Stát podpoří vznik zkrácených úvazků slevou na pojistném a dotační výzvou

Žádají je hodně rodiče malých dětí, aby mohli lépe skloubit zaměstnání s péčí o rodinu, dále lidé ve vyšším věku, kteří chtějí z pracovního trhu odcházet postupně, a také osoby pečující o jiné nebo studenti. Jelikož pracovní trh jim mnoho šancí nenabízí, tvoří nevyužitou pracovní sílu. Největší skupinou v ní jsou matky pečující o malé děti. „Žen na mateřské a rodičovské dovolené je kolem 500 tisíc. Nezaměstnanost po jejím ukončení je u žen kolem 60 procent. Přitom by rády pracovaly. Při nízké nezaměstnanosti a nedostatku zaměstnanců není racionální tohoto potenciálu nevyužít,“ říká Andrea Bohačíková, zakladatelka společnosti M.arter, která pomáhá ženám po mateřské pauze vrátit se na trh práce.

Nedobrovolně nezaměstnaných jsou v Česku desítky tisíc. Nejvíc je rodičů malých dětí a lidí před důchodem.

Kratší úvazky by uvítaly všechny věkové a profesní skupiny, říká Heikenwälder, kdežto firmy v nich vidí spíš problémy, administrativní, organizační i finanční. „V praxi to vypadá tak, že ve firmě sedí určitý počet lidí osm hodin denně a řeší se, čím se zaměstnají, místo toho aby se řešilo, jak co nejlépe zajistit, aby do určitého času vznikl určitý počet výstupů,“ shrnuje manažer pojišťovny.

Stát začíná pobízet, měl by ještě vést kampaň

Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo v poslední době se dvěma způsoby, jak částečné úvazky podpořit. Tím nejzásadnějším je sleva pět procent ze sociálního pojištění, která dá od února následujícího roku vybraným skupinám zaměstnanců možnost ulevit si finančně. Zaměstnavatelé si stěžují, že částečné úvazky jsou finančně nákladnější než plné.

„Pobídka byla zaměstnavateli sice přijata pozitivně. Zda ji využijí, uvidíme až v průběhu příštího roku. Diskutuje se o tom, zda je sleva dostatečná a zda převáží nevýhody, které v tom celém zaměstnavatelé vidí,“ říká Dombrovský. Podpora ve formě slevy podle něj bude pro zaměstnavatele atraktivní, český pracovní trh takový systémový zásah potřebuje už léta. „Než se ale situace zásadněji změní a zaměstnají se nedobrovolně ekonomicky neaktivní obyvatelé, bude to trvat minimálně tři roky. Dřív nemá smysl vyhodnocovat dopady této novely a upravovat její parametry,“ říká i jako poradce ministra, jenž na návrhu spolupracoval.

Stejně tak i ekonom Filip Pertold, který působí při CERGE‑EI. Oba ve shodě tvrdí, že zhoršující se ekonomická situace by funkčnost pobídky mohla zpomalit, ale protože se jedná o systémovou změnu, bude fungovat nehledě na ekonomickou situaci. „Takové řešení může pomoci při nedostatku zaměstnanců, protože se týká obyvatel, kteří nepracují, ale chtějí,“ vysvětluje Pertold a navrhuje k problematice vytvořit masivní kampaň.

Za zlomek tržní ceny ihned aplikované know‑how

Proti rozšíření částečných úvazků stojí i fakt, že firmy nemají s flexibilním pracovním prostředím, včetně zkrácených úvazků, příliš mnoho zkušeností. To reflektuje další nové podpůrné opatření ministerstva práce, které spustilo před měsícem. Jedná se o roční dotační výzvu, v níž nabízí celkem 210 milionů pro projekty, které zavedou ve firmě systém práce se zaměstnanci a zaměstnankyněmi na mateřské a rodičovské dovolené nebo zajistí vyrovnané zastoupení žen a mužů. Záměrně do jejich vytváření vtahuje jako partnery organizace, které se věnují takovým systémovým řešením a mají patřičné know‑how.

„Víme, že firmy nyní nemají ve svých týmech odborníky na problematiku diverzity a flexibility a s tím spojených firemních procesů. Tato témata jsou v Česku aktuální především v posledních letech,“ zmiňuje Ilona Johnová Koukalová, projektová manažerka MPSV. Partnerské organizace mohou samy žádat o dotaci v konkrétní spolupráci se zaměstnavatelem. Vyřídí za něj administrativu i celou změnu, to, co firemní personalisté obvykle neumí.

Jednou z takových partnerských organizací je i M.arter. Několik klientů už má. „Za zlomek tržní ceny mohou firmy dostat službu, která přímo pasuje na jejich potřeby a strategii,“ vysvětluje Bohačíková. Ministerstvo záměrně výzvu formulovalo tematicky široce a do toho, jak budou projekty vypadat, příliš nezasahuje. Součástí žádosti je i průzkum ve firmě, jak v managementu, tak mezi řadovými zaměstnanci. Konkrétní téma projektu může vyplynout i z toho, co ministerstvo z průzkumu vyhodnotí jako nejdůležitější, ale vůbec to tak být nemusí. „Pokud má zaměstnavatel data prokazující jiný problém a ví, jak ho řešit, je určitě v pořádku, když svůj projekt zaměří tímto směrem,“ říká Johnová Koukalová. Ministerstvo si podle ní nepřisvojuje širší kompetence, ani k tomu nemá kapacity, a nechává projekty odborníkům. „Když si to zaměstnavatel přizná a využije zkušeností, dovedností a znalostí někoho mimo, zvenku, vidíme to jako dobrý začátek. Naším společným cílem by měla být změna s pozitivním dlouhodobým dopadem na celou organizaci.“

Dalším specialistou na problematiku je Déhora, která v Česku klestí cestu zatím jen raritně využívanému samoplánování směn, dále Flecto, Flexjobs nebo BE‑DNA. Měsíc po startu vyjádřilo o výzvu zájem 70 firem, především těch větších a se zahraniční působností.