Loňský rok přinesl na legislativním poli několik příkladů dobré praxe, díky kterým vznikla, případně byla novelizována, právní úprava snižující administrativní zátěž a odstraňující přehnaný formalismus. Takové právo, shodují se experti, zvyšuje konkurenceschopnost českých podnikatelů.

Pozitivní legislativní změny jsou v oblasti výzkumu a vývoje. Novelizovaná úprava stanovuje, že hodnoceno má být, zda se v konkrétním případě materiálně jedná o takový výzkum nebo vývoj, při nichž je možné uplatnit daňový odpočet, a nikoliv to, zda jsou v projektové dokumentaci formální nedostatky. „V praxi se začaly objevovat problémy: v důsledku formálních nedostatků v projektové dokumentaci správci daně odmítají uplatnění odpočtu uznat bez ohledu na to, zda o výzkum a vývoj jde, či nikoliv.

Legislativní počin roku – nominace

1. Odstranění zrušení rodných čísel – vláda vyslyšela obavy byznysu a prozatím odstranila termín, kdy mělo dojít k ukončení uvádění rodných čísel v občanských průkazech a jejich využívání pro vyhledávání v insolvenčním rejstříku.

2. Usnadnění vysílání zahraničních zaměstnanců do ČR – na novele zákona o zaměstnanosti je oceňována důsledná snaha zákonodárce převést nejlepší praxi do domácích legislativních podmínek. Výsledkem procesu by měl být flexibilní digitalizovaný ohlašovací systém, který dá Česku konkurenční výhodu v rámci EU.

3. Opatření na podporu využívání daňového odpočtu na výzkum a vývoj – předmětná část novely některých zákonů v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří odstraňuje právní nejistotu a formalismus a motivuje podnikatele k podpoře výzkumu a vývoje tím, že usnadňuje prokazování oprávněnosti uplatňovaného daňového odpočtu.

4. Přijetí zákona o ochraně oznamovatelů – kladně hodnocen je postup zákonodárce, který obsah předpisu konzultoval s veřejností, včas připravil metodické pokyny a pro povinné subjekty zorganizoval řadu přípravných workshopů.

Zdroj: Zákon roku, Deloitte Legal

„Potvrdily to i soudy, takže problém je možné odstranit pouze změnou zákona,“ konstatuje Jiří Nesrovnal, vedoucí sekce daně z příjmů právnických osob při Odborném kolegiu Komory daňových poradců České republiky působící v poradenské společnosti N – Consult a člen výkonného výboru ankety Zákon roku.

Jak ukazuje uvedený příklad, i další zákony nominované v kategorii Legislativní počin, měřítkem kvality předpisu nemusí být nutně proslulost regulované oblasti, ale spíše okolnosti vzniku. „Veskrze pozitivní očekávaný dopad předpisu může být znehodnocen nepodařeným provedením, a naopak marginální předpis může svým provedením ukazovat na příklad dobré legislativní praxe, na vhodné zapojení zúčastněných stran, na využití příkladů dobré praxe ze zahraničí a podobně,“ definuje některá kritéria pro hodnocení normotvorby Tomáš Babáček, advokát ve společnosti Verdian, který anketu Zákon roku před patnácti lety zakládal.

Robert Němec, předseda České advokátní komory, partner ve společnosti PRK Partners a člen výkonného výboru ankety Zákon roku, se domnívá, že samotný zákonodárný akt by měl být již jen zakončením přípravy předpisu. „Do legislativního procesu by měl předpis přicházet ve stavu, na kterém existuje široká odborná shoda. Odbornou veřejností přitom nejsou jen právní odborníci, ale také další dotčené profese jako IT, stavební odborníci, lékaři a další,“ vyzdvihuje význam neprávních profesí při normotvorbě předseda advokátní stavovské organizace.

S Němcovým názorem souzní i Babáček. Podle něj se dobrá legislativní činnost nedá ztotožňovat pouze s formální precizností procesu. „Měřítkem, jak dobré jsou předpisy, které vytváříme, by neměla být ani tak jejich dokonalá forma, ale reálný žitý konsenzus, že je potřebujeme a že respektujeme zdravý společenský kompromis, jehož jsou předpisy výsledkem,“ uzavírá advokát.

Do legislativního procesu má přicházet předpis, na kterém panuje odborná shoda nejen mezi právníky, ale v dalších dotčených profesích.

Související