Nečekaný vedlejší terč. Babišovo protidrogové tažení míří na kratom, může ale zasáhnout stovky tisíc nemocných

Dosavadní protidrogová politika byla příliš liberální, my chceme výrazně přitvrdit. Tak by se dala shrnout řada vyjádření premiéra Andreje Babiše z posledních měsíců. Za jeden ze symbolů údajně příliš benevolentního přístupu předchozího kabinetu si vybral kratom, který opakovaně označuje za „svinstvo“ ohrožující děti. Vláda chce zvýšit věkovou hranici pro jeho nákup a zakázat internetový prodej. Na jaře kvůli psychoaktivním látkám vznikla také meziresortní skupina a policie rozjela kontrolní akci Korund.

Při tažení proti kratomu a novým syntetickým drogám se ale do hledáčku státu dostalo také CBD neboli kanabidiol. Jde o přirozenou látku z konopí, která na rozdíl od THC nemá omamné účinky a prodává se například v olejích, kapkách či kosmetice. Národní protidrogová centrála však upozorňuje, že CBD lze použít jako surovinu pro výrobu psychoaktivních látek, například už zakázaného HHC. Mezi doporučeními pracovní skupiny se proto objevil návrh, aby Česko prosazovalo na evropské úrovni jeho zařazení mezi drogové prekurzory.

Prekurzor sám není drogou, může ale sloužit k její výrobě, a proto obchodování s ním může podléhat zvláštním pravidlům. Podle kategorie látky může evropský režim vyžadovat například registraci obchodníků a evidenci transakcí, u nejpřísněji regulovaných látek i povolení k nakládání s nimi. Jaký režim by případně platil pro CBD, zatím není jasné.

Návrh se setkal s kritikou části lékařů a protidrogových odborníků. Reagoval na ni i Babiš. „Nic nechceme zakazovat,“ prohlásil. Tím však spor nekončí: odmítl zákaz CBD, nikoliv jeho případnou regulaci jako prekurzoru. Zároveň potvrdil, že vláda chce zasáhnout proti jeho zneužívání k výrobě psychoaktivních látek.

Statisíce uživatelů

S CBD si český stát neví rady už několik let. V roce 2023 chtěla Fialova vláda omezit prodej potravin a doplňků s CBD kvůli evropským pravidlům pro takzvané nové potraviny. Zákaz nakonec nepřišel. Loni kabinet zkusil jinou cestu a navrhl zařadit konopí do jednoho procenta THC a konopné extrakty mezi psychomodulační látky. Ani tento plán neprošel.

Proti tehdejšímu řešení paradoxně vystupovala také Národní protidrogová centrála: CBD nemá omamné účinky a není návykové. To platí i dnes. Současný spor se nevede o jeho účinky, ale o možnost použít ho jako surovinu k výrobě jiných látek.

CBD přitom užívá značná část populace. Podle Národního výzkumu užívání návykových látek použilo CBD konopí nebo výrobky s CBD během roku 2,8 procenta dospělých, přibližně 250 tisíc Čechů. „Používá se u pacientů s chronickými bolestmi nebo zánětlivými stavy,“ říká lékař a předseda pacientského spolku KOPAC Pavel Kubů. Výrobce CBD produktů Jiří Stabla mezi zákazníky vidí i vážně nemocné lidi, kterým podle něj CBD pomáhá například se spánkem či chutí k jídlu.

Právě dopadu na tento legální trh se kritici obávají. Podle nich by přísnější režim mohl zkomplikovat výrobu a distribuci CBD produktů, aniž by významně zasáhl výrobce nových syntetických drog.

Nekonečný souboj s chemiky

Důvod současného zájmu státu o CBD je třeba hledat v HHC. Hexahydrokanabinol má podobné psychoaktivní účinky jako THC, dlouho ale nebyl zakázaný, a stal se proto legální alternativou marihuany. S rostoucí oblibou přibývaly také intoxikace včetně dětí a dospívajících.

Česko proto v roce 2024 zařadilo HHC spolu s HHC-O a THCP mezi zakázané návykové látky. Experti už tehdy upozorňovali na slabinu takového řešení: zákaz jedné molekuly umožňuje výrobcům přijít s mírně pozměněnou variantou, která na seznamu není. To se také stalo. Na trhu se objevily například HHC-P, HHC-H či THC-H a další nové látky. U nových molekul přitom často chybějí údaje o toxicitě, dávkování i dlouhodobých zdravotních následcích.

HHC lze skutečně vyrábět chemickou přeměnou CBD a evropská drogová agentura EUDA jeho využití jako výchozí suroviny doložila. Právě o to opírá svou argumentaci Národní protidrogová centrála. Její ředitel Jakub Frydrych upozorňuje také na rostoucí dovoz CBD z Číny, které se následně v Evropě zpracovává na psychoaktivní semisyntetické kanabinoidy. Regulace tedy podle policie nemá chránit lidi před samotným CBD, ale ztížit výrobcům drog přístup k jedné z jejich surovin.

Kritici namítají, že tento přístup přichází pozdě. „Před čtyřmi pěti lety se tímto způsobem opravdu vyrábělo HHC,“ říká Kubů. Dnes se podle něj nové látky vyrábějí z jiných prekurzorů. Totéž tvrdí Stabla, podle něhož nabídku stále více tvoří plně syntetické látky, při jejichž výrobě CBD nehraje podstatnou roli.

Částečně jim dává za pravdu i Agentura Evropské unie pro drogy. Vedle kanabinoidů vyráběných z CBD popisuje nástup novějších plně syntetických látek. CBD však ze hry nevyřazuje a jeho roli jako možného drogového prekurzoru posuzuje.

Spor se tak nevede o to, zda lze CBD k výrobě některých drog použít – to lze. Jde o to, zda jeho regulace ještě dokáže významně zasáhnout jejich výrobce, nebo především legální trh s CBD. Jasná zatím není ani podoba opatření. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že nejde o konkrétní legislativní návrhy, zatímco resort zemědělství už mluví o jejich připomínkování.