Osekání podpor v energetice odradí od investic, Česko bude dál zaostávat, shodli se experti v debatě

Nový nápad na osekání velkého balíku peněz vyplácených na dotacích pro obnovitelné zdroje energie podrobují experti kritice. Ministr financí Zbyněk Stanjura chce najít úspory kontrolou a vyhodnocováním povolené ziskovosti provozu fotovoltaických elektráren, případně počítá i s jejím snížením. Návrh mají nyní v rámci souboru norem lex OZE III na stole poslanci.

Solární zdroje by také měly ztratit nárok na podporu ve dnech, kdy tržní ceny elektřiny kvůli vysoké výrobě klesají do záporu. Diskutující v debatě Ekonomu na téma rozvoje obnovitelných zdrojů v Česku se shodli, že schválení textu v nynější podobě by poškodilo celý sektor a vyslalo negativní signál dalším investorům. Ukazuje se, že v Česku panuje nepředvídatelné legislativní a ekonomické prostředí. „Vnímáme to poněkud nešťastně. Mění se pravidla v průběhu hry,“ potvrdila výkonná ředitelka Aliance pro bez­emisní budoucnost Jana Morávková.

Opatření míří především na elektrárny, které vznikly v době solárního boomu v letech 2009 a 2010. V portfoliu je má také skupina Decci a její ředitelka Darina Merdassi řekla: „Pokud stát na sebe tehdy vzal nějaké závazky, měl by jim stejně jako každá jiná instituce dostát. My jsme si k financování vzali bankovní úvěry a také musíme dostát závazkům vůči financujícím institucím,“ okomentovala tento pokus, jak ulevit státnímu rozpočtu.

Podle ní nedává smysl současný stav „bourat“. Projekty, na něž stát bude po dobu dvaceti let dotacemi přispívat, mohou být ještě řadu let v provozu, investoři s nimi počítají. V budoucnu mohou jednoduše projít repoweringem, tedy výměnou některých komponent za novější a účinnější, a sloužit dalších deset nebo dvacet let. „Budou to jedny z nejlevnějších obnovitelných zdrojů na trhu, je lepší s těmito projekty začít pracovat a využívat podporu, která se do nich investovala,“ nastínila Merdassi.

Ze střech domků i do firem

Expert na financování projektů v energetice z Komerční banky Pavel Beran připomíná, že se zdaleka nejedná o první opatření namířené proti majitelům fotovoltaických elektráren. Když stát před necelými třemi lety zvedl dodatečnou solární daň pro projekty spuštěné v roce 2010 z deseti na dvacet procent, celý sektor to vnímal tak, že se už nic měnit nebude. Tehdejší vláda to slíbila. „Změnili jsme na základě toho i naši politiku úvěrování. Teď máme na stole další projekty a znovu se dostáváme do nejistoty,“ řekl Beran.

Debata se točila kolem zásadního rozporu. Nyní stát na jedné straně obnovitelné zdroje podporuje a tvrdí, že se bez nich nelze obejít. Vzal na sebe řadu závazků ohledně podílů zelené energie na celkovém energetickém mixu. Na druhé straně vláda podnikatelům situaci komplikuje a tím ohrožuje naplnění všech, tedy i svých cílů.

Pokud sněmovna návrhy schválí, dále se prohloubí podle řečníků v debatě zpoždění, které Česko ve výstavbě obnovitelných zdrojů nabralo za zbytkem Evropy. V letech 2011 až 2020 se totiž takřka nestavělo a trvalo nějakou dobu, než se provozovatelé fotovoltaiky zbavili stigmatu solárních baronů.

Do loňska tempo přibývání nových fotovoltaik zrychlovalo. V minulém roce podle údajů Solární asociace vzniklo takřka 83 tisíc nových elektráren, a to především na střechách rodinných domů. Těch se letos staví o dost méně, zato se začínají připojovat velké firemní elektrárny a první solární parky.

Celkový instalovaný výkon nových solárních zdrojů by nicméně měl podle odhadů asociace zůstat na stejné úrovni jako loni, tedy kolem jednoho gigawattu. Merdassi vyslovila domněnku, že je to nedostatečné tempo, pokud má Česko naplnit všechny cíle z klimaticko‑energetických plánů.

Nedávno přijaté zákony měly výstavbu zjednodušit, investoři však narážejí na řadu překážek. „I při nové legislativě je obtížné získat stavební povolení,“ potvrdila Merdassi. V praxi firma splní zákonné požadavky, často ale narazí na odpor místních obyvatel či samosprávy. Ředitelka skupiny Decci poukázala na to, že fotovoltaika i větrná energetika mají stále špatnou pověst: „Pokud chceme výstavbu obnovitelných zdrojů akcelerovat, je nutná osvěta. Je třeba se snažit o komunikační proměnu v rámci konkrétních municipalit a regionů.“ A tato osvěta nemůže přicházet jen od investorů a oborových asociací, ale i ze strany státu.

Jak najít „zeleného Turka“

Politici a úředníci podle Merdassi ovšem nevysvětlují dostatečně, co se v energetice děje. Tedy proč je třeba odstavit uhelné elektrárny, proč stavět nové obnovitelné zdroje, proč místo velkých zdrojů a centralizované energetiky nastupuje decentrální s velkým množstvím zdrojů a co to všechno znamená.

Morávková k tomu podotkla, že ministerstva sice komunikují, ale často nespolupracují. „Je důležité v dobrém slova smyslu zjednodušovat. Potřebovali bychom najít nějakého influencera, takového ‚zeleného pana Turka‘, který by složité věci tlumočil široké veřejnosti. Zároveň je potřeba mnohem více komunikovat s municipalitami.“ Naráží na europoslance Filipa Turka, který svou cílenou komunikací na sociál­ních sítích oslovil velkou část voličů.

Beran potvrdil, že projekty na novou výstavbu obnovitelných zdrojů jsou. „Vidíme velkou aktivitu investorů. U fotovoltaických projektů však jako banka potřebujeme mít určitou míru jistoty, za kolik se bude elektřina prodávat za 10 či 15 let, tedy na dobu, po kterou poskytujeme financování,“ objasnil postoj bank.

Aktuální tržní ceny jsou relativně nízké a v rozumné době nezajišťují návratnost. Investiční podpora – z Modernizačního fondu, z Národního plánu obnovy či z evropských fondů – pomůže investorovi snížit počáteční vklad. Bance však nekryje riziko budoucího provozu, tedy cen elektřiny.

Banky mnohdy potřebují, aby za nimi klient přišel s projektem, v němž bude zajištěn prodej za předem dohodnutou cenu. To jsou nejčastěji smlouvy typu PPA (power purchase agreement) s nějakým věrohodným odběratelem. V debatě, která je dostupná na webu www.ekonom.cz, zaznělo, s jakými komplikacemi se firmy potýkají při uzavírání tohoto typu smluv, v čem by pomohlo rozšíření aukcí pořádaných státem také na fotovoltaiky, co jsou akcelerační zóny a co nejvíc komplikuje život investorům do obnovitelných zdrojů.

Partnerem debaty byla Komerční banka