Změny pro podnikatele účinné od 1. 1. 2026

S přelomem kalendářního roku se už tradičně pojí množství legislativních změn. Na zaměstnavatele dopadnou zejména novinky ve zdaňování zaměstnanců a v odvodech pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, změny v DPP, povinnost přispívat na penzijní připojištění některým zaměstnancům či zvýšení limitu pro osvobození benefitů. Samozřejmě se dotkneme i jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele nebo změn ve zdravotním pojištění pracujících rodičů.

Dále se na účetní období začínající od 1. 1. 2026 aplikují změny v zákoně o účetnictví týkající se limitů pro kategorizaci účetních jednotek (mikro, malá, střední, velká) a zúžení okruhu povinného auditu na pouze střední a velké účetní jednotky. Menší korporace a start-upy zaujme změna ve zdanění zaměstnaneckých akcií a obchodních podílů dle zákona o daních z příjmů. Pro letošek se také ruší limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a obchodních podílů, pokud byl splněn tzv. časový test a ruší se srážková daň u odměn členů orgánů právnických osob.

1) Změny pro zaměstnavatele pro rok 2026

Zvýšení minimální mzdy

Od 1. 1. 2026 se mění z 20 800 Kč na 22 400 Kč pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, přičemž hodinová minimální mzda činí 134,40 Kč.

Vyměřovací základ

Maximální roční vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení se zvyšuje na 2 350 416 Kč (o 115 680 Kč více než v roce 2025). Po dosažení dané hranice příjmů se již pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance a zaměstnavatele neodvádí. Zároveň se zvyšuje hranice pro uplatnění 23% daňové sazby na roční příjem od 1 762 812 Kč, což odpovídá měsíčnímu příjmu nad 146 901 Kč. Příjmy pod touto hranicí budou nadále zdaňovány sazbou 15 %.

Dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Limit pro účast na nemocenském pojištění u DPP se zvyšuje na 12 000 Kč měsíčně. Od této částky příjem podléhá odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, měsíční limit platí i pro součet příjmů z více DPP u jednoho zaměstnavatele. U pracovníků na DPČ se limit od ledna 2026 nemění (4500 Kč).

Zrušení srážkové daně u členů statutárních orgánů – nerezidentů

Odměny členů orgánů právnických osob, kteří jsou českými daňovými nerezidenty, nově podléhají měsíčním zálohám na daň ze závislé činnosti (progresivnímu zdanění). Pro tyto osoby se neuplatňuje srážková daň. Pokud výše odměny daňového nerezidenta přesáhne limit 36násobku průměrné mzdy, vznikne mu povinnost podat v ČR daňové přiznání za dané zdaňovací období.

Paušální náhrada za práci na dálku

Paušální náhrada výdajů souvisejících s výkonem práce na dálku (home office), kterou mohou zaměstnavatelé poskytovat v souladu se zákoníkem práce, se dle vyhlášky č. 572/2025 Sb. snižuje ze 4,80 Kč na 4,70 Kč za hodinu.

Úpravy v benefitech zaměstnanců

V § 6 odst. 9 písm. d) ZoDP se nově stanoví, že se osvobození od daně vztahuje pouze na plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou, náhradou za ušlý příjem ani jiným plněním s vazbou na výkon práce. Jinak řečeno: od ledna 2026 už nelze nahrazovat část mzdy zaměstnanců volnočasovými benefity, a tím ušetřit na odvodech. Limit pro osvobození zdravotních benefitů je stanoven pro rok 2026 ve výši průměrné mzdy na 48 967 Kč. Limit pro osvobození volnočasových benefitů je stanoven pro rok 2026 ve výši 50 % průměrné mzdy, tedy na 24 483,50 Kč.

Výše tuzemských i zahraničních cestovních náhrad a příspěvky na stravování zaměstnanců

Od 1. 1. 2026 se mění na základě vyhlášky č. 573/2025 Sb. sazba minimální základní náhrady při použití osobního silničního motorového vozidla při pracovní cestě z 5,80 na 5,90 Kč/km. Dochází také ke zvýšení náhrad stravného při tuzemských i některých zahraničních pracovních cestách. Peněžní i nepeněžní příspěvky jsou v úhrnu osvobozeny do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem pro tuzemské pracovní cesty v délce 5 až 12 hodin. Pro rok 2026 je od daně osvobozen příspěvek ve výši 129,50 Kč.

Osvobození příspěvku na stravování je nadále podmíněno tím, že zaměstnanec odpracuje alespoň tři hodiny za směnu, zaměstnanci bez stanovené směny (např. statutární orgány) musejí odpracovat minimálně tři hodiny za kalendářní den. Současně zaměstnanci nesmí vzniknout nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Zaměstnanci vznikne nárok na další osvobozený příspěvek (ve stejné výši) v případě, že směna v úhrnu s přestávkou v práci překročí 11 hodin (zaměstnanci bez stanovené směny vykonávají práci alespoň 11 hodin za kalendářní den).

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) – kalendář zavádění změn

1. 1. 2026: Nabytí účinnosti zákona č. 323/2025 Sb. o JMHZ. Od ledna do března ještě zaměstnavatelé neodesílají nový formulář, ale musí již vést potřebnou evidenci.

1. 4. až 30. 6. 2026: První povinné podání JMHZ za měsíce leden, únor a březen 2026; do tohoto data musí být kompletně zaevidováni všichni zaměstnanci a pracovní vztahy. Od 1. 4. 2026 nastane povinnost zaměstnavatelů podávat ohledně svých zaměstnanců jednotné měsíční hlášení, které sjednocuje agendy dosud oznamované několika institucím. Bude obsahovat souhrnnou, pojistnou a individualizovanou část včetně údajů pro daňové, statistické a další účely. Podávat se bude elektronicky za každý předchozí měsíc, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Od 1. 4. 2026 budou také zrušeny registrační povinnosti zaměstnavatelů vůči správcům daně a registrace budou prováděny pouze prostřednictvím ČSSZ. Součást změny tvoří zavedení osobního identifikačního čísla (OIČ), které nahradí rodná čísla v komunikaci mezi zaměstnavatelem a státní správou.

Zákon od 1. 4. 2026 změní povinnosti týkající se registrace do evidence zaměstnavatelů. Všichni budou nově povinni registrovat se do evidence nejpozději dva kalendářní dny před nástupem prvního zaměstnance. Ve stejné lhůtě bude zaměstnavatel povinen přihlásit i mzdovou účtárnu. V případě, že zaměstnanec nakonec nenastoupí, má zaměstnavatel povinnost tuto skutečnost oznámit ČSSZ nejpozději do 8 kalendářních dnů od dne dohodnutého nástupu. Pokud tak neučiní, bude mu hrozit pokuta až 20 000 Kč, což má ztížit nelegální zaměstnávání. Skutečnost, že přestal být zaměstnavatelem posledního zaměstnance, či změnu/zrušení mzdové účtárny, hlásí zaměstnavatel rovněž do 8 dnů.

Dle přechodných ustanovení i ti zaměstnavatelé, kteří již před nabytím účinnosti tohoto zákona o JMHZ jsou či budou vedeni v registru zaměstnavatelů k 1. 4. 2026, budou povinni doplnit ČSSZ do 30. 4. 2026 údaje povinné podle nového zákona. Vyčet těchto údajů je totiž širší, než bylo k registraci požadováno doposud dle zákona o nemocenském pojištění. Když zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, hrozí mu pokuta až 50 000 Kč.

Od 1. 7. 2026: Přihlašování zaměstnanců probíhá podle nových pravidel také do evidence zaměstnanců. Zaměstnance bude nutno přihlásit:

a) nejpozději před okamžikem nástupu do práce, nejdříve však 8 dní před plánovaným dnem nástupu,

b) ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy zaměstnavateli vznikla povinnost poskytovat zaměstnanci plnění.

Pokud zaměstnanec do práce nenastoupí, musí zaměstnavatel tuto skutečnost oznámit ČSSZ do 8 kalendářních dnů.

Sankce: V případě, že zaměstnavatel své povinnosti uložené zákonem o JMHZ nesplní, ČSSZ ho vyzve k jejich dodatečnému splnění. Pokud tak neučiní ani po výzvě ČSSZ, může mu být uložena pokuta od 20 000 Kč do 100 000 Kč. Nebo ve výši součinu počtu zaměstnanců, kteří jsou evidováni v evidenci zaměstnanců v poslední den období, za něž mělo být jednotné měsíční hlášení/opravné hlášení podáno, a částky 5000 Kč.

Dalším důležitým předpisem ohledně JMHZ je Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., k provedení zákona o JMHZ. Jeho podstatnou součást tvoří přílohy obsahující výčet hlášených údajů a strukturu podání.

Od 1. 1. 2027: Konec srážkové daně a přechod na samovyměřování záloh.

Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří

Zaměstnavatelé mají nově dle zákona č. 324/2025 Sb. povinnost přispívat na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnancům, kteří vykonávají takzvanou rizikovou práci třetí kategorie. Příspěvek je povinný, je daňově uznatelný na straně zaměstnavatele a započítává se do ročního limitu 50 000 Kč osvobozeného od daně a pojistného na straně zaměstnance. Zaměstnavatel zaplatí povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří ve výši 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období (kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec vykonával rizikovou práci), jestliže v tomto rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny.

Zaměstnanec musí písemně oznámit zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek. Prvním rozhodným obdobím, za které vzniká povinnost zaměstnavatele zaplatit povinný příspěvek, je první rozhodné období následující po dni oznámení. V oznámení zaměstnanec uvede obchodní firmu penzijní společnosti, u níž má produkt spoření na stáří, a číslo účtu, na který má zaměstnavatel zaplatit příspěvek, stejně jako další nezbytné údaje.

Zaměstnavatel má dle zákona ještě další dvě povinnosti:

1. písemně informovat zaměstnance o právu na povinný příspěvek a o způsobu jeho uplatnění před tím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci, a

2. vydat zaměstnanci o poskytnutí příspěvku potvrzení.

Při nesplnění informační povinnosti či nevydání potvrzení zaměstnanci lze uložit pokutu do 200 000 Kč. Nezaplatí-li zaměstnavatel příspěvek, může mu být oblastním inspektorátem práce udělena pokuta až 2 000 000 Kč.

Změny ve zdravotním pojištění pracujících rodičů

Od 1. 1. 2026 stát odvádí zdravotní pojištění pouze za rodiče pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku, přičemž už není podmínkou, že rodič nesmí mít příjem. Povinnost minimálního vyměřovacího základu se na tohoto rodiče nebude vztahovat pouze za předpokladu, že sám uplatní nárok u své zdravotní pojišťovny a tuto skutečnost následně sdělí zaměstnavateli.

Zaměstnanecké podíly a akcie – zdanění

Novela zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2026 zavádí do českého právního řádu daňově zvýhodněný režim pro zaměstnanecké akciové opční programy. Jde o úpravu stanovující, za jakých podmínek je možné využít výhodnější daňový režim (hlavně osvobození od placení pojistného) při nabídnutí vlastních obchodních podílů/akcií zaměstnancům. Příjmy zaměstnanců při využití nároků z těchto programů nebudou zdaněny okamžitě, jejich daňová povinnost se odkládá. Zákon z toho důvodu stanovuje oznamovací povinnost zaměstnavatelů vůči správci daně, a to ve lhůtě pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.

Pokud budou splněny veškeré zákonné podmínky, bude se ze zaměstnaneckých akcií platit pouze 15% daň z příjmu. Od odvodů pojistného budou osvobozeny na straně zaměstnavatele i zaměstnance. Na obchodní podíly a akcie nabyté uplatněním kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí se nevztahuje osvobození od daně z příjmů z důvodu tzn. časového testu (vlastnictví podílů po dobu alespoň 5 let a akcií po dobu alespoň 3 let). V případě prodeje podílů/akcií zaměstnancem se toto osvobození od daně z příjmů neuplatní.

Právní úprava řeší pouze úplatný převod podílu/akcií, nikoli bezúplatný nebo situaci, kdy je sjednaná opční cena nižší vzhledem k jejich tržní hodnotě. Tehdy se příjem bude nadále zdaňovat a bude se z něj odvádět pojistné jako z příjmu ze závislé činnosti dle § 6.

2) Obecné změny ve zdanění

Změny při prodeji akcií a podílů

Do konce roku 2024 platilo, že příjmy z prodeje cenných papírů (po 3 letech držby) a podílů ve společnostech (po 5 letech držby) byly osvobozeny bez ohledu na výši dosaženého příjmu. Od 1. 1. 2025 však novela ZoDP zavedla roční limit 40 milionů Kč pro všechny druhy těchto příjmů. Nad uvedený limit byly příjmy zdanitelné. Nové znění účinné od 1. 1. 2026 opět ruší limit 40 milionů Kč při prodeji cenných papírů (akcií) a obchodních podílů u fyzických osob. Od roku 2026 je tedy osvobození po splnění časového testu (5 let u podílů, 3 roky u akcií) zase bez omezení výše příjmu. U kryptoměn ke změně nedochází: Limit 40 milionů Kč se uplatní bez ohledu na délku jejich držení.

Změna definice nízkoemisních vozidel

Novela ZoDP mění definici nízkoemisních vozidel. Bez této změny by v budoucnu hrozilo, že by plug-in hybridní vozidla přišla o podporu. Nově se nízkoemisním vozidlem bude rozumět silniční motorové vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a není bezemisním vozidlem. Nová definice od roku 2026 umožní poskytnout daňové zvýhodnění při poskytnutí nízkoemisního služebního vozidla i pro soukromé účely.

Navýšení odpočtu výdajů na výzkum a vývoj

Novela ZoDP také přináší navýšení odpočtu výdajů na výzkum a vývoj, a to na 150 % do limitu 50 milionů Kč. Nad uvedený limit si bude moci poplatník odečíst jen 100 %. Lhůta pro uplatnění odpočtu se prodlužuje ze 3 na 5 let.

Celostátní působnost finančních úřadů v oblasti vymáhání daňových nedoplatků

Od ledna 2026 dochází k postupnému zapojování všech finančních úřadů do tzv. celostátního vymáhání. Pro daňové poplatníky to znamená, že jejich daňové nedoplatky bude moci vymáhat i jiný než místně příslušný finanční úřad. Podle zákona o finanční správě totiž nově provádí vymáhání peněžitého plnění ten finanční úřad, který jej zahájil jako první. Pokud bude daňový nedoplatek vymáhán jiným finančním úřadem, měli by poplatníci být včas informováni standardizovaným dokumentem uvádějícím všechny potřebné údaje.

Některé změny v oblasti DPH

Změny účinné od 1. 1. 2026 přináší i zákon o DPH. Některé finanční činnosti již nebudou od DPH osvobozeny – tato úprava se týká například obstarávání inkasa, vedení evidence investičních nástrojů a vybírání televizních a rozhlasových poplatků.

Dále se do zákona zavádí procesní rámec vracení DPH, který nově upravuje podmínky pro vybrané kategorie osob a situace: osoby požívající výsad a imunit, mezinárodní organizace, zahraniční osoby, případy bezdůvodně zaplacené daně. Nárok se oproti dřívějšku uplatňuje formou daňového přiznání pro vrácení daně. Zákon stanoví příslušné lhůty a povinné přílohy, jako například kopie daňových dokladů. Zavádí se také úprava pro vracení bezdůvodně zaplacené daně.

Změny při vracení DPH cestujícím (TAX FREE): Doklad o prodeji může být nově vystaven pouze v jednom vyhotovení, data uvedená na dokladu o prodeji budou zaslána celní správě pro následné elektronické potvrzení vývozu.

Změny v ostatních zákonech týkající se oblasti daní

Zákonem č. 316/2025 Sb. (novelou zákona o účetnictví) dochází k navýšení limitů pro kategorizaci účetních jednotek (mikro, malá, střední, velká) a zákonem č. 93/2009 Sb., o auditorech ke zúžení okruhu povinného auditu na pouze střední a velké účetní jednotky, čímž se výrazně snížila administrativní zátěž pro malé podniky. Pravidla se aplikují na účetní období začínající od 1. 1. 2026.

Nové přestupky na úseku zaměstnávání od 1. 10. 2025 a od 1. 7.2026

Máme za vhodné připomenout i některé změny účinné již od loňského roku, ovšem s přesahem do dalšího období: Součástí tzv. doprovodného zákona k JMHZ byla i novela zákona o zaměstnanosti (ZoZ), která přinesla rozšíření přestupku nehlášené práce. Zaměstnáváte-li cizince, stanoví ZoZ v § 87 odst. 1 povinnost zaměstnavatele informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce. S účinností od 1. 10. 2025 jsou zaměstnavatelé povinni hlásit nástup těchto osob do zaměstnání nebo k výkonu práce nejpozději před okamžikem nástupu do zaměstnání nebo k výkonu práce, tj. fakticky den předem.

Je nezbytné nahlásit cizí státní příslušníky nejen při nástupu do zaměstnání, ale i k nástupu k výkonu práce. To znamená, že subjekt, u něhož je práce vykonávána, nemusí být nutně zaměstnavatelem. Tato dikce cílí i na pracovníky vyslané ze třetího státu podle § 95 zákona o zaměstnanosti. Jediná skupina, na niž se ustanovení o nehlášené práci nebude vztahovat, jsou pracovníci vyslaní na vnitřním trhu EU zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě. Tam se nadále uplatní stávající lhůta i hlášení prostřednictvím portálu SÚIP na základě speciálního ustanovení v § 101a zákona o zaměstnanosti.

Co se stane, když zaměstnavatel zapomene pracovníka nahlásit? Za nový přestupek umožnění výkonu nehlášené práce zaměstnavatelům hrozí pokuta až do výše 3 000 000 Kč. S účinností od 1. 7. 2026 bude tento přestupek rozšířen o nové písm. k) v § 5, kdy nehlášenou prací bude i práce konaná osobou, u níž zaměstnavatel nesplnil povinnost zaevidovat ji do evidence zaměstnanců podle zákona o JMHZ nejpozději před okamžikem nástupu do zaměstnání. Tato úprava má usnadnit odhalování nelegální práce.