Přelet z Argentiny do Santiaga de Chile přes Andy, nejdelší horské pásmo na světě, nabízí úchvatnou podívanou. Z letounu jsou vidět skalnaté štíty hor, do nichž se zařezávají hluboké kaňony. Teď, kdy na jižní polokouli začíná podzim, mají sněhový příkrov jen nejvyšší vrcholky. Stroj míjí nejvyšší americkou horu Aconcagua, která šplhá do výšky téměř sedmi tisíc metrů nad mořem. Po pár minutách vystřídá velehory široké údolí a letadlo svižně klesá k mezinárodnímu letišti Pudahuel na okraji Santiaga. I z výšky je dobře vidět, jak je země v tomto ročním období vyprahlá. Našince může překvapit pohled na několik větších solárních parků, jejichž panely se v poledním slunci třpytí jako zrcadla.
Pohled do statistik tuhle situaci ozřejmí. Chile se během pár let vyšvihlo z nuly mezi patnáctku zemí s největší instalovanou kapacitou ve fotovoltaice. Podle chilské asociace pro obnovitelné zdroje (ACERA) dosáhla instalovaná kapacita fotovoltaik 10 gigawattů. Zhruba pět gigawattů je ve výstavbě a dalších 15 má povolení. Pro srovnání: v Česku je nyní 3,5 gigawattu solárních zdrojů, letos podle odhadů přibude další gigawatt.
Pro pochopení rychlého chilského postupu v přechodu na obnovitelné zdroje je však důležitější jiný údaj. Zatímco před pěti lety pokryla dvacetimilionová země energií ze slunce zhruba sedm procent své celoroční spotřeby elektřiny, nyní se soláry podílejí na energetickém mixu už více než pětinou. Nikde jinde na světě zatím na takový podíl nedosáhli.
Chile má totiž pro výrobu solární energie ideální podmínky, přímý sluneční osvit tu patří k nejvyšším na světě. Platí to zejména pro severní kus země, jejíž podstatnou část pokrývá poušť Atacama. Koeficient využití solárních elektráren – tedy poměr mezi skutečnou a hypotetickou výrobou elektřiny při nepřetržitém využití – tu vysoce přesahuje 30 procent. V centrální oblasti kolem Santiaga je to kolem 22 procent. I to je však stále více než průměr za Česko, který dosahuje necelých 13 procent.
Chile má pro výrobu solární energie ideální podmínky. Na severu země patří sluneční osvit k nejvyšším na světě.
V Chile to jde bez dotací
Jihoamerická země se po desetiletí spoléhala hlavně na uhelné, plynové a vodní elektrárny. Přibližně před deseti lety si tamní politici napříč spektrem uvědomili, jaké možnosti jim jejich nezvyklá geografie nabízí, a od té doby razí cestu k moderní energetice. Přispěly k tomu i protesty proti výstavbě nových uhelných elektráren a obří hydroelektrárně v Patagonii zkraje minulého desetiletí.
Chile si klade za cíl dostat se do roku 2030 na 80 až 90 procent obnovitelné elektřiny. Pokud vše půjde podle aktualizovaného plánu, už v té době budou mimo provoz všechny uhelné elektrárny. Dosud jich v zemi funguje jednadvacet, takřka kompletně jsou závislé na uhlí z dovozu. Smělé plány v obnovitelných zdrojích přitáhly do Chile podnikatele z celého světa, aniž by jim stát poskytoval přímou dotační podporu.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později