Češi se zapojují do byznysu s léky na obezitu. Mohou pomoci i s alzheimerem

Vlna zájmu o léky na obezitu prodávané pod značkami Ozempic, Rybelsus či Wegovy narostla natolik, že se jejich dánský výrobce Novo Nordisk stal před rokem nejhodnotnější společností v Evropě. Z trůnu sesadil francouzského výrobce luxusního zboží LVMH, zahrnujícího třeba značku Louis Vuitton.

S tím, jak se farmaceutické firmy na hubnutí zaměřily, dostala podporu řada vědeckých týmů, které ve svých výzkumech cílí na různé přístupy k obezitě. Výzkumných cest je více a na jednu se nyní vydali i Češi.

Konkrétně jde o tým Lenky Maletínské z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jeho výzkum prokázal, že by preparáty snižující chuť k jídlu mohly brzdit i Alzheimerovu chorobu. Nová studie zveřejněná v časopise European Journal of Pharmacology ukazuje experimenty v tkáňových kulturách a u myší.

Testovanou látkou byl speciálně upravený peptid, který se za běžných okolností přirozeně vyskytuje v mozku. Svůj unikátní preparát chtějí Češi po dalším vývoji licencovat. „Alzheimerovu chorobu považuji za daleko závažnější, než je cukrovka nebo obezita,“ říká Maletínská s odkazem na to, že Ozempic se prodává hlavně jako lék na diabetes. Na ten se farmaceutický průmysl vrhl už dávno, naopak uspokojivou léčbu neurodegenerativních onemocnění zatím nenabízí.

Nyní přichází unikátní látka se schopností opravovat poškozené neurony a spojení mezi nimi. Pokud by klinické testy ukázaly, že se u lidí chová stejně jako u zvířat, byla by tu šance Alzheimerovu nemoc nejen brzdit, ale i léčit právě tímto preparátem. „To by bylo úžasné, podobný lék na trhu zatím není,“ říká Maletínská a upozorňuje, že také populární lék na hubnutí Wegovy nyní prochází klinickými testy, v nichž se zkoumá jeho schopnost chránit před Alzheime­rovou nemocí.

Novo Nordisk i další velké farmaceutické firmy vidí v obezitě velkou šanci. Už podporují řadu vědeckých týmů, které se jí zabývají.

Testování na lidech je velmi drahé, zdlouhavé a riskantní. Běžně trvá 10, ale klidně i 15 let. „Náklady na vývoj léku se pohybují v rozmezí zhruba 25 až 50 miliard korun,“ říká David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Na pulty lékáren se dostane jen zhruba desetina přípravků, které do klinického hodnocení vstupovaly.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Vědecké týmy nemají na klinické testování dost peněz ani zkušenosti. Proto obvykle založí menší firmu, třeba univerzitní spin‑off. „Ten rozvine potenciální nový lék do určitého stadia. Pak se celá menší firma prodá silné zahraniční farmaceutické společnosti,“ vysvětluje Martin Fusek, zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, který má na starosti transfer technologií. Další možností je poskytnout poznatky chráněné patentem nebo licencí přímo farmaceutické společnosti. Takovou možnost před časem zvolil tým Maletínské u jiného pre­parátu, taktéž na bázi peptidu využitelného u obezity. Jeho aplikace myším a potkanům u nich vedla k výraznému zhubnutí, a to bez následného jojo efektu, tedy opětovného nabrání původní hmotnosti.

„V roce 2017 jsme podepsali s firmou Novo Nordisk licenční smlouvu,“ říká Maletínská. Ta stanovuje, jaký podíl ze zisku a za jakých podmínek by vědci dostali v případě, že by se preparát začal používat jako lék. S kolegy získala před časem od dánského koncernu také grant na výzkum, nyní se Novo Nordisk snaží z české látky vyvinout léčivo, ale výzkum je stále v preklinické fázi. „Mají podobné molekuly z různých akademických pracovišť a snaží se je zkombinovat dohromady, aby získali účinnější léčivou látku,“ popisuje vědkyně.

V centru pozornosti na každý pád zůstává lidská tloušťka. Přednosta Centra diabetologie v IKEM Martin Haluzík potvrzuje, že léků na obezitu bude přibývat. Na odborných kongresech, které navštěvuje, se o probíhajících klinických testech hodně hovoří. A mnohé preparáty podle něj vypadají, že budou účinnější než ty dosavadní. Místo toho, aby působily na jeden či dva hormony, účinkují rovnou na tři.

Daleko s vývojem takových léků je podle něj společnost Eli Lilly. Jeden z jejích preparátů postoupil do třetí fáze klinických testů a už se prokázalo, že zvládne snížit hmotnost až o čtvrtinu.

„Obezita se bude řešit dalších dvacet let,“ myslí si profesor Fusek. Firmy i výzkumné týmy tak budou přicházet s nápady na potenciální nové léky zajišťující štíhlou linii.

Růst akcií odstartoval horečku

Obezitou či nadváhou trpí značná část populace ve vyspělých zemích a příklad společnosti Novo Nordisk ukazuje, že se na tom dá velmi dobře vydělat. Z 26 dolarů před pěti lety se cena její akcie postupně vyšplhala na více než 140 dolarů za kus. Podobně u amerického konkurenta Eli Lilly vyhnaly léky na obezitu Mounjaro a Zepbound v rozmezí pěti let cenu akcie ze 116 na 960 dolarů.

„Důvodem růstu odvětví je velmi silná poptávka spotřebitelů po relativně jednoduchém hubnutí,“ říká analytik společnosti XTB Tomáš Cverna. Také on si myslí, že tato poptávka hned tak neodezní. Horečka kolem novinek, jež přitom původně vůbec nebyly určeny na snižování váhy, bude lákat ke vstupu čím dál více firem. Ale nebudou ve snadné situaci. „Novo Nordisk i Eli Lilly se snaží zvýšit výrobní kapacity, aby byly schopné dodávat léky na hubnutí ve velkém,“ popisuje Cverna.

Dánové letos oznámili, že chystají výstavbu nového výrobního závodu ve Spojených státech. Podle Fuska jde už o úplně jinou společnost než před pěti lety. „Vydělala spoustu peněz a rozrostla se,“ popisuje a připomíná, že své projekty zaměřené na spolupráci s vědci přesunula pod pobočku v americkém Bostonu.

Co je k dostání v Česku

Obezitu či nadváhu přisuzuje statistika 60 procentům Čechů, což zemi v tomto ohledu řadí k evropské „špičce“. Při nadváze a mírné obezitě zůstává stále nejlepší cestou k řešení dieta a fyzická aktivita. Lidé s těžkým stupněm obezity nebo s přidruženými zdravotními problémy mohou zkusit vsadit i na odpovídající léčbu. Ne všechny nové léky na obezitu jsou však v Česku k dispozici. Jejich popularita ve světě je taková, že se hovoří o jejich zneužívání relativně štíhlými lidmi, poptávku tedy výrobci zatím neuspokojují.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

O nejpopulárnější Ozempic byl v Česku takový zájem, že začal v lékárnách chybět, a ministerstvo zdravotnictví loni v červenci omezilo jeho předepisování. Nyní ho mohou dostat jen pacienti s cukrovkou. Wegovy je dostupný ve Spojených státech a ve vybraných evropských zemích, v Česku zatím ne. Pro léčbu obezity tady lze využít Saxendu, rovněž vyvinutou v laboratořích firmy Novo Nordisk. Sází na jinou účinnou látku než Ozempic a Wegovy, ale funguje na podobném principu. „Tento lék je potřeba podávat injekčně jednou denně, zatímco Ozempic pouze jednou týdně,“ srovnává Haluzík. Saxendu lze předepisovat i lidem, kteří cukrovkou netrpí.

Novinkou na českém trhu je lék Mounjaro. „Působí na dva hormony v trávicím traktu, takže by měl být účinnější než stávající léky,“ říká Haluzík. Jak upozorňuje mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lukrécie Sophie Vojáčková, na český trh přišel v polovině srpna a předepisování zatím není nijak omezeno. Limitující může být cena. „Startovací dávka na první měsíc vychází na 7000 korun,“ říká Haluzík. To je více než dvojnásobek ve srovnání s Ozempicem a Saxendou. A ve vyšším dávkování cena poroste, někdy až na 15 tisíc korun.

Blahodárné i nežádoucí účinky

Dosavadní léky působí na trávicí soustavu, zahánějí pocit hladu a člověk se po jejich požití cítí plný. Preparáty, na jejichž vývoji pracuje Maletínská s kolegy, by měly působit přímo na mozek. Takže vědci musí ještě pečlivě prozkoumat jejich vliv na nervovou soustavu.

O vlivu části tradičních léků proti obezitě primárně na mozek se ví. A mohou mít i odlišné nežádoucí účinky. Do této kategorie spadá třeba Mysimba, která se v Česku používá od roku 2014. Vedle trávicích obtíží může její užívání vyvolat bolesti hlavy a poruchy spánku.

Čeští vědci přišli s tím, že látky snižující chuť k jídlu a zajišťující štíhlou linii by navíc mohly brzdit Alzheimerovu chorobu.

Další tradiční léky, jako například Orlistat, sází na blokaci vstřebávání tuků. Řadě pacientů vadí, že spolu s jejich podáváním je potřeba dodržovat dietu, konkrétně se vy­hýbat nadměrné konzumaci tuků. Úbytky váhy bývají i při změně jídelníčku kolem kila týdně.

Léky na cukrovku, které se dostaly na trh nedávno, začaly poté, co se ukázalo, že lidé po nich hubnou, dominovat i proto, že zajistí mnohem výraznější redukci, klidně jde až o 15 procent toho, co člověk váží. Tyto léky snižují riziko infarktů a dalších kardiovaskulárních obtíží a brzdí chronické onemocnění ledvin.

V případě vysazení ale hrozí jojo efekt a mezi nežádoucími účinky těchto léků jsou podle Haluzíka zejména zažívací potíže, bolest břicha, nutkání zvracet, průjem či zácpa. V červenci časopis JAMA Ophthalmology zveřejnil studii, která naznačuje v ojedinělých případech dokonce spojitost mezi užíváním těchto léků a náhlým oslepnutím. Toto tvrzení bude nyní ještě důkladněji prověřeno.