Jen málo aut z dálky poznáte tak rychle jako Mini Cooper. Ačkoliv jde už o čtvrtou generaci malého vozu, bezpečně v ní najdete linie shodné se všemi předchůdci, dokonce i s původním modelem z dílny geniálního konstruktéra Aleca Issigonise. O svém původu ale tak trochu lže, přestože vlajka Spojeného království v zadních světlech nadále vlaje jasně a hrdě.
Nová generace Mini Cooperu má dvě větve. Spalovací je výrazně přepracovanou minulou generací vozu se všemi novými technologiemi i interiérem, ale stále na stejné platformě. Ta se vyrábí v Oxfordu. Elektrická, kterou redakce otestovala, stojí na úplně nové platformě, kterou BMW vyvinulo spolu s čínskou automobilkou Great Wall. Elektrické Mini se v Číně také vyrábí. Minimálně zatím, od roku 2026 se rovněž přestěhuje do Velké Británie.
Nový základ ale neubral nic na klasickém charakteru třídveřového vozu (pětidveřové Mini bude nadále jen benzinové). S britským hatchbackem je pořád radost jezdit, i když zrovna nesedíte v nejostřejší verzi JCW. Podvozek je dobrým kompromisem mezi komfortem a sportovní tuhostí, k tomu přidejte přesné řízení podpořené volantem s takřka ideálním průměrem. Jen možná na tloušťce věnce bychom ubrali.
Ani síla verzi SE rozhodně nechybí, ba spíše naopak. Přední kola roztáčí elektromotor o výkonu 160 kW a tlak na plynový pedál musíte dávkovat skutečně velmi jemně. Prudší přidání třeba na semaforech vede až ke grotesknímu prohrábnutí předních kol. Na druhou stranu při pružném zrychlení budete konkurenci hledat složitě, i když provozní hmotnost atakuje 1,7 tuny.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později