Kolumbijský kokain, afghánský heroin i syrský captagon. Rusko má prsty v miliardovém drogovém byznysu po celém světě

Oficiální politika Moskvy zní jednoznačně a nekompromisně: Drogy jsou naprosto nepřípustné a i držení sebemenšího množství relativně neškodné marihuany znamená přímou jízdenku do drsného vězení. Ve skutečnosti se ale v prostředí západních tajných služeb už desetiletí hovoří o tom, že vztah Kremlu k drogám není zdaleka tak odmítavý. Ruské mafie v 80. letech a 90. letech udržovaly dobré vztahy s jihoamerickými drogovými kartely a podle odtajněných zpráv CIA měly dokonalé krytí: jedním nejvyšších kmotrů měl být údajně blízký spolupracovník Vladimira Putina a zároveň ruský „protidrogový koordinátor“ Viktor Ivanov.

V novém tisíciletí zase ruské organizované skupiny nabízely drogovým kartelům a pašerákům pomocnou ruku při praní špinavých peněz vydělaných při obchodu se zakázanými substancemi. Během doby ruské vojenské přítomnosti zase nevídaně vzkvétala produkce amfetaminů v Sýrii.

Podle bývalého českého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je ruská stopa v mezinárodním obchodu s drogami – navzdory všem proklamacím o boji proti narkotikům – obrovská. „Už celá léta jsou známá veřejně publikovaná podezření, že je tamější vládní garnitura propojena s drogovou mafií. Tedy tou největší skupinou mezinárodně organizovaného zločinu, ať jde o dovozy kokainu do Evropy, tak i o výrobu heroinu a jeho vývoz z Afghánistánu do celého světa,“ říká Vobořil.

Pašerácký uzel

Celosvětová produkce kokainu se soustřeďuje do tří jihoamerických zemí: Kolumbie, Bolívie a Peru. Především kolumbijské drogové kartely jsou světově proslulé. Už méně známá je skutečnost, že s nimi dlouhá léta spolupracují také ruské kriminální skupiny. Rusko (a také Ukrajina) totiž patřily dlouhodobě mezi jedny z hlavních uzlů při obchodu s drogami od heroinu až po kokain. A nic na tom nezměnila ani válka na Ukrajině – naopak.

Podle ruského deníku Moscow Times, sídlícího v nizozemském Amsterdamu, se objem kokainu zabaveného v Rusku během prvních dvou let války oproti dobám před invazí na Ukrajině zvýšil desetinásobně. Důvod? Pašeráci přišli o svou původní trasu, jež vedla přes ukrajinský přístav Oděsa.

Jen loni ruské úřady zabavily na 3,7 tuny vysoce kvalitního kokainu. Jedním z největších záchytů byla 1,2tunová zásilka z Jižní Ameriky, objevená v roce 2024 v přístavu v Petrohradu. Dalších půl tuny kokainu pak celníci objevili ve stejném městě v prosinci 2024.

Výběr Ruska jako tranzitní země v době mezinárodní izolace působí paradoxně. Má to ovšem logický důvod: Rusko se v posledních letech – i kvůli drsným postihům za držení a prodej drog – stalo jednou z technologických velmocí, co se drogového byznysu týče. Právě tady se začaly ve velkém používat pro prodej drog nejrůznější darknetová tržiště. „Stala se primárním centrem velkoobchodu s kokainem. Petrohrad kriminální skupiny zvolily kvůli přístavu, odkud vyplouvají lodě do Evropy,“ píše Moscow Times.

Podle zprávy, kterou loni v listopadu zveřejnili Max Daly a Patrick Shortis z Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, kontrolují ruské organizované zločinecké skupiny přes 90 procent celosvětového obratu podobných tržišť. Přes platformy jako Kraken, Mega nebo Blacksprut tak protékají desítky miliard dolarů.

Další „dar“ světovému obchodu s drogami jsou pak sociální sítě, především Telegram. „Přes Telegram najdete všechno – ať je to obchod s lidmi, jakýmikoliv látkami, ale i třeba se zbraněmi. Je to hlavní distribuční kanál. Přes Telegram tak vlastně proteče třeba sto miliard eur, které z velké části pochází z drog či léčiv,“ konstatuje Vobořil.

Stejně pokrokoví jsou ruští obchodníci s drogami při využívání kryptoměn. Například loni v prosinci se podle britského deníku The Independent podařilo úřadům ve Velké Británii rozbít mezinárodní organizovanou skupinu tvořenou ruskými kyberzločinci, britskými drogovými dealery a ruskými oligarchy. Ta prostřednictvím kryptoměn vyprala až 700 milionů liber pocházejících s obchodu s drogami.

(Proti)drogový baron

Ruský drogový byznys má ovšem kořeny daleko v minulosti. Americký deník The Washington Post popisuje, že největšího rozkvětu tato spolupráce ruských a kolumbijských mafií dosáhla v 90. letech. Ruské kriminální skupiny nejprve pomáhaly jihoamerické kartely, především jeden z největších z Cali, vyzbrojovat. Podle deníku tak bujel čilý barterový byznys ve formě výměny kokainu za zbraně.

Nešlo přitom zdaleka jen o celosvětově populární kalašnikovy AK-47. Například v roce 1997 se americkým úřadům podařilo překazit obchod, v jehož rámci Rusové chtěli Kolumbijcům dodat dvě bojové helikoptéry a ponorku určenou k pašování kokainu z Jižní Ameriky na Floridu. Stál za ním ruský mafián Ludwig „Tarzan“ Fainberg, který byl zatčen při uzavírání obchodu v jednom ze striptýzových barů v Miami.

Vedle toho pomáhala ruská mafie, respektive její americká odnož, zakládat skořápkové firmy a bankovní účty u bank na karibských ostrovech, a to za jediným účelem: vyprat miliardy dolarů, získané z pašování kokainu z Jižní do Severní Ameriky. Podle The Washington Post si za to účtovala až 30procentní poplatky.

Na zapojení mafie by nebylo nic až tak překvapivého, lze namítnout. Už v 90. letech ale podle The Washington Post panovalo podezření, že do dodávek zbraní a pašování kokainu do Spojených států byla zapojena také tajná služba KGB. Sledovala tím dva cíle – vedle finančního zisku se také snažila přísunem kokainu destabilizovat společnost amerického nepřítele.

„Podle odtajněných zpráv CIA vedly stopy až k Viktoru Ivanovovi, bývalému členu KGB, který v letech 2008 až 2016 paradoxně působil jako šéf Federální služby pro kontrolu drog a který patří mezi nejbližší chráněnce Vladimira Putina,“ tvrdí Vobořil. Ivanov podle něj už v 80. letech ovládl trh s kokainem v ruském Petrohradu a podílel se i na spolupráci s jihoamerickými kartely.

Tato podezření v roce 2015 potvrdil i další bývalý kágébák Jurij Švec. Ten v médiích prohlásil, že do obchodování s drogami a praní vydělaných špinavých peněz byl zapojený nejen Ivanov; vše se dělo také s vědomím a souhlasem Vladimira Putina, který v té době působil na petrohradské radnici.

Kokain chudých ze Sýrie

Jiným příkladem, který vybízí k pochybnostem ohledně upřímnosti snah Kremlu v tažení proti drogám, byla ještě donedávna Sýrie. Když loni na konci roku protivládní jednotky dobyly Damašek, učinily na severovýchod od syrského hlavního města ohromující objev.

Uvnitř velkého skladu v městě Dúmá našly továrnu na výrobu captagonu, původně legálního léku a od 80. let už na Západě zakázané drogy na bázi amfetaminu, které se též přezdívá kokain chudých. Svět oběhly záběry vojáků sypajících do kanálu celé pytle pilulek.

Ve skutečnosti ovšem pro západní tajné služby objev velkovýrobny captagonu nebyl překvapením. O tom, že se v Sýrii vyrábí tato droga, oblíbená mimo jiné i nejrůznějšími milicemi a jejími bojovníky pro „vylepšení“ bojového nasazení, se vědělo dlouho. Stejně jako o tom, že její výrobu převzal od roku 2017 pod vlastní dohled režim prezidenta Bašára Asada.

Pro zdevastovanou ekonomiku země sužovanou občanskou válkou byl captagon klíčovým vývozním artiklem do arabských zemí v Perském zálivu, ale také do Evropy a dál na západ. Na začátku dvacátých let dosáhl podle deníku The New York Times objem exportu captagonu 5,7 miliardy dolarů; jiné odhady ale hovoří až o desetinásobné částce. Vyráběla se ho zhruba tuna týdně, což podle odhadů představovalo na čtyři pětiny světové produkce.

Jak souvisí výroba captagonu v Sýrii s Ruskem? Moskva se do občanské války v Sýrii vložila na podzim roku 2015 a zemi opustila až loni společně s Asadovým pádem. Podle Vobořila je přitom nemožné, že by Rusové o tak masivním obchodování s drogou nevěděli.