Hradec Králové rozhodoval o desítkách milionů. Měl k tomu ale ještě mandát?

Pět dní. Tolik uplynulo od zákonného konce jeho mandátů, když v úterý 29. září zasedlo městské zastupitelstvo Hradce Králové s programem o 63 bodech. Nešlo jenom o formality. Zastupitelé například schválili převod plochy rybníka v hodnotě 64 milionů korun společnosti Městské lesy Hradec Králové. Na programu byly také dotace, rozpočtové změny a dodatky smluv s developery.

Legitimita těchto rozhodnutí je kvůli legislativní chybě snadno zpochybnitelná. Jsou totiž v rozporu s právní úpravou obsaženou v ústavě. Ministerstvo vnitra se sice přiklonilo k výkladu, podle něhož obecní zastupitelé zůstávají ve funkci až do voleb. Opírá se přitom o text zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Hradecký magistrát tedy postupoval v souladu s metodikou a nelze mu příliš vyčítat, že se jí řídil. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí však už z principu nemůže natáhnout mandát zastupitelů nad rámec, který stanoví ústava. A ta mluví jasně.

Ústava nadále říká, že volební období je čtyřleté – tento text se nezměnil. Ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí o zániku mandátu dnem voleb vzniklo v době, kdy se volby mohly konat nejpozději v den, kdy čtyři roky uplynuly. Nikdy však po nich. Zákon tak řešil, co se stane s mandátem, když volby období o pár dní zkrátí. Neřešil, a z ústavního hlediska ani nemohl řešit, jeho prodloužení.

Co to znamená v praxi? Převod nemovitosti či poskytnutí daru zákon o obcích vyhrazuje právě zastupitelstvu. Bez jeho platného souhlasu je právní jednání obce neplatné. To platí i pro veškerá usnesení 39. zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové – stejně jako ta dalších obcí, jejichž zastupitelstva zasedla po 24. září. Stačí k tomu jediný spor, například o platnost darovací smlouvy nebo vkladu nemovitosti do obchodní společnosti.

Přidávají se i otázky, které na první pohled vypadají drobně. Řadoví zastupitelé by za období po 24. září neměli nárok na odměnu. Primátora, jeho náměstků a rady se to naopak netýká, protože u nich zákon o obcích s pokračováním funkce výslovně počítá. A pokud by v tomto období oddával pověřený zastupitel, který není primátorem ani náměstkem, manželství by vůbec nevzniklo.

Pojistka je levnější než spor

Metodické doporučení ministerstva není pramenem práva. Je to názor, byť vlivný. O platnosti konkrétního navazujícího právního jednání nakonec nerozhodne ministerstvo, ale soud. Netvrdíme, že hradecká rozhodnutí budou zítra napadena a zrušena. Stanovisko ministerstva riziko sporu snižuje a je možné, že v duchu „vyššího dobra“ dojde k akceptaci právního názoru ministerstva. Právní nejistota ale trvá a nesou ji především obce a jejich smluvní partneři.

Rozumné řešení je přitom jednoduché. Nově zvolené zastupitelstvo, které vzejde z voleb 9. a 10. října, může o nejvýznamnějších bodech znovu hlasovat. Nemusí tím uznat, že staré usnesení bylo neplatné. Jen tím vyloučí riziko, které by jinak mohlo vyplout za několik let v nečekaném sporu. Obdobně by bylo vhodné počkat s návrhy na vklad do katastru, dokud se nové zastupitelstvo neustaví.

Vzorový případ Hradce Králové nevypovídá o chybě magistrátu, ale o chybě zákonodárce. Pevný termín voleb je dobrá myšlenka. Pokud ale zároveň platí čtyřleté volební období a mezi oběma termíny zůstanou dva týdny, jejichž výklad se nechá na ministerské metodice, vzniká nejistota. Tu by měl zákonodárce odstranit dřív, než stejný problém za dva roky dopadne na kraje. Tam by podle stejného výpočtu mezera trvala od 21. září do 7. října 2028.

Stačilo by málo: výslovně stanovit, že volební období trvá do dne voleb. Než se tak stane, budou obce jednat v právní nejistotě, a to i tehdy, když postupují podle metodiky ministerstva.