. Z přijatých 3538 stížností bylo vyřízeno 1617.

Po prohrách řady případů v roce 2000 byl přijat zákon o poskytování informací Evropskému soudu pro lidská práva a statut vládního přidělence České republiky u Evropského soudu pro lidská práva.

Občanská a politická práva

Byly podniknuty dodatečné kroky k dalšímu zlepšení ochrany občanských a politických práv, třebaže některé otázky si i nadále zaslouží pozornost.

Nevládní organizace ostře kritizovaly nakládání s demonstranty zadrženými během zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v listopadu 2000 a vyjádřily znepokojení ohledně porušování lidských práv. Kontrolní orgány Ministerstva vnitra a Prezidia policejního sboru věc vyšetřovaly a došly k závěru, že jen čtyři případy byly zjištěny jako oprávněné. Žádný příslušník policie nebyl obviněn ze spáchání trestného činu. Tento výsledek vyvolal jisté pochybnosti o účinnosti existujících postupů stížností na policii.

Pokud jde o policejní vazbu, osoby ve vazbě ani nadále nemají možnost uvědomit třetí osoby o své situaci.

Obchod se ženami a dětmi zůstává příčinou znepokojení, a proto vláda přijala národní plán boje s komerčním sexuálním zneužíváním. Česká republika je v tomto směru i nadále současně výchozí, cílovou i tranzitní zemí. Rovněž by se měla věnovat větší pozornost péči o oběti takového obchodu a jejich ochraně.

Podmínky vězňů obecně i nadále vyhovují minimálním mezinárodním normám a Ministerstvo spravedlnosti nadále přijímá opatření na zlepšení situace. Ve statistikách z vězeňské služby se uvádí, že k 31. květnu poklesl počet vězňů na 21 758 osob, což představuje 108 % kapacity věznic.

V dubnu 2001 byl novelizován Cizinecký zákon. Nová ustanovení umožňují například dětem cizinců žijících v České republice automaticky získat trvalý pobyt. Většina novely vstoupila v platnosti v červenci 2001, zatímco některé části vstoupí v platnosti až 1. ledna 2002.

Zpráva Ministerstva vnitra o extremismu konstatuje, že v roce 2000 vzrostl počet rasově motivovaných trestných činů na 364 v porovnání s 316 v roce 1999 a 133 v roce 1998.

V listopadu vstoupila v platnost novela trestního zákoníku, která ukládá tresty odnětí svobody v rozmezí šesti měsíců až tří let za odmítání nacistického holocaustu a komunistické genocidy. Novela staví mimo zákon i podněcování nenávisti založené na rase, náboženství, třídním původu, národnosti nebo příslušnosti k jiné skupině.

Pokud jde o svobodu projevu a média, začátkem roku 2001 vyjádřili někteří čeští novináři a Mezinárodní federace novinářů znepokojení, pokud jde o údajné politické ovlivňování českých médií. Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání byla obviněna z toho, že je subjektem politického ovlivňování. V prosinci 2000 odvolala Rada generálního ředitele veřejnoprávní televize a na jeho místo spěšně jmenovala nového, údajně stranického generálního ředitele. Personál veřejnoprávní televize nejprve vstoupil do stávky a potom začal s výrobou a vysíláním vlastního, konkurenčního zpravodajství. Výroční zpráva českého komisaře pro lidská práva píše, že žádná z obou verzí zpravodajství nebyla objektivní.

Od té doby byla přijata nová legislativa, na jejímž základě byla zvolena nová Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Novelizovaný zákon má za cíl zaručit, že složení Rady bude odrážet široké spektrum politických, regionálních, sociálních a kulturních názorů.

Náboženská svoboda je zakotvena v Ústavě České republiky, a v tomto směru nedochází k žádným zvláštním problémům.

Ekonomická, sociální a kulturní práva

Byly učiněny některé významné kroky k dalšímu zlepšení v oblasti ekonomických, sociálních a kulturních práv, třebaže některé otázky si i nadále zaslouží pozornost.

Novela pracovního zákoníku, která vstoupila v platnost 1. ledna 2001, přinesla značné legislativní změny zavedením zásady rovného zacházení pro všechny zaměstnance a posílení zákazu jakékoliv formy diskriminace. Rovněž novela občanského jednacího řádu, která vstoupila v platnost v lednu 2001, přesouvá břemeno dokazování v případech diskriminace založené na pohlaví.

Protokol o přistoupení k CEDAW (Konvenci o odstranění všech forem diskriminace žen) byl ratifikován v únoru 2001.

Podle statistických údajů v roce 1999 představoval průměrný příjem žen 73,2 % průměrného příjmu mužů. V porovnání s rokem 1996 to znamená zhoršení o čtyři procenta. Zpráva o plnění vládních priorit v oblasti uskutečnění rovnoprávnosti mezi muži a ženami poukazuje na omezené finanční zdroje. Ze 200 členů Poslanecké sněmovny je 31 žen (16 %), zatímco z 81 členů Senátu je 10 žen (12 %). Ve vládním kabinetu nejsou žádné ženy.

Česká vláda učinila jisté kroky k řešení nerovného přístupu zaměstnávání invalidních osob. Proto tedy novela zákona o dani z příjmu zvýšila daňové úlevy zaměstnavatelů, kteří invalidní osoby zaměstnávají.

Českomoravská konfederace odborových svazů, střešní organizace odborového hnutí, pranýřovala praktiky některých zahraničních investorů, kteří brání v právu odborově se organizovat. Tento varovný vývoj se odrazil i ve Zprávě o situaci v oblasti lidských práv za rok 2000, kde se uvádí, že se vyskytly snahy omezovat právo zaměstnanců odborově se organizovat.

Práva a ochrana menšin

Pravidelná zpráva za rok 2000 konstatovala, že české úřady nasazují rostoucí úsilí, aby řešily situaci Romů, zejména v oblasti vzdělávání, ale že trvalé zlepšení by vyžadovalo dlouhodobě soustředěné úsilí. V předmětném období podnikla česká vláda další významné kroky, pokud jde o národnostní menšiny a Romy.

Situace ohledně neromských menšin (například Slováků, Poláků, Němců, Maďarů a Ukrajinců) je celkově uspokojivá. Část romské populace, která podle odhadu představuje až 300 000 osob, což jsou tři procenta obyvatelstva, trpí i nadále rozsáhlou diskriminací, a nachází se daleko pod průměrem životní úrovně a příležitostí. Romové jsou rovněž i nadále obětmi rasově motivovaných trestných činů.

1.3. Obecné hodnocení

Ve svém posudku z roku 1997 dospěla komise k závěru, že Česká republika plní politická kritéria. Od té doby dosáhla země významného pokroku v dalším upevňování a prohlubování stability svých institucí, které garantují demokracii, zákonnost, lidská práva a respekt k ochraně menšin. V minulých letech bylo v tomto směru vyvinuto značné úsilí, Česká republika i nadále plní kodaňská politická kritéria.

Vláda také přijala kroky ke zlepšení fungování centrální a regionální státní správy. Je nicméně politováníhodné, že státní správa v České republice i nadále postrádá zákon o státní službě; ten je pro nastolení nezávislosti, profesionality a stability nezbytný.

Reforma soudnictví dosáhla významného bodu. Práce v oblasti občanského práva zaznamenaly značný pokrok, pokračovaly i práce na trestním právu, právě tak jako na organizaci soudů a samosprávě soudnictví. Byla přijata radikální reforma trestního řádu, která směřuje ke zvýšení kapacity pro efektivnější vyšetřování a rychlé předávání případů soudům.

Byla přijata další opatření pro boj proti korupci a hospodářské kriminalitě. Přesto zůstávají korupce a hospodářská kriminalita vážným důvodem k znepokojení, o čemž svědčí vládní zpráva, která požaduje podporu politických sil.

Česká republika upevnila svoji vnitřní instituční strukturu na poli lidských práv. Je však zapotřebí zvýšeného úsilí k intenzivnějšímu boji proti přetrvávajícímu obchodu se ženami a dětmi.

Česká vláda vyvinula značné úsilí týkající se Romů a dalších menšin. Je však zapotřebí přijmout další opatření v boji proti rozšířené diskriminaci v souladu s vládním politikou pro Romy z června 2000. Ústřední vláda by měla zajistit, aby všechny úrovně státní správy včetně regionálních a místních dodržely a zavedly legislativu týkajících se práva menšin a aby byly dostupné finanční zdroje, které jsou pro toto provedení nezbytné.

Pokrok byl rovněž zaznamenán v zaměření se na priority přístupového partnerství, ale je nutné v úsilí pokračovat. Vláda navrhla Parlamentu zákon o státní službě, ale ten ještě nebyl přijat a realizace rozsáhlé reformy ještě nezačala. Byl zaznamenán pokračující a povzbudivý pokrok v reformě soudnictví. Většina úkolů obsažených ve vládním usnesení z roku 1997 týkajících se problematiky Romů byla splněna a vláda přijala dlouhodobou politiku vůči Romům. Je však zapotřebí dalšího úsilí k zavedení opatření pro boj proti diskriminaci.

2. Hospodářská kritéria

2.1. Úvod

Ve svém posudku k žádosti České republiky o členství v EU z roku 1997 dospěla komise k tomuto závěru:

"Českou republiku lze považovat za fungující tržní ekonomiku, která by měla být schopna vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v Unii ve střednědobém horizontu, jestliže urychlí tempo změn na úrovni podniků."

Toto zjištění bylo potvrzeno v roce 1998 a 1999 v pravidelných zprávách. V pravidelné zprávě z roku 2000 dospěla komise k závěru, že:

"Českou republiku lze považovat za fungující tržní ekonomiku a měla by být schopná zvládnout konkurenční tlak a tržní síly Unie v blízké době za předpokladu, že bude pokračovat v zavádění strukturálních reforem a že je dokončí."

Při zkoumání hospodářského vývoje v České republice od posudku z roku 1997 se přístup komise řídil závěry Evropské rady z Kodaně v červnu 1993, která konstatovala, že členství v Unii vyžaduje:

- existenci fungující tržní ekonomiky;

- schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami uvnitř Evropské unie.

V dále uvedené analýze se komise řídila metodikou použitou v posudku a v předchozích pravidelných ročních zprávách.

2.2. Hospodářský vývoj

Celková makroekonomická situace v České republice se zlepšila. V roce 2000 poprvé po třech letech recese zažila česká ekonomika pozitivní růst HDP, který se v první polovině roku 2001 zrychlil. Ekonomický rozmach byl primárně poháněn vysokými základními investicemi v souvislosti s restrukturalizací podnikového sektoru a značným přílivem přímých zahraničních investic. Tento vývoj s sebou přinesl rozšíření deficitu běžného účtu a přispěl společně s vysokými dovozními cenami za energii a cenovými deregulačními opatřeními ke zvýšení míry inflace. Díky vysokému přílivu zahraničního kapitálu zpevnila česká koruna vůči euru. Ve snaze odvrátit toto zvýšení se měnová politika zmírnila, ale opět se zpřísnila ve světle silnějších inflačních tlaků. Fiskální přístup zůstal docela volný a má procyklický účinek na ekonomiku. Zatímco vysoký celkový vládní deficit odráží náklady vztahující se na vyčištění bankovnictví a podnikového sektoru, je to výsledek pouhé nedostatečné reformy v oblasti mandatorních výdajů a schodků na straně příjmů.

Pokrok v oblasti strukturálních reforem byl různý. Jak naznačují silné zahraniční přímé investice a podstatná míra růstu v základních investicích, restrukturalizace a modernizace v podnikovém sektoru urychlila a posílila výrobní kapacitu ekonomiky. Společnosti vlastněné zahraničním kapitálem se rozvíjely lépe než domácí podniky, které stále čelí značným potížím v přístupu k bankovním a tržním financím. Ačkoliv se finanční sektor lepší, jeho úloha jako finančního prostředníka zůstává slabá. Privatizace poslední obchodní banky, ve které měl stát většinový podíl, v červnu roku 2001 by měla přispět dalšímu zlepšení. Ačkoli privatizace v podnikovém sektoru neudělala žádný pokrok, jak bylo na začátku v plánu, byly privatizovány čtyři strategické podniky. Úsilí vlády očistit špatná aktiva přes Konsolidační banku bylo povzbuzující, ale odložilo se. Od září 2001 byla Konsolidační banka transformována na Českou konsolidační agenturu, nebankovní instituci, která je oficiálně pověřená řízením a shromažďováním špatných aktiv a jejich prodejem soukromým investorům v sektoru.

Česká republika neudělala žádný pokrok v dohnání EU. Průměrný příjem na hlavu v kupní síle dosáhl 60 % průměru EU. Byla to stejná úroveň jako v roce 1999. Klesající trend nastartovaný v polovině devadesátých let se loni zastavil. Existuje zřetelný rozdíl mezi hlavním městem a zbytkem země. Hlavní město Praha dosáhlo 115 % průměru EU, ale ostatní regiony zůstaly daleko pod 75 % z roku 1998. Stupeň ekonomické aktivity zůstal poněkud konstantní asi kolem 60-61 % mezi rokem 1995 a 2000. Avšak v tom samém období míra zaměstnanosti významně poklesla a odrážela růst nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti byla 8,8 % v roce 2000 s vyšším podílem mladých lidí (17 %) a žen (10,5 %) než mužů (7,3 %). Nezaměstnanost se stále více koncentrovala do méně kvalifikovaných vrstev a zvýšení dlouhodobé nezaměstnanosti pokračuje nyní již po několik let. Růst dlouhodobé nezaměstnanosti pokračuje a dosáhl 4,3 % pracovní síly v roce 2000. Praha je nezaměstnaností postižená méně, zatímco regiony, ve kterých probíhá průmyslová restrukturalizace, jsou zatíženy stále vysokou mírou nezaměstnanosti.

2.3. Hodnocení podle Kodaňských kritérií

Existence fungující tržní ekonomiky

Existence fungující tržní ekonomiky vyžaduje liberalizaci cen i obchodu a přítomnost vynutitelného právního systému včetně vlastnických práv. Výkonnost tržní ekonomiky zvyšuje makroekonomická stabilita a konsenzus v hospodářské politice. Dostatečně rozvinutý finanční sektor a absence jakýchkoli podstatných bariér vstupu na trh a výstupu vedou k vyšší hospodářské efektivnosti.

V nejnaléhavějších prioritách ekonomické politiky v České republice existuje shoda, ale zůstávají neřešené dlouhodobé strukturální záležitosti, na které je nutno se zaměřit. Dohoda mezi menšinovou vládou a největší opoziční stranou pokračuje a státní rozpočet pro rok 2001 schválil Parlament včas, což před rokem nebylo možné. Ačkoliv existuje shoda v prioritách hospodářské politiky, není možné nalézt žádnou shodu na zavedení opatření ke snížení rozpočtového deficitu. Výsledkem je, že vláda vyčlenila mimořádné rozpočtové fondy (bydlení, doprava) a zavedla krátkodobé úpravy, aby splnila rostoucí požadavky na veřejné investice na jedné straně a zvyšující se výdaje na očištění bankovního sektoru na straně druhé. Je také zapotřebí dosáhnout konsenzu ohledně strategického přístupu k nezaměstnanosti a sociální politice.

V dubnu 2001 vláda schválila první český Ekonomický předvstupní program (PEP), který je součástí předvstupního fiskálního dozoru nastartovaného Evropskou komisí. Program PEP byl připraven pod vedením Ministerstva financí. Hlavní ministerstva a instituce, jako je Česká národní banka, k návrhu přispěly. Protože vláda PEP schválila, znamená to politický závazek a je důležité, aby byl PEP plně zakotven do rozhodovacího procesu vlády.

V červnu 2001 vláda schválila Strategii podpory ekonomického růstu, takzvaný Plán velkého třesku. Podle tohoto plánu bude v roce 2001 a 2002 vynaloženo 166 miliard korun. Na běžný rok jsou předpokládané výdaje zahrnuty ve schváleném rozpočtu.

Česká ekonomika znovu začala růst. V roce 2000 byl reálný růst HDP 2,9 %. Ekonomika se těšila významnému exportnímu růstu s 23,4 % v běžných cenách. Tento pozoruhodný vývoj byl přerušen silnějším růstem dovozu ve výši 27,9 %. Ozdravění domácí nabídky bylo primárně způsobeno růstem základních investic o 4,2 procenta, což bylo odrazem realizace skrytých restrukturalizačních potřeb a vysokého přílivu přímých zahraničních investic. Celkově tvorba hrubého kapitálu vzrostla o 10,3 %. Spotřeba domácností stoupla pouze o 1,8 % a vládní spotřeba se snížila o 1,3 %. V prvním pololetí roku 2001 vzrostl reálný HDP o 3,4 % ročně. Tvorba hrubého základního kapitálu a konečná spotřeba domácností s mírou růstu 7,7 %, respektive 3,8 %, zvýšily HDP, zatímco vládní spotřeba klesla. Během posledních dvanácti měsíců rostla produktivita práce rychleji než reálné mzdy.

Povaha ekonomického růstu má zpožděný účinek na trh práce. Stupeň participace klesl ze 71,8 % v roce 1999 až k 71,2 % v roce 2000 a míra zaměstnanosti se snížila ze 65,6 % na 64,9 %. Nové investice vytvořily nové pracovní příležitosti, zatímco urychlená restrukturalizace vyústila ve ztrátu zaměstnání. Rozšířené využívání plánů předčasného odchodu do důchodu také ovlivnilo snížení nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti stoupla lehce na 8,8 % na konci roku 2000 z 8,7 % v roce 1999, ale od té doby klesala a dosáhla opět 8,5 % na konci září 2001. Nezaměstnanost se více koncentruje mezi méně kvalifikované. Růst dlouhodobé nezaměstnanosti pokračuje nyní několik let. V roce 2000 se zvýšila na 4,3 % pracovní síly ze 3,1 % v roce 1999. Úsilí úřadů zlepšit flexibilitu na trhu práce nebylo schopno dosud obrátit tento nepříznivý vývoj. Mobilitu obzvláště brzdil nedostatek dostupného bydlení. Nepříznivý poměr mezi sociálními dávkami a minimálními mzdami je další brzdicí faktor.

Míra inflace stoupla na 3,9 % v roce 2000 z velmi skromných 1,8 % v roce 1999. Ve světle zvyšující se ekonomické aktivity, dopadu cenové deregulace, a vyšších cen ropy a plynu zůstala inflace potlačena. Čistá inflace dosáhla 3 %. Opět v roce 2000 byl cíl čisté inflace ČNB, nastavený na 4,0 + 0,5 %, nesplněn. Ve druhém čtvrtletí roku 2001 inflace stoupala rychlejším tempem. Struktura růstu cen (hlavně jídla, dopravy a rekreace) naznačovala, že inflace nebyla řízena pouze externími faktory, ale také byla založena šířeji. Nicméně inflace (národní CPI) se v září 2001 zpomalila.

V dubnu 2001 změnila ČNB inflační závazek z čisté inflace na cílovou. Pro běžný rok slouží čistá inflace jako reference a je směrována k zakončení při 3,0 + 0,5 %. Plán Dlouhodobá monetární strategie v období od 2002 do 2005 se začal zaměřovat na cílovou inflaci, která usnadňuje přijetí veřejností, i když v ekonomice s tranzitními prvky může být cílová inflace obtížněji předvídatelná. Nicméně centrální banka by použila únikové doložky, pokud by se došlo k neočekávané deregulaci cen. Inflační cíl je nastaven jako pásmo, které by mělo nepřetržitě klesat ze 3 %-5 % v lednu 2002 na 2 %-4 % v prosinci 2005.

Měnová politika zůstala během posledních dvanácti měsíců flexibilní. V únoru 2001 ČNB snížila všechny své úrokové sazby. Klíčová dvoutýdenní reposazba byla snížena na 5 %, diskontní sazba na 4 % a lombardní sazba na 6 %. Opatření nepřineslo vyšší půjčky pro podnikový sektor, protože obchodní banky, které mají stále vysoký podíl rizikových úvěrů, byly při poskytování nových úvěrů opatrné. V reakci na růst inflace v první polovině roku zvýšila ČNB úrokové sazby o 25 základních bodů na konci července tohoto roku. Tento krok podepřel závazek ČNB k cenové stabilitě.

V prostředí silného přílivu zahraničního kapitálu pokračovala česká koruna ve zpevňování vůči euru. Zpevňování nemělo dosud nepříznivý účinek na konkurenceschopnost českého exportu. Nicméně ve snaze vyhnout se nežádoucím tlakům na měnu vláda a ČNB se dohodly na společných opatřeních. Jedním z nich je založení speciálního účtu ČNB pro prostředky získané privatizací od zahraničních investorů. ČNB vyjádřila ochotu intervenovat na devizovém trhu.

Běžný účet platební bilance se výrazně zhoršil. V roce 2000 vykázal deficit 4,8 % HDP a ve druhém čtvrtletí 2001 byl schodek odhadován na 5,5 % HDP. Ostré zhoršení je způsobeno rostoucím obchodním schodkem. Ten byl ovlivněn růstem cen ropy, ale také potřebou dovézt sofistikované investiční zboží pro ekonomickou restrukturalizaci. Obzvláště struktura vývozu naznačuje, že dosud nebyl žádný pohyb směrem ke vyššímu podílu spotřebního zboží. Deficit běžného účtu byl více než plně pokryt přebytkem na finančním účtu. Česká republika zaznamenává masivní příliv přímých zahraničních investic, které dosáhly 9,1 % HDP na konci roku 2000 a výkonnost v první polovině 2001 byla podobná. Nicméně portfolio investiční bilance zaznamenalo slabé zhoršení, které hlavně odráží nákup zahraničních cenných papírů českými obchodními bankami.

Celkový rozpočtový deficit se v roce 2000 zvýšil. Podle metodologie GFS rozpočet vykazoval deficit 4,3 % HDP v roce 2000 bez výnosů z privatizace oproti 1,6 % HDP v roce 1999. Podle harmonizovaných standardů EU (ESA 95) celkový rozpočtový deficit se rozšířil ze 4 % v roce 1999 na 4,2 % v roce 2000. Deficit pro rok 2001 byl naplánován na 7 % HDP. Zvyšující se deficit je výsledkem deficitů na straně příjmů, na straně výdajů se kombinují dva účinky. Jedním je jednorázový efekt očištění bankovního sektoru a restrukturalizace podnikového sektoru kvůli zpoždění v zavádění strukturálních reforem. Druhým efektem je zvýšení mandatorních výdajů kvůli nedostatečným reformám sociálního zabezpečovacího systému, který představuje střednědobou výzvu k fiskální konsolidaci. Vláda začala reformovat penzijní systém úpravou štědrého systému předčasných odchodů do důchodu a posílením vztahu mezi příspěvky a dávkami. Nicméně pouze hluboká reforma sociálního bezpečnostního systému může zajistit jeho udržitelnost vzhledem ke stárnoucí populaci, mezigenerační solidaritě a konkurenceschopnosti.

Celkové vládní zadlužení roste rychle, i když jeho úroveň je stále nízká v mezinárodním srovnání. Deficity státního rozpočtu, právě tak jako ztráty Konsolidační banky a jednorázové výdaje na krytí nákladů spojených například s kolapsem záložen přispěly k růstu zadluženosti. V roce 2000 se celkový vládní dluh ve standardech ESA 95 zvýšil se na 17,3 % HDP z 15 % v roce 1999. Tento celkový vládní dluh nezahrnuje všechny státní závazky ani nepřímé závazky vlády ve formě státních garancí, které jsou v České republice podstatné.

Bylo dosaženo určitého pokroku směrem k větší fiskální transparentnosti, ale zavedení nových mimorozpočtových fondů komplikuje strukturu veřejných rozpočtů. Počínaje rozpočtem z 2001 vláda integruje do státního rozpočtu operace státních finančních aktiv a pasiv, které se zahrnují pod výraz "transformační instituce", jako je Konsolidační banka. Tento pohyb upevnil kredibilitu státní rozpočtové bilance a upevnil parlamentní kontrolu nad veřejnými financemi. Nicméně zavedení nových mimorozpočtových jednotek vytvořených v roce 2000 - Fond dopravy a Fond bydlení - k financování výdajů na infrastrukturu automaticky nepřispělo ke komplexnosti veřejných rozpočtů. Fond národního majetku by měl financovat tyto fondy, což v určitém rozsahu závisí na jeho příjmech z privatizace. V souvislosti s penzijní reformou plánuje vláda zřízení dalšího mimorozpočtového fondu - Fondu sociálního pojištění.

První kroky ke zlepšení rozpočtového procesu byly přijaty. V roce 2001 nový zákon o rozpočtových pravidlech, který definuje rozpočtový proces pro státní rozpočet, vstoupil v platnost. Dále vláda připravuje novou strukturu, která platí pro všechny vládní úrovně. Koncept je založen na pěti principech plánování (fiskální průhlednost, rozpočtová stabilita, přidělovací a provozní účinnost, decentralizace a finanční řízení), které by měly pomoci k lepšímu plánování a kontrole rozpočtových procesů. Zavedení adekvátního rozpočtového rámce obsahujícího plánování, provádění, monitorování a konečné zhodnocení rozpočtových procesů na všech administrativních úrovních se zdá být velmi urgentní úkol.

Koordinace politik mezi vládou a Českou národní bankou se podstatně zlepšila. Není už tak nepříznivě ovlivňována novými postupy nastavenými při novelizaci zákona o ČNB, který vstoupil v platnost začátkem roku 2001. V dubnu 2001 vláda a ČNB dosáhly dohody o inflačním cíli pro rok 2002 a novém inflačním cílovém rámci. Z pohledu zpevňujících trendů české koruny se obě instituce dále dohodly na společných opatřeních k udržení devizového kurzu na příslušné úrovni.

Ceny drtivé většiny zboží a služeb jsou určovány tržními silami. Byl liberalizován obchodní a devizový režim. Vláda se zavázala k dokončení procesu cenové deregulace do konce funkčního období Parlamentu v polovině roku 2002. Dodržení plánu cenových úprav je podstatné pro podporu inflačního cíle ČNB a pro ozdravení cen veřejně prospěšných podniků. Administrativně určované ceny tvoří 18 % spotřebního koše. Cenové vyrovnání v energetickém sektoru pokračovalo v roce 2000 a 2001. Úsilí vlády nahradit současný režim nájemného jiným systém, který byl Ústavním soudem označen za neústavní, nebylo v Parlamentu podpořeno. Přetrvávání regulovaného nájemného brzdí mobilitu trhu práce a působí jako silná brzda pro potencionální investory v oblasti bydlení.

Proces privatizace pokračoval. 80 % HDP produkuje soukromý sektor. Stát má prostřednictvím Fondu národního majetku podíly ve 281 firmách, ale pouze podíly ve 38 "strategických" společnostech jsou finančně významné. Od poslední pravidelné zprávy se zatím uskutečnily pouze čtyři velké privatizace: Pražské vodovody a kanalizace (provoz, avšak bez infrastruktury), Komerční banka, České radiokomunikace a Česká pojišťovna. Vláda se zavázala k ambicióznímu privatizačnímu plánu na rok 2001, do kterého patří telekomunikační společnosti, provozovatelé a dodavatelé elektřiny a plynu a výrobci oceli. Privatizace zůstává centrálním částí vládní strategie ekonomické reformy.

Celkově se pomalu zlepšují mechanismy vstupu na trh a odchodu z něj. Proces registrace podniků je stále těžkopádný, mařený nekvalitním zpracováním a nedostatkem transparentnosti. Počet nově vytvořených firem v sektoru malých a středních podniků činí v roce 2000 zhruba 25 000, zatímco celkový počet takových podniků dosáhl asi 760 000. Domácí začínající společnosti se stále potýkají se složitým finančním prostředím, protože obchodní banky jsou v půjčování stále opatrné.

Přijetí novely zákona o konkurzu v květnu 2000 vedlo pouze k mírným zlepšením. Přestože byla poněkud posílena práva věřitelů v konkurzním procesu, zůstávají omezená, pokud jde o možnost věřitele proces kontrolovat. Role soudu zůstává dominantní. Vyrovnání (reorganizace) jako účinný postup, jak vyřešit případy platební neschopnosti společnou dohodou se stále nevyužívá v dostatečné míře. Aby podnikovému sektoru nabízel účinný způsob likvidace majetku společností, které mají problémy, potřebuje zákon o konkurzu další novelu. Vláda připravuje nový zákon o konkurzu, jehož cílem je vyřešení zbývajících problémů a který navíc musí být zcela slučitelný s acquis.

Vážné obavy z hospodářské kriminality a jejího dopadu na obchodní klima v České republice nepřestaly existovat. Zvláště postup likvidace aktiv společností známé jako "tunelování" se zdokonalilo. Tato situace představuje pro úřady, které provádějící zákony, hlavní problém. Policie zvýšila počet případů, které předala soudům, a soudy v několika vysoce sledovaných případech vynesly rozsudky.

Významný pokrok prodělala bankovní restrukturalizace. Na konci června 2001 zahrnoval bankovní sektor 40 obchodních bank, z nichž 27 mělo majoritního zahraničního vlastníka. Téměř 90 % celkových bankovních aktiv je řízeno bankami kontrolovanými zahraničním kapitálem. Privatizace bankovního sektoru byla dokončena prodejem Komerční banky. Před prodejem byla Komerční banka velkou měrou zbavena pochybných půjček, které byly převedeny na Konsolidační banku. Kromě toho stát poskytl garanci ve výši 20 miliard Kč, aby pokryl nevymahatelné úvěry. Převzetí Investiční a Poštovní banky (IPB) Československou obchodní bankou (ČSOB) v červnu 2000 poté, co byla na IPB uvalena nucená správa, stále není s konečnou platností ukončeno. Aby podnítila převzetí, poskytla vláda původně plnou garanci na majetek IPB, která měla vypršet na konci června 2001. Avšak na konečných podmínkách prodeje IPB se vláda s ČSOB stále nedohodly.

Celkové zdraví bankovního sektoru se v roce 2000 zlepšilo. Celková aktiva bank představovala na konci roku 2000 asi 143 % HDP. Obchodní banky dosáhly zisku ve výši 15 miliard Kč oproti ztrátě 5,6 miliardy v roce 1999 a přiměřenost jejich kapitálu vzrostla z 13,6 % na 14,9 %. Přes navýšení objemů klientských vkladů se snížil objem nesplacených půjček. Finanční zprostředkování dosáhlo pouze skromných 57 % HDP. Velké množství nevymahatelných úvěrů stále působí jako brzda bankovního sektoru, přestože finanční pomoc vlády snížila podíl klasifikovaných úvěrů na 29,5 % z celkového objemu úvěrů na konci roku 2000, a to z 32,2 % na konci roku 1999. V roce 2000 pokrývaly rezervy asi 65 % problémových úvěrů.

Nedobytné úvěry českých obchodních bank dosáhly 28 % HDP. V roce 2000 bylo zhruba 35 % nedobytných úvěrů obchodních bank označeno jako ztráty. Nedobytné úvěry bývalé IPB by mohly činit další čtyři procenta HDP. V souhrnných údajích měla skupina Konsolidační banky na konci roku 2000 majetek ve výši 284 miliard Kč. Konsolidační banka začala pracovat se svým portfoliem majetku, aby maximalizovala znovuzískání prostředků a minimalizovala náklady na řízení tohoto majetku. V únoru 2001 Konsolidační banka prodala v aukci první blok asi 500 půjček o nominální hodnotě 12 miliard Kč, které vzbudily zájem mezinárodních společností pro vymáhání pohledávek. Výnosy z prodeje dosáhly 7 % nominální hodnoty, což je příznivé v porovnání s návratností aktiv prostřednictvím konkurzního řízení. Konsolidační banka také prodala na internetu pohledávky v hodnotě asi 1,9 miliardy Kč. Od té doby se však tento proces zastavil. V srpnu 2001 Konsolidační banka přestala existovat a byla nahrazena Českou konsolidační agenturou určenou k řízení a vymáhání nedobytných aktiv. Tato nová agentura bude pracovat bez bankovní licence, což ji zbavuje omezení týkajících se vlastnických pozic.

Finanční zprostředkování na trhu s cennými papíry zůstalo na nízké úrovni. Na konci roku 2000 dosáhla tržní kapitalizace 23,2 % HDP. Pokud jde o nebankovní finanční sektor, jeho význam je rovněž značně omezen, nicméně především pojišťovací a leasingový sektor ukazují tendence dynamického růstu. Situace na českých kapitálových trzích se pomalu zlepšuje. Česká Komise pro cenné papíry hraje aktivnější roli a pokrok byl učiněn i v legislativě. Právní prostředí bylo přizpůsobeno standardům EU, přičemž 1. ledna 2001 vstoupily v platnost tři zákony: novela Obchodního zákoníku, zákona o cenných papírech a zákona o obligacích. V projednávání je další novela týkající se pravomocí Komise pro cenné papíry. Cílem je zvýšit regulatorní a donucovací pravomoci Komise pro cenné papíry a převést dohled nad penzijními fondy z Ministerstva financí na Komisi pro cenné papíry.

Dohled nad finančním sektorem se zlepšil, ale potřebuje více posílit především u nebankovního sektoru. Dohled nad finančním sektorem provádějí tři orgány, ČNB, Ministerstvo financí a česká Komise pro cenné papíry. Svou dozorčí práci koordinují na základě trilaterální dohody. Dozorčí orgány mají společný cíl vytvořit systém jednotného dohledu, který je naléhavě zapotřebí. Dále je třeba se pustit do vytvoření dozoru založeného na riziku a dozoru finančních konglomerátů.

Schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v Unii

Schopnost splnit toto kritérium závisí na existenci tržní ekonomiky a stabilního makroekonomického rámce, které umožňují ekonomickým subjektům činit rozhodnutí v předvídatelném prostředí. Rovněž vyžaduje dostatečné množství lidského a fyzického kapitálu včetně infrastruktury. Státní podniky musí být restrukturalizovány s tím, že všechny podniky musí investovat, aby zvýšily svou výkonnost. Navíc čím větší bude přístup, který podniky mají k vnějším zdrojům financování a čím úspěšnější budou v restrukturalizaci a inovaci, tím větší bude jejich schopnost adaptace. Čím vyššího stupně hospodářské integrace s Unií hospodářství před okamžikem vstupu dosáhne, tím lépe bude připraveno převzít závazky vyplývající z členství.

Česká ekonomika je fungující tržní ekonomikou. Makroekonomická stabilita se během posledních dvanácti měsíců zlepšila, avšak stále ji ohrožuje soudobá rostoucí externí a fiskální nevyváženost. Makroekonomická politika byla prováděna s dostatečnou měrou předvídatelnosti umožňující ekonomickým subjektům kvalitní rozhodování. Koordinace hospodářské politiky a lepší makroekonomická stabilita přispěly ke zlepšení celkového prostředí pro hospodářskou činnost.

Česká republika má velmi kvalifikovanou pracovní sílu. Velmi kvalitní odborné vzdělání a krátké období kvalifikace pracovní síly představují výhodu v soutěži o přímé zahraniční investice. Nicméně podíl osob s vysokoškolským vzděláním dosahuje 12 %, což je v mezinárodním srovnání málo, přičemž většina pracovní síly dokončila středoškolské vzdělání (66 %). S rychle se měnícími požadavky na pracovních trzích a zvyšující se integrací se světovým hospodářstvím stojí český vzdělávací systém před složitými problémy zvýšit podíl lidí s VŠ vzděláním a poskytovat nástroje, které umožní pracujícím zvyknout si na celoživotní učení.

Opatření politiky zaměstnanosti se zaměřují na podporu flexibility trhu práce. Zdá se, že v těch nejpalčivějších nedostatcích na trhu práce existuje v České republice politický konsenzus: zvyšující se regionální nerovnosti v nezaměstnanosti, rostoucí úrovně nezaměstnanosti v rámci skupin, které jsou považovány za vysoce rizikové, a snižování míry zaměstnanosti, zvláště u starších věkových skupin. Nicméně postup v řešení těchto problémů je pomalý. Mobilita pracovní síly zůstává omezená, jelikož nelze poskytnout adekvátní bydlení kvůli vysoce regulovanému trhu s nájemným. Opatření aktivní politiky zaměstnanosti se musí zaměřit na cílové skupiny s jasnou vazbou na požadavky trhu. Zrušení příliš velkomyslných plánů brzkých odchodů do důchodu, zavedených spolu s prvním krokem penzijní reformy, pomůže zajistit adekvátní úroveň zaměstnanosti.

Česká republika vykazuje již řadu let vysokou míru tvorby hrubých investic do základních prostředků. Jako koeficient HDP se fixní investice v poměru k HDP pohybují kolem 27 %. Celkově dobře rozvinuta je fyzická infrastruktura. Přírůstky kapitálových statků zlepšily růst produkce a vezmeme-li v úvahu nedávný pokrok v restrukturalizaci podniků, je jasné, že investice začínají nést ovoce. Za zmínku stojí, že růst produktivity stále překračuje zvyšování reálných mezd. Pokud jde o všeobecné vládní výdaje, je pozoruhodné, že podíl kapitálových výdajů jako koeficientu HDP zůstal v porovnání s průměrem EU vysoký. Pro rok 2001 je plánován ve výši 6,1 % HDP (6 % v roce 1999).

Česká ekonomika stále úspěšně láká silný příliv přímých zahraničních investic (FDI). V roce 2000 činily investice 4,98 miliardy eur čili asi 9,3 % HDP. 82 % přílivu FDI pocházelo z EU a asi 95 % ze zemí OECD. FDI se soustředily na výrobní a finanční služby. V první polovině roku 2001 Česká republika získala FDI ve výši 2578 miliard eur. Především investiční pobídkové balíčky zavedené v roce 1998 a od roku 2000 ujednocené zákonem podpořily investice do výstavby výrobních závodů na zelené louce. Tento program byl v roce 2001 přizpůsoben tak, aby byly veškeré investiční pobídky shrnuty do zákona o státní pomoci v souladu s acquis. V současné době se rozšiřují výhody programu na investice do vyspělých technologií a služeb. Balíček investičních pobídek zahrnuje možnost bezprostředních daňových prázdnin až na 10 let, bezcelní dovoz technologie, granty na vytváření pracovních míst a na školení a dotace na vybudování infrastruktury.

Proces restrukturalizace podniků je nerovný. Restrukturalizace vývozně orientovaných firem se zahraničním vlastníkem postupuje podstatně rychleji než u domácích firem. Finanční výsledky podnikového sektoru jako celku se začaly zlepšovat především díky vývoji podniků v zahraničním vlastnictví. Velká část podniků s tuzemskými vlastníky zůstala vysoce zadlužená a ztrátová. Revitalizační program, zavedený v roce 1999, byl přeorientován. Revitalizační agentura, která se měla starat o restrukturalizaci osmi velkých podniků v krizi, se reintegrovala do Konsolidační banky. Nicméně dva podniky byly privatizovány a další čtyři společnosti by měly být brzy prodány. Dosáhnout výsledků v revitalizaci bylo složité především z důvodů odkladů a nepřiměřenosti právního rámce, zvláště u postupu při úpadku. Restrukturalizace ocelářství a chemického průmyslu stále zůstávají úkolem.

Důležitost malých a středně velkých podniků (SME) roste, přestože mají potíže s externím financováním. V roce 2000 pracovalo v SME téměř 60 % českých pracujících a vyprodukovaly kolem 40 % HDP. Pokud jde o zahraniční obchod, sektor SME přispěl k celkovému vývozu o něco více než 36 % a pohltil 49 % českého importu. Nicméně omezený přístup k financování zvenčí a k obchodním informacím stále omezuje ekonomický potenciál tohoto sektoru. Obchodní banky zůstaly při půjčování peněz SME opatrné. Vláda přijala množství opatření k dalšímu zlepšení ekonomického prostředí pro SME, avšak významnému zlepšení může napomoci pouze úplná a průhledná realizace programů.

Otevřenost české ekonomiky se neustále zvětšuje. V roce 2000 dosáhl vývoz a dovoz zboží a služeb 150 % HDP v porovnání se 127 % v předchozím roce. Obchodní integrace s EU dosáhla vysoké úrovně. Český vývoz do EU odpovídá asi 69 % celkového vývozu, zatímco dovoz z EU činí 62 % z celku. Obecně obchod s rozvinutými tržními ekonomikami se ještě dále zintenzivnil. Pokud jde o strukturu komodit, zahraniční obchod se zaměřuje na zboží se zvýšenou přidanou hodnotou. Stroje, dopravní prostředky a jiné výrobky zůstávají hlavním obchodovaným zbožím. Tyto kategorie rovněž postupně nabírají na důležitosti, pokud jde o podíl na celkovém vývozu do EU. Konkurenceschopnost cen českých výrobků se v roce 2000 lehce zvýšila.

2.4. Obecné hodnocení

Česká republika je fungující tržní ekonomikou. Měla by být schopná v blízké době zvládnout konkurenční tlak a tržní síly v rámci Unie za předpokladu, že bude pokračovat v pokroku směrem ke střednědobé fiskální konsolidaci a dokončí strukturální reformy.

Makroekonomické výsledky se všeobecně zlepšily. Znovu došlo k růstu při zachování příznivé inflace. Usiluje se o průhlednost veřejných účtů. Trvalé vysoké domácí a především zahraniční investice vedly v podnikovém sektoru k značné restrukturalizaci a vysokému růstu produktivity. Při restrukturalizaci bankovního sektoru bylo dosaženo dalšího pokroku a privatizace tohoto sektoru byla dokončena.

Nicméně deficit běžného účtu se rozšířil a rozpočtový deficit, způsobený jednorázovými výdaji spojenými s transformací a násobený příznivým vývojem konjunktury, značně stoupl. Navíc udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu není stále zajištěna. Další zlepšení právního rámce pro vstup na trh a odchod z něj, jakož i účinné zavedení kvalitních norem a předpisů ve finančním sektoru jsou nezbytností. Úřady by po restrukturalizaci bank měly obnovit proces likvidace špatných úvěrů. Aby se vedení podniků a hospodárnost posílily, měly by úřady aktivně pokračovat ve svém úsilí privatizovat nebo restrukturalizovat zbývající velké, státem vlastněné podniky.

3. Schopnost plnit závazky spojené s členstvím

Úvod

Cílem tohoto oddílu je aktualizovat pravidelnou zprávu komise o nejnovější informace týkající se schopnosti České republiky plnit závazky ohledně členství, tedy právní a institucionální rámec známý jako acquis, s použitím prostředků, jimiž Unie realizuje své cíle. Vedle hodnocení příslušných změn provedených od sepsání pravidelné zprávy za rok 2000 se tento oddíl zabývá posouzením celkové schopnosti České republiky převzít členské závazky a výčtem záležitostí, které zbývá vyřešit. Tento oddíl je strukturován podle dvaceti devíti vyjednávacích kapitol a zahrnuje hodnocení administrativní kapacity České republiky pro uplatnění acquis v různých ohledech. Pokrok České republiky v překladu acquis do svého oficiálního jazyka se posuzuje v samostatném oddíle.

Evropská rada v Madridu referovala v prosinci 1995 o potřebě vytvořit podmínky pro postupnou a harmonickou integraci kandidátských zemí, zvláště úpravou jejich správních struktur. S ohledem na toto téma podtrhla komise v Agendě 2000 důležitost včlenit efektivně legislativu společenství do státní legislativy, a co je ještě důležitější, implementovat ji řádně v oblastech prostřednictvím příslušných správních a soudních struktur. Toto je nezbytný předpoklad pro vytvoření vzájemné důvěry, podstatné pro budoucí členství.

Evropská rada v Santa Marii de Feira v červnu 2000 a v Göteborgu v červnu 2001 připomněla značnou důležitost schopnosti kandidátských zemí účinně realizovat a prosadit acquis a dodala, že to vyžaduje, aby kandidátské země usilovaly o posílení a reformu svých správních a soudních struktur. Současná zpráva se snaží prohloubit a opatřit podrobnostmi hodnocení administrativní kapacity České republiky vyslovené v pravidelné zprávě za rok 2000 a zaměřuje se na hlavní správní struktury, jež jsou vyžadovány pro zavádění acquis v různých ohledech.

V Pravidelné zprávě z roku 2000 dospěla komise k závěru, že:

"Od minulé pravidelné zprávy došlo k výraznému zrychlení v právním sjednocování s legislativou acquis EU, nicméně je nutné vyvinout ještě další úsilí v mnoha klíčových oblastech." Došlo také k určitému pokroku v posílení správní kapacity, ačkoli zpoždění správní a soudní reformy toto úsilí narušilo.

Dobrý pokrok byl učiněn v legislativním sjednocení u klíčových oblastí legislativy acquis vnitřního trhu. Co se týče volného pohybu zboží, byla přijata legislativa zahrnující velké množství sektorů od hraček až po léčiva. Co se týče volného pohybu kapitálu, byly posíleny zákony o praní špinavých peněz, nicméně je třeba jasný časový harmonogram pro zrušení stávajících anonymních bankovních účtů. V oblasti volného pohybu služeb je třeba dále posílit dohled nad kapitálovým trhem. V oblasti duševního vlastnictví bylo dosaženo výrazného pokroku při sjednocování s acquis, nicméně je třeba zlepšit účinnost regulatorních orgánů. Co se týče zákona o konkurenci, jsou zde ještě nějaké mezery u antimonopolních zákonů, ale legislativa byla dále sjednocena ohledně státní pomoci.

Co se týče oblasti inovací, bylo dosaženo velkého pokroku v převádění acquis při liberalizaci telekomunikačního trhu pomocí posílení regulatorních orgánů a zrušení výhradních práv současného operátora. V činnosti audiovizuální je zapotřebí dalšího sjednocení s acquis a zejména je třeba posílit kontrolní orgán.

Byl dosažen pokrok v jednotlivých odvětvích. Co se týče průmyslu, vláda podporuje restrukturalizaci podniků a urychlenou privatizaci zejména prostřednictvím činnosti Revitalizační agentury, s výjimkou ocelářského průmyslu. Lepšího sladění bylo dosaženo u všech druhů dopravy; u vysokorychlostních kolejových systémů, silniční dopravy, letecké dopravy, tuzemské vodní dopravy a námořní dopravy.

V oblasti ekonomické a sociální soudržnosti byl zaznamenán značný pokrok. V oblasti sociální politiky a zaměstnanosti je strategie zaměstnanosti v souladu s principy a politikou Evropského společenství a byl posílen sociální dialog a sociální politika. Co se regionální politiky týče, je teritoriální organizace v souladu s klasifikací Evropského společenství. Nový zákon upravuje regionální rozvoj a byl vyjasněn institucionální rámec.

V oblasti zemědělství došlo k pokroku při přípravě opatření požadovaných pro zavádění Společné zemědělské politiky, zejména co se týče nové legislativy o založení Státního zemědělského intervenčního fondu. V oblasti veterinární a fytosanitární legislativy došlo rovněž k pokroku při slaďování.

Co se týče životního prostředí, je zapotřebí vynaložit další úsilí při uplatňování acquis v oblasti znečišťování ovzduší, odpadů a čistoty vody a hodnocení dopadu na životní prostředí. Rovněž je třeba stanovit další koherentní střednědobé strategie financování.

V oblasti soudnictví a vnitra je účinnost hraniční kontroly i nadále nedostatečná a je třeba zlepšit koordinaci běžné a hraniční policie, jakož i s celními orgány. Nebylo dosaženo podstatného pokroku v boji proti korupci a organizovanému zločinu.

Co se týče administrativních schopností, orgány zodpovědné za normy a certifikaci zboží fungují celkem dobře. Nicméně v oblasti služeb by měla být více posílena činnost Komise pro cenné papíry. Co se konkurence týče, je třeba více posílit státní pomocné kontrolní orgány, naopak Úřad na ochranu hospodářské soutěže je dobře zaveden. Co se zemědělství týče, bylo dosaženo pokroku v zavedení správní struktury pro organizace společného trhu, zejména přijetím zákona o státním zemědělském intervenčním fondu. V oblasti regionální politiky postoupily kupředu přípravy na strukturální fondy se zřízením teritoriálních jednotek podle klasifikace acquis. Co se týče životního prostředí, bylo odsouhlaseno zvýšení počtu zaměstnanců pro Ministerstvo životního prostředí a pro Český inspektorát životního prostředí, nicméně je třeba ještě zlepšit proškolení a zvýšit finanční zdroje. Co se týče soudnictví a vnitra, vízové záležitosti nyní budou spadat pod nově zřízený Odbor pro přistěhovalectví a hraniční kontrolu a byl učiněn první krok k reorganizaci struktur pro zlepšení hraniční kontroly. Nicméně celkový pokrok v této oblasti je nedostatečný, neboť je málo zaměstnanců, špatné vybavení a špatné organizační zabezpečení.

Většina priorit Přístupového partnerství byla plněna, nicméně mělo by se v dosavadním úsilí nadále pokračovat, aby se lépe splnily dané cíle. Uspokojivého pokroku bylo dosaženo zejména u volného pohybu zboží, zaměstnanosti, sociálních záležitostí a telekomunikací. Nicméně v některých oblastech nebyly krátkodobé priority dostatečně uskutečněny. To je případ zákona o obchodních společnostech s ohledem na menšinové akcionáře a v oblasti volného pohybu služeb, kde dohled nad kapitálovým trhem nebyl dostatečně posílen. Co se týče audiovizuálního sektoru, došlo zde jen k nepatrnému sladění. Pokrok v oblasti životního prostředí, soudnictví a vnitra je jen částečný.

3.1. Kapitoly o acquis

Jak již bylo řečeno, zpráva o schopnosti České republiky převzít členské závazky, jež je v dalším textu, je členěna v souladu s dvaceti devíti vyjednávacími kapitolami. Tento oddíl tak začíná hodnocením pokroku v oblasti takzvaných "čtyř svobod", klíčových prvků vnitřního trhu, a pokračuje systematickým přehledem vývoje v každé z kapitol tak, aby bylo zachyceno pokrytí acquis ve všech různých ohledech včetně odvětvové politiky, hospodářských a fiskálních záležitostí, životního prostředí, soudnictví a vnitra, zahraniční politiky a finančních otázek.

Kapitola 1: Volný pohyb zboží

Legislativní rámec v oblasti horizontálních a procedurálních opatření byl z větší části vytvořen. V lednu 2001 vešel v platnost zákon o ochraně zdraví veřejnosti, který představuje další krok při přiblížení legislativy v oblasti ochrany zdraví veřejnosti k acquis. Zákon o obecné bezpečnosti výrobků z července 2001 poskytuje rámec pro bezpečnostní kontroly na vnějších hranicích v souladu s acquis v oblasti bezpečnosti výrobků v případě výrobků dovážených ze třetích zemí. U administrativní schopnosti v oblasti volného pohybu zboží mezi členskými státy ("jahodová" regulace), oznamování nebo výměny informací mezi úředníky nebyl zaznamenán žádný pokrok.

Bylo dosaženo pokroku při přibližování v oblasti zvláštní legislativy tím, že vešla v platnost nová vládní nařízení a novely současných vládních nařízení ve smyslu nových směrnic pro přiblížení. V současné době bylo již zavedeno asi 90 % norem v souladu s evropskými.

V březnu 2001 byl schválen zákon o navracení neoprávněně vyvezeného kulturního majetku. Pokračuje posilování schopností administrativy pro zavádění horizontálních a procedurálních opatření, stejně jako legislativy typické pro tento sektor, je budována zeshora. Byla schválena přihláška České komise pro hodnocení souladu k plnému členství v Evropské organizaci pro hodnocení souladu (EOTC). Pokračuje příprava účasti České republiky v informačním systému o nebezpečných výrobcích RAPEX. Pokračuje postupné posilování administrativy (zeshora) ve státní veterinární komisi (hlavní dohlížecí orgán pro potraviny živočišného původu) a České zemědělské a potravinářské inspekci (CAFI). Pokračuje proces přibližování v neharmonizovaných oblastech (články 28-30 smlouvy o EC) s novým zaměřením na principy vzájemného uznávání výrobků z této oblasti.

Od vydání minulého posudku Česká republika nezaznamenala pokrok v oblasti zadávání veřejných zakázek. Za zabezpečení souladu se zákonem odpovídá úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který na zadávání veřejných zakázek zaměstnává asi 20 lidí.

Celkové hodnocení

Česká republika dosáhla značného přiblížení k acquis v této oblasti. Celková úroveň administrativní kapacity je dobrá. Česká republika musí pokračovat ve zlepšování infrastruktury celního a tržního dohledu při zabezpečení efektivní spolupráce příslušných úřadů a rozšíření bezpečnostních kontrol výrobků na vnějších hranicích.

Český úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví v současnosti monitoruje a koordinuje záležitosti v oblasti volného pohybu zboží mezi členskými státy ("jahodová" regulace). Formální vytvoření struktur vyžadovaných acquis v těchto oblastech musí být dokončeno při přistoupení. Legislativa týkající se základních požadavků a procedur hodnocení shody (novelizovaný zákon o technických požadavcích na výrobky) je již v účinnosti asi rok a funguje uspokojivě. Pokračuje harmonizace s novými a globálními směrnicemi pro přibližování, většina práce již byla uzavřena. Přetrvávají určité nedostatky například při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů. Zbývá vydat vládní nařízení, které odráží technické požadavky na stavby a acquis v oblasti lesů.

Orgány pověřené standardizací a certifikací fungují nadále dobře. Je zde stále potřeba úředního orgánu, který by byl odpovědný za výměnu informací a oznámení v oblasti technických požadavků. Český úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví je centrálním státním úřadem odpovědným za legislativu v oblasti průmyslového zboží a organizuje systém pro hodnocení shody. Provádí svou činnost nezávisle na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MIT), kterému je formálně podřízen. Stupeň profesionality personálu a úroveň zařízení jsou obecně vysoké.

Česká obchodní inspekce (ČOI) provádí dohled nad průmyslovými výrobky a je také hlavním kontrolním orgánem pro ochranu ekonomických zájmů spotřebitele. Činnost ČOI je vcelku uspokojivá. Dohled nad jednotlivými sektory (například potraviny, lékárnické výrobky, kosmetika) je prováděn celou řadou dalších orgánů. Dohled nad obchodem je vcelku dobrý. Musí být učiněny kroky pro posílení orgánů odpovědných za dozor nad obchodem v oblasti kosmetiky a léků.

Přijetím novely zákona o hornictví, výbušninách a státním hornickém úřadě byl učiněn pokrok v oblasti výbušnin pro civilní použití. Před přijetím budou provedeny další úpravy v oblasti chemických látek a dále budou přijaty doplňující kroky pro posílení administrativní kapacity, například certifikací dalších laboratoří. Ústav národního zdraví zahrnuje orgán pro ohlašování chemikálií.

Česká republika značně pokročila v přizpůsobení a zavádění legislativy v oblasti potravin. Nicméně není vše zcela v souladu s acquis: například pokud se týče přísad, chemických rozborů potravin, hygieny a kontroly. Bylo zrušeno obecné povinné předprodejní schválení potravin, avšak předprodejní schvalování potravin pro speciální výživu přetrvává a musí být zastaveno dosti dlouhou dobu před přijetím, aby bylo umožněno obchodu a podnikům dobré seznámení s postupy. Dalšími výjimečnými záležitostmi jsou regulace propagace a pravidla rozboru rizik a výběru vzorků.

V souvislosti s vnitřním procesem spojeným s volným pohybem zboží v neharmonizovaných oblastech byl v České republice vypracován seznam opatření, která se zdají být nezbytná, avšak mohou být považována, že jsou v rozporu se články 28-30 Smlouvy o EC. Tato opatření musí být znovu zhodnocena a prodiskutována.

V červenci roku 2001 vstoupil v platnost zákon o obecné bezpečnosti výrobků, což je další přiblížení české legislativy s acquis. Nicméně několik bodů nebylo objasněno.

Konečné přiblížení v oblasti zadávání veřejných zakázek bude vyžadovat pokračování legislativního postupu a vhodné administrativní změny a posílení. Musí být učiněny kroky pro zajištění srozumitelnosti a předvídatelnosti v této oblasti včetně nezbytných legislativních novel, které budou přísně omezovat použití přímočarých postupů (§ 50 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách) na nouzové situace a nebudou umožňovat svévolná rozhodnutí vlády. O smlouvách musí být rozhodnuto na základě transparentních a nediskriminačních výběrových řízení.

V oblasti zadávání veřejných zakázek zajišťuje Úřad pro hospodářskou soutěž soulad s českou legislativou, zatímco Ministerstvo pro místní rozvoj získalo celkové možnosti investovat do veřejných investic a v současné době má 15 týmů, které pracují na veřejných zakázkách.

Kapitola 2: Volný pohyb osob

Zde je určitý pokrok od doby minulé pravidelné zprávy, avšak celá řada záležitostí stále vyžaduje další úsilí. V oblasti vzájemného uznávání odborné způsobilosti nebyl zaznamenán významný pokrok. Vládní usnesení z července 2001 vypracovalo časový plán pro vypracování legislativního návrhu Ministerstvem zdravotnictví, regionálního rozvoje, spravedlnosti a zemědělství a také určilo ministra školství odpovědnou osobou za spolupráci vládních úřadů v oblasti vzájemného uznávání odborné způsobilosti.

V oblasti občanských práv v červenci 2001 nabyla účinnosti novela zákona o pobytu cizinců. Bude však zapotřebí ještě další novela.

Pokud se týče volného pohybu pracovních sil, probíhají technické přípravy administrativy služeb zaměstnanosti pro účast v Evropském systému služeb zaměstnanosti (EURES).

S ohledem na spolupráci systémů sociální péče Česká republika pokračuje v uzavírání dvoustranných smluv a také v posilování administrativních struktur a jejich kapacity.

Celkové hodnocení

Přibližování musí pokračovat a tam, kde je to účelné, musí být zrychleno. Značná část legislativní a administrativní kapacity práce zůstává. Další přizpůsobování legislativy se vyžaduje především u odvětvových směrnic, trvalého pobytu cizinců a záležitostí sociálního zabezpečení. Bude zapotřebí nová legislativa o právech občanů a zaměstnanosti (volném pohybu pracovních sil).

V oblasti vzájemného uznávání právní rámec diplomů a profesních kvalifikací stále neodpovídá požadavkům Evropské unie a je zapotřebí dalšího úsilí. Měl by se vytvořit všeobecný systém.

Zákon o jaderné bezpečnosti by měl být novelizován tak, aby byl zrušen požadavek trvalého pobytu v tomto sektoru. Seznam regulovaných profesí byl předán vládě v červnu 2001. Bude rovněž důležité zajistit, aby jakékoliv jazykové požadavky spojené s profesním uznáváním zohledňovaly protidiskriminační principy a princip vzájemné rovnováhy. Mělo by být zajištěno, aby po vstupu nebyla v české legislativě žádná ustanovení, která by byla v rozporu s právem Společenství, a to především co se týče národnosti, trvalého pobytu anebo jazyka. Zřízení centra pro uznávání profesní kvalifikace je plánováno na rok 2002.

Kapitola 3: Volný pohyb služeb

Od předešlé pravidelné zprávy bylo dosaženo postupného pokroku, spolu s přijetím takové legislativy, jako je novelizace zákona o účetnictví a částečná novelizace zákona o bankovnictví. Pokračuje postupné posilování administrativní kapacity.

V oblasti svobody zřizovat a poskytovat služby byl pokrok velmi omezený. Nový Obchodní zákoník, který vstoupil v platnost v lednu 2001, obsahoval ustanovení vztahující se k samostatně výdělečně činným obchodním zástupcům.

V oblasti finančních služeb pokračuje přejímání acquis bankovního sektoru, spolu s přijetím částečné novelizace zákona o bankovnictví v dubnu 2001, který dále rozvíjí pojištění vkladů. Proces přivádění úvěrových společností pod plný bankovní dozor by měl být monitorován. Zavedení přepracovaného zákona o konkurzu z roku 2000 bylo pomalým a těžkopádným procesem.

Několik novelizací účetnictví (rozsah, definice účetního roku, pravidla pro otevírání a uzavírání rozvahy a pro členění položek a odpisy) bylo zahrnuto do zákona o dani z příjmů, který vstoupil v platnost v lednu 2001. Novela zákona o účetnictví byla schválena Parlamentem v září 2001 a vstoupí v platnost v lednu 2002.

V sektoru pojišťovnictví nedošlo k žádnému zvláštnímu legislativnímu pokroku. Česká vláda nedávno schválila prodej balíku 30 % akcií v České pojišťovně, největší pojišťovací společnosti v republice.

V oblasti investičních služeb a trhů s cennými papíry vstoupily v lednu 2001 v platnost novely zákona o cenných papírech, dluhopisech a burze. Hlavní změny v zákoně o cenných papírech se týkaly pravidel řídících konflikt zájmů, povinností a zřizování garančního fondu pro obchodníky s cennými papíry. Novela zákona o kolektivním investování vstoupila v platnost v lednu 2001 a umožnila zahraničním investičním společnostem získat licence pro český trh. V první polovině roku 2001 vstoupily v platnost dvě vyhlášky, jedna vztahující se ke společné vyhlášce EU pro přijetí cenných papírů na burzovní seznam a druhá k oznamování obchodů.

Komise pro cenné papíry byla významně posílena. Silnější regulační pravomoci a rozšíření rozsahu jejích činností by zlepšilo transparentnost českých finančních trhů.

V červenci 2001 Česká republika ratifikovala Konvenci Rady Evropy 108 o ochraně jednotlivců vzhledem k automatickému zpracovávání osobních dat.

Dobrý pokrok byl zaznamenán v oblasti informační společnosti a na podzim roku 2000 byl přijat zákon o veřejných informačních systémech a zákon o elektronických podpisech.

Celkové hodnocení

Jak bylo uvedeno v předešlé pravidelné zprávě, celková situace je uspokojivá. Česká republika zavedla legislativu k přijetí velké části acquis ve většině oblastí, které pokrývá tato kapitola. Tento pevný základ se dále vyvíjel v průběhu minulého roku, zatímco byla přijata taková legislativa, jako je novela zákona o účetnictví a částečná novela zákona o bankovnictví. Důležitá novela zákona o bankovnictví však byla odložena.

Česká republika by měla zajistit, aby byly identifikovány jakékoliv překážky vůči právu na zřizování a volné poskytování služeb (články 43 a 49 Smlouvy o Evropské unii) a aby byla příslušně upravena státní legislativa. V oblasti svobody zřizovat a poskytovat služby (řemesla, obchod a zemědělství) musí být pro splnění tohoto požadavku připravena nová legislativa pro živnostenské podnikání.

Problémy se solventností v rámci sektoru družstevních záložen jsou příčinou obav, jelikož existuje vysoké procento záložen ocitajících se v problémech. I přesto, že tento sektor je relativně malý a že zákon o družstevních záložnách z května 2000 do jisté míry situaci zlepšil, je zapotřebí dalšího přiblížení acquis, zlepšení administrace a dozoru, zlepšení stability a podpoření veřejné důvěry.

Bankovní dohled České národní banky je všeobecně efektivní a jeho soulad s EU a mezinárodními standardy je nachystán na přezkoumání. Přestože privatizace bankovního systému by měla mít kladný vliv na klíčový problém neposkytování půjček, mělo by být rovněž zdůrazněno, že toto oddělení bude nadále čelit zděděným problémům předešlého bankovního sektoru.

K tomu, aby se dokončilo přibližování v sektoru pojišťovnictví, musí Česká republika přijmout některé hlavní cíle ustanovení životních a neživotních pojištění třetí generace. Proces demonopolizace pojišťovnictví pokračuje.

V oblasti investičních služeb a trhů s cennými papíry bylo dosaženo důležitého pokroku novelami zákona o cenných papírech, dluhopisech a burze. K dokončení harmonizace trhu s cennými papíry s acquis bude zapotřebí dalších opatření týkajících se takových záležitostí, jako je spolupráce mezi českou Komisí pro cenné papíry a komisemi ve členských státech a minimální úroveň kompenzace investorů.

V oblasti ochrany osobních dat je současná legislativa z velké míry v souladu s acquis, přestože k tomu, aby bylo dosaženo úplného souladu, bude zapotřebí jistého doladění. 1. června 2000 byl vytvořen nezávislý dohlížecí orgán - Úřad na ochranu osobních dat (OPDP). Tento úřad provádí standardní činnosti nezávislého dohledu (registrace, konzultace, propagace povědomí o ochraně dat, kontrola, vydávání povolení pro převod dat do zahraničí atd.) a je zplnomocněn ukládat finanční sankce.

V oblasti informatiky udělala Česká republika značný pokrok. Zákony o technických požadavcích, veřejných informačních systémech a elektrických podpisech byly v platnosti od roku 2000, zatímco po vstupu dojde k dokončení dalšího sladění. Budoucí úsilí by se mělo soustředit na efektivní zavedení přijatých zákonů a na přejmutí nařízení o elektronickém obchodu.

Kapitola 4: Volný pohyb kapitálu

Došlo jen k několika málo posunům. V lednu 2001 vstoupil v platnost nový zákon o telekomunikacích, který zrušil omezení přímých investic do místních telefonních sítí. Na konci roku 2000 Parlament přijal novely devizového zákona a zákona o dluhopisech s účinností od ledna 2001. První z těchto novel umožňuje občanům s trvalým pobytem provádět operace na depozitních účtech v cizině, druhá odstraňuje nutnost vyžadovat předem schválení k vydávání dlužných cenných papírů na zahraniční kapitálový trh.

Tento rok byly dány České národní bance nové pravomoci pomocí novely zákona o české národní bance, která bude spravovat a dohlížet na mezibankovní platební systém. Rovněž legislativa týkající se platebního styku v kapitálovém trhu byla dále sjednocena a podle ní může být vypořádání prováděno pouze společnostmi s licencí od Komise cenných papírů.

Co se týče praní špinavých peněz, od ledna 2001 je zakázáno tvořit nové anonymní účty (vkladní knížky na doručitele) dodatkem k občanskému zákoníku. Avšak stávající anonymní účty zůstávají funkční, přestože jsou pod zvýšeným dohledem.

Celkové hodnocení

Celková úroveň sjednocení je docela vysoká, ale několik prvků stále chybí.

V oblasti pohybu kapitálu je liberalizace v souladu s acquis téměř dokončena. Hlavní zbývající omezení se týkají pořizování nemovitostí osobami bez trvalého pobytu a přímých zahraničních investic do letecké dopravy, jakož i plného sjednocení pravidel týkajících se umisťování aktiv institučních investorů.

Co se týče platebních systémů, sjednocení s acquis zůstává dokončeno v oblasti systémů vypořádání plateb. Orgán odpovědný za vyřizování stížností zákazníků na přeshraniční převody plateb zůstává zřízen.

Pokud jde o administrativní kapacitu, Ministerstvo financí a ČNB zajišťují dohled nad devizovou burzou a rovněž odpovídají za sběr statistických dat.

Co se týče praní špinavých peněz, stávající anonymní účty (vkladní knížky na doručitele) mají být stále zrušeny. Česká republika upraví svůj zákon o bankovnictví tak, aby zrušila stávající vkladní knížky na doručitele, ale musí zkrátit dobu, kdy budou moci být stávající anonymní účty stále používány.

Odborné instituce, Finanční analytická jednotka (FAU) a SPOK spolupracují docela efektivně. FAU, vytvořené v roce 1996, má v současnosti 28 osob a SPOK má 212 policejních a 12 civilních zaměstnanců. Další posílení FAU a SPOK je nutné, zvláště zaplňováním volných míst. Větší důraz by se měl klást na posilování spolupráce mezi odpovědnými orgány a na uvalování žalob ze stížností vznesených FAU s efektivnějšími soudními orgány. Adekvátní kriminalizace praní špinavých peněz je rovněž prioritou. Mělo by být zajištěno dodržování doporučení Finanční zásahové jednotky.

Kapitola 5: Obchodní právo

Od vydání posudku komise roku 2000 došlo k dalšímu pokroku.

Co se týče obchodního práva jako takového, hlavní novela obchodního zákoníku, zmíněná v poslední pravidelné zprávě, vstoupila v platnost 1. ledna 2001. Má za cíl přivést legislativu plně do souladu se všemi ostatními směrnicemi obchodního práva tím, že posílí ochranu věřitelů a menšinových akcionářů, zavede přesnější ustanovení pro fúze a rozdělení společností a upřesní pravidla pro registraci společností do obchodního rejstříku. Toto zahrnuje i časové omezení 15 dnů pro rozhodnutí rejstříkového soudu o přijetí žádosti o registraci.

V oblasti auditů vstoupil 1. ledna 2001 v platnost nový zákon o auditorech, který zajišťuje plný soulad s acquis, především sjednocením legislativy o podmínkách zahraničního vlastnictví s 8. směrnicí o obchodním právu. Tím, že 1. ledna 2001 vstoupil v platnost zákon o dani z příjmu, bylo provedeno několik úprav v účetní legislativě. Tyto změny zahrnovaly rozsah zákona o účetnictví (viz rovněž kapitola 4: Volný pohyb kapitálu), definici účetního roku a pravidel pro členění položek a odpisy. Na Ministerstvu financí byl zřízen poradenský orgán, Komise pro strategické otázky v účetnictví a auditorství. Její úkoly zahrnují vytváření návrhů na restrukturalizaci účetního systému a regulaci profese.

V oblasti ochrany duševního vlastnictví vstoupil v prosinci 2000 v platnost nový zákon o autorském právu. Má za cíl plné sjednocení s acquis, které pokrývá, mimo jiné, počítačové programy, satelitní vysílání, databáze, nájemní a úvěrová práva, autorská práva a související práva a autorská práva v informační společnosti.

V oblasti práv průmyslového vlastnictví vstoupily 1. října 2000 v platnost nové zákony o ochraně biotechnických vynálezů a o ochraně průmyslových designů.

Uplatňování práv duševního a průmyslového vlastnictví bylo značně posíleno novelou občanského soudního řádu.

Celkové hodnocení

Již bylo dosaženo vysokého stupně kompatibility v celkovém acquis obchodního práva, přičemž několik málo otázek je dosud nevyřešených.

Co se týče legislativy pro práva duševního a průmyslového vlastnictví, Česká republika v minulém roce zavedla všechny zbývající současné právní instrumenty ES a je velmi blízko k plnému sjednocení s acquis. V budoucnosti bude zapotřebí další upravení legislativy o autorských právech vzhledem k novému acquis. Vstup České republiky do Evropské patentové konvence, zamýšlený na červenec 2002, má ještě získat schválení Parlamentu.

Několik opatření, která jsou vyžadována k dosažení plné kompatibility (jako je provedení státního odčerpávání práv na obchodní známky po celé EU a zřízení státního soudu pro obchodní známky) lze provést až po vstupu do EU.

Je třeba dále posílit monitorovací a vymáhací schopnost příslušných úřadů v oblasti duševních a průmyslových práv, jako jsou celní úřady, policie, soudní a obchodní inspektorát. Mělo by se rovněž vynaložit úsilí na snížení průměrné délky soudních řízení.

Boj proti softwarovému a hudebnímu pirátství a padělání zůstává v oblasti zájmu, a to i přes značné úsilí vynaložené českými úřady. Posilování administrativní kapacity a prosazovacích opatření (včetně hraničních kontrol) by tedy mělo být nadále vysokou prioritou.

Kapitola 6: Politika v oblasti konkurence

Od poslední pravidelné zprávy došlo k dalšímu pokroku, a to zejména v oblasti legislativního sjednocení.

Česká republika pokročila v oblasti protimonopolního zákonodárství. Nový zákon o ochraně hospodářské soutěže vstoupil v platnost dne 1. července 2001. Tento zákon obsahuje hlavní zásady acquis co se týče restriktivních dohod, zneužití dominantního postavení na trhu a kontroly fúzí. Tento zákon rovněž přináší podstatné změny týkající se procesních právních předpisů s cílem urychlit a zefektivnit soudní řízení.

Co se týče sekundární legislativy, přejala Česká republika 1. července 2001 celou řadu výjimek Společenství (včetně nových zásad Společenství ohledně vertikálních a horizontálních omezení), a to formou vyhlášek. Tyto se týkají některých dohod v pojišťovnictví, vertikálních dohod, dohod o převodu technologií, dohod o rozdělení a službách pro motorová vozidla, dohod o výzkumu a vývoji, specializačních dohod, dohod o železniční, silniční a vnitrostátní říční dopravě a dohod týkajících se cenových konzultací v osobní letecké dopravě a alokací letištního prostoru.

V oblasti státní pomoci učinila Česká republika rovněž pokrok. V dubnu 2000 požádal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ministerstva a ústřední orgány státní správy o poskytnutí veškerých příslušných informací, aby mohl zkontrolovat stávající programy státní pomoci (z doby před novým zákonem o státní pomoci) a Úřad již zhodnotil 92 takovýchto programů státní pomoci a navrhl příslušná opatření k zajištění jejich kompatibility s acquis. Poslední Zpráva o státní pomoci, jež byla předložena v listopadu 2000, se týká roku 1999 a je kvalitní. Ucelený inventář státní pomoci je stále doplňován. Ohlašovací povinnost byla uložena vyhláškou požadující hlášení ex ante ohledně všech budoucích projektů státní pomoci.

Co se týče sekundární legislativy, Česká republika potvrdila, že české právní předpisy umožňují přímý odkaz na acquis prostřednictvím Evropské dohody a jejích prováděcích předpisů. Z tohoto důvodu nemusí Česká republika přijmout zvlášť novou sekundární legislativu státní pomoci. Z důvodů transparence vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže řadu poučení, která vysvětlují acquis v různých oblastech řízení státní pomoci.

V rámci ustanovení státní pomoci, která obsahuje Evropská dohoda, předložila česká vláda v září 2001 restrukturalizační program pro český ocelářský průmysl. Komise se tímto programem v současné době zabývá.

Celkové hodnocení

Česká republika výrazně pokročila v řešení zbývajících rozdílů v legislativě, které byly specifikovány v pravidelné zprávě za rok 2000, a legislativa České republiky je nyní vcelku jednotná s acquis.

Co se týče správní kapacity, zdá se, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže má dostatek zaškolených pracovníků.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vykazuje přiměřeně dobré výsledky co se týče vymáhání práva v protimonopolní oblasti, i když je třeba dále posílit vymáhání práva a stanovit také vyšší právní sankce. Především je nutné zabývat se případy, které se týkají nejvážnějších porušení soutěže.

Kapitola 7: Zemědělství

Zemědělství České republiky v roce 2000 představovalo 3,9 % hrubé přidané hodnoty. Zaměstnanost v zemědělství během minulého roku slabě poklesla a představovala 5,1 % z celkového zaměstnanosti v roce 2000. V roce 2000 se zvýšil vývoz zemědělských produktů z České republiky do EU o 29 %, a to na 489,3 milionu eur. Dovoz z EU do České republiky se zvýšil o 12 %, a to na 1072,3 milionu eur. Obchodní bilance ve prospěch EU dosáhla 583,1 milionu eur, v roce 1999 to bylo 578,3 milionu eur. Nejdůležitější skupinu českých produktů vyvážených do EU tvoří olejnatá semena (24 %), jejich vývoz se zvýšil o 21 %, a nápoje (20 %), jejich vývoz se zvýšil o 63 %. Co se týče dovozu z EU do České republiky, je nejdůležitějším artiklem zpracované krmivo (12 %), jehož vývoz vzrostl o 22 %, ovoce (10 %), jehož vývoz vzrostl o 6 %, ostatní preparáty (8 %), jejichž vývoz se snížil o 5 %, zelenina (7 %), jejíž vývoz vzrostl o 4 %, a tabák (7 %), jehož vývoz vzrostl o 11 %.

V roce 2001 dosáhne státní zemědělský rozpočet přibližně 391 milionů eur, což představuje 2 % státního rozpočtu. Podpůrné programy pro agrární sektor představují 192,1 milionu eur, zatímco programy pro lesnictví a vodní hospodářství představují 14,9 milionu eur a 9,2 milionu eur. Částka 14 milionů eur byla vyčleněna na podporu obnovovacího kapitálu v lesnictví a zemědělství. Státní dotace do Státního zemědělského intervenčního fondu představují 118,8 milionu eur a realizační výdaje na NPAA představují 19,2 milionu eur.

V květnu 2001 byla přijata novela zákona o podmínkách převodu státní zemědělské a lesní půdy na jiné osoby a zákona o půdním fondu, která usnadňuje prodej některých zemědělských objektů a půdy, na nichž tyto objekty stojí.

Horizontální otázky

S ohledem na přípravy na Evropské zemědělské směrnice a Garanční fond (EAGGF) bylo rozhodnuto, že bude založen Národní splátkový úřad jakožto součást Státního zemědělského intervenčního fondu. Zákon o rozpočtových předpisech nabyl účinnosti v lednu 2001 a jeho cílem je úplné sjednocení s předpisy Společenství.

Co se týče příprav na vytvoření Integrované správy a kontrolního systému (IACS), byla zahájena dobrovolná identifikace dobytka v červenci 1999, která se stala od 1. ledna 2001 povinnou. Na základě zákona o chovu zvířat, který nabyl účinnosti v lednu 2001, bude povinná identifikace zvířat splněna u chovatelů prasat, ovcí a koz, a to do dubna 2002. Byly pořízeny digitální fotografie celého území České republiky, které se stanou podkladem pro ústřední katastr nemovitostí.

V oblasti organického hospodaření nabyl v lednu 2001 účinnosti zákon o ekologickém zemědělství, který stanoví pravidla pro ekologické zemědělství a označování biopotravin a požadavky na dovoz bioproduktů z ostatních zemí.

Co se týče obchodních mechanismů, byly dále rozvinuty struktury Státního zemědělského intervenčního fondu kvůli zavedení acquis v této oblasti.

V oblasti politiky kvality nebyla zaznamenána v uplynulém roce žádná změna.

Co se týče datové sítě účetní evidence v zemědělství (FADN), byl stávající systém, který je částečně jednotný s acquis, rozšířen na další zemědělská hospodářství.

Co se týče správní kapacity, byla v dubnu 2001 provedena restrukturalizace Ministerstva zemědělství za účelem přípravy budoucího řízení společné zemědělské politiky. Nová organizace představuje krok správným směrem a v současné době probíhají diskuse o dalších organizačních změnách.

Organizace společného trhu

V této oblasti bylo dosaženo dobrých výsledků, zejména co se týče Státního zemědělského intervenčního fondu (SAIF), který byl zřízen jako správní struktura odpovídající za organizaci trhu. Stanovy SAIF byly přijaty v únoru 2001 a SAIF získal další pravomoci na základě vyhlášek, které se týkají tržní intervence u různých komodit. V dubnu 2001 bylo při Ministerstvu zemědělství zřízeno nové oddělení pro SAIF.

Co se týče osevních plodin, byly provedeny další přípravy k zavedení SAP. Byla přijata vyhláška, která upravuje podmínky a zásady finanční pomoci pro výrobu škrobu z brambor a obilnin a pro dotace na vývoz potravin z bramborového škrobu. Jiná vyhláška obsahuje předpisy, kterými se má SAIF řídit při rozhodování o vývozních dotacích na vývozu sladu. Vládní příkaz, jenž upravuje zásady plnění intervenčního nákupu a prodeje obilnin, byl schválen v červnu 2001. Bylo přijato vládní nařízení upravující podmínky pro finanční pomoc a náhradu za ponechání půdy ladem a zásady při prodeji matoliny, jež vyrostla na půdě ponechané ladem.

V oblasti specializovaných plodin byla přijata opatření pro registraci vinařství a vinohradnictví a pro řízení dovozu, jež se shodují s komunitárními opatřeními. V sektoru ovoce a zeleniny pokračovala Česká republika i nadále se sjednocováním svých norem s normami UN/ECE.

Ve vztahu k výrobkům živočišné výroby byly zavedeny v dubnu 2001 kvóty na mléko, a to na základě zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, a vláda zavedla vývozní dotace u mléčných výrobků. Byl rovněž zaveden systém na podporu spotřeby mléka ("školní mléčný program"). V lednu 2001 bylo při Ministerstvu zemědělství zřízeno nové oddělení pro mlékárenství. Byla přijata vyhláška ohledně značení hovězího masa, která nabude účinnosti částečně v říjnu 2001 a částečně v lednu 2002. Jednotná klasifikace poražených zvířat (SEUROP) se používá u vepřového masa od dubna 2001. V září 2001 došlo k rozhodnutí o zřízení Úřadu pro klasifikaci poražených zvířat k lednu 2002.

Rozvoj venkova a lesnictví

S ohledem na zavádění zemědělsko-ekologických opatření bylo schváleno vládní nařízení o systému podpory programů pro rozvoj venkova, které zahrnuje zemědělsko-ekologické programy. Oddělení pro podporu rozvoje venkova získalo 4 nové odborníky. Horizontální plán rozvoje venkova se připravuje a má sloužit jako podklad pro budoucí podporu, kterou bude poskytovat garanční sekce EAGGR (Evropský fond vedení a poskytování záruk v zemědělství).

Veterinární a fytosanitární otázky včetně bezpečnosti potravin

Celkově byl v uplynulém roce zaznamenán jen malý pokrok v oblasti veterinární legislativy. Nicméně velkého pokroku bylo dosaženo vytvořením systému pro identifikaci zvířat. Po zjištění dvou případů BSE v roce 2001 zahájila Česká republika testování veškerého poraženého hovězího dobytka starého více než 30 měsíců a odstraňování konkrétních rizikových materiálů (SRM) a zavedla nová pravidla pro nakládání s rizikovými materiály. V souvislosti s Hodnocením geografického rizika BSE byla Česká republika zařazena do skupiny III.

V oblasti fytosanitární bylo v uplynulém roce dosaženo určitého pokroku. Co se týče zdraví rostlin (škodlivých organismů a pesticidů), nabyla v lednu 2001 účinnosti novela zákona o fytosanitární péči, která posiluje ochranu proti škodlivým organismům. Jejím cílem je sjednocení legislativy s právními předpisy EU ohledně registrace pěstitelů, výrobců a dovozců zeleninových výrobků. Ustanovení týkající se registrace dovozu byla zavedena k červenci 2001. Druhá novela zákona o fytosanitární péči byla přijata v červenci 2001 a nabude účinnosti v lednu 2002. Cílem této novely je větší sjednocení s acquis, co se týče registrace výrobců, pěstitelů a dovozců rostlin a rostlinných výrobků a zavedení systému pasů pro rostliny, ochranných zón a dovozní a vývozní ochrany. Ustanovení týkající se pasů pro rostliny nabudou účinnosti až v březnu 2002.

V oblasti rostlinné hygieny nebyl v uplynulém roce zaznamenán žádný zvláštní pokrok.

V oblasti ochrany druhů rostlin nabyl v lednu 2001 účinnosti zákon o druzích rostlin a jeho cílem je přiblížení se v této oblasti k acquis. Tento zákon zejména rozšiřuje právo ochrany na další druhy rostlin.

Co se bezpečnosti potravin týče, vytvořila Česká republika v dubnu 2001 Strategii pro bezpečnost potravin, jež vytyčuje systémy pro koordinaci mezi jednotlivými zainteresovanými úředními orgány, jejich pravomoc, organizaci a personál.

Celkové hodnocení

Celkově lze říci, že legislativní sjednocení dosáhlo dobré úrovně a zřizování realizačních struktur pro jednotnou zemědělskou politiku je na dobré cestě.

Co se horizontálních otázek týče, je třeba finalizovat administrativní struktury potřebné k zavedení obchodních mechanismů společenství. V oblasti politiky kvality je třeba dokončit kontrolní mechanismy, které odpovídají požadavkům Společenství. Bylo rozhodnuto, že bude zřízen Národní splátkový úřad jakožto součást Státního zemědělského intervenčního fondu (SAIF), což si vyžádá novelu zákona o SAIF. Co se týče příprav na vytvoření Integrované správy a kontrolního systému (IACS), je právní rámec pro identifikaci a registraci zvířat vcelku připraven, ale je třeba dokončit identifikační systém pro pozemkové parcely. Co se týče datové sítě účetní evidence v zemědělství (FADN), dosavadní šetření odpovídají acquis jen částečně.

Co se týče administrativní kapacity, byl reorganizací Ministerstva zemědělství učiněn krok správným směrem, ale předpokládá se další reorganizace, aby se dosáhlo organizace, jež je potřebná k zajištění patřičné realizace jednotné zemědělské politiky při vstupu do EU.

Co se týče zavádění organizací společného trhu, začal Státní zemědělský intervenční fond (SAIF) pracovat na konkrétní regulaci trhu, aby se připravil na funkci intervenčního úřadu. V současné době není zcela na úrovni intervenčních úřadů v EU a musí se před vstupem do EU ještě přizpůsobit. Chybí efektivní síť se spolehlivým monitorovacím systémem.

V oblasti rozvoje venkova a lesnictví je horizontální legislativa už z větší části zavedena, je nutné jen dokončit administrativní struktury pro realizaci.

Co se týče bezpečnosti potravin, není systém kontrol zcela sjednocen s acquis.

Kapitola 8: Rybolov

Za poslední rok došlo v této oblasti k určitému pokroku. Rybolov je v České republice omezen na sladkovodní ryby, zejména na kapra.

Nedošlo k žádnému podstatnému pokroku v oblasti řízení a kontroly zdrojů. Pokud jde o strukturální postupy, bylo vypracováno mnoho programových dokumentů potřebných k přípravě strukturální politiky v oblasti rybolovu.

Pokud jde o tržní strategii, v roce 2001 byla založena organizace producentů, která by měla pomoci ke sladění zpracovávání a prodeje rybích výrobků v souladu s praxí v EU. Český statistický úřad začal shromažďovat údaje o množství a cenách rybí produkce na trhu v České republice.

V oblasti státní pomoci rybářskému sektoru pokračovaly v roce 2001 podpůrné programy v podobě subvencí ze státního rozpočtu pro sledování produktivity rybích výrobků. Subvence budou poskytovány pouze pro činnosti, které vedou k vyšší kultuře rybolovu.

V říjnu 2000 vešla v platnost novela zákona o rybářství. Díky ní se rozšířil rozsah rybářského zákona a byl zaveden selektivní administrativní postup pro řízení rybolovu v jednotlivých revírech.

Celkové hodnocení

Rybářská politika České republiky je částečně sladěna s acquis. Pro zavedení Společné rybářské politiky je potřebný další rozvoj v oblasti transpozice legislativy a administrativní kapacity. Je nutné zavést legislativu v oblasti řízení dovozu ryb a systém kontroly zdrojů a druhů ryb. Pro zavedení dobře fungujícího monitorovacího systému ohledně kontroly zdrojů a dovozu ryb je třeba zlepšit spolupráci mezi příslušnými úřady.

Rovněž je potřeba zřizovat instituce, které by zaváděly acquis v oblasti kontroly zavádění standardů společného trhu, shromažďovaly a přenášely údaje týkající se trhů a aplikovaly by podmínky uznání organizací producentů. Je také potřeba dalšího úsilí na přípravu pro zavedení acquis v oblasti řízení komunitárních strukturních postupů v rybářství.

Kapitola 9: Dopravní politika

Od vydání minulého posudku zaznamenala Česká republika úspěšný pokrok, zejména v oblasti legislativy pro silniční dopravu.

Pokud jde o transevropskou dopravní síť, Státní fond dopravní infrastruktury stále ve větší míře přejímá svou úlohu jako centrální úřad pro financování investic do dopravní infrastruktury. Finanční prostředky pro rozvoj, výstavbu, údržbu a modernizaci silnic, dálnic, železnic a vnitrozemských říčních tras jsou poskytovány asi 100 subjektům, z nichž nejdůležitější jsou České dráhy a Ředitelství silnic a dálnic na Ministerstvu dopravy a spojů.

V oblasti dopravní infrastruktury podnikla vláda v březnu inovativní kroky, když uzavřela partnerství se soukromým sektorem tím, že udělila právo vystavět a provozovat dálnici mezi Lipníkem a Ostravou soukromé společnosti. Byly však vyjádřeny obavy týkající se transparentnosti výběrového řízení, které proběhlo bez veřejné obchodní soutěže.

V oblasti pozemní dopravy došlo ke značnému legislativnímu vývoji. Pokud jde o silniční dopravu, v červenci 2001 vešel v platnost zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Navíc vešel v lednu 2001 v platnost nový zákon o pozemních komunikacích, který upravuje práva a povinnosti účastníků silničního provozu, a zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. V květnu 2001 schválila vláda dohodu Interbus o nepravidelné mezinárodní autobusové dopravě.

Celkové hodnocení

Z legislativního hlediska došla Česká republika již poměrně daleko, především v oblasti silniční dopravy. Pokud jde o železnice, budou nutné další podstatné legislativní změny, především v zákonu o železnicích. Nejdůležitější však bude další posilování administrativních kapacit, především v oblasti silniční dopravy.

Pokud jde o leteckou dopravu, Česká republika jasně projevila svou odhodlanost zrychlit sjednocení s acquis pro letectví. Česká republika se stala členem Sdružení leteckých úřadů. Zřízení Komise pro přidělování leteckých stání je také vítaným krokem vpřed směrem k nezávislému přidělování stání. Stále však musí být zřízen nezávislý úřad pro vyšetřování leteckých nehod.

Pokud jde o vnitrozemskou říční plavbu, je nutné zřídit fond pro vnitrozemskou říční dopravu, který bude zodpovědný za řízení možných kapacitních opatření v případě krizových situací na trhu.

Kapitola 10: Daňový systém

Od vydání minulého posudku zaznamenala Česká republika omezený pokrok, a to pouze v oblasti spotřebních daní.

Pokud jde o nepřímé daně, byl učiněn pozitivní krok kupředu, když byla přijata novela zákona o spotřebních daních, která vešla v platnost 1. července 2001 a zavedla jednotnou kombinovanou (specifickou/dle hodnoty) daň na cigarety. Současně byly pro cigarety a doutníky zavedeny kolky určující jejich maloobchodní cenu. Touto novelou byly také zvýšeny sazby spotřební daně na určité minerální oleje (Česká republika již dosáhla minimální sazby spotřební daně na bezolovnatý benzin, požadovanou EU); spotřební daň na víno je nulová; výrobky podléhající spotřební dani, které jsou v bezcelních zónách nebo skladech a vrátí se zpět do vnitrozemí, budou podléhat zdanění; také byla zavedena daňová úleva pro ztráty způsobené vyšší mocí.

Žádný pokrok nebyl zaznamenán v oblasti sjednocování legislativy pro DPH. Naopak byl učiněn krok zpět, když byla 1. dubna 2000 snížena sazba DPH pro restaurační služby z 22 % na 5 %, čímž se dostala mimo soulad s acquis.

V loňském posudku bylo zmíněno přijetí nové legislativy, která vytvořila podmínky pro trvalé zrušení duty-free obchodů na hranicích do 31. prosince 2001. V červenci 2001 však český Parlament schválil nový zákon, který odložil zrušení těchto obchodů až na prosinec 2003.

V oblasti přímých daní nedošlo k žádnému pokroku.

Celkové hodnocení

Ačkoli bylo dosaženo značné úrovně sjednocení daňového systému, mnoho důležitých otázek ještě musí být vyřešeno.

Pokud jde o nepřímé daně, novela zákona o DPH z roku 2000 posunula sjednocování legislativy týkající se nepřímých daní vpřed. Je však potřeba dalšího sjednocování v nejdůležitějších oblastech, jako jsou sazby DPH a spotřebních daní a rozsah operací osvobozených od DPH. Bude důležité zajistit, aby současná a budoucí legislativa odpovídala zásadám uvedeným v pravidlech pro zdaňování.

Jak již bylo uvedeno v loňském posudku, Česká republika musí v těchto citlivých oblastech stanovit vhodně strukturovaný a soudržný legislativní časový plán. S ohledem na pravděpodobný významný dopad procesu slaďování s acquis na spotřebitelské ceny se musí Česká republika zaměřit na postupné legislativní přibližování sazeb DPH a spotřebních daní, aby se předešlo pozdějším hospodářským problémům. Česká republika musí také zajistit splnění svého závazku zrušit duty-free obchody na svých hranicích do 31. prosince 2001.

Kapitola 11: Hospodářská a měnová unie

Podrobné hodnocení hospodářské politiky České republiky z různých pohledů bylo uvedeno výše v kapitole, která probírá ekonomická kritéria (B-2). Proto je tento oddíl omezen na probírání těch stránek acquis týkajícího se hospodářské a měnové unie, které jsou definovány záhlavím VII Smlouvy o Evropské unii a dalšími důležitými texty, které by měly kandidátské země zavést ještě před přijetím, tj. zákaz přímého financování veřejného sektoru centrální bankou, zákaz zvýhodněného přístupu veřejného sektoru k finančním institucím a nezávislost centrální banky. Co se týče procesu liberalizace pohybu kapitálu, jehož dokončení je podmínkou pro vyhovění acquis týkajícího se EMU, tato otázka byla probrána výše v kapitole 4 - Volný pohyb kapitálu.

Od vydání předchozího posudku bylo dosaženo pokroku pouze v určitých oblastech.

Pokud jde o zákaz přímého financování veřejného sektoru Českou národní bankou (ČNB), byla přijata opatření, která brání ČNB, aby vládě poskytovala krátkodobé úvěry, tedy ve shodě s acquis.

Zrušeno bylo i právo ČNB stanovovat minimální úrokové míry pro vklady a maximální úrokové míry pro úvěry poskytované bankami nebo bankám. Toto právo by mohlo být považováno za zvýhodněný přístup veřejného sektoru k finančním institucím a jeho zrušení tedy představuje významný pokrok v přizpůsobování se této části acquis.

Novela zákona o České národní bance, která vešla v platnost v lednu 2001, nezajistila nezávislost centrální banky, protože obsahuje ustanovení o tom, že inflační cíle a směnný režim budou stanoveny po dohodě s vládou, a rozděluje rozpočet ČNB na dvě samostatné části, z nichž jedna podléhá schválení Parlamentem. Pokud jde o základní cíl ČNB, díky posunu od "měnové stability" k "cenové stabilitě" se novelizovaný zákon o ČNB více přiblížil k ustanovením Smlouvy a stanovám Evropské centrální banky. Ústavní soud České republiky však v červnu 2001 rozhodl, že výše uvedená ustanovení jsou protiústavní.

Celkové hodnocení

Po přijetí se bude Česká republika účastnit EMU se statutem derogace podle článku 122 Smlouvy o založení Evropského společenství. To bude vyžadovat provedení nutných změn v jejím institucionálním a právním rámci k datu přistoupení.

Obecně byla zavedena podstatná část acquis pro EMU, ale některé významné prvky stále chybí.

Bylo dosaženo dobré úrovně sjednocení v oblasti zákazu přímého financování veřejného sektoru centrální bankou a zákazu zvýhodněného přístupu veřejného sektoru k finančním institucím.

Co se týče nezávislosti České národní banky, rozhodnutí Ústavního soudu zrušilo platnost nejvýraznějších příkladů nesouladu s acquis v oblasti institucionální nezávislosti zavedené přijetím novely zákona o ČNB: nutnosti dohodnout se s vládou na inflačních cílech a směnném režimu a rozdělení rozpočtu ČNB na dvě oddělené části, z nichž jedna podléhá schválení Poslaneckou sněmovnou. Zůstávají však další nedostatky s ohledem na acquis, jako například ustanovení vytvářející podmínky pro odvolávání členů Rady ČNB a neexistence ustanovení, která by zajistila soudní přezkoumání nezávislým soudem v případě odvolání členů Rady ČNB, s výjimkou guvernéra (osobní nezávislost). Proto je potřebné další úsilí k dokončení sjednocení s acquis v oblasti nezávislosti centrální banky.

Podle rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být "cenová stabilita" stanovena jako hlavní cíl ČNB, pokud česká ústava stanoví jako hlavní cíl centrální banky "měnovou stabilitu".

Kapitola 12: Statistika

V oblasti statistiky udělala Česká republika značný pokrok.

Pokud jde o infrastrukturu statistiky, legislativa je v zásadě v souladu s acquis. Novela zákona o státní statistické službě, která umožňuje Českému statistickému úřadu (ČSÚ) přístup do daňových registrů Ministerstva financí, vstoupila v platnost v lednu 2001. Úplné uplatnění této novely vyžaduje, aby Ministerstvo financí poskytlo údaje z okresů.

V oblasti regionální statistiky česká vláda zmodernizovala svůj systém územního členění tak, aby jej sladila se systémem územního členění ES (NUTS). Nový zákon o vytvoření vyšších územněsprávních celků zvýší počet regionů z osmi na 14 na úrovni NUTS III.

V oblasti makroekonomické statistiky zlepšil ČSÚ kvalitu a spolehlivost svých výstupů, především pokud jde o státní závěrečné účty. V oblasti obchodní statistiky stále pokračuje proces plnění hlavních požadavků ES.

Celkové hodnocení

Celkově lze říci, že Česká republika udělala v oblasti statistiky značný pokrok. Český statistický úřad funguje dobře a připravuje se pro přijetí do EU. Legislativa je v podstatě v souladu s acquis.

Sběr dat na regionální úrovni musí být zlepšen. U statistik zahraničního obchodu bude mít pro implementaci Intrastat velikou důležitost přístup k daňovým registrům. Pokud jde o makroekonomickou statistiku, hlavním cílem by mělo být zajištění spolehlivosti shromážděných dat.

Kapitola 13: Sociální politika a zaměstnanost

Během předmětného období pokračovala Česká republika nadále v dobrém vývoji, který byl potvrzen v předchozí pravidelné zprávě.

Novelizace zákoníku práce, která se zaměřuje na převzetí většiny acquis na tomto poli, vstoupila v platnost v lednu 2001 s výjimkou těch ustanovení, která se týkají inzerce pracovníků a Evropských rad práce. Co se týče rovného zacházení pro ženy i muže, učinila Česká republika tím, že vstoupily v platnost zákoník práce, zákon o občanskoprávním řízení a novelizace zákona o platech a prémiích, další pokrok v přizpůsobování legislativy s aquis v této oblasti. Co se týče zdraví a bezpečnosti při práci, zaměřuje se novela zákoníku práce mimo jiné na dokončení transpozice rámcové direktivy. Vládní nařízení přijaté v dubnu 2001 se věnuje zavádění acquis v oblasti chemických látek.

Co se týče sociálního dialogu, má novelizace zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti za cíl propagovat sociální dialog na úrovni podniků. To představuje významný krok a je třeba jej zavést i na lokální úrovni. Tripartitní sociální dialog na národní úrovni se dobře rozvíjí.

Na poli sociální ochrany pokračuje důchodová reforma. Byla přijata novela zákona o důchodovém pojištění a v červnu vstoupila v platnost. Zákon zpřísňuje podmínky pro předčasný odchod do důchodu a nabízí pobídky pro pozdější odchod do důchodu.

Celkové hodnocení

Obecně řečeno, slaďování legislativy pokračuje dobře. Prosazování legislativy v oblastech, jako je zdraví a bezpečnost zaměstnanců, však stále vyžaduje posílení a v oblastech, v nichž byla zavedena nová legislativa, jako je rovné zacházení pro ženy i muže, se očekávají první hodnocení jejího prosazování.

Co se pracovního práva týče, direktiva o mladých lidech je uplatňována pouze částečně. Je také potřeba posílit schopnosti a spolupráci institucí majících na starost pracovní inspekce. Ve věci rovného zacházení pro ženy i muže učinila Česká republika při slaďování české legislativy důležité kroky vpřed. Evropská legislativa týkající se rovného zacházení při zaměstnaneckém sociálním zabezpečení ještě nebyla přijata.

Co se týče sociálního dialogu, je třeba posílit autonomní sociální dialog zvláště na úrovni odvětví, kde je stále omezen počet kolektivních smluv. Česká republika by měla pokračovat v propagaci forem dialogu a účasti pracovníků na podnikové úrovni.

Česká republika postupuje správným směrem při transformaci trhu práce a při zavádění systému zaměstnanosti tak, aby byla schopna přijmout evropskou strategii zaměstnanosti. Schopnosti pracovních úřadů musí být dále posíleny.

Česká republika si je vědoma potřeby důchodové reformy a má připraveno mnoho návrhů. Bude důležité sledovat tyto i další reformy, např. posílení financování zdravotní péče. Boj proti diskriminaci je součástí cílů politiky Evropské unie, jak je stanoveno v článku 136 smlouvy o ustavení Evropského společenství. Podle rozhodnutí Rady EU z Lisabonu a Nice politika potírání sociální diskriminace kombinuje běžně dohodnuté cíle na úrovni Evropské unie a národní plány činnosti. Rada EU vyzvala v Göteborgu v červnu 2001 kandidátské země k začlenění cílů politiky Unie týkajících se podpory sociální integrace do své národní politiky.

Kapitola 14: Energetika

Od loňské pravidelné zprávy, která dospěla k závěru, že ve věci slaďování s acquis je třeba mnoho dalšího úsilí, bylo dosaženo značného pokroku, a to především přijetím nového energetického zákona.

Pokud jde o bezpečnost zdrojů, zvýšila Česká republika dále zásoby ropy, aby vyhověla acquis, a dosáhla tak podstatného podílu z požadované úrovně.

Co se týče otázek konkurenceschopnosti a vnitřního energetického trhu, vstoupil 1. ledna 2001 v platnost nový energetický zákon. Tento zákon se zaměřuje na sladění české legislativy s acquis a zakládá důležitý rozvoj v sektoru energetiky. Zákon definuje legislativní rámec s ohledem na regulaci trhu a množství technických otázek pro sektor elektřiny a plynu a také sektor vytápění. Energetický zákon také zajišťuje postupnou liberalizaci trhu s elektřinou včetně vstupu třetích stran od roku 2002. Úplné otevření trhu s elektřinou se očekává v roce 2006.

S ohledem na plánovanou privatizaci energetiky byl učiněn určitý pokrok při zavádění vládního nařízení z října 2000 směřujícího k privatizaci dominantního výrobce elektřiny společnosti ČEZ en bloc s regionálními monopolními distributory elektřiny a monopolního dodavatele plynu společnosti Transgas en bloc s regionálními monopolními distributory plynu.

Co se týče pevných paliv, zaznamenal v roce 2000 těžební průmysl růst poptávky po hnědém uhlí a antracitu vzhledem k zvýšené spotřebě výrobců elektřiny a tepla. To umožnilo zvrat dlouhodobého poklesu této činnosti. V listopadu 2000 se vláda rozhodla odložit uzavření posledního zbývajícího uranového dolu o dva roky, nejpozději však na konec roku 2003.

S ohledem na jadernou energii vyzvala komise ve své pravidelné zprávě za rok 2000 Českou republiku k zajištění toho, aby provozovatel jaderných elektráren i dohled nad nimi dosáhli a udržovali vysoký stupeň jaderné bezpečnosti vyžadované Evropskou radou.

Celkové hodnocení

Česká republika zavedla většinu stávající acquis v tomto sektoru a nyní potřebuje zajistit úplnou a včasnou implementaci legislativy. Za tím účelem by měla být posílena správní výkonnost nových orgánů, které byly zřízeny.

V oblasti zabezpečení zdrojů pokračuje Česká republika ve zvyšování zásob ropy a je vyzývána k vytrvání ve svém úsilí. Co se týče pevných paliv, je podstatná část elektřiny stále vyráběna z uhlí. Sektor těžby uhlí byl restrukturalizován a části byly zprivatizovány. Česká republika je vyzývána k další restrukturalizaci. Přijetí nového energetického zákona, který je důležitým krokem ke sladění s acquis o vnitřním trhu s energií (směrnice o elektřině a plynu), musí být následováno příslušnou sekundární legislativou. V oblasti liberalizace trhu s energií tento zákon stanovuje postupné otevírání národního trhu.

Odklady privatizace společností ČEZ a Transgas a lokálních distributorů elektřiny a plynu na základě rozhodnutí české vlády může brzdit schopnost privatizovaných firem adekvátně se připravit na plánovanou liberalizaci trhu. Je nutno vynaložit další úsilí ke zlepšení energetické účinnosti. Přijetí zákona o správě energie je prvním krokem. Nyní musí být doplněn o prováděcí legislativu.

Co se týče otázky jaderné energie, Evropská unie opakovaně zdůrazňovala důležitost vysokého stupně jaderné bezpečnosti v kandidátských zemích. V červnu 2001 se Rada Evropské unie zabývala Zprávou o jaderné bezpečnosti v souvislosti s rozšiřováním. Tato zpráva obsahuje zjištění týkající se situace a perspektivy ve věci jaderné bezpečnosti v každé kandidátské zemi a také doporučení pro konkrétní zlepšení. V červenci komise předala tuto zprávu kandidátským státům.

Kapitola 15: Průmyslová politika

Od poslední pravidelné zprávy nastal určitý pokrok v rozvoji průmyslové politiky, ale v oblasti restrukturalizace a privatizace bylo dosaženo méně průkazného výsledku.

Co se týče průmyslové strategie, schválila vláda v prosinci 2000 Pracovní program resortu průmyslu na období 2001-2006. Tento program směřuje k realizaci vymezených priorit průmyslové politiky, které mají umožnit konkurenceschopnost českého průmyslu po přijetí do EU a přípravu na využívání Strukturních fondů a Fondu soudržnosti. Prioritou jsou regiony ovlivněné restrukturalizací, podpora změn struktury v podnicích, podpora malých a středních podniků, rozvoj lidských zdrojů v průmyslu, využívání nových technologií a rozvoj obchodu. Bylo zahájeno provádění tohoto programu a byla ustavena realizační agentura (CzechIndustry). Doposud byla poskytnuta podpora podle tohoto programu 107 projektům.

Plán pomoci průmyslovým podnikům se strukturálními změnami schválila vláda v prosinci 2000 jako součást svého širšího Akčního plánu z ledna 2000 na posílení výkonnosti průmyslových odvětví tak, aby odolávala konkurenčním tlakům. Tento plán bude realizován během příštích tří let; jeho cílem je restrukturalizovat důležité průmyslové společnosti a učinit je konkurenceschopnými v souvislosti se vstupem do EU.

V oblasti investiční podpory nebyl zaznamenán žádný zvláštní vývoj.

Pokud jde o privatizaci a restrukturalizaci, ukončila svoji činnost k 1. únoru 2001 Revitalizační agentura (ustavená roku 1999 podle Programu revitalizace - s úkolem restrukturalizace a prodeje osmi velkých, silně zadlužených průmyslových společností) a byla sloučena s Konsolidační bankou. Poté vláda transformovala Konsolidační banku do České konsolidační agentury; proces restrukturalizace bude vykonávat tento nový orgán, který zahájil svou činnost 1. září 2001. Většina z daných osmi společností, které byly znovu zestátněny prostřednictvím Programu revitalizace, nebyla dosud prodána soukromým investorům.

V oblasti privatizace lze zaznamenat určité pokroky. Byla ukončena privatizace finančního sektoru a vláda zahájila veřejné soutěže na prodej energetických rozvodných společností (elektřina a zemní plyn).

Restrukturalizace ocelářského průmyslu nezačala.

Celkové hodnocení

Průmyslová politika České republiky je převážně v souladu se zásadami průmyslové politiky Evropské komise a požadované politické nástroje a systémy jsou dostupné. Schválení Pracovního programu resortu je předmětem dalšího vývoje.

Neustálé zlepšování podnikatelského prostředí by mělo zůstat prioritou.

Zdá se, že loni zaznamenaný rozběh restrukturalizace a privatizace se zpomalil, pokud jde o hlavní průmyslové podniky. Prioritou české vlády má být úspěšně dokončit restrukturalizaci a znovu privatizovat společnosti převzaté Revitalizační agenturou.

Nejvyšší prioritou má být vládou prováděný životaschopný program restrukturalizace a samostatné podnikatelské plány pro odvětví ocelářství, což je plně v souladu se státní pomocí acquis. České ocelářství potřebuje naléhavě komplexní restrukturalizaci, aby obstálo v mezinárodní konkurenci.

Institucionální struktury působící v oblasti průmyslové politiky fungují dobře. Zejména úsilí vládních agentur podporujících komerční činnosti (CzechTrade a CzechInvest) byly nepřetržitě velmi úspěšné. Jejich činnost je prospěšná a přispívá k přilákání zahraničních investic do České republiky a k propagaci českého obchodu v zahraničí.

Kapitola 16: Malé a střední podniky

Od předchozí pravidelné zprávy učinila Česká republika další pokrok ve strategii rozvoje malých a středních podniků (MSP). V oblasti strategie rozvoje malých a středních podniků schválila vláda v prosinci 2000 dlouhodobou a střednědobou politiku MSP do roku 2004 a 17 podpůrných programů na léta 2001-2004. Tato politika ve střednědobém horizontu klade důraz na na zlepšování podnikatelského prostředí malých a středních podniků zpřístupněním kapitálových zdrojů, informačních technologií, vzdělávání, poradenských a konzultačních služeb, technické normalizace a úředního ověřování. Programy umožňují malým a středním podnikům získat státní podporu pro projekty zaměřené na průmyslovou výrobu, stavebnictví, dopravu a služby, a to včetně obchodu, zdravotní péče a farmaceutických služeb.

Celkové hodnocení

Politika České republiky pro rozvoj malých a středních podniků je již převážně v souladu s politikou EU.

Je třeba vyvinout další úsilí ke zlepšení podnikatelského prostředí včetně efektivity soudních řízení, ochrany věřitelů a přístupu ke kapitálu. V souvislosti s tím má významnou úlohu Českomoravská záruční a rozvojová banka a Agentura pro rozvoj podnikání.

S cílem zlepšit vztahy malých a středních podniků s průmyslem, výzkumnými ústavy a univerzitami rozběhlo Ministerstvo průmyslu a obchodu pro tyto podniky tři specializované podpůrné programy zaměřené na výzkum, vývoj a inovace (Technos, Transfer a Park).

Kapitola 17: Věda a výzkum

Česká republika i nadále provádí kroky na podporu zavádění acquis a vytváření vhodných kapacit v oblasti výzkumu a vývoje.

Vláda učinila pokrok v přípravě realizace státní politiky výzkumu a vývoje přijaté roku 2000. V lednu schválila vláda směrnici o cíleném financování vědy a odsouhlasila podmínky dotací. Výzkum a vývoj pro potřeby státu a cílený výzkum budou mít nárok na 100 % dotací ze státního rozpočtu. Průmyslový výzkum může být podporován z 50 % a vývoj z 25 %.

Vláda také v lednu zavedla centrální registr výzkumných a vývojových projektů.

Během roku 2001 zůstávala Česká republika i nadále plně zapojena do Pátého rámcového programu a Rámcového programu Euratom. Celostátní informační síť NINET se stala oficiální počítačovou sítí.

Státní rozpočet schválený pro rok 2001 pokrývá 80 % českého příspěvku do tohoto programu. České republice, stejně jako dalším kandidátským zemím zapojeným do Pátého rámcového programu, byl udělen status pozorovatele v CREST (Výbor pro vědecko-technický výzkum).

Celkové hodnocení

Existuje již vysoká úroveň shody s acquis, ale finanční podpora vědy a výzkumu zůstává poměrně nízká.

Pro výzkum a vývoj by měla být přijata taková legislativa, aby se sladily podmínky pro státní podporu výzkumu a technologického vývoje s podmínkami EU a aby se určil právní status institucí a regulovalo se jejich zřizování a likvidace.

Kapitola 18: Školství a vzdělávání

V této oblasti byl učiněn další dílčí pokrok. Od května 2001, kdy Parlament odmítl školský zákon, žádný pokrok v harmonizaci legislativy nenastal. Cílem tohoto zákona bylo, kromě jiného, další sbližování legislativy s acquis v oblasti vzdělávání dětí migrujících pracovníků a propagace evropských metod pracovně zaměřeného výcviku.

Česká republika se v loňském roce nadále účastnila unijních programů v této oblasti. Ve zmíněném období zahájila Česká republika svoji účast v druhé generaci programů ES Sokrates a Leonardo a také v novém programu Youth (který zahrnuje činnost Služeb evropských dobrovolníků).

Co se týče vzdělávání dětí migrujících pracovníků, nebyl učiněn žádný pokrok v harmonizaci s acquis.

Česká republika učinila pokrok v reformování svého školského a vzdělávacího systému a při zavádění evropských standardů. Reforma veřejné správy obsahuje v oblasti vzdělávání decentralizovanou odpovědnost k regionálním úřadům (střední vzdělávání) a orgánům místní správy (základní vzdělávání) a vytváří podmínky k tomu, aby v celém vzdělávacím systému bylo více demokratičnosti a spoluúčasti. Převod kompetencí začal počátkem roku 2001.

Celkové hodnocení

Prokázalo se, že účast v unijních programech je úspěšná a mechanismy pro ni zřízené fungují dobře.

Ještě je nezbytné, aby Česká republika zajistila plné přizpůsobení a zavedení směrnice ES o vzdělávání dětí migrujících pracovníků.

Určitý pokrok byl dosažen ve zlepšování vzdělávacích příležitostí pro děti ze sociálně a kulturně nepříznivého prostředí.

Kapitola 19: Telekomunikace a informační technologie

Pokrok, který učinil regulační orgán od poslední zprávy, je velký, ale důležité politické problémy vznesené v předchozí zprávě se neřešily.

Pokrokem od předchozí zprávy jsou různá opatření, která uvádějí v platnost zákon o telekomunikacích včetně několika důležitých položek sekundární legislativy. Především licence pro nové uchazeče byly vydány ještě před datem otevření trhu v lednu 2001 a následně vydal nový regulační orgán sérii velmi důležitých rozhodnutí ohledně propojení konkurenčních sítí. V důsledku toho je nyní český trh velmi aktivní a obchodní chování úřadujícího poskytovatele se významně změnilo.

V oblasti poštovních služeb vstoupil v červenci 2001 v platnost zákon o poštovních službách a příslušné prováděcí směrnice. Tento zákon a prováděcí směrnice byly vytvořeny na základě acquis pro poštovní služby.

Celkové hodnocení

Česká republika v této oblasti za několik posledních let výrazně pokročila, ale v telekomunikačním sektoru zůstává mnoho důležitých nevyřešených problémů. Roku 1994 bylo pro plnou integraci pevně stanoveno datum 1. leden 2000, ale poskytnutí zařízení pro výběr operátora, nezbytných pro efektivní konkurenci, se neomluvitelně zdrželo. To oddálilo otevření trhu a v určitém ohledu to odradilo nové uchazeče. Poškozuje to zájmy spotřebitelů a investorů ve společnostech, které soupeří s úřadujícím poskytovatelem, na kterém je stát finančně zainteresován. Tuto situaci je nutné neprodleně napravit.

Také ceny za připojení (které určil regulační proces) překračují u konkurujících sítí srovnatelné ceny v EU a nejsou založeny na odpovídající metodě výpočtu nákladů.

Ministerstvo dopravy a spojů si ponechává významné kompetence regulační povahy. To je neslučitelné se zásadou oddělit řídicí a výkonné funkce ministerských úředníků tak, aby nebyli žádným způsobem začleněni do správních nebo dozorčích rad provozních společností nebo do jejich privatizace.

I přes uvedené nedostatky nastal během několika posledních let v sektoru telekomunikací velký pokrok; významným úspěchem je rozsah infrastruktury a stupeň modernizace. Nový regulační orgán (Český telekomunikační úřad) zahájil úspěšně.

Kapitola 20: Kultura a audiovizuální politika

Uvádění legislativy České republiky do souladu s acquis se výrazně zlepšilo od pravidelné zprávy z minulého roku. V posilování administrativních kapacit nedošlo k žádnému zvláštnímu pokroku.

Poté, co v červenci 2001 vstoupil v platnost nový zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, učinila Česká republika velmi významný pokrok při harmonizaci s audiovizuálním acquis ES. Tento zákon také pověřuje Radu ČR pro rozhlasové a televizní vysílání mnoha novými závazky a povinnostmi a očekává se, že k nim obdrží příslušné dodatečné prostředky. Zákon kromě toho vytvořil podmínky nezbytné k tomu, aby mohla Česká republika ratifikovat úmluvu Rady Evropy Televize bez hranic a podepsat a ratifikovat její protokol.

V oblasti kultury pokračuje ve všech kulturních sektorech realizace Koncepce kulturní politiky v České republice.

Celkové hodnocení

V této oblasti je Česká republika nyní poměrně pokročilá, i když se požaduje určité další úsilí. Existuje významný pokrok, pokud jde o harmonizaci legislativy, ale žádný dílčí pokrok v administrativní kapacitě.

Poté, co v červenci 2001 vstoupil v platnost nový zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, učinila Česká republika velmi významný pokrok při harmonizaci s audiovizuálním acquis.

Kapitola 21: Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů

Od předešlé pravidelné zprávy bylo dosaženo dalšího pokroku při zavádění strukturální politiky.

Pokud jde o územní uspořádání, Česká republika dokončila budování územních jednotek v souladu s klasifikací NUTS. Je zde 14 územněsprávních jednotek, odpovídajících úrovni NUTS III (kraj), a osm územněsprávních jednotek, odpovídajících úrovni NUTS II. Klasifikace byla odsouhlasena Evropskou komisí.

Pokud jde o legislativní rámec, v lednu 2001 vstoupil v platnost důležitý zákon na podporu regionálního rozvoje a zákon o rozpočtových pravidlech. Zákon o finanční kontrole byl přijat v srpnu 2001 a měl by vstoupit v platnost v lednu 2002.

Celkové hodnocení

Celkově je legislativní harmonizace této kapitoly na vysoké úrovni. Je však zapotřebí vyvinout další úsilí k vytvoření operativních orgánů, rozšířit administrativní kapacitu a posílit koordinaci mezi ministerstvy kvůli zavedení strukturálních fondů. Především jednotky uvnitř ministerstev, které mají být ustanoveny jako budoucí řídicí nebo platební orgány, musí být značně administrativně posíleny, aby mohly efektivně převzít odpovědnost za řízení a zavedení podpory strukturálních fondů.

Aby se mohl dokončit legislativní rámec, je zapotřebí dalšího úsilí, zvláště v harmonizaci a acquis při zadávání veřejných zakázek a při zajištění úplného dodržování finanční kontroly acquis.

Pokud jde o institucionální strukturu, budou nové krajské správy fungovat souběžně s existujícímí okresními úřady, dokud nebudou tyto úřady na konci roku 2002 zrušeny. V mezidobí zůstane finanční zajištění krajských správ plně definováno a bude mít dopad na schopnost krajů přispívat k fungujícímu spolufinančnímu systému pro strukturální fondy.

České úřady by měly neodkladně přijmout řadu základních rozhodnutí o zavedení programů strukturálních fondů, především řadu operačních programů, a o jmenování řídicích a platebních orgánů pro budoucí rámec podpory společenství a operačních programů. Kromě toho příslušné administrativní struktury nejsou plně operativní a proto je zapotřebí přijmout politická rozhodnutí týkající se rozdělení kompetencí.

Kapitola 22: Životní prostředí

Od vydání minulého posudku zaznamenala Česká republika značný pokrok v zavádění acquis v péči o životní prostředí. Co se týče posílení administrativních kapacit, i zde bylo dosaženo určitého pokroku.

Aktualizovaná státní politika životního prostředí, přijatá v lednu 2001, směřuje k zajištění integrace životního prostředí do dalších oblastí politiky.

V oblasti kvality ovzduší byl dosažen určitý pokrok přijetím zákona o podmínkách provozu vozidel na silnicích, který vstoupil v platnost v červenci 2001. Zákon směřuje k vyrovnání české legislativy s acquis v oblasti kvality benzinu a motorové nafty.

Pokud jde o hospodaření s odpady, přijetí zákona o odpadech v květnu 2001 poskytuje legislativní rámec pro reformu současného systému odpadového hospodářství. Zákon vstoupí v platnost v lednu 2002.

V oblasti kvality vody byl v červenci 2001 přijat nový zákon o vodě a zákon o vodovodech a kanalizaci směřující k harmonizaci se závazky, které vyplývají ze všech vodních zákonů Evropského společenství. Kromě toho přijala česká vláda rozhodnutí vyhlásit celé území za citlivou oblast pro čištění odpadních vod, což je důležitý krok.

V oblasti ochrany přírody, snižování průmyslového znečištění a řízení rizik a jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením nebyl v posledním roce zaznamenám zvláštní pokrok v harmonizaci legislativy.

Celkové hodnocení

Česká republika dosáhla značného pokroku v harmonizaci s legislativou Společenství. Přijetí důležité rámcové a horizontální legislativy včetně zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vodního zákona a zákona o odpadech představuje významné zlepšení. Nicméně pokud jde o nově přijatou příbuznou legislativu o vodě a odpadech, je třeba zavést některá ustanovení, která zatím nejsou v souladu s acquis. Je též třeba přijmout a zavést důležité části legislativy v oblasti ochrany ovzduší, snižování průmyslového znečištění a ochrany přírody, aby dodržovaly legislativu Společenství. Kromě toho jsou v sekundární legislativě, podle které se řídí zavádění a uplatňování opatření, mezery.

Kapitola 23: Ochrana zdraví a spotřebitele

Od loňské pravidelné zprávy pokračuje zlepšení. Rozvoj legislativy byl doprovázen stabilními administrativními zlepšeními a uvědomováním si přijetí dalších kroků.

Byl učiněn významný pokrok, pokud jde o opatření týkající se ochrany zdraví přijetím zákona o všeobecné bezpečnosti výrobku v únoru 2001, který vstoupil v platnost v červenci 2001. Zákon činí výrobce, dovozce a distributory odpovědnými za zavedení zdravého a bezpečného zboží na trh a dále je zavazuje k poskytování relevantních informací spotřebitelům.

Celkové hodnocení

Česká republika učinila během posledních čtyř let významné kroky v legislativě, plánování a dosažení administrativní reformy. Jsou však zapotřebí další opatření k dokončení legislativní harmonizace a zajištění efektivní administrativy.

Zavedením zákona o všeobecné bezpečnosti výrobků v červenci 2001 se česká legislativa v této oblasti významně posunula k doladění s acquis včetně vymezení struktur, které budou používány k identifikaci nebezpečných výrobků na vnějších hranicích.

Nový zákon o spotřebitelském úvěru, což je další stupeň slaďování české legislativy s acquis, byl přijat v srpnu 2001 a vstoupí v platnost v lednu 2002. Je zapotřebí dalších prací v oblastech, jako je klamavá reklama, tzv. timesharing, záruky, platby a úvěry prováděné přes vnitřní hranice, soudní příkazy a označování cen.

Kapitola 24: Spolupráce v oblasti justice a vnitra

Od pravidelné zprávy z roku 2000 došlo v České republice v oblasti ochrany dat, hraniční kontroly, víz, migrace a spolupráce policie k významnému pokroku. Nicméně bylo dosaženo jen malého pokroku v boji proti kriminalitě "bílých límečků" (včetně praní špinavých peněz, defraudace a korupce).

Česká republika udělala velký pokrok v další harmonizaci právního rámce ochrany údajů. Parlament přijal novelu zákona o policii, která reguluje ochranu údajů v policejních materiálech, jak je požadováno pro přijetí do Schengenu a Europolu.

Česká republika udělala velký pokrok v harmonizaci své vízové politiky s Evropskou unií včetně letištních transitních víz. Novelizace zákona o pobytu cizinců, která vstoupila v platnost v červenci 2001, je dalším krokem k plné harmonizaci s acquis. Snižuje (na 90 dní) čas na vydávání víz a odstraňuje některé ze vstupních požadavků, jako je doklad o zdravotním pojištění.

Pokud jde o kontroly na hranicích, vláda přijala několik administrativních a právních opatření k zajištění koordinace mezi příslušnými odděleními, která se zabývají ilegální imigrací. Kontroly na většině oficiálních přechodů se zlepšily za poslední dva roky díky novému vybavení (jako je on-line spojení na ústředí) a díky rozhodnutí vytvořit do 1. ledna 2002 integrovanou cizineckou a pohraniční policii k zajištění ochrany státní hranice a vnitřní kontroly ilegální imigrace. Přesun kompetencí pohraniční policie z okresních na krajskou úroveň také zlepšilo situaci.

Pokud jde o migraci, český Parlament přijal novelu zákona a pobytu cizinců z roku 2000, která vstoupí v platnost 1. ledna 2002 a která představuje další pokrok v oblasti slučování rodin a praxe vypovězení ze země. Česká republika také začala jednání o uzavření nových readmisních dohod se Slovenskem, Itálií, zeměmi Beneluxu, Jugoslávií, Makedonií, Alžírskem, Čínou, Indií, Srí Lankou, Irákem, Íránem, Vietnamem, Ruskem a Afghánistánem.

Pokud jde o azylovou politiku, novela azylového zákona z roku 2000, která přivede českou legislativu blíže k acquis v důležitých oblastech, směřuje do Parlamentu.

Celkové hodnocení

Z celkového pohledu právní slaďování ve všech oblastech uvedených v této kapitole nyní úspěšně pokročilo. Je však třeba zajistit další postup pro uvedení politických záměrů do operační kontrolní strategie, organizační struktury a plánování.

Z hlediska ochrany dat je zákon o policii nyní v souladu s acquis a s doporučením Rady Evropy z roku 1987 o použití osobních dat v policejním sektoru. Krátkodobá priorita přístupového partnerství tak byla dobře stanovena. Zavedení nového zákona o policii bude nicméně vyžadovat zvýšenou snahu Ministerstva vnitra.

Česká republika dále upravila systém víz, aby bylo před vstupem dosaženo celkového sladění. Podmínky pro udělování víz byly také zlepšeny díky novému dodatku k zákonu o cizincích. Co se však týká administrativních kapacit, je stále třeba počítat s nebezpečím migrace, takže je nutné zlepšit kontrolu identity a odhalování zneužití víz. Některé hraniční přechody nejsou ještě stále připojeny k on-line systému pro vydávání víz.

Přestože Česká republika přijala celou řadu opatření pro posílení hraniční kontroly, aby umožnila koordinaci a mohla se zcela podílet na Schengenském informačním systému a posílit politiku proti nelegální imigraci, přecházejí stále přes její území migrační vlny. Největší problémy se zadržováním ilegálních přistěhovalců jsou zejména na zelených hranicích se Slovenskem. Na těchto hranicích je zadržováno mnohem méně nelegálních přistěhovalců než na hranicích s Rakouskem a Německem. Hlavním důvodem je nedostatek personálu a vybavení, neúčinná komunikace a neadekvátní organizace.

Vláda vytvořila velmi kvalitní plán činnosti týkající se informačního systému Schengen. Úspěšné zavedení tohoto vysoce kvalitního plánu závisí na efektivním odstranění výše zmíněných překážek.

Co se týká migrace, představuje nový dodatek k zákonu o pobytu cizinců pozitivní krok směrem k úplnému sladění české legislativy. Zůstávají zde však závažné překážky pro mezinárodní společnosti, jelikož v zákonu byla ponechána lhůta 180 dní pro vydání pracovního povolení. Hlavním problémem zůstává otázka opětovného přijetí ilegálních přistěhovalců, protože nejsou policií řádně eskortováni na hranice.

Stále je třeba přijmout očekávaný dodatek k zákonu o azylu, jehož cílem je přiblížit českou legislativu k acquis. Česká republika poskytuje poměrně dobrou možnost integrace uznaným utečencům. Stále však chybí koncept "bezpečné třetí země" a "bezpečné země původu".

V oblasti policejní spolupráce a boje proti organizovanému zločinu bylo dosaženo pokroku ve slaďování s acquis, včetně konvence Europolu a mezinárodní policejní spolupráci. Česká republika podepsala Konvenci Spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (UN Convention Against Transnational Organised Crime) a měla by v poměrně krátké době přistoupit na její protokoly. Co se týká zavádění, představuje přijatý dodatek ke Kodexu trestních postupů (Criminal Proceedings Code), který vstoupí v platnost v lednu 2002, velmi významný posun. Vytvoření jednotného Policejního sboru pro kriminalitu a vyšetřování (Criminal & Investigation Police Service) je důležitým krokem k zavedení systému srovnatelného se systémy členských států EU. Díky této reformě bude zodpovědnost za fázi před soudním procesem přesunuta z vyšetřovatele na státního zástupce a jednání se urychlí. Je třeba provést monitorování, aby se zjistilo, zda toto opatření skutečně pomůže při potírání hospodářské kriminality a organizovaného zločinu.

Česká republika byla po dlouhou dobu tranzitní zemí pro překupníky s drogami. Problémy se zneužíváním drog jsou ve srovnání se západoevropskými zeměmi poměrně malé, ale zločinecké gangy se snaží o zvýšení jejich spotřeby. Přestože byl schválen Národní strategický plán (National Strategic Plan) na období 2001-2004, bude nutné vytvořit nový zákon zamezující domácí výrobě drog (zneužívání chemických látek). Protidrogová politika je koordinována meziresortní drogovou komisí a zahrnuje preventivní i represivní opatření. Česká republika počítá s vytvořením Národního koordinačního orgánu.

V oblasti soudní spolupráce pokračovala Česká republika v ratifikaci mezinárodních konvencí obsažených v acquis a uzavřela s Německem bilaterální Dodatkový protokol k Evropské konvenci o vydání stíhané osoby jinému státu a právní pomoci v trestních záležitostech. Připravuje se uzavření podobných protokolů s Polskem a Slovenskem. Česká republika však dosud nepřistoupila k Evropské konvenci o mezinárodní platnosti trestních rozsudků.

Kapitola 25: Celní unie

Od loňské pravidelné zprávy není patrný žádný pokrok v oblasti transpozice legislativy, ale byla uskutečněna řada kroků k posílení správní kapacity.

Žádný zvláštní vývoj není zaznamenán, pokud jde o celní zákon ES a jeho zaváděcí ustanovení nebo celní acquis mimo rámec celního zákona.

Co se týká mezinárodních dohod a konvencí, ratifikovala Česká republika v červnu 2001 upravenou verzi Mezinárodní konvence o zjednodušení a harmonizaci celních postupů (Kjótská konvence). Byly uzavřeny nové mezivládní dohody o spolupráci v celních záležitostech s Jižní Afrikou, Tureckem a Slovinskem. Byly také uzavřeny dohody na oblastní úrovni s Německem, Slovenskem a Polskem.

Pro boj proti korupci byl vytvořen návrh Integrálního akčního plánu Celní správy České republiky (Integrity Action Plan of the Czech Custom Administration) vycházející z principů Deklarace z Arushi Rady pro celní spolupráci (Světová celní organizace) z roku 1993 (1993 Arusha Declaration of the Customs Cooperation Council, World Customs Organisation).

Celkové hodnocení

Přestože celní legislativa České republiky a acquis již byly do značné míry úspěšně sladěny, dodatek k celnímu zákonu, kterým má být slaďování s acquis v celní oblasti dokončeno, dosud nevstoupil v platnost.

Pokud jde o administrativní a provozní kapacity pro zavedení acquis, udělala Česká republika velký pokrok. Celní správa je dobře organizovaný úřad, který má výhodu autonomie v rámci Ministerstva financí. Elektronický systém zpracování celních prohlášení, elektronický systém správy kvót a elektronického vybírání daní a účetní systém jsou plně funkční. Celní správa pracuje na zavádění Integrálního akčního plánu a pokračuje v boji proti podvodům. Další pokrok je očekáván v okamžiku, kdy zodpovědnost za tuzemskou daň přejde do kompetence celní správy.

Je třeba vyvíjet další úsilí v oblasti správní a provozní kapacity, zejména co se týká etiky, školení, rozvoje informačních technologií a správy hranic, aby bylo zajištěno hladké sladění s acquis.

Byly učiněny kroky ke snížení čekacích dob na hranicích, ale pozitivní dopad zatím není patrný a je třeba provést další zlepšení.

Kapitola 26: Vnější vztahy

Od předchozí pravidelné zprávy Česká republika pokračovala ve slaďování s acquis v oblasti obecné obchodní politiky a v koordinaci pozicí a postupů v rámci Světové obchodní organizace. Zejména se zaměřila na přípravu nového kola jednání.

Pokud jde o společnou obchodní politiku, po vstupu České republiky do EU bude nutné sladit clo s clem ES. Clo uplatňované v České republice je v současné době v průměru 6,2 % na všechny výrobky, 13,4 % na zemědělské výrobky, 0,1 % na rybářské výrobky a 4,6 % na průmyslové výrobky. Pro srovnání je clo ES v současné době 6,3 % na všechny výrobky, 16,2 % na zemědělské výrobky, 12,4 % na rybářské výrobky a 3,6 % na průmyslové výrobky.

Česká republika jednostranně zavedla odklad cla MFN uvaleného na dovoz 12 civilních letadel. Toto dočasné opatření skončí 31. prosince 2001.

Česká republika dokončila legislativní rámec týkající se vytvoření nástrojů obchodní politiky a realizace závazků vůči Světové obchodní organizaci. Žádného dalšího vývoje v této oblasti nedosáhla.

Celkové hodnocení

Obchodní politika a účast České republiky v mezinárodních ekonomických organizacích je již do velké míry shodná s obchodní politikou a účastí Unie. V kontextu Světové obchodní organizace Česká republika obecně podporuje politiku a pozice EU.

Co se týká mnohostranných dohod, Česká republika má status pozorovatele u Dohody o civilním letectví a Dohody o státních zakázkách a je členem Dohody o informačních technologiích. Před vstupem do EU bude třeba, aby se Česká republika připojila k mnohostranným dohodám Světové obchodní organizace o civilním letectví a státních zakázkách.

Další koordinace je nutná k zajištění sladění závazků České republiky vůči GATS se závazky vůči ES a výjimkami podle MFN. Česká republika by také měla při aktualizaci své legislativy týkající se dvojitého použití zboží vzít v úvahu novou acquis, která vešla v platnost v září 2000.

Pokud jde o Dohodu o obchodu s textilem a oblečením WTO (ATC), Česká republika spolupracovala se společenstvím v procesu třetího stupně schvalování, aby sladila svůj seznam integrovaných produktů uvedených ve smlouvě ATC vůči seznamu EU.

V oblasti vývozních úvěrů udělala Česká republika značný pokrok. Český systém je v souladu s konsensem OECD a pokračuje harmonizace středních a dlouhodobých vývozních úvěrů s EU.

Kapitola 27: Společná zahraniční a bezpečnostní politika

Česká republika pokračuje ve slaďování své zahraniční politiky s politikou Evropské unie a konstruktivně se podílí na společné zahraniční a bezpečnostní politice (CFSP). Česká republika také projevila zájem o účast při vytváření evropské bezpečnostní a obranné politiky (ESDP).

Pravidelný politický dialog započatý asociační dohodou s Českou republikou je stále aktivní. Stejně jako v minulých letech se Česká republika i nadále orientuje na svou zahraniční politiku k Unii a účastní se v rámci CFSP.

Od předchozí pravidelné zprávy Česká republika pokračuje ve výměně informací a v tomto rámci vede dialog s EU. K této výměně informací dochází jak ve složení EU + 15 (tzn. evropští členové NATO a zároveň nečlenové EU a kandidáti na vstup do EU), tak ve složení EU + 6 (tzn. evropští členové NATO a zároveň nečlenové EU).

Česká republika pokračuje v pravidelném přizpůsobování deklaracím, společným pozicím a společným akcím EU a dalším nástrojům společné zahraniční a bezpečnostní politiky, k jejíž účasti byla přizvána, včetně negativních opatření. Od října 2000 se také připojila k osmi společným pozicím EU včetně tří týkajících se Jugoslávie.

Celkové hodnocení

Česká republika již dosáhla vysoké míry sladění své legislativy s legislativou CFSP.

Politický dialog České republiky s EU je stále plně uspokojivý.

Česká republika rovněž projevila aktivní zájem a vůli spolupracovat na iniciativách týkajících se předcházení konfliktům a mírových iniciativách, zejména na Balkáně (například na Paktu stability).

Vztahy České republiky se sousedními zeměmi zůstávají dobré jak na úrovni bilaterální, tak na úrovni multilaterální (například v rámci Visegradského fóra). Česká republika zintenzívnila dialog s Rakouskem o jaderné elektrárně Temelín, a to především prostřednictvím dohody s rakouskou vládou dosažené v prosinci 2000 za účasti Evropské komise. Tato dohoda je známá jako Melkský protokol.

Česká republika v zásadě sladila oblast vývozu zbraní se společnými standardy EU, neboť se přihlásila k obsahu a principům Kodexu jednání EU ohledně vývozu zbraní a je členem Západoevropské zbrojařské skupiny. Česká republika by měla více zlepšit a posílit systém udělování licencí, aby zajistila co nejúplnější konzistenci s kodexem jednání EU ohledně vývozu zbraní.

Kapitola 28: Finanční kontrola

V této oblasti bylo od poslední pravidelné zprávy dosaženo dalšího pokroku, zejména pokud jde o slaďování legislativy v oblasti veřejné vnitřní finanční kontroly a vnějšího auditu.

V případě veřejné vnitřní finanční kontroly byl v srpnu 2001 přijat nový zákon o finanční kontrole ve veřejné správě, který nabude účinnosti od 1. ledna 2002. Přijetí základního právního rámce znamená krok vpřed při vytváření komplexního systému veřejné vnitřní finanční kontroly a zavádí koncept funkčně nezávislého vnitřního auditu.

Značný pokrok je vidět v oblasti vnějšího auditu. Nový zákon o rozpočtových pravidlech, který nabyl účinnosti k 1. lednu 2001, znamená významné posílení finanční nezávislosti Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Při přípravě státního rozpočtu na rok 2002 bude použit nový rozpočtový proces NKÚ. Aby bylo dosaženo plného souladu s mezinárodně uznávanými standardy, schválilo Kolegium NKÚ v lednu 2001 Strategický rozvojový plán. K žádnému novému vývoji nedošlo, pokud jde o budoucí kontrolu výdajů na strukturální činnost.

Pokud jde o ochranu finančních zájmů Evropských společenství, pokračovaly v roce 2001 diskuse mezi OLAF a Vrchním státním zastupitelstvím ČR o přípravě na operativní spolupráci mezi dotyčnými kontrolními úřady. Ve svém nařízení z ledna 2001 vláda rozhodla, že Ministerstvo spravedlnosti by mělo ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra formulovat podmínky spolupráce s OLAF. S cílem realizovat toto rozhodnutí schválilo Ministerstvo spravedlnosti v červenci předpis, který rozšiřuje rámec činnosti specializovaných útvarů Vrchního státního zastupitelství (Praha) a Nejvyššího státního zastupitelství (Brno) na oblast ochrany finančních zájmů EC. Druhý z úřadů byl Ministerstvem spravedlnosti určen jako hlavní kontaktní místo ve vztahu k OLAF.

Celkové hodnocení

Je třeba vykonat značný objem práce pro urychlení rozvoje komplexního a spolehlivého systému veřejné vnitřní finanční kontroly, jež by byla kompatibilní s mezinárodně přijímanými standardy, které vyhovují EU, jakož i zřízení odpovídajících institucionálních struktur. Zvláště by mělo být bezprostředně navázáno na novou legislativu týkající se veřejné vnitřní finanční kontroly, a to uzákoněním sekundární legislativy umožňující realizaci nových kapacit vnitřní kontroly, zejména s ohledem na finanční nezávislost vnitřních kontrolorů. Velkou prioritou by mělo být i rozšíření a vyškolení personálu, a to hlavně na úrovni odvětvových ministerstev a dalších výdajových orgánů.

Posilování opatření v oblasti budování institucí a správní kapacity je důležité nejen z hlediska nových úkolů a povinností vzniklých v této oblasti, avšak rovněž jako nezbytný předpoklad příprav na plně decentralizovanou realizaci předvstupní pomoci a po přistoupení i strukturálních fondů EC.

S cílem zajistit odpovídající ochranu finančních zájmů EC musí Česká republika zavést potřebnou legislativu, aby umožnila příslušným orgánům Společenství vykonávat kontroly přímo na místě, a vytvořit adekvátní správní kapacitu pro zavádění legislativy EU včetně schopnosti české justice a orgánů vymáhajících právo zabývat se případy, kdy jsou v sázce finanční zájmy EC. Rovněž by měly být uzavřeny bilaterální dohody mezi Nejvyšším státním zastupitelstvím, Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra za účelem definování rolí různých orgánů účastnících se ochrany finančních zájmů Evropských společenství.

Kapitola 29: Finanční a rozpočtové podmínky

Byl učiněn další pokrok jak v rozpočtové legislativě, tak v posilování správní kapacity.

Pokud jde o státní rozpočet a opatření spolufinancovaná Evropským společenstvím, nabyly k 1. lednu 2001 účinnosti nové zákony o rozpočtových pravidlech a o rozpočtových pravidlech územních orgánů, které přiblížily rozpočtovou legislativu standardům platným v členských státech. Zákon o rozpočtových pravidlech má za cíl zlepšit transparentnost finančních toků, dále poskytuje rámec pro řízení rozpočtových vztahů s EU, zajišťuje rovné zacházení s fondy EU a fondy národními, plně integruje Národní fond do státního rozpočtu a podřizuje jej pravidlům finanční kontroly. Rovněž umožňuje vypracování víceletých rozpočtových výhledů. V roce 2001 byla rovněž přijata sekundární legislativa provádějící určitá ustanovení tohoto zákona, a to ve formě několika nařízení (vyhlášek) vymezujících zásady a konečné termíny týkající se návrhu a realizace státního rozpočtu.

Celkové hodnocení

Celkově lze říci, že přípravy v této oblasti sice probíhají, avšak započatá práce by měla dále pokračovat.

Ačkoliv jsou základní rozpočtová pravidla všeobecně vyhovující, Česká republika by měla dále pokračovat ve snaze zajistit, aby rozpočtová pravidla a zásady byly uváděny v soulad se standardy všeobecně používanými v EC.

Zvláště by se měla zavést nová rozpočtová legislativa, měla by být zajištěna rozpočtová průhlednost a rozpočtový výhled na více let by se měl stát plně funkčním.

Kromě opatření podniknutých pro centrální koordinaci jsou nezbytná i opatření k řádnému výběru, monitorování, úhradě a kontrole finančních prostředků z a do rozpočtu EC. Před vstupem bude muset být vybudována odpovídající správní kapacita pro řádný a včasný výběr a převod všech vlastních zdrojů do rozpočtu společenství, v návaznosti na útvar vlastních zdrojů v rámci Ministerstva financí, a dále bude muset být i rozvinuta schopnost přesně a pravidelně Komisi informovat o situaci ohledně každého typu vlastních zdrojů.

S ohledem na kontrolu budoucích vlastních zdrojů EC by Česká republika měla pokračovat v úsilí vytvořit efektivní nástroje pro boj s podvody týkajícími se DPH a cel tak, aby byla zajištěna ochrana finančních zájmů Evropského společenství.

3.2. Překlad legislativy EU (acquis) do mateřského jazyka

Kandidátské země musí před svým vstupem do Evropské unie přeložit různé právní texty tvořící legislativu EU (acquis) do svého mateřského jazyka. Pouze primární a sekundární legislativa v současné době sama o sobě představuje velké množství zákonů, odhadované zhruba na 60 000-70 000 stran oficiálního věstníku. Program Phare nabízí v tomto procesu kandidátským zemím pomoc. Pomocí TAIEX byla vytvořena centralizovaná jednotka pro koordinaci překladů v každé z deseti kandidátských zemí střední a východní Evropy.

Celkovou zodpovědnost za překlad acquis nese v České republice Úřad vlády, jmenovitě pak jeho oddělení pro kompatibilitu se zákony Evropského společenství (CODEC). V rámci CODEC dostalo za úkol organizovat veškeré překlady specializované Centrum pro koordinaci a kontrolu (CRC). V září 2000 byla uzavřena smlouva s novou překladatelskou agenturou, přičemž tento kontrakt je plně financován ze státního rozpočtu ČR. CRC kontroluje veškeré přeložené dokumenty jak z hlediska právního, tak i jazykového, a žádá odvětvová ministerstva o potvrzení veškeré speciální terminologie. CRC rovněž spravuje centrální databázi překladů, jež je přístupná všem resortům.

Výsledky v této oblasti se podstatně zlepšily. V srpnu 2001 byla přeložena veškerá primární legislativa a zhruba 57 000 stran sekundární legislativy. Překlady jsou ze strany CRC kontrolovány "v reálném čase", zatímco odvětvová ministerstva potřebují více času na ověření technických záležitostí. V důsledku toho bylo do května 2001 plně zkontrolováno přibližně 25 000 stran. Aniž by to bylo na škodu výsledku jednání o vstupu do Unie, vyžaduje tato oblast vytrvalé úsilí.

Náležitá pozornost musí být rovněž věnována školení konferenčních tlumočníků.

3.3. Obecné hodnocení

Česká republika dosáhla dalšího významného pokroku v celé řadě kapitol legislativy EU, nicméně v řadě oblastí je třeba vykonat ještě více. Došlo také k určitému pokroku v posílení správní kapacity, přestože nepřítomnost právního rámce veřejné správy toto úsilí stále brzdí.

Sjednocování s legislativou EU je celkově na dobré úrovni, pokud se jedná o jednotný trh, avšak je třeba zaplnit stávající mezery. U volného pohybu zboží bylo dosaženo určitého pokroku s výjimkou veřejných zakázek, přičemž orgány odpovědné za standardy (normy) a certifikaci fungují i nadále spolehlivě. Pokud se jedná o volný pohyb osob, musí být přibližování urychleno, zejména v případě vzájemného uznávání odborné kvalifikace. V oblasti volného pohybu služeb by mělo být sledováno sladění s legislativou EU u finančních služeb. Postavení Komise pro cenné papíry bylo posíleno, ačkoliv by byly vítány silnější regulatorní pravomoce, aby bylo možné zlepšit dohled nad finančními službami. Co se týče volného pohybu kapitálu, je třeba zrušit stávající anonymní účty.

Pokud se jedná o hospodářskou soutěž, je legislativa v současné době ve velké míře v souladu s legislativou EU a vymáhání práva v oblasti protimonopolní ochrany a státní pomoci dosahuje slušných výsledků. V druhém případě je třeba demonstrovat důsledné a transparentní vymáhání ve vztahu k ocelářství a finančnímu sektoru. Úřad na ochranu hospodářské soutěže je celkově dobře personálně vybaven a vyškolen. Pokud jde o obchodní právo, je zde vysoká míra kompatibility s legislativou EU, nicméně by měla být dále posílena vymáhací a monitorovací kapacita příslušných orgánů v oblasti IPR, jako jsou celní orgány, policie, justice a obchodní inspekce.

Pokud jde o oblast hospodářské a měnové unie, byla celkově vzato přijata velká část legislativy EU, avšak je třeba vykonat více, pokud jde o dokončení sjednocení předpisů ohledně nezávislosti centrální banky. Byl učiněn pouze omezený pokrok v oblasti zdanění, a je třeba vyřešit řadu důležitých otázek u sbližování sazeb DPH a spotřebních daní. Je třeba učinit i konkrétnější kroky k zajištění řádného a efektivního fungování daňové administrativy po přijetí.

V poslední době bylo dosaženo malého pokroku v oblasti telekomunikací, i když je pravda, že celkové slaďování je dostačující. Musí být uvedeny v život technické podmínky, aby umožnily realizaci předpokládané liberalizace. Bylo dosaženo významného zlepšení ve slaďování legislativy u audiovizuální politiky.

Bylo dosaženo dalšího pokroku v jednotlivých odvětvích. Pokud jde o dopravu, byla dále sladěna legislativa u silniční dopravy, a Česká republika se stala členem Společného úřadu pro letectví. Nedošlo však k žádnému podstatnému pokroku v oblasti železnic. V energetickém sektoru byl učiněn významný pokrok v přípravě ke vstupu na vnitřní energetický trh elektřiny a plynu. V oblasti průmyslové politiky je třeba dát nový impuls, aby pokročila restrukturalizace podniků.

V oblasti ekonomické a sociální soudržnosti pokračoval pokrok v oblasti právního přibližování. Pokud jde o sociální politiku a zaměstnanost, pokročila harmonizace u rovného zacházení, pracovního práva a u bezpečnosti a zdraví při práci. V případě regionální politiky byl dále doplněn právní rámec pro budoucí realizaci strukturálních fondů. Je však potřeba učinit další opatření k zajištění toho, aby odpovědné správní orgány byly plně funkční, vyškolené a dobře koordinované za účelem připravenosti na realizaci strukturálních fondů po vstupu do Unie.

Pokud jde o zemědělství, bylo dosaženo slušného legislativního pokroku ve fytosanitární oblasti. V rámci této rozsáhlé politiky Evropského společenství je však třeba vykonat další harmonizační práce v řadě oblastí, například ve veterinářství. Slušného pokroku bylo dosaženo při zřizování Státního zemědělského intervenčního fondu, jsou však nutná další opatření, zejména v reorganizaci ministerstva zemědělství.

Bylo dosaženo slušného pokroku v přejímání legislativy EU pro oblast životního prostředí. Hlavní událostí bylo zejména přijetí zákona o hodnocení dopadu na životní prostředí. Je třeba zlepšit koordinaci mezi příslušnými státními orgány se zvláštním důrazem na důsledky probíhajícího procesu decentralizace.

V oblasti spravedlnosti a vnitra bylo dosaženo pokroku zejména v přibližování vízové politiky, migrační politiky a v posilování právního rámce pro spolupráci policie a justice. Přijetí vysoce kvalitního schengenského akčního plánu patří k pozitivním událostem, nicméně jsou nutná další významná opatření k realizaci vládních politik ohledně boje s organizovaným zločinem a kriminalitou "bílých límečků", a to prostřednictvím efektivních strategií policejní kontroly a pomocí organizačních opatření. Pokud jde o pohraniční kontrolu, zatímco se zlepšily kontroly na oficiálních přechodech, jsou zde stále velké obtíže při zachycování ilegálních přistěhovalců, zejména na zelených hranicích se Slovenskem.

Bylo dosaženo vysokého stupně kompatibility u legislativy EU v oblasti cel, ačkoliv by měla být přijata novela celního zákona, a zlepšila se operační schopnost. Nicméně je třeba učinit další opatření k zajištění toho, aby byly před vstupem k dispozici plně funkční informační systémy kompatibilní s EC.

Pokud jde o finanční kontrolu, byl učiněn určitý pokrok ve sladění legislativy, pokud jde o veřejnou vnitřní finanční kontrolu a vnější kontrolu, je třeba učinit další opatření pro vybudování komplexního systému kontroly.

Celkově lze říci, že je správní kapacita České republiky nyní posilována, přičemž úsilí vynaložené na tuto oblast musí pokračovat i nadále, zejména v případě zemědělství, životního prostředí, regionální politiky a pohraniční kontroly. Další opatření je třeba podniknout pro vybudování nezbytné správní kapacity pro spolehlivé, efektivní a kontrolovatelné řízení fondů EC.

Byla přijata opatření ve velké většině priorit Přístupového partnerství a celkově bylo dosaženo solidního pokroku při jejich plnění. Krátkodobé priority týkající se jednotného trhu byly vcelku splněny, ačkoli je v některých oblastech nutné přijmout další opatření. Omezeného pokroku bylo dosaženo v oblasti zdanění. Částečně byly splněny priority týkající se zemědělství, životního prostředí, spravedlnosti a vnitra.

Pokud jde o střednědobé priority, byly ve velké míře splněny ty, jež se týkají jednotného trhu, kromě oblasti veřejných zakázek. Priority v oblasti hospodářské a měnové unie a zdanění splněny nebyly. Určitého pokroku bylo dosaženo při plnění střednědobých priorit ve zbývajících oblastech, jež byly většinou splněny částečně.

C. Závěr

Ve svém posudku z roku 1997 dospěla Komise k závěru, že Česká republika splnila politická kritéria. Od té doby země učinila značný pokrok v další konsolidaci a prohlubování stability svých institucí zaručujících demokracii, vládu zákona, lidských práv a úcty k menšinám a jejich ochrany. V uplynulém roce byla v této oblasti podnikána další opatření. Česká republika i nadále plní kodaňská politická kritéria.

Rovněž vláda podnikla kroky pro zlepšení funkčnosti centrální a místní správy. Nicméně je politováníhodné, že Česká republika nadále postrádá zákon o státní službě pro svou veřejnou správu, který je základním předpokladem nezávislosti, profesionality a stability.

Došlo k výraznému zrychlení reformy soudnictví. Práce v oblasti občanského práva značně pokročila a nadále pokračuje úsilí v oblasti trestního práva a organizace soudů a samosprávy soudnictví. Zejména byla schválena radikální reforma zákona o trestním řízení, která má zvýšit kapacitu účinného vyšetřování a účinné přivádění případů k projednání soudem.

Dále bylo podniknuto několik dalších opatření v boji proti korupci a hospodářské kriminalitě. Nicméně korupce a hospodářská kriminalita zůstávají vážným problémem, což dokládá vládní zpráva, jež žádá podporu politických sil v řešení tohoto problému.

Česká republika upevnila svoji vnitřní institucionální strukturu na poli lidských práv. Nicméně je zapotřebí vynaložit zvýšené úsilí v boji proti přetrvávajícímu obchodování se ženami a dětmi.

Značné úsilí česká vláda vynaložila ve věci Romů a ostatních menšin. Zapotřebí jsou nicméně další opatření v boji s rozšířenou diskriminací v souladu s přístupem vlády k Romům v červnu 2000. Centrální vláda musí zajistit, aby všechny úrovně státní správy včetně úrovně oblastní a místní dodržovaly a uplatňovaly legislativu týkající se práv menšin a aby byly k dispozici finanční zdroje nezbytné pro tyto účely.

Určitý pokrok byl vykonán v plnění priorit přístupového partnerství, avšak je nezbytné další úsilí. Vláda podala parlamentu návrh zákona o státní službě, ten však jej nepřijal a proto nebyla zahájena rozsáhlá reforma. Pokračující a povzbudivý pokrok zaznamenala reforma soudnictví. Většina úloh obsažených ve vládním usnesení z roku 1997 týkajících se Romů byla splněna a vláda přijala dlouhodobou politiku vztahu k Romům. Při uplatňování opatření proti diskriminaci je však zapotřebí vynaložit další úsilí.

V České republice existuje fungující tržní ekonomika. Pokud pokročí ve střednědobé fiskální konsolidaci a dokončí realizaci strukturálních reforem, měla by být schopna vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v krátkodobém horizontu.

Došlo ke všeobecnému zlepšení výkonnosti makroekonomiky. Došlo k obnovení a posílení růstu při zachování příznivého vývoje inflace. Usiluje se o průhlednost veřejných účtů. Trvale vysoké domácí a zejména zahraniční investice uvedly v pohyb zásadní restrukturalizaci a posílily produktivitu v podnikovém sektoru. Pokroku bylo dosaženo v restrukturalizaci bank, privatizace tohoto sektoru je dokončena.

Nicméně se zvětšil deficit běžného účtu a značně narostl schodek státního rozpočtu, což bylo způsobeno transformačními jednorázovými výdaji a přizpůsobením cyklickým změnám. Kromě toho stále není zajištěna udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Nezbytná jsou zlepšení právního rámce vstupu na trh a odchodu z trhu a účinná realizace kvalitních norem finančního sektoru. Úřady budou muset po restrukturalizaci bank obnovit proces likvidace pochybných úvěrů. Jejich snahy o privatizaci či restrukturalizaci zbývajících velkých podniků setrvávajících v majetku státu musejí být prováděny aktivně za účelem zlepšení řízení podniků a posílení jejich produktivity.

Výrazný pokrok vykonala Česká republika v široké řadě kapitol acquis. Pokračující úsilí je však nezbytné ve velkém počtu oblastí. Rovněž došlo k pokroku při posilování výkonnosti státní správy, který však byl zbržděn nepřítomností právního rámce veřejné správy.

Přizpůsobování jednotnému trhu všeobecně pokročilo, i když přetrvávají určité problémy, které je třeba vyřešit. K pokroku došlo v oblasti volného pohybu zboží s výjimkou veřejných zakázek a instituce odpovědné za standardizaci a certifikaci nadále fungují dobře. Musí být zrychleno zavádění volného pohybu osob, zejména v oblasti vzájemného uznávání profesní kvalifikace. V oblasti volného pohybu služeb je třeba dosáhnout souladu s finančními službami acquis. Byla posílena výkonnost Komise pro cenné papíry a větší regulační schopnosti přispějí ke zdokonalení dohledu nad finančními službami. V oblasti volného pohybu kapitálu je zapotřebí zrušit stávající anonymní bankovní účty.

Ve věci konkurence je nyní převážná část legislativy v souladu s acquis a prosazování evidence v oblasti protimonopolní regulace a státních subvencí je dobré. Pokud jde o státní subvence, musí být prosazena přísná a průhledná opatření v sektoru oceli a finančních služeb. Úřad na ochranu hospodářské soutěže má dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Obchodní právo je do značné míry slučitelné s acquis, nicméně musí být dále posílena schopnost uplatnění a dohledu příslušných úřadů v oblasti IPR, tj. celních úřadů, policie, soudů a České obchodní inspekce.

V oblasti hospodářské a měnové unie byla přijata významná část acquis, avšak je zapotřebí dalšího úsilí pro dokončení přibližování ve věci nezávislosti centrální banky. Pouze omezený pokrok byl zaznamenán v oblasti daňové soustavy. Větší množství důležitých problémů musí být překonáno při přibližování DPH a nepřímých daní. Mnohem konkrétnějšího pokroku je zapotřebí pro zajištění řádného a účinného fungování správy daní při vstupu.

K malému pokroku došlo v telekomunikacích, avšak celkové přiblížení je uspokojivé. Musí být splněny technické podmínky, jež umožní plánovanou liberalizaci. Došlo k výraznému přiblížení v legislativě audiovizuální oblasti.

Pokroku bylo dosaženo u jednotlivých odvětví. V oblasti přepravy byla přiblížena legislativa silniční dopravy a Česká republika se stala členem společného úřadu pro leteckou dopravu. Nedošlo však k výraznějšímu pokroku v železniční dopravě. V energetice došlo k výraznému pokroku přípravou vstupu elektřiny a plynu na vnitřní energetický trh. V oblasti průmyslové politiky je zapotřebí povzbudit restrukturalizaci podniků se státní účastí.

V oblasti ekonomické a sociální soudržnosti byl zaznamenán pokrok v přejímání právního rámce. V oblasti sociálních věcí a zaměstnanosti pokročilo přibližování v rovném zacházení, v pracovním právu a ve zdraví a bezpečnosti práce. V oblasti regionální politiky byl dále doplňován právní rámec budoucí realizace strukturálních fondů. Dalšího úsilí však je zapotřebí pro zajištění plné funkčnosti, kvalifikace a spolupráce správních úřadů, jež musí být při vstupu připraveny pro uplatnění strukturálních fondů.

V zemědělství došlo k významnému právnímu pokroku ve fytosanitární oblasti. Musí však pokračovat práce na přibližování například v oblasti veterinářství, v celém spektru rozsáhlého práva Unie. Pokroku bylo dosaženo při zakládání státního zemědělského intervenčního fondu, je však zapotřebí dalšího úsilí zejména při reorganizaci Ministerstva zemědělství.

Pokroku bylo dosaženo v přejímání environmentální acquis. Výraznou změnou bylo zejména přijetí zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Musí být zdokonalena spolupráce příslušných vládních úřadů se zvláštním důrazem na důsledky probíhajícího procesu decentralizace.

V oblasti soudnictví a vnitra bylo dosaženo pokroku zejména v oblasti udělování víz, migrační politiky a posílením právního rámce spolupráce policie a soudů. Kladně hodnotíme přijetí kvalitního schengenského akčního plánu. Je však zapotřebí dalšího intenzivního úsilí pro realizaci vládní politiky v oblasti boje s organizovaným zločinem a hospodářskou kriminalitou. V oblasti hraničních kontrol došlo ke zlepšení na oficiálních hraničních přechodech, avšak přetrvávají závažné potíže se zachytáváním ilegálních imigrantů zejména na zelené hranici se Slovenskem.

Bylo dosaženo vysoké úrovně slučitelnosti s celní acquis, avšak musí být schválena novela celního zákona a zdokonalena akceschopnost. Dále musí být ještě před vstupem zajištěna plná funkčnost informačních systémů slučitelných se systémy Evropské unie.

V oblasti finanční kontroly byl učiněn pokrok v přiblížení legislativy týkající se vnitřní finanční kontroly a externího auditu, je však zapotřebí usilovat o založení komplexního systému kontroly.

Souhrnem lze říci, že výkonnost veřejné správy České republiky je posilována a je zapotřebí setrvat v úsilí vyvíjeném tímto směrem, zejména pak v zemědělství, ochraně životního prostředí, v regionální politice a v ochraně hranic. Dalšího úsilí je zapotřebí rovněž pro zavedení správní kapacity nezbytné pro jasnou, účinnou a kontrolovatelnou správu fondů Evropské unie.

Byla splněna velká většina priorit přístupového partnerství a při jejich plnění bylo dosaženo uspokojivého pokroku. Krátkodobé priority týkající se jednotného trhu byly většinou splněny, avšak v některých oblastech je zapotřebí vynaložit další úsilí. Omezeného pokroku bylo dosaženo v oblasti daňového systému. Priority týkající se zemědělství, životního prostředí, soudnictví a vnitra byly splněny pouze částečně.

Střednědobé priority týkající se jednotného trhu byly ve velké míře splněny, výjimku tvoří veřejné zakázky. Nebyly splněny priority hospodářské a měnové unie a daňového systému. Určitého pokroku bylo dosaženo při plnění střednědobých priorit v ostatních oblastech, které byly částečně splněny.

D. Přístupové partnerství a národní program přijetí legislativy EU: celkové hodnocení

Účelem přístupového partnerství je v jednotném rámci nastartovat:

- prioritní oblasti pro další práci určenou v pravidelné zprávě Komise;

- dostupné finanční prostředky při pomoci kandidátským zemím tyto priority realizovat;

- podmínky, za kterých bude tato pomoc přidělena.

Každá kandidátská země byla vyzvána, aby přijala národní program přijetí legislativy EU. Ten určuje, kdy dotyčná země předpokládá, že se bude zabývat otázkami přístupového partnerství, časovým rozvrhem uskutečňování priorit partnerství a dopady, pokud jde o lidské a finanční zdroje. Jak přístupové partnerství, tak národní programy pro přijetí acquis jsou pravidelně revidovány, aby se vzal na vědomí dosažený pokrok a umožnilo se nastavit nové priority.

1. Přístupové partnerství

V následujících hodnoceních jsou hlavní podtitulky vyznačeny tučně, další klíčové koncepce převzaté z přístupového partnerství jsou zvýrazněny kurzívou.

Krátkodobé priority

Politická kritéria: Většina úloh obsažených ve vládním usnesení z roku 1997 týkajících se Romů byla splněna a meziresortní komise pro romské záležitosti každoročně zpravuje o pokroku v realizaci zbývajících opatření. Celkově bylo dosaženo uspokojivého pokroku, zejména v oblasti vzdělávání, méně úspěšný byl boj proti protiromským předsudkům a tvorba pracovních příležitostí. Úhrnem byly pro splnění této priority provedeny další kroky a tato priorita byla částečně splněna.

Ekonomická kritéria: Pokroku bylo dosaženo při restrukturalizaci bankovního sektoru, privatizace tohoto sektoru byla zcela dokončena. Při restrukturalizaci hutního sektoru bylo dosaženo jen malého pokroku, protože strategické studie o sektoru ještě nebyly zahájeny. Objem pochybných úvěrů je stále velmi velký a Konsolidační banka byla reorganizována na agenturu, jejímž cílem je urychlení prodeje takovýchto úvěrů na trhu. Pokud jde o ocelářský průmysl, vláda nyní vyjednává plán restrukturalizace s Komisí. Novela legislativy týkající se bankrotů z roku 2000 měla pouze omezený dopad a v současné době se připravuje jiný zákon o bankrotu. Souhrnem lze říci, že v této prioritě bylo dosaženo dalšího pokroku a priorita byla částečně splněna.

Vnitřní trh

V oblasti práv duševního a průmyslového vlastnictví je přibližování dokončeno. Musí být posíleny schopnosti příslušných úřadů uplatňovat, prosazovat a kontrolovat. Tato priorita byla z velké míry splněna.

Legislativa v oblasti obchodního práva se do značné míry shoduje s acquis. Tato priorita byla splněna.

Legislativa v oblasti ochrany dat je nyní z velké části v souladu a je založen nezávislý dozorčí orgán. Tento orgán, Úřad na ochranu osobních dat, nyní potřebuje čas, ve kterém se bude moci projevit jeho účinnost. Tato priorita byla splněna.

V oblasti volného pohybu zboží učinila Česká republika v souladu s přístupovým partnerstvím 1999 v přiblížení významný pokrok a celková výkonnost regulačních orgánů je dobrá. Tato priorita byla splněna.

V oblasti volného pohybu kapitálu je liberalizace téměř dokončena, i když přetrvávají určitá omezení, zejména omezení týkající se nákupu nemovitostí osobami bez trvalého pobytu a omezení přímých zahraničních investic v letecké přepravě. Pokud jde o praní špinavých peněz, bylo zrušeno zakládání nových anonymních bankovních účtů, avšak stávající anonymní účty dosud zrušeny nebyly. Při plnění této priority bylo dosaženo pokroku a tato priorita je nadále plněna částečně.

V oblasti volného pohybu služeb posílila Komise pro cenné papíry svou výkonnost, avšak její právní rámec musí být posílen, musí dojít k prohloubení její nezávislosti a vyjasnění kompetencí. Tato priorita byla splněna částečně.

Konkurence: Výrazný pokrok byl učiněn rovněž při řešení problémů uváděných přístupovým partnerstvím 1999. Tato priorita byla splněna.

Telekomunikace: Nebylo dosaženo pokroku při rozvoji tržních podmínek, zejména pokud jde o termíny zavedení "výběru operátora" a "přenosnosti čísel". Je též zapotřebí posílit nezávislost regulačního úřadu. Tato priorita je plněna i nadále pouze částečně.

Audiovizuální oblast: Při přibližování k acquis byl zaznamenán velmi výrazný pokrok. Tato priorita byla splněna.

Daně: Došlo k částečnému přiblížení acquis, avšak řada oblastí nebyla ještě plně přizpůsobena. Česká republika se rozhodla odložit uzavření bezcelních obchodů na státních hranicích a pozdržela tak uplatnění svého dřívějšího rozhodnutí do 31. prosince 2001. Při plnění této priority bylo dosaženo omezeného pokroku.

Zemědělství

Výrazný pokrok je nadále zapotřebí učinit na poli přípravných opatření pro uplatnění společné zemědělské politiky, politiky rozvoje venkova a přiblížení fytosanitární legislativy. V oblasti veterinářství je zapotřebí vykonat další úsilí při dokončení přibližování legislativy a aktualizaci kontrolních opatření. Malého pokroku bylo dosaženo při modernizaci mlékáren a zařízení na zpracování masa, priorita zlepšování modernizace závodů nebyla splněna. Byl dosažen pokrok při harmonizaci identifikačního systému dobytka, tento systém však dosud nebyl dokončen. Při plnění této priority bylo dosaženo pokroku a tato priorita byla částečně splněna.

Zaměstnanost a sociální záležitosti

Výraznější pokrok byl dosažen při tvorbě a uplatňování národní strategie zaměstnanosti, která je v souladu se strategií Evropské unie. Pokrok ve věci sociálního dialogu je uspokojivý, došlo k posílení tohoto dialogu na podnikové úrovni, musí však dojít k dalšímu posílení na odvětvové úrovni. Při plnění této priority bylo dosaženo pokroku a tato priorita byla z větší části splněna.

Životní prostředí

n Výraznějšího pokroku bylo dosaženo v přiblížení legislativy, kde ovšem přetrvávají určité mezery, a to zejména v oblasti ochrany ovzduší, ochrany před průmyslovými emisemi a jejich kontroly a v oblasti ochrany přírody. Další úsilí je zapotřebí vynaložit na vytvoření strategie investic do životního prostředí. Nyní byl přijat zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. Tím tedy byla tato priorita zčásti splněna.

Soudnictví a vnitro

V oblasti kontroly hranic bylo dosaženo pokroku zdokonalením kontrol na oficiálních hraničních přechodech a v přípravě pro schengenský informační systém, avšak přetrvávají praktické obtíže týkající se readmise a vypovídání. V oblasti udělování azylu byl učiněn závažný pokrok ustavením nezávislé druhé odvolací instance. V oblasti migrace došlo k dalšímu přiblížení legislativy týkající se pobytu cizinců. Organizovaný zločin a korupce nadále pro úřady představují největší výzvu. Pokroku bylo dosaženo v přiblížení legislativy mezinárodním konvencím a v podávání žalob v případech závažné trestné činnosti. V oblasti praní špinavých peněz začalo posilování výkonnosti příslušných úřadů, stále je však nízký počet žalob a rozsudků. Při plnění této priority byl dosažen pokrok a tato priorita byla částečně splněna.

Posilování správní a soudní výkonnosti včetně správy a kontroly fondů Evropské unie

Vláda předložila Parlamentu návrh zákona o státní službě, Parlament jej však neschválil a proto nemohla začít s realizací rozsáhlé reformy. I když mezitím byly podniknuty určité konkrétní kroky, bylo při plnění této priority dosaženo pouze omezeného pokroku.

Pokračující a povzbudivý proces prodělala reforma soudnictví. Zejména byla schválena reforma zákona o trestním řízení a zákon o soudních exekutorech. Rovněž započalo snižování počtu nevyřízených případů a bylo dosaženo určitých zlepšení správní podpory soudů. Nicméně další úsilí je nezbytné, zejména v souvislosti se samosprávou soudnictví a kvalifikací v soudnictví. Tato priorita byla splněna částečně.

V kontrole financí bylo dosaženo pokroku v oblasti vnějšího a vnitřního auditu. V oblasti veřejné finanční kontroly (PIFC) představuje přijetí základního právního rámce krok vpřed při tvorbě komplexního systému PIFC. Tato priorita byla splněna částečně.

PHARE, ISPA a SAPARD: Byl vytvořen národní plán rozvoje a plán rozvoje venkova a byl poskytnut Komisi. Došlo k přiblížení acquis usnesením o dopadech na životní prostředí a toto usnesení je součástí struktury ISPA. Legislativní rámec veřejných zakázek je kvalitní, avšak musí být uplatňován přísněji. Musí být autorizována agentura SAPARD. Při plnění této priority bylo dosaženo pokroku a tato priorita byla splněna částečně.

Střednědobé priority

Politická kritéria: Vláda přijala novou komplexní a dlouhodobou politiku přístupu k Romům a zpřístupnila určité další zdroje. Nicméně je zapotřebí vynaložit další úsilí při uplatňování opatření v boji proti diskriminaci. Tato priorita byla splněna částečně.

Ekonomická kritéria: Byly uplatněny různé podpůrné programy SME, nedošlo však k výraznějšímu pokroku v privatizaci průmyslu a liberalizaci veřejně prospěšných služeb. Finanční dohled před vstupem je prováděn uspokojivě. Reforma zdravotnictví a penzijního systému však pokračuje pouze pomalu. Tato priorita byla splněna v omezeném rozsahu.

Vnitřní trh

Veřejné zakázky: došlo k určitému pokroku v přiblížení, avšak musí být zrušena národní preferenční věta. Dále jsou určité potíže s respektováním stávající legislativy. Tato priorita byla splněna v omezeném rozsahu.

Duševní a průmyslové vlastnictví: přibližování legislativy je z velké části dokončeno. Musí dojít k dalšímu posílení schopnosti příslušných úřadů na poli realizace, prosazování a kontroly. Tato priorita byla splněna téměř beze zbytku.

Ochrana dat: legislativa je v současné době téměř zcela v souladu s acquis a došlo k ustavení nezávislého dozorčího orgánu. Tento orgán, Úřad na ochranu osobních dat, nyní potřebuje čas k prokázání své účinnosti. Tato priorita byla splněna.

Volný pohyb zboží: Přiblížení výrazně pokročilo schválením souboru opatření, například legislativy technické, ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti produktů a velkého počtu odvětvových opatření. Přetrvávají však určité nedostatky, například v oblasti lékařských zařízení a potravin. Dosud nebylo plně harmonizováno schvalování léčiv. Všeobecná výkonnost administrativy je dobrá, avšak je zapotřebí pokračovat ve zdokonalování infrastruktur správy daní a kontroly trhu, zlepšování účinnosti spolupráce příslušných orgánů a bezpečnostních kontrol výrobků na vnějších hranicích. Tato priorita byla z velké části splněna.

Volný pohyb osob: Bylo dosaženo pouze omezeného pokroku ve vzájemném uznávání profesních kvalifikací. Tato priorita nebyla splněna.

Volný pohyb služeb: Přibližování legislativy pojišťovnictví je poměrně pokročilé, avšak nebyl vytvořen nezávislý dozorčí orgán. Tato priorita byla splněna částečně.

Konkurence: Výrazného pokroku bylo dosaženo při uplatňování v praxi. Musí však být zajištěno přísné uplatňování pravidel pro poskytování státních subvencí zejména v ocelářském průmyslu a finančním sektoru a protimonopolní legislativy. Tato priorita byla splněna částečně.

Telekomunikace: Musí být zdokonalen systém udělování pásem. Tato priorita byla splněna částečně.

Daně: V přiblížení režimu spotřební daně nedošlo k výraznějšímu pokroku. Modernizace správních struktur je zatím pouze v přípravné fázi. Tato priorita nebyla splněna.

Ochrana spotřebitele: Výrazný pokrok představuje zákon o všeobecné bezpečnosti výrobků, nový koncept spotřebitelské politiky a trvalé posilování výkonnosti dozorčích orgánů. Další opatření pro dokončení přibližování legislativy (například týkající se reklamy a záruky) a zdokonalení spolupráce a přerozdělení zdrojů dále posílí účinnost administrativy. Tato priorita byla z velké části splněna.

Clo: V oblasti cel byla dosažena vysoká úroveň slučitelnosti s acquis. Na poli správní a operační výkonnosti udělala Česká republika významný pokrok. V boji proti korupci byl vytvořen komplexní plán postupu české správy cel, avšak musí být posílena spolupráce se všemi ostatními příslušnými orgány. Tato priorita byla z větší části splněna.

Hospodářská a měnová unie

Přiblížení k acquis ve věci nezávislosti Národní banky je neúplné v mnoha zásadních aspektech. Zejména důvody k odvolání členů rady České národní banky nezaručují zcela jejich osobní nezávislost; definice nezávislosti instituce je nedostatečná; konzultační procedury týkající se směnného kurzu a plánované míry inflace nejsou v souladu s principy nezávislosti instituce; schvalování samostatného "provozního a investičního rozpočtu" Poslaneckou sněmovnou koliduje s finanční nezávislostí ČNB. Tato priorita nebyla splněna.

Zemědělství

Významného pokroku bylo dosaženo v přiblížení legislativy a v zakládání zaváděcích struktur obecné zemědělské politiky. V tomto úsilí je však zapotřebí vytrvat ve všech oblastech acquis. Zejména v oblasti realizace organizací společného trhu v současné době státní zemědělský intervenční fond není naprostým ekvivalentem intervenčních agentur Evropské unie a před vstupem jej bude třeba upravit. V oblasti veterinářství je zapotřebí další legislativní práce, jež zajistí přechod na adekvátní péči o zvířata, úpravy týkající se dovozu z třetích zemí a veterinárního dohledu. Dosud nebyl realizován plán modernizace masného a mlékárenského průmyslu. Tato priorita byla splněna částečně.

Energetika

Byl přijat program liberalizace veřejně prospěšných služeb, který bude uskutečňován od ledna 2002. Plánovaná liberalizace trhu s elektrickou energií je v souladu s acquis. Liberalizace trhu s plynem bude v souladu s acquis až od ledna 2005.

V oblasti atomové bezpečnosti zpráva skupiny pro jaderné otázky za rok 2001 doporučila opatření pro dokončení inspekce systému plynových kondenzátorů jaderné elektrárny Dukovany a dvě specifická opatření zajišťující bezpečný provoz Jaderné elektrárny Temelín, tj. ochranu proti porušení výkonového potrubí a následným haváriím parního a vodního potrubí a posouzení bezpečnostních a únikových ventilů.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost má dobrou znalost přístupů Evropské unie v oblasti své aktivity a je členem odvětvové pracovní skupiny pro jadernou energetiku. SUJB dostatečně plní své funkce v kontextu testování provozu Jaderné elektrárny Temelín. Celkově lze říci, že úpravy jaderné energetiky v České republice jsou srovnatelné se západoevropskou praxí.

Energetický zákon připravuje český trh s elektrickou energií a plynem pro vnitřní trh Evropské unie, avšak přetrvávají určité potíže týkající se plynu. Ceny energie neodrážejí náklady na obnovu. Byl založen energetický úřad a začíná se ujímat své funkce.

Požadavky na zásoby nafty jsou trvale přibližovány požadavkům acquis. Určitého pokroku bylo dosaženo ve zvýšení účinnosti využívání energie.

Při plnění této priority byly podniknuty další kroky a tato priorita byla z větší části splněna.

Doprava

Byl učiněn významný pokrok v oblasti legislativy, zejména pak v silniční dopravě. V oblasti železniční dopravy jsou nezbytné další podstatné legislativní změny. Musí být posílena výkonnost administrativy zejména v oblasti silniční dopravy. V letecké dopravě musí být uplatněno nezávislé přidělování linek a musí být ustanoven nezávislý úřad pro vyšetřování leteckých nehod. Tato priorita byla splněna částečně.

Zaměstnanost a sociální záležitosti

Přibližování legislativy značně pokročilo. Uplatňování legislativy v oblasti bezpečnosti zaměstnanců a bezpečnosti práce a veřejného zdraví však musí být posíleno a v oblastech, kde byla přijata nová legislativa, například rovné příležitosti, je potřeba ji uplatnit. Tato priorita byla splněna částečně.

Ekonomická a sociální soudržnost

Regionální politika doznala výrazného zlepšení, nyní je založena na národní strategii pro místní rozvoj. Tato strategie rovněž definuje cíle a nástroje podpory, které se shodují s praxí Evropské unie. Nicméně je zapotřebí vynaložit další úsilí při zakládání orgánů, které budou realizovat strukturální fondy. Tato priorita byla splněna částečně.

Životní prostředí

Česká republika dosáhla výrazného pokroku v přibližování legislativy legislativě Unie. Přibližování a realizace této legislativy však musí být dokončeny v oblastech ochrany ovzduší, kontroly průmyslových emisí a ochrany přírody. V sekundární legislativě řídící ekonomické nástroje, realizaci a provádění jsou však mezery.

Další kroky je zapotřebí podniknout ve věci výkonnosti administrativy. Je zde potřeba posílit spolupráci a koordinaci mezi různými vládními orgány. Proces decentralizace státní správy České republiky je významnou výzvou k realizaci environmentální acquis. Tato priorita byla splněna částečně.

Soudnictví a vnitro

Orgány uplatňující právo a soudy doznaly výrazné modernizace zejména díky reformě zákona o trestním řízení a díky příslušným organizačním změnám. Dochází tak ke zvýšení výkonnosti vyšetřování a přivádění případů k soudnímu projednání. Vynakládá se úsilí na zvyšování kvalifikace, zlepšování vybavenosti a administrativní podpory a je třeba v tomto úsilí pokračovat. Musí být posíleno úsilí orgánů prosazujících právo o zdokonalení spolupráce. Hlavní potíží boje s organizovaným zločinem je nepřítomnost koordinovaného multidisciplinárního přístupu. Účinnost policie je omezována nepřítomností přiměřeného vzdělávání, nedostatkem lidských a materiálních zdrojů a nepřítomností kariérního plánování. Česká republika dále přiblížila svůj režim udělování víz a usiluje tak o plnou shodu před vstupem a novela zákona o cizincích rovněž zdokonalila podmínky udělování víz. Tato priorita byla splněna částečně.

Posílení výkonnosti státní správy a soudnictví včetně správy a kontroly fondů EU

V oblasti finanční kontroly bylo rozšířeno osazenstvo příslušného odboru Ministerstva financí, byla vytvořena speciální jednotka Národního fondu a byl posílen Nejvyšší kontrolní úřad. Je však nezbytné vytvořit další instituci, která vytvoří komplexní a spolehlivý systém finanční kontroly. Tato priorita byla splněna částečně.

Reforma soudnictví probíhá a bylo dosaženo určitého úspěchu. Rekodifikace občanského práva výrazně pokročila a pokračuje úsilí o úpravu trestního práva a organizace soudů a samosprávy soudnictví. Svou činnost v Praze, Olomouci a Brně zahájila speciální oddělení úřadu státního zástupce, která se specializují na korupci a hospodářskou kriminalitu. Tato priorita byla splněna částečně.

Celkově lze říci, že Česká republika udělala značný pokrok v oblasti statistiky. Český statistický úřad funguje dobře, byť zlepšení jsou nezbytná, a připravuje se pro přijetí do EU. Legislativa je ve všem podstatném v souladu s acquis. Administrativní struktury potřebné k realizaci a uplatňování acquis jsou z větší části k dispozici, avšak lidské a finanční zdroje ČSÚ musejí být posíleny, aby mohl uspokojit potřebu strukturovaných údajů v souladu s acquis. Tato priorita byla z velké části splněna.

2. Národní program přijetí legislativy EU

Česká vláda 21. června 2001 přijala Český národní program přípravy České republiky na členství v Evropské unii (National Programme for the Adoption of the Acquis, NPAA).

Prováděcí předpisy Národního programu představují dokument v kontextu s probíhající předpřístupovou strategií a navazují na Národní program 2000, Přístupové partnerství 1999 a na pravidelnou zprávu.

Celková prezentace je nadále dobře členěná a jasná a umožňuje tak získat přehled o velkém množství informací obsažených ve zprávě. Každá kapitola má jednotnou strukturu včetně přehledných tabulek, ve kterých jsou vyznačeny cíle politiky, nástroje k jejich dosažení, odpovědné orgány a časový rámec. Tyto tabulky zahrnují jak legislativní, tak nelegislativní úkoly. Nelegislativní úkoly se týkají uskutečňování aktivit a do jisté míry i posílení výkonnosti státní správy.

Kvalita informací je obecně dobrá a došlo k určitým zlepšením. Nelegislativní úlohy přípravy na členství však vcelku nejsou plněny dostatečně. Je zapotřebí provést hlubší analýzy a naplánovat vhodná opatření.

Pokud jde o finanční plánování, rozpočtové požadavky na realizaci Českého národního plánu přípravy České republiky na členství v Evropské unii byly opět vzaty v úvahu při parlamentní debatě o rozpočtu na rok 2001. Toto je konkrétní krok směrem k určení Národního programu jako zdrojového nástroje plánování. Finanční odhady však pro posouzení adekvátnosti vyžadují další zpřesnění. Kromě toho odhad finančních nákladů je proveden pouze pro rok 2002. Česká republika stanovila pro účely vnitřního plánování cílové datum pro vstup na 1. leden 2003.

Určité klíčové kapitoly musejí být dále zlepšovány. Kapitola zemědělství disponuje kvalitními informacemi a podrobně popisuje úlohy, jež je zapotřebí vykonat, avšak jsou zde rovněž mezery, například modernizace masného a mlékárenského průmyslu zmíněna není. V kapitole regionální politiky jsou k dispozici kvalitní informace o již uskutečněných opatřeních, avšak méně podrobností je zmíněno o úkolech, jež je teprve třeba vykonat. V kapitole ochrany životního prostředí jsou kvalitně zpracované legislativní aspekty, avšak je zde příliš málo informací o metodách zdokonalení výkonnosti administrativy. Kapitola JHA vykazuje nedostatečně celistvý politický přístup. Zatímco podkapitoly jsou zpracovány v určitém rozlišení, nenalezneme zde naznačení priorit a argumentaci zdůvodňující potřebu zdokonalení spolupráce zúčastněných orgánů.

Nálezy pravidelné zprávy jsou systematičtěji pojednány v NPAA jako celku (byť některé z výše zmíněných kapitol neodkazují na zprávu přímo). Vcelku lze říci, že priority přístupového partnerství za rok 1999 byly splněny.

NPAA 2001 potvrdil celkovou dobrou úroveň dosaženou v roce 2000. Nicméně stejně jako loni je zapotřebí vyvinout další úsilí zvláště na posílení výkonnosti státní správy, finančních propočtů a nastavení střednědobých priorit. Kromě toho NPAA ještě dostatečně nekoordinuje různé nástroje, které se používají k přípravě na členství v různých oblastech acquis.