Firmám dělá potíž práce s daty, jejich zpracování a analýza ve velkém objemu. Jak ukázal nedávný průzkum společnosti Deloitte, zhruba polovina těch podnikajících ve středoevropských zemích, Česko nevyjímaje, ke sběru a analýze dat stále používá papír, tužku, případně Excel. To je připravuje o čas a benefity, které může automatizovaná práce s daty mít. Jde zejména o přípravu a včasnou reakci na krizové situace. „Pokud se firma rozhodne být řízená daty, může ji to udělat adaptabilnější vůči nenadálým změnám,“ vysvětluje ředitel pro oblast dodavatelských řetězců Deloitte Jiří Pavlík. Obrat by mohl nastartovat nastupující nefinanční reporting – nová povinnost, která se na firmy valí buď ze zákona, nebo je k ní tlačí jejich dodavatelé. Kvalitní datový základ totiž přípravu takzvaných zpráv o udržitelnosti usnadňuje. A jeho výhody pak mohou firmy přenést i do dalších oblastí svého byznysu.
Jak tlak na udržitelnost mění pohled na dodavatelské řetězce a zapojení firem do nich?
Poté co přichází povinný nefinanční reporting, firmy potřebují data nejen za sebe, ale i od svých dodavatelů. Tam nastává velký problém. Otázkou totiž je, jak data získat, jak propojit celý dodavatelský řetězec, aby firma na konci získala skutečně relevantní data. Zajistit mimo jiné musí také jejich auditovatelnost a zpětnou dohledatelnost. Jinými slovy firma musí být schopná doložit, kde data vznikla, kdo s nimi pracoval, kdo a kdy je případně změnil. Ukazuje se, že na to nestačí excelová tabulka, protože v té kdokoliv cokoliv změní a zpětně nepoznáte, co bylo změněno. Takže firmy potřebují nějakou sofistikovanější technologii, datovou platformu, kde budou data sbírat a připravovat reporty.
Nedávný průzkum společnosti Deloitte ukázal, že 44 procent firem stále shromažďuje data o udržitelnosti ručně. Jak velký to je handicap?
Jsme na začátku, je to spíš odraz reality. Je to varování, které říká, že časem budou muset firmy sběr dat automatizovat, protože budou muset řešit nastupující povinnost zpětné auditovatelnosti dat. Pokud nebudou data shromažďovat jiným způsobem než prostřednictvím excelových tabulek, budou muset kvůli této povinnosti shromažďovat papírovou dokumentaci.
Ve firmách se často používá informační systém SAP. Je ten vhodný pro sběr dat pro potřeby ESG?
SAP není přímo datová platforma. Jeho součástí je reportingová vrstva, má také svou analytickou část, přes kterou by teoreticky šlo data shromažďovat. Pokud firmy ve vašem dodavatelském řetězci používají SAP, tak jej můžete použít i pro sběr dat pro ESG. Ale není to úplně nejvhodnější platforma pro sbírání dat z různých zdrojů a jejich propojování.
Jaké systémy jsou tedy vhodné?
Je jich celá řada. Mohou to být cloudové platformy, to znamená platformy od Googlu, Microsoftu, Amazonu. My často používáme například Keboolu. Každý systém má svoje plusy, minusy. Obecně je potřeba napojit vstupy přes různá rozhraní. Nad tím pak v té platformě potřebujete umět nastavit algoritmy předzpracování dat. To znamená, že posbíraná data za pomoci vytvořených algoritmů předzpracujete a následně si nad nimi postavíte vizualizační platformu ve standardních nástrojích, jako je například Power BI nebo Tableau. Samozřejmě na trhu je i řada firem, které nabízejí systémy specializované pro ESG reporting.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později