Když se vyčíslují ekonomické dopady migrace, často zaznívá argument, že stárnoucí Západ přistěhovalce potřebuje, protože pomáhají uzdravit veřejné rozpočty. Mladí a produktivní imigranti platí daně, z nichž se financují důchody a zdravotní péče pro starší lidi. Nový výzkum ale ukazuje, že fiskální dopad imigrace není tak jednoduchý. Podle některých studií je přínos u vysoce kvalifikovaných přistěhovalců sice jasný, v případě těch méně kvalifikovaných naopak výrazně záporný.

Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost ve své studii zveřejněné minulý měsíc například uvedl, že průměrný migrant s vysokou mzdou přispěje do veřejných rozpočtů do věku 85 let čistou částkou 684 tisíc liber, nicméně průměrný příspěvek migranta s nízkou mzdou byl čistě negativní, a to ve výši 578 tisíc liber.

Druhá nedávná studie pro Amsterodamskou univerzitu zjistila, že nezápadní přistěhovalci s nejvýše základním vzděláním stojí nizozemskou státní pokladnu za celý život 360 tisíc eur. Naproti tomu nezápadní přistěhovalci s magisterským vzděláním měli pozitivní čistý životní přínos ve výši 130 tisíc eur.

Ve Spojených státech pak zveřejnila Národní akademie věd již v roce 2017 odhady fiskálních nákladů různých skupin migrantů. Ukázalo se, že průměrný migrant s nižším než středoškolským vzděláním obdrží na dávkách od státní správy o 109 tisíc dolarů více, než zaplatí na daních během svého života.

Přirozeně platí, že fiskální dopady nejsou jediným hlediskem, jímž by se imigrace měla hodnotit. Někteří ekonomové navíc výše zmíněná čísla kritizují a poukazují na to, že pouhé odečtení přijatých dávek od zaplacených daní neposkytuje úplný obraz o tom, jaký dopad mají přistěhovalci na státní rozpočet.

Každopádně by bylo záhodno, aby se debata o imigraci zbavila ideového nálepkování a začala se více řídit rozumem. Západ migranty potřebuje. Ale rozhodně ne všechny stejně.

Přeji pěkné čtení.

Související