Aktuální číslo časopisu Ekonom
| Doprava s sebou nenese jen přímé náklady na infrastrukturu a řízení provozu, ale má i řadu vedlejších vlivů, které se finančně dost obtížně vyčíslují. Externality nebo externí náklady, jak to označuje ekonomická věda, zkoumala agentura INFRAS z Curychu spolu s institutem IWW při univerzitě v Karlsruhe. Škody, které doprava způsobuje na zdraví a životním prostředí v patnáctce EU plus Norsko a Švýcarsko, podle jejich výzkumu dosahují asi 530 miliard eur, to je 7,8 % HDP ročně. Experti vycházeli ze studií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodního sdružení expertů na klimatické změny (GIEC-IPCC). Asi 92 % všech externích nákladů v dopravě připadá na automobily. Srovnáním produkovaných škod v přepočtu na výkonové parametry vyšla železnice pětkrát šetrnější. Ekonomické ztráty však v hospodářství vznikají i vlivem zpoždění způsobených dopravními zácpami (kongesce). Jejich negativní dopad do ekonomiky byl spočten na 128 miliard eur. Při zvyšování intenzity dopravy budou kongesce narůstat mnohem rychleji. Silnice jsou již dnes přeplněny a ve městech je není kam rozšiřovat. Naproti tomu železnice má ještě 70 % kapacit volných. Václav Cempírek z Dopravní fakulty Jana Pernera Pardubické univerzity tvrdí, že bez změn dopravní politiky vzrostou do roku 2010 externí náklady v dopravě o 42 %. Jan Zeman z Českého ekologického ústavu odhaduje (bez podrobností o metodice) loňské domácí škody na zdraví lidí vlivem nehod a hluku v silniční dopravě na 30 miliard korun, zatímco v železniční jen 720 milionů. Škody způsobené emisemi podle Zemana přesáhly 16 miliard korun u automobilů a u železnice jen 180 milionů. Ministr dopravy Jaromír Schling, jehož resort převzal podle nové legislativy statistiky o bezpečnosti silničního provozu, vykazuje, že loni při nehodách v ČR zahynulo 1486 lidí a zraněno bylo 32,5 tisíce osob. Hmotná škoda dosáhla 35 miliard korun. Podle metodiky INFRAS vytváří přepravní výkon 1 tisíce tunokilometrů externí náklady za 88 eur (2992 Kč). V železniční dopravě je tato částka čtvrtinová. Podobný poměr je i v osobní dopravě, přičemž nejnákladnější je individuální silniční doprava. Ředitel Ústavu pro ekopolitiku Tomáš Gremlica konstatuje, že bez zásahů státu do dopravního trhu se nepodaří přenést náklady na externality na dopravce. Trh sám problém nevyřeší. "I EU má problém spočítat, jaká je cena ztraceného života nebo jak vyčíslit ztráty způsobené v důsledku zranění při nehodách," řekl Gremlica. Podle něj se stát musí rozhodnout, co vlastně chce, a nastavit na dopravním trhu podmínky. "Nejde jen o to, aby byly vybírány daně a poplatky od motoristů. Stát si musí rozmyslet, jestli pro něj je prioritní zdraví obyvatel nebo zájmy dopravců," uvedl Gremlica. Problém kamionové dopravy je podle něj nutné řešit nejen poplatky, ale i legislativními opatřeními. Ekologové navrhují, aby stát zakázal průjezd tranzitujících těžkých kamionů. Kamiony, které se zbožím jen projíždějí a nevykládají jej u nás, by měly přes území ČR přejíždět po železnici. Omezený přístup tranzitujícím dopravcům praktikuje např. Rakousko. V rámci smlouvy o přistoupení k EU se Rakušanům podařilo vyjednat výjimku z pravidel jednotného vnitřního trhu, která umožňuje omezovat z ekologických důvodů množství projíždějících kamionů. Od roku 2003 má tento režim být nahrazen tzv. road pricingem. Na základě usnesení Evropského parlamentu sice musí zrušit omezení, může však průjezd zpoplatnit. Rakouský dopravní klub (VC#214#) navrhl cenu mýtného za průjezd rakouským územím stanovit na úrovni 0,45 eur za kilometr. Strana Zelených navrhuje až 1,4 eur. AUTOR: MAK, ROS
Započítání všech vyvolaných nákladů do cen dopravy by trhu prospělo, soudí Zdeněk Říha z Dopravní fakulty ČVUT. Vedle fondu dopravy navrhuje zřídit i fond externalit. Jeho prostřednictvím by byly hrazeny škody způsobené dopravou či financovány projekty, které negativní vlivy dopravy omezují. Výhodou fondového systému by byla průhlednost. Většinou se však setkáváme s opačným názorem. Například Václav Cempírek z Dopravní fakulty v Pardubicích varuje před promítnutím všech externích nákladů do cen dopravy, protože se obává negativních národohospodářských dopadů. "Až polovina pracovních míst ve vyspělé Evropě je svázána s automobilovým průmyslem a návaznými službami," upozorňuje Cempírek. Podle Bedřicha Dandy ze Sdružení podnikatelů jsou naši silniční dopravci na hranici přežití, protože málokdo za služby zaplatí včas. "Zvýšení finančního zatížení by mnohé přivedlo ke krachu." V zemi dnes působí 45 tisíc dopravců. "Provozovat autodopravu není žádný zlatý důl," soudí generální ředitel společnosti ČSAD Jihotrans Robert Krigar. Ceny za jeden kilometr jízdy 24tunového kamionu se pohybují mezi 24 až 27 korunami, což je podle něj na hranici rentability. Cenu stále tlačí dolů výrazný převis nabídky nad poptávkou. "Letos nás od velkých problémů zachraňuje jen příznivá cena nafty," soudí ředitel Krigar. Vysoký převis nabídky dopravních služeb je podle ředitele ČSAD Jihotransu výsledkem příliš liberalizovaného přístupu z počátku devadesátých let, kdy zde chyběly jakékoli regulační nástroje státu. Řada autodopravců začala podnikat bez dostatečného finančního zajištění a se zastaralým vozidlovým parkem. Soudí však že v současnosti už je zavedení přísnějších regulací zbytečné. Trh se začíná diferencovat a slabší autodopravci s podnikáním končí. Přispívá k tomu dožívání jejich vozového parku a přidělování omezeného množství zahraničních povolení pro neekologická vozidla. Od dubna totiž mohou tato povolení získat jen podnikatelé, kteří prokážou, že mají k dispozici finanční krytí ve výši 330 tisíc korun na jedno vozidlo a 180 tisíc korun na každé další. Podle zástupce ředitele sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martina Špryňara však na tom nejsou ani autodopravci v zemích Evropské unie o mnoho lépe. Podle posledního průzkumu je rentabilita dopravních firem v Belgii na nule a nedávno byla dokonce záporná. Podobná situace je prý i v ostatních zemích. O tom, co by s trhem automobilové nákladní dopravy udělalo přenesení externích nákladů do cen za dopravu, je podle ředitele Jihotransu možné uvažovat jen čistě hypoteticky. Pokud by platilo, že externí náklady na jeden tunokilometr přepravního výkonu dosahují 0,088 eura (2,99 Kč), znamenalo by to, že jeden kilometr jízdy 24tunového kamionu by stál místo čtyřiadvaceti korun téměř čtyřnásobek. "Evropská unie zatím takovým směrem také nejde," říká Krigar. Přesun přepravy na železnici ve větším množství by i v takovém případě byl málo pravděpodobný, protože v dnešní době již převládají přepravy just-in-time. Pro ně však je podle jeho názoru železnice málokdy vhodná, protože dodávky většinou velikostně vyhovují pro dopravu automobilem. Podobný názor má i Martin Špryňar z Česmadu. "Hlavní dopad by to mělo na zvýšení cen zboží a služeb pro konečné zákazníky," říká Špryňar. Zdanění silniční dopravy již dnes považuje za velmi vysoké. Problém přitom vidí v tom, že velká část ze spotřebních daní je přerozdělována do státního rozpočtu na řadu jiných účelů. Snížení daňové zátěže by nám velmi pomohlo, soudí Robert Krigar. Uznává však, že něco takového očekávat je nereálné. Stát by podle něj měl alespoň lépe dbát o rozvoj silniční a dálniční sítě a její údržbu. Autodopravce však také trápí velmi špatná situace na hraničních přechodech. "Ze všech přechodů je to nejhorší na hranicích s Polskem," soudí Krigar. Dodává přitom, že snad na hranici s žádným státem není situace uspokojivá. "Dříve byl alespoň přechod do Rakouska v Dolním Dvořišti bezproblémový, ale dnes se tam čeká minimálně dvě hodiny a vzácností není ani 8 až 12 hodin," stěžuje si ředitel Jihotransu. MAK, ROS Poplatky přes satelit - V rámci boje proti negativním účinkům dopravy vyhlásila Evropská komise program Eusatnav. Během dvou let hodlá na oběžnou dráhu vyslat sadu satelitů. V první fázi má sloužit k vytvoření kybernetické báze, která řidičům usnadní navigaci. Systém by měl být schopen sledovat i dopravní zácpy a navrhnout řidiči optimální trasu. V prvních letech má být navigační služba nabízena za poplatek. Po rozšíření systému a dopracování legislativy má být soustava využita i k vybírání tzv. elektronického mýtného. Prostřednictvím stálého kontaktu se stanicemi v automobilech bude mít systém přesný přehled o odježděných kilometrech a umožní tak vyměření poplatku za použití silnic a dálnic. |
Související
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už více jak 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
