Mladí lidé dnes pijí méně alkoholu a k sexu přistupují opatrněji než generace před nimi. Ve své praxi to pozoruje i český sexuolog a gynekolog Zlatko Pastor. Podle něj se část intimního života přesouvá do online prostoru. Podobný posun naznačují také zahraniční průzkumy, které ukazují, že pro generaci Z může být někdy důležitější spánek nebo osobní rozvoj než randění.
„Nemyslím si, že by mladí lidé neměli sex vůbec. Ale určitě je pravda, že nepřikládají takovou váhu párovým sexuálním aktivitám. Tím, že často nerozlišují mezi skutečným a virtuálním světem, přesouvají se i tyhle aktivity do online sféry. Zvlášť v případě mladých mužů je to třeba sledování pornografie a autoerotika,“ říká Pastor.
Podle něj se v posledních letech výrazně proměňuje způsob, jakým mladí lidé přistupují k intimitě, vztahům i trávení volného času. Technologie, které měly původně lidi spojovat, totiž podle něj často vedou k opačnému efektu: každý zůstává uzavřený ve svém vlastním digitálním prostoru.
Podobný posun naznačují i zahraniční průzkumy. Kulturní antropoložka Julia Alexeenková například zveřejnila na platformě EduBirdie výsledky dotazníkového šetření mezi dvěma tisíci respondenty z generace Z, tedy osobami narozenými mezi lety 1997 a 2012. Odpovědi naznačují, že životní priority dnešních mladých lidí se od těch, které měli jejich rodiče, v mnoha ohledech liší.
Například kvalitní spánek pro ně často znamená víc než sexuální život. Podle průzkumu to uvedlo 67 procent dotázaných. Podobně proměněné jsou i další priority. Randění už pro mnoho mladých nepředstavuje klíčovou součást života. Stabilní zaměstnání považuje za důležitější 64 procent respondentů, 59 procent se soustředí především na osobní úspěch a téměř polovina, konkrétně 46 procent, si více cení času, který mohou trávit sami se sebou.
Trochu jiné dospívání
Navzdory podobným zjištěním ale část společnosti situaci vnímá jinak. Zejména rodiče dospívajících dětí mají často pocit, že dnešní mladí lidé dospívají mnohem rychleji než generace před nimi.
Alexeenková ale situaci tak jednoznačně nevidí. Generace Z podle ní vyrůstá v odlišných společenských podmínkách než její rodiče a prarodiče. Zatímco starší generace zažila uvolnění poměrů během sexuální revoluce, dnešní mladí se setkávají spíše s opačnými tendencemi. Velkou roli přitom podle antropoložky hrají sociální sítě a digitální prostředí.
„Jsou nuceni trávit čas na platformách a v aplikacích místo fyzických míst. Výsledkem je, že generace Z se více soustředí na to, co je snadno dostupné: například Netflix nebo péči o sebe, což nemusí být nutně špatná věc,“ uvádí k výzkumu.
„Data zároveň ukazují, že generace Z přistupuje k intimitě více s rozmyslem než starší generace. Přes 80 procent trvá na tom, aby se před intimním stykem projednaly hranice, a 92 procent se nebojí v posteli říct ‚ne‘. Není nic špatného na tom, že nechcete prožít bezvýznamné a politováníhodné zážitky,“ říká Alexeenková.
Alkohol už netáhne
Proměna se přitom netýká jen sexuality, ale také vztahu k alkoholu. Dotazníkové šetření agentury Talker Research naznačuje, že generace Z začíná omezovat pití alkoholu mnohem dříve než jejich rodiče. Zatímco starší generace si podle průzkumu začala uvědomovat potřebu omezit alkohol přibližně ve čtyřiačtyřiceti letech, dnešní mladí k podobnému rozhodnutí dospívají výrazně dříve.
Mnozí respondenti například uvedli, že už kolem třiadvaceti let začali mít pocit, že je večírky spojené s nadměrnou konzumací alkoholu přestávají naplňovat. Čtyři z deseti dotázaných jako důvod uvedli větší zájem o vlastní zdraví. Další třetina přiznala, že je od alkoholu odradily především nepříjemné kocoviny.
Podobné tendence lze podle odborníků pozorovat i v Česku. Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová například uvádí, že za posledních třicet let ještě nikdy nepili šestnáctiletí tak málo alkoholu jako v loňském roce, kdy proběhla Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách.
Na čem frčí mladí
Podle sexuologa Pastora se změny v životním stylu mladých lidí promítají i do dalších oblastí života. „Mladí opravdu pijí méně, ale vynahradí si to jinými látkami, jako jsou třeba kanabinoidy nebo jiné moderní návykové látky. Bohužel se to ale může projevit třeba v otázce reprodukčního zdraví,“ upozorňuje.
Pastor si také myslí, že se dnes navíc rodičovství často odsouvá do pozdějšího věku. „Plození potomků se přesouvá do životního období kolem třicítky a řada párů poté musí využít asistovanou reprodukci. Některé drogy mohou plodnost významně ovlivnit, takže tam lze vidět určitou souvislost,“ dodává. Na otázku, co tedy dnešní mladí lidé dělají, pokud méně pijí a méně času tráví v partnerských vztazích, odpovídá Pastor s nadsázkou stručně: „To je jednoduché – sedí u počítače.“
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom




