Mnoho týdnů se o něj vedly ostré politické i odborné spory, až do minulého týdne ale vlastně nikdo nevěděl, jak přesně bude státní rozpočet pro letošní rok vypadat. Jasný byl především jeden parametr – celkový deficit ve výši 310 miliard korun. Ten o 63 miliard překračuje schodek povolený zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
Ministryně financí Alena Schillerová z ANO to schytala od opozičních politiků, ekonomů i Národní rozpočtové rady. Schodek v takové výši je nezákonný – a nedodržování zákonů vládou je obzvláště nebezpečné, shodovali se kritici.
Nyní debata přechází do další roviny: co zveřejněná čísla říkají o plánovaném hospodaření eráru na letošní rok a jak se liší od plánů, které loni na podzim do Poslanecké sněmovny přinesl tehdejší správce státních financí Zbyněk Stanjura z ODS. Podle ekonomů oslovených týdeníkem Ekonom nová verze přinesla jedno pozitivum: oproti té Stanjurově omezuje čarování s čísly a zkreslování příjmů či výdajů. Pak už mnoho pochvalných slov nezaznělo.
Rozpočet odpovídá prioritám nové vlády. Z velké části jde o úspory na takzvaných kapitálových výdajích, tedy investicích. Přednost dostaly především sociální výdaje či zemědělství. Řečeno politickým jazykem: rozpočet proti původní verzi více peněz projídá a méně hledí do budoucnosti.
Typický úkaz: seškrtané investice
Při zavádění úspor se největším otloukánkem stalo ministerstvo obrany. V aktuální verzi státního rozpočtu přišlo o 21 miliard korun a pro rok 2026 bude disponovat necelými 155 miliardami, tedy zhruba stejnou částkou jako v loňském roce. Což neodpovídá závazku předchozí vlády postupně zvyšovat obranné výdaje až na tři procenta hrubého domácího produktu v roce 2030. „My žádný takový závazek nemáme, to si pletete se stávající opozicí,“ prohlásil Andrej Babiš pro Novinky.cz.
Infografika
Vláda obhajuje své rozhodnutí také tím, že celkové výdaje na obranu i tak letos splní závazek vůči NATO a dosáhnou přibližně 2,1 procenta HDP. Ekonom z Centra veřejných financí Aleš Bělohradský toto tvrzení uvádí do kontextu. „Snížily se investiční výdaje v obraně. Takže pokud chceme splnit závazek k NATO, musí se do obranných výdajů započítat také část výdajů na dopravní infrastrukturu,“ upozorňuje na to, že v dokumentaci k rozpočtu vláda do obranných výdajů započítává také téměř 20 miliard z kapitoly ministerstva dopravy.
Stejnou „fintu“ použil i Stanjura. „Jenže podle jeho návrhu jsme měli obranné výdaje ve výši 2,3 procenta HDP včetně výdajů na infrastrukturu, teď jsme na 2,1 procenta včetně infrastruktury,“ dodává Bělohradský.
Z investičních výdajů zmizelo v aktuálním návrhu rozpočtu také přes 18 miliard na přípravu nových jaderných zdrojů. Kabinet to vysvětluje tím, že státu stále chybí souhlas Evropské komise s poskytnutím půjčky elektrárně Dukovany. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka tento souhlas nepřijde dříve než v příštím roce a vláda pak prý do jádra bude investovat o to víc.
Výrazně přidáno naopak na investice dostane v letošním roce ministerstvo dopravy. Schillerová sem oproti rozpočtu předchozího kabinetu posílá o 17 miliard korun víc. Tyto peníze mají sloužit na krytí deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury. Vedle toho ministerstvo dostalo také 0,8 miliardy na slevy na jízdném pro seniory a studenty.
Infografika
To ale na faktu menších kapitálových výdajů nic nemění. Celkově z nich zmizelo 10 miliard korun. To je v kontrastu s tím, že se vláda při představování vlastního rozpočtu chlubila hlavně seškrtáním provozních výdajů státních institucí o desetinu. „Ale škrtů je mnohe více v kapitálových než v běžných výdajích. Dá se to pochopit – investice se mohou odložit a tolik to nebolí, ale my ekonomové to nevidíme rádi,“ tvrdí Bělohradský z Centra veřejných financí.
Často jde podle něj o seškrtání relativně malých částek, tedy malých z celkového pohledu na rozpočtové výdaje. Třeba Národní sportovní agentura přišla v oblasti kapitálových výdajů o plnou polovinu, tedy o 800 milionů korun.
Kdo si polepšil a jaký to má význam
Naopak největší nárůst výdajů vykázal resort práce a sociálních věcí. V jeho kolonce přibylo téměř 16 miliard korun. Polepšilo si také ministerstvo zemědělství. „Půjde o navýšení transferů do Státního zemědělského intervenčního fondu zhruba o sedm miliard korun. Je to poměrně vysoká částka na to, že není nijak podrobně popsáno, na co přesně půjde,“ hodnotí Bělohradský.
Oproti Stanjurovu návrhu si polepšilo o 2,2 miliardy také ministerstvo školství. I tak je ovšem celková suma v jeho kapitole – necelých 284 miliard korun – skoro o sedm miliard nižší než v roce 2025. „V době slušného hospodářského růstu a zároveň při vysokém deficitu státního rozpočtu vláda vůbec neřeší podfinancování českého školství. Zároveň je podfinancovaná věda,“ kritizuje ekonom CERGE‑EI Daniel Münich, podle nějž tento stav vláda zdědila po té předchozí.
Jako problém Münich vidí především fakt, že vláda dokázala „najít“ peníze na populistické kroky. Například za domácnosti i firmy převzala 17 miliard na poplatcích za obnovitelné zdroje. „Jenže oni nám to stejně vezmou z budoucích daní. V Česku je prostě strašně populární, když politici lidem něco zaplatí přes rozpočet, tedy z jejich vlastních peněz, a říkají: My jsme vám zlevnili elektřinu,“ dodává Münich.
Úpravy proběhly pod taktovkou Schillerové také na straně příjmů. Ministryně z nich škrtla na devět miliard, o které podle ní byly nadhodnoceny příjmy ze sociálního pojistného. Naproti tomu ale přibylo přes 15 miliard daňových příjmů. O tolik více by stát měl vybrat podle nové makroekonomické predikci. Ta počítá pro Česko s vyšším růstem než predikce z loňského podzimu.
Až příští roky ukážou
Ekonomové zároveň uznávají, že prostor ministryně financí na zásadní změny rozpočtu byl přece jen omezený. Česko funguje od 1. ledna v rozpočtovém provizoriu a zůstane v něm až do doby, kdy poslanci schválí rozpočet nový. Aby stát nefungoval podle loňského, bylo potřeba s novým přijít co nejdřív. Předchozí kabinet zde tomu nastupujícímu roli neusnadnil. „Tím, že minulá vláda dělala při sestavování státního rozpočtu různé triky a zakrývala reálný stav věcí, poskytla té současné alibi, aby nedělala větší změny,“ říká Bělohradský.
Daleko podstatnější proto bude, jak se nová koalice vypořádá s rozpočtem na další roky funkčního období, neboť tam už žádná alibi mít nebude.
Hlavním problémem eráru je už několik let obrovský nesoulad v příjmech a výdajích, který se začal zvyšovat od pandemie covidu‑19. „Reálné příjmy státního rozpočtu, tedy po očištění o inflaci, se drží prakticky na stejné úrovni. Jenže výdaje od roku 2019 vzrostly o nějakých 250 miliard,“ vyčísluje Bělohradský. „Bylo to vlivem různých vnějších důvodů – vyšších výdajů na zbrojení kvůli válce na Ukrajině, vyšších výdajů na zdravotnictví, dražší obsluhou státního dluhu nebo růstem důchodů kvůli vysoké inflaci.“
Infografika
Schillerová už dříve naznačila, že hlavními nástroji pro konsolidaci veřejných financí mají být nové příjmy z potírání šedé ekonomiky prostřednictvím obnovení elektronické evidence tržeb nebo boje s nelegálním zaměstnáváním a prací načerno. Na výdajové straně rozpočtu slibuje další úspory. „Problém hlubokých deficitů státního rozpočtu se ale nedá zachránit zvýšením příjmů z potírání šedé ekonomiky. To může rozpočtu ulevit, ale nezachrání ho,“ tvrdí Münich. Totéž podle něj platí pro úspory – jsou řádově nižší, než by státní rozpočet potřeboval.
Podle ekonoma se nepodařilo zacelit díru po příjmech, které stát vybíral od fyzických osob před zrušením superhrubé mzdy. To schválil v listopadu 2020 tehdejší kabinet vedený Babišovým hnutím ANO s účinností od ledna 2021, společně s ním pro změnu hlasovali poslanci ODS. Státní rozpočet tím přišel o 90 miliard korun v daném roce a letos mohl mít v dnešních cenách příjmy až o 150 miliard vyšší. Jinými slovy, deficit mohl být poloviční. Podle Münicha tento výpadek nelze bez růstu daní nahradit a dříve či později k jejich zvýšení vláda – ať tato, či některá příští – bude přinucena.
Nejistotu ohledně schopností vlády zkrotit rozpočtové schodky navíc zvyšuje fakt, že kabinet spolu se zveřejněním návrhu rozpočtu na letošní rok „nepřibalil“ k informacím střednědobý výhled. Tedy tu část, kde alespoň rámcově plánuje hospodaření v příštích letech. „Chtěl bych výhled vidět, abychom věděli, jak plánuje vláda vyřešit problém deficitních rozpočtů, protože to nevychází. Kde jinde bychom se měli dozvědět, jestli je do výhledu propsané vládní programové prohlášení a hospodářská strategie?“ ptá se Münich.
Problém rostoucích schodků ostatně dobře ilustrují rostoucí náklady, které má stát s financováním státního dluhu. Ty vzrostly zhruba ze 40 miliard ročně na letošních 110 miliard. Pro lepší představu – jsou to třeba více než dvě třetiny rozpočtu ministerstva obrany.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan Němec




