I když umělá inteligence nezvládá emoce, srandu s ní zažít lze. Například vám zcela vážně poradí, abyste okořenili špagety benzinem nebo použili lepidlo, pokud ingredience na pizze nedrží, jak by měly. To jsou však jen dětské nemoci, které tvůrci modelů postupně eliminují. České firmy i jejich zaměstnanci se s umělou inteligencí stále více sžívají. Od nástrojů, jako je ChatGPT nebo Google Gemini, si slibují, že jim přinesou nižší náklady, větší efektivitu či zvýšení kvality produkce či služeb. Řada podniků s nimi však zatím stále pracuje spíš nahodile.

Průzkum ICT Unie, Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory totiž ukázal, že zhruba polovina podniků nemá pro využívání umělé inteligence (AI) zavedenou žádnou strategii. V jejich případě jde stále o experimenty, které se navíc obvykle omezují jen na generativní AI, která dokáže vytvářet nový obsah na základě obrovského množství informací, ke kterým má přístup. A to je škoda. Tam, kde se umělá inteligence včas nestane součástí běžného pracovního procesu, mohou čelit propadu produktivity vůči konkurenci. A to nejen na českém trhu, ale i celosvětově.

Dobrá zpráva je, že řady podniků, kde práce s AI přinášejí výsledky, se rozrůstají. Zatímco ještě před rokem bylo podle společnosti Gartner 70 procent firem v „průzkumném“ režimu, vymýšlely první případy použití, nyní již většina přešla do „pilotního“ režimu, kdy se testují první řešení na uzavřených skupinách uživatelů. „Společnosti budou čelit hlavně tomu, jak pilotní projekty, které se osvědčily, převést do produkčních řešení, aby mohla být využívána celým podnikem,“ upozorňuje Andrej Svitek, šéf pro AI v poradenské společnosti Trask.

Generativní umělá inteligence může zvýšit produktivitu také v sektoru služeb. Na rozdíl od předchozí automatizace, jako jsou roboti.

Ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl zmiňuje tři oblasti, kde dochází k nejrychlejší adaptaci na AI. První jsou „bílé límečky“, tedy například administrativní pracovníci, manažeři či právníci. V kancelářském prostředí AI „přebírá“ od zaměstnanců rutinní úkoly. Umí třeba odbavit e‑mailovou komunikaci se zákazníky či obchodními partnery. Další oblastí je vzdělávání, kde může AI přizpůsobit učení na míru konkrétním člověku. Třeba tím, že mu ordinuje látku, ve které je slabší. Třetím sektorem je zábava. AI například vylepšuje algoritmy a postavy ve hrách se adaptují na chování hráčů a dokážou se lépe rozhodovat.

Impulz pro zvýšení prodejů

Celkový potenciál je ještě mnohem větší. Podle čerstvé studie Implement Consulting Group pro Google by zavedení generativní AI mohlo během deseti let zvýšit HDP Česka o 14 až 16 miliard eur, tedy kolem 370 miliard korun. To odpovídá pěti procentům ročního HDP, a to zejména díky vyšší produktivitě pracovníků. Pětiletý odklad využívání by mohl snížit potenciál zvýšení českého HDP na jedno procento.

Zpráva odhaduje, že generativní AI bude při své práci využívat do deseti let přes 3,3 milionu zaměstnanců, tedy zhruba 57 procent z nich. Na rozdíl od automatizace, tedy zavádění robotů, může zvýšit produktivitu také v sektoru služeb. Největší ekonomický potenciál se nachází právě ve veřejné správě a podnikatelských službách.

Související

Nové příklady využití přicházejí v rychlém tempu. Například softwarová společnost SAP na své podnikové platformě minulý týden představila jako jednu z novinek vytváření reportů pomocí umělé inteligence. Manažerům poskytne spolehlivé podklady pro rozdělování odměn. S pomocí prediktivních funkcí je zase možné vytvořit optimální kombinaci obchodníků a produktů, které s nejvyšší pravděpodobností povedou ke zvýšení prodejů.

Zavádění umělé inteligence je doménou zejména velkých firem. Například v České spořitelně již loni na jaře zpřístupnili zaměstnancům prémiovou verzi interního GPT chatbota. První pilotní projekty se již osvědčily i v kyberbezpečnosti, kde se umělá inteligence v reálném čase využívá pro detekci potenciálně podvodných plateb, a v personální oblasti, kde vytvořili systém, který hodnotí míru rizika odchodu pobočkových bankéřů.

Nyní se s AI v České spořitelně zaměřují na datovou analýzu pro personalizaci e‑mailové komunikace, v marketingu či vymáhání pohledávek. AI automaticky analyzuje komunikaci s klienty v insolvenci a připravuje argumentaci pro bankovní poradce. „AI testujeme také v naší bankovní mobilní aplikaci George. Chceme zjistit, jak může chatbot pomoci klientům využívat George efektivněji a jak jim může dát základní finanční poradenství,“ říká mluvčí banky Filip Hrubý. Spořitelna plánuje tuto službu nabídnout v průběhu letošního roku.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Úleva pro právníky i lékaře

S tím, jak AI dospívá, zpřesňuje se a zrychluje, rostou i možnosti, které umělá inteligence nabízí. Nejde pouze o text. „Je jedno, zda je na vstupu textový prompt, nebo odkaz na e‑mail s přiloženým PDF dokumentem s oskenovanou smlouvou nebo hlasovou zprávou,“ říká spoluzakladatel a šéf technologického start‑upu Superface Radek Novotný. Vznikají i modely, které jsou například schopné sledovat práci zaměstnanců a vysledovat všechny úkony, které pomocí softwarových nástrojů plní. Ty pak mohou dělat za ně.

Nejčastějším způsobem využití umělé inteligence nicméně zatím zůstává práce s textem. Mnohde ji využívají k prověřování smluv. AI dokáže i v několikasetstránkových dokumentech pohlídat, aby vše bylo v souladu s právním rámcem či vnitropodnikovými směrnicemi. Například SAP tvrdí, že v tomto konkrétním případě to jeho zaměstnancům ušetří 16 tisíc hodin ročně. Interní databáze zahrnuje celkem 440 tisíc indexovaných smluv.

Bezpečnost AI vylepší modely nasazované lokálně, uvnitř společností. Firmy díky tomu přestanou být závislé jen na americké infrastruktuře.

Už delší dobu AI v podobě chatbotů používají také náboráři. Opět příklad ze společnosti SAP. Její pražské centrum podnikových a inovačních služeb naplánuje pro celý nadnárodní koncern ročně 90 tisíc pohovorů s uchazeči o práci. Proti manuálnímu plánování uspoří tři čtvrtiny času.

Umělá inteligence proniká také do zdravotnictví. Pomáhá se stanovováním diagnóz pacientů při rozborech moči, krve, tepu či třeba oční sítnice nebo odhaluje anomálie na rentgenových snímcích. To vše díky porovnání tisíců anonymizovaných snímků a hledání odchylek od normálu. Může vidět i to, co lékař nevidí. Ředitel zdravotnické divize firmy OR‑CZ Michal Mačát říká, že AI slouží nejen k diagnostice a zvyšování efektivity léčby, ale umí také dělat pořádek v dokumentech. „Ještě nedávno nám všude říkali, že naše systémy nepotřebují. Nyní je využívá 120 tuzemských nemocnic a dalších zdravotnických zařízení,“ říká Mačát.

To jsou jen střípky. Chtějí‑li firmy nastavit smysluplnou strategii, radí manažerka pro digitální ekonomiku ze Svazu průmyslu Anna Hroudová nejprve definovat konkrétní problémy nebo oblasti, které chtějí pomocí AI řešit. „Cíle musí být jasné a měřitelné, aby bylo možné vyhodnotit úspěšnost implementace,“ říká. Je také třeba projít aktuální stav – co a jak funguje, jaké jsou datové zdroje a technologická infrastruktura. A z toho při tvorbě strategie vycházet. Zároveň by podle Hroudové měla být strategie flexibilní a pravidelně aktualizovaná. Nelze ji zavádět bez zapojení zaměstnanců.

Jak překonat odpor zaměstnanců

Ze zmiňovaného průzkumu podnikatelských asociací totiž plyne, že řada firem má z využívání AI obavy. Nejčastěji se bojí, že bude zneužita pro škodlivé účely, dále mají obavy z neoprávněného přístupu k datům, nedostatečné transparentnosti a zodpovědnosti algoritmů nebo diskriminace a nepřesných výstupů. Podle dalšího aktuálního průzkumu, který provedla personální společnost ManpowerGroup, se firmy obávají nejvíc právě odporu zaměstnanců ke změnám. Za úplně největší výzvu to označila takřka třetina oslovených zaměstnavatelů z Česka.

Lidé sice na jednu stranu vnímají, že jim AI může ulehčit práci, ale zároveň mohou mít strach, že o ni nakonec úplně přijdou. Byť firmy nyní většinou tvrdí, že zapojení umělé inteligence do pracovního procesu uvolní ruce zaměstnancům, aby se věnovali kreativnějším činnostem, a ne tupé rutině.

„Pokud v dnešní době společnosti dokážou využít dostupné technologie naplno, mohou ušetřit i třetinu až polovinu času svých zaměstnanců,“ odhaduje personální ředitelka Pluxee (dříve Sodexo Benefity) Martina Machová.

Dá se čekat, že zaměstnance čeká postupná proměna povahy jejich práce a umělá inteligence bude hrát stejnou roli jako internet, tedy se z ní stane samozřejmá součást života. „Při náboru a rozvoji zaměstnanců na to budeme muset myslet,“ domnívá se Machová.

Obavy ohledně bezpečnosti může podle Novotného potlačit masivnější nasazení modelů umělé inteligence přímo uvnitř společností. Data se nebudou „posílat“ do zámoří na servery, kde chatboty s umělou inteligencí běží, nýbrž zůstanou doma pod střechou. Poběží lokálně v telefonech a osobních počítačích. „AI modely budou moci být provozovány ve stejném ochranném režimu, jako jsou dnes třeba cloudové služby. A po dobré zkušenosti s legislativou ohledně GDPR doufám, že tomu mohou napomoci i regulace,“ říká Novotný.

Související
Zobrazit