Fotovoltaika i čerpadla mají nová pravidla. Stát chce co nejvíc úspor

Od poloviny února platí upravené podmínky pro čerpání dotací z programu Nová zelená úsporám. Zvedl se bonus za komplexní renovaci rodinných domů a zároveň u fotovoltaiky začal platit limit pro rezervaci výkonu v síti. Jde o reakci na zlevňování solárních panelů a také o snahu motivovat domácnosti, aby fungovaly co nej­úsporněji.

„Ke snížení podpory došlo čistě u fotovoltaických panelů, kdy žadatel už neudělá žádná jiná opatření. I do budoucna chceme více podporovat komplexitu renovací a klást důraz na větší energetickou úsporu,“ vysvětlil v debatě týdeníku Ekonom ministr životního prostředí Petr Hladík.

Jaroslav Šuvarský, zakladatel a jednatel společnosti S‑Power Energies, která instaluje fotovoltaiku a tepelná čerpadla, přidal zkušenost, že zákazníky zajímá hlavně návratnost. Využití dotace ji pochopitelně snižuje, stejně jako panely nesoucí nižší cenovky. Na druhou stranu levnější silová elektřina ve srovnání s předchozími dvěma lety mohla některé domácnosti ukolébat, že se vlastně nic neděje a není třeba energetické úspory v takové míře řešit.

Fotovoltaika by podle Šuvarského měla být až posledním dílkem ve skládačce energetického mixu každé rodiny. „Prvně je potřeba zateplit, co nejvíce snížit spotřebu jako takovou. Následně je potřeba udělat úpravu otopného systému – nejdražší je přímotop, nejlevnější tepelné čerpadlo. A teprve třetím krokem je pořízení vlastní energie, tedy nejspíše fotovoltaiky,“ řekl Šuvarský.

Od krachu Bohemia Energy na podzim 2021 a zahájení ruské agrese na Ukrajině, po nichž následovalo prudké zdražení energie, se podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka mnohé změnilo. „Domácnosti tehdy chtěly především chránit své výdaje za energie a fotovoltaika představovala nejdostupnější řešení. A proto Nová zelená úsporám směřovala právě na financování domácích fotovoltaických elektráren. Nyní se situace na energetickém trhu začíná zklidňovat a my podporujeme kroky státu, aby motivoval domácnosti k investicím i do dalších úsporných opatření,“ řekl.

Prvním krokem má být zateplení, následuje úprava otopného systému. Výroba vlastní energie přichází až třetí na řadě.

Solární boom je zpět. Jiný než před lety

Loni v Česku přibylo rekordních 83 tisíc nových fotovoltaických systémů, na rozdíl od solárního boomu z let 2009 a 2010 dominují menší zdroje na střechách rodinných domů. Podle Hladíka zájem vydrží i letos. „Vláda slíbila, že podpoří 100 tisíc fotovoltaik na střechách. Tohle číslo jsme dávno překonali, za necelé dva a půl roku trvání vlády je to 150 tisíc. Čekáme, že 200 tisíc instalací určitě pokoříme. Nové nastavení podmínek navíc vede k tomu, aby se primárně stavělo pro vlastní spotřebu,“ připomněl ministr.

Vedle rodinných domů se stát nyní ve větší míře zaměřuje také na podporu energetických úspor u bytových domů či ve veřejných budovách a ve firmách, kde může jít o střechy hal, skladů či kravínů. Díky těmto instalacím může podle ministra přibýt gigawatt výkonu.

„Vzhledem k tomu, jak bývá ve společenství vlastníků těžké se domluvit, mě vcelku překvapil zájem o zateplení a instalaci fotovoltaiky v bytových domech. Je to věc, kterou chceme dál podporovat,“ slíbil Hladík.

Šuvarský zájem ze strany obyvatel bytových domů potvrzuje. „Legislativní změny otevřely úplně nový trh. Donedávna nebylo moc populární v bytových domech montovat fotovoltaiku. Pokud se nedohodli všichni v domě jednomyslně, nebylo ji možné instalovat. Dnes mohou lidé sdílet energii, kterou si vyrobí, aniž by museli dělat zásadní zásahy do objektu. A postačuje k tomu většinový souhlas,“ předal své poznatky z praxe a vyjádřil očekávání, že trajektorie zájmu o nové instalace u bytových domů bude podobná, jako se zvedl u rodinných domů.

Tepelná čerpadla nastupují

V poslední době se vedle fotovoltaiky rychle zvyšuje poptávka po tepelných čerpadlech a debatující se věnovali i tomuto tématu. „Jsme na začátku trendu, poroste podobně jako fotovoltaika,“ odhadl Šuvarský. A připomněl Německo či skandinávské země, kde podobný vzestup nastal dříve.

Každý nárůst poptávky ovšem přitahuje nové firmy, které nemusí vystupovat zcela čestně – použijí nekvalitní technologii nebo nenavrhnou nejlepší řešení.

K možnosti zavést nějakou formu minimální certifikace ministr Hladík poznamenal, že nemá smysl zvyšovat objem administrativy či kontrol. Chce jít cestou větší osvěty. „Během letoška spustíme poradenství pro každého – pro občany, předsedy SVJ, starosty či ředitele firem. Nechceme nahradit projekt, ale chceme jim ukazovat, co by v jejich případě mohlo dávat smysl,“ představil vládní strategii na tomto poli.

Poradci v regionech mohou zájemce nasměrovat k tomu, čím by v energetických úsporách měli začít. A s pomocí konkrétních údajů z daného objektu zkusí navrhnout nejlepší investice. „Chceme jít podobnou cestou jako u programu Nová zelená úsporám Light. Poradci jsou většinou lidé sdružení v místních akčních skupinách, případně lidé na energetických poradenstvích. To nejsou zaměstnanci státu, financujeme je projektově,“ vysvětlil ministr životního prostředí.

Na asociacích, které zastupují byznys, pak zůstává, aby si poradily s neférovými členskými firmami a v případně pochybností je vyloučily. Členství v asociaci nebo pro­fesním sdružení podle ministra může garantovat jistou kvalitu práce dané firmy. Pomůže lidem zorientovat se v nabídce.

„Solární asociace v reakci na možné energetické šmejdy na trhu zveřejnila určitý etalon kva­lity s více než dvaceti body. Instalační společnosti se k němu musí zavázat. Asociace následně kontroluje, zda to firmy naplňují a zda nedochází třeba k podvodným nabídkám,“ po­tvrdil Sedlák.

Na rozdíl od fotovoltaických panelů je u tepelných čerpadel mnohem větší výběr mezi domácími výrobci. V Česku se vyrobí zhruba 200 tisíc tepelných čerpadel za rok. To je výrazně víc, než kolik se tu instaluje. A kapacita se má v příštích letech ještě výrazně zvýšit, producenti v souhrnu míří k milionu vyrobených zařízení.

Partnerem debaty je S-Power Energies