Blížící se termín implementace kyberbezpečnostních směrnic NIS2 a DORA staví mnohé podnikatele do schizofrenní situace. Na jedné straně je zřejmé, že na firmy dopadnou v této oblasti nové povinnosti, na straně druhé mnohé firmy s posilováním vlastní kyberbezpečnosti otálejí kvůli zpoždění legislativního procesu. „Zatím není připravené finální znění zákona. Nevíme, jak bude přesně právní úprava vypadat, a pro mnoho společností tak zatím kyberbezpečnost není důležité téma,“ vysvětluje Petr Zítka, odborník na problematiku kybernetické bezpečnosti z advokátní kanceláře Sedlakova Legal.

Téma kybernetické bezpečnosti je však v současnosti aktuální nejen kvůli budoucím novým legislativním povinnostem, ale i z ryze praktických důvodů. „S rostoucí mírou digitalizace a automatizace stoupá i významnost hrozících kyberbezpečnostních rizik a samozřejmě i otázky budoucí implementace zmíněných směrnic budí jak obavy, tak očekávání,“ vysvětluje dvojí linii firemních úvah David Kotris, výkonný ředitel a jednatel společnosti enovation specializující se na dotační poradenství.

Základním faktickým problémem, který posilování firemní bezpečnosti brání, je nedostatek prostředků, případně neochota je na tyto účely vynaložit. Vhodnou motivací ovšem může být získání dotace, pomocí které je možné firemní kybernetickou transformaci alespoň částečně financovat.

O podporu mohou žádat podnikající fyzické a právnické osoby, které více než dva roky fungují v provozovně, ve které se má podporovaná inovace uskutečnit.

Více cest k jednomu dotačnímu cíli

Variant, které může firma usilující o dotační příspěvek zvolit, je hned několik. Základní možností pro malé a střední podniky v současnosti představuje Operační program technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, respektive v rámci něj vyhlášené výzvy Digitální podnik – Virtuální podnik a Digitální podnik – Digitální podnik. Na první zmíněnou výzvu bylo alokováno 500 milionů korun, na druhou pak jedna miliarda.

Podporu z těchto výzev dosud získalo necelých 500 firem. „V rámci druhé výzvy zatím registrujeme 25 projektů. Tato výzva bude otevřena do konce března a největší příjem žádostí bývá většinou až na konci,“ konstatuje Petra Milcová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Získaná dotace vždy pokrývá pouze určitou, legislativou určenou část celkových nákladů. „V případě výzvy Digitální podnik je to 25 až 60 procent celkových způsobilých výdajů, kde se míra podpory liší dle regionu a typu žadatele. Obecně platí princip čím rozvinutější region a větší podnik, tím nižší míra podpory,“ osvětluje nuance dotační politiky Kotris.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň na konec roku chystá novou specializovanou dotační výzvu. „Její zaměření bude čistě na zavádění prvků kybernetické bezpečnosti: investice nebo pořízení nových služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií, především tedy software, hardware a služby související s posílením kybernetické bezpečnosti malých a středních podniků,“ představuje plány Milcová.

Scénář se opakuje stále dokola: Firmy se musí přizpůsobit legislativě, která dosud neexistuje.

Více variant pak mají podniky s ambicí aktivně vyvíjet vlastní technologická řešení. Ty podle Kotrise mohou usilovat o získání prostředků například z chystaného dotačního programu Aplikace zaměřeného na vývoj softwaru či skrze mezinárodní či unijní programy zaměřené na kyberbezpečnost a digitalizaci.

Formální preciznost, obsahová inovativnost

Žadatelé usilující o podporu skrze některou výzvu vyhlášenou v rámci Operační program technologie a aplikace musí splňovat určité podmínky. „O podporu mohou žádat podnikající fyzické i právnické osoby, které zakládají novou provozovnu nebo které více než dva roky fungují v provozovně, ve které se má podporovaná inovace uskutečnit. Dotovaný projekt musí zavádět inovativní řešení v oblasti nevýrobních digitálních technologií,“ představuje základní parametry Zítka. Zároveň dodává, že dotovaný program musí být zahájen až po registraci žádosti o podporu a musí být v souladu s principy udržitelného rozvoje a environmentálními cíli EU.

Při samotném sestavování žádosti je vhodné využít pomoc specialisty. Ten může jednak významně pomoci s naplněním formálních podmínek a zároveň svou expertizou může poradit s obsahovou podobou předkládané žádosti. Pro získání dotace je vedle formálních podmínek nutné zaměřit se i na materiální stránku. Dle podmínek stanovených ministerstvem by totiž podporu měly získávat pouze ty projekty, které zavádí inovativní řešení, která mají dopad na celý výrobní proces.

Související