Během půl roku od prvních amerických a izraelských úderů proti Íránu se nábožensky rigidní blízkovýchodní země výrazně proměnila. Uvnitř i navenek. Je hospodářsky vyčerpaná. Obyvatelé čelí prudkému růstu cen, znehodnocování měny, ztrátě pracovních míst a propadu životní úrovně. Navzdory ekonomickým problémům však íránské vedení veřejně působí sebevědoměji než před začátkem války. Washington proto znovu přitvrzuje ekonomický tlak. Když to nejde vojenskou cestou, sází na tvrdší sankce a věří, že tím dotlačí Teherán k ústupkům.
Americký prezident Donald Trump původně počítal s vojenskou operací na několik týdnů a zpočátku to tak skutečně vypadalo. Politicko-náboženský režim přišel o část nejvyššího vedení, USA a Izrael těžce poškodily jeho vojenskou infrastrukturu a čelní představitelé státu se ocitli pod silným tlakem. Jenže válku se nepodařilo rychle ukončit. Konflikt se protáhl a proměnil v dlouhé střetnutí bez jasného vítěze. Spojené státy nedokázaly přimět Írán ke kapitulaci ani dosáhnout změny poměrů. Írán naopak získal něco, co před válkou v takové míře neměl: schopnost proměnit Hormuzský průliv, tuto strategicky významnou část světové distribuce ropy a zemního plynu, v dlouhodobý a účinný nástroj nátlaku.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin Petříček
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



