Romské tábory u Říma se staly politickým problémem

UNICEF: Balkánští Romové jsou chudí, hladoví a negramotní 

Italská vláda se zabývá problémem, zda umístěním stovky Romů do táborů na okraji Říma omezí zločinnost v hlavním městě. Z problému zločinnosti se však záhy stal politický problém, který pronikl za hranice Itálie. Informovaly o tom koncem minulého týdne světové agentury.

Římský policejní ředitel Achille Serra se obrátil na starostu Waltera Veltroniho, zda ustanovit komisi, která by rozhodla o tom, jak vyřešit problém Romů. Italští politici jsou si vědomí problémů, který je stoletími spojován s Romy s jejich odsuzováním a diskriminací. V Římě jsou usídlení v polorozbořených domech nebo dřevěných chatrčích bez hygienických zařízení a počet jejich obyvatel se odhaduje na sedm tisíc.

Jde o Romy z Východu
Jedna z možností je vysídlit Romy do unifikovaných městských táborů nebo vysídlených domů. Již dříve vláda určité domy  používala pro sociálně slabé občany. To byl však plán dřívější pravicové vlády. Nynější římský středo-levý starosta Walter Veltrovi tvrdí, že nově vybudované tábory budou dobře vybavené a útulné. Existuje pro ně i pojmenování. "vesnice solidarity". Mají být vybavené vodou, elektřinou, hygienickými zařízeními a dění v táboře by kontrolovaly bezpečnostní kamery a policie. Existuje eventualita postavit tábory až za dálničním okruhem nebo za řekou, což znamená mimo město. Lidé ze zdejšího okolí se však začali bouřit z obav ze zvýšení kriminality. Nyní je na římské radnici, aby do tří měsíců rozhodla o konečném umístění, a pak zbývá devět měsíců na jejich výstavbu.

Nutno podotknout, že se nejedná o italské Romy, ale ty kteří se do Itálie dostali většinou nelegální cestou z východní Evropy - především ze zemí bývalé Jugoslávie a Rumunska. Těmto Romům je v Římě přisuzován největší podíl na městské kriminalitě. Romové obchodují s drogami azabývají se prostitucí. Dochází k velmi krutým a násilných přepadením. Podle zpravodajky Českého rozhlasu v Itálii Vědunky Lunardi kriminalita vystoupila na neúnosnou úroveň, lidé začínají silně protestovat a jsou připravení dokonce stavět barikády. Došlo to tak daleko, že existuje speciální policejní komando, které je určeno, aby v městské dopravě přeplněné nejen domácími, ale i zahraničními turisty odhalovalo kapsáře. Těmi jsou především romské děti. Jedním z možných dalších opatření je plán na zákaz prostituce v Římě. Zatím je prostituce legální a je zakázáno nabízet sex za peníze na veřejných místech. Ministr vnitra Giuliano Amato tvrdí, že Romové z východní Evropy se podílejí celou třetinou na celkové kriminalitě v zemi. Brání pak rozhodnutí římského starosty: "Jak máme pomoci Romům v integraci, když pro ně nemáme domy."

Veřejnost: Politici, řešte problém!
Nejde však jen o Řím. Romské tábory se italské úřady snaží rozmístit po celé Itálii, ale nikdo je z místních nechce. Italská veřejnost požaduje po politicích, aby problém řešili. V Itálii se zabývají problémem i seriózní vědecké práce jako např. doktorská práce "Macedonian and Kosovan Romany gypsies living in camps in Italy" .
Navíc vstupem Rumunska do EU panuje v Itálii obava z ještě většího přílivu rumunských Romů. Proto starosta Říma Veltroni byl na oficiální návštěvě v Bukurešti, kde chtěl jednat o očekávané vlně rumunských Romů, ale vrátil se domů bez jakékoliv dohody nebo prohlášení.

Pravicová opozice tlačí na vládu, aby romské přistěhovalce vracela opět do zemí, odkud přišli a humanitární organizace pro změnu se staví proti táborům z toho důvodu, že takto vzniknou v Itálii ghetta.