Většina uprchlíků z Ukrajiny pracuje. Stát ale neumí využít jejich potenciál

Uprchlíci z Ukrajiny přijíždějí do Česka za sociálními dávkami. A ještě ke všemu berou lidem práci. Nejčastější dva argumenty, které používají kritici přijímání běženců hledajících ochranu před ruskou invazí, jsou nejen protichůdné. Navíc se po dvou letech války stále zřetelněji ukazuje, že ani jeden z nich neplatí.

Dokazují to statistiky ministerstva práce a sociálních věcí. Podle nich už letos v lednu převýšily zaplacené daně zaměstnaných lidí s dočasnou ochranou částku, kterou uprchlíkům vyplácí stát. Konkrétně pří­jmy rozpočtu dosáhly 1,9 miliardy korun, zatímco výdaje byly o miliardu nižší.

Zároveň platí, že zhruba tři čtvrtiny příchozích v produktivním věku si už u nás našly práci. Přesto se to nijak zásadně neprojevilo na vývoji nezaměstnanosti. Ta sice v Česku na začátku roku mírně stoupla z prosincových 3,7 na čtyři procenta. Statistici to ale přisuzují sezonním vlivům, ne přetlaku lidí na trhu práce.

Muži v menšině

Na začátku letošního roku žilo v Česku zhruba 310 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Za dva roky jejich pobytu u nás se hodně změnilo. Stále více běženců se smiřuje s tím, že konflikt jen tak neskončí. Další se nemají kam vrátit, protože přišli o domovy. Podle průzkumu think‑tanku PAQ Research více než polovina ukrajinských uprchlíků plánuje v Česku zůstat dlouhodobě. Konkrétně je to asi 180 tisíc lidí.

Doma působili ve specializovaných a řídících profesích, v Česku dvě třetiny uprchlíků pracují pod svou kvalifikací.

Vedle smíření se s delším než původně očekávaným pobytem v tuzemsku také výrazně vzrostl podíl uprchlíků, kteří se rozhodli nespoléhat na příjmy ze sociální pomoci a našli si práci. Zaměstnaných je 118 tisíc Ukrajinců, téměř dvě třetiny z nich jsou ženy.

Právě s pohlavím souvisí i pozice, na nichž běženci v Česku pracují. „Členské firmy Svazu průmyslu zaměstnávají ukrajinské pracovníky většinou v odvětví služeb. Co se týká průmyslu, pracují v provozech, kde je vyžadována manuální zručnost,“ potvrzuje mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Kateřina Jungbauerová.

Počet příjemců sociálních dávek z řad ukrajinských uprchlíků

Zvětšit přes celé okno

Dobré uplatnění nacházejí ženy z Ukrajiny třeba v cestovním ruchu, pohostinství nebo logistice. „V těchto sektorech bylo jejich zastoupení vždy silné a Ukrajinci hrají na těchto pozicích velkou roli i teď,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Výhodou je prý směnný provoz, který vyhovuje hlavně ženám s dětmi. „Práce na směny a různě dlouhé úvazky umožňují třeba skupině tří nebo čtyř matek s malými dětmi plánovat si práci tak, že jedna z nich hlídá děti a ostatní pracují,“ dodává Prouza.

Hlavně v prvních měsících válka kromě nové pracovní síly přinesla českým firmám ale také komplikace. Týká se to především mužů, z nichž někteří se vrátili domů, aby narukovali do armády. Podle odhadů Hospodářské komory mohlo jít až o 30 tisíc mužů. „Odchody pracovníků v březnu 2021 zasáhly 56 procent českých firem zaměstnávajících Ukrajince. Relativně nejvíce byli postiženi drobní podnikatelé a obor stavebnictví,“ popisuje mluvčí komory Miroslav Diro.

Postupně se ale situace stabilizovala. „Z hlediska nárůstu či poklesu zájmu Ukrajinců o práci ve stavebnictví se dá říct, že stav je stabilizovaný, neregistrujeme žádnou významnou změnu,“ konstatuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.

Nevyužitý potenciál

Uspokojivými statistikami o zapojení běženců z Ukrajiny do pracovního procesu v Česku ale dobré zprávy končí. Jak upozorňuje analýza PAQ Research, tuzemské firmy – často kvůli administrativním překážkám – totiž stále neumí naplno využít kvalifikaci a potenciál nově příchozích. „Ačkoliv většina uprchlíků pracovala na Ukrajině ve specializovaných, technických či řídících pozicích, svůj potenciál zde často nevyužívají. Čtyři z 10 pracujících vykonávají manuální a pomocné práce. Dvě třetiny pracují pod svou kvalifikací,“ píší autoři průzkumu, který se konal loni na konci roku. Alarmující navíc je, že místo aby se podíl s délkou pobytu u nás snižoval, byl při posledním kole průzkumu vyšší než v srpnu 2022.

Ruku v ruce s neodbornou prací jdou také nízké mzdy: podle PAQ Research plné dvě třetiny uprchlíků vydělávají méně než 150 korun za hodinu. A třetina žen v průzkumu think‑tanku uvádí, že kvůli uživení musí mít více než jedno zaměstnání.

Nejčastěji podle analytiků nevyužijí svou kvalifikaci lidé starší 40 let, horší šanci najít odpovídající pozici mají také ženy. Naopak mladší uprchlíci jsou podle lidí z byznysu úspěšnější. „Už zdaleka nepracují jen v manuálních a pomocných pozicích, zejména mladší ukrajinská generace se už zapojuje na maximum, a pokud tomu nebrání nějaká státní byrokracie, pracují na místech podle svých kvalifikací,“ potvrzuje Tomáš Prouza.

Obvyklou bariérou při hledání kvalifikované práce je neznalost jazyka. Komplikace ale přináší také byrokracie. Nejviditelnější je to v případě lékařů. Přestože ministerstvo zdravotnictví konstatuje, že kdo z Ukrajinců v nemocnicích pracovat chtěl, ten tam pracuje, druhým dechem dodává, že ne vždy na odborných pozicích.

Bilance příjmů a výdajů státu s uprchlíky z Ukrajiny (v mld. Kč)

Zvětšit přes celé okno

„Povolání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů je regulované a jeho výkon nelze bez splnění zákonných podmínek umožnit cizincům přicházejícím ze země mimo EU bez znalosti jazyka, místního prostředí a systému fungování zdravotnictví. A to i za situace, kdy by se tito lékaři měli soustředit na poskytování péče občanům Ukrajiny,“ vysvětluje mluvčí resortu Jan Řežábek.

Lékaři podle něj musí být schopni domluvit se jak s pacientem, tak i se svými kolegy. „Rizika spojená nejen s jazykovou neznalostí v případě zdraví nelze připustit. Ministerstvo zdravotnictví má však zájem na tom, aby ukrajinští lékaři podmínky pro výkon povolání splnili,“ doplňuje mluvčí.

Úřední šiml ale nestojí v cestě jen lékařům. „Vidíme to i u řady jiných oblastí, kdy je podmínkou práce nějaká zkouška – třeba u elektrikářů. A jelikož český stát trvá na tom, že zkoušky musí být složeny výhradně v češtině a bez tlumočníka, spousta lidí musí řadu měsíců pracovat na horší pozici, než na jakou má znalosti,“ upozorňuje Tomáš Prouza. Za zvážení by tak podle něj stálo revidovat pravidla a zaměřit se na věcné znalosti místo jazykových.

Naopak dařit se začíná podnikavým Ukrajincům, kteří se rozhodli v Česku pracovat sami na sebe. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí od začátku války vzrostl počet živnostníků z Ukrajiny o 10 tisíc. „Třeba v gastronomii vidíme, že si řada Ukrajinců po příchodu do Česka otevřela vlastní bistra nebo kavárny a často jsou velmi úspěšní,“ doplňuje Prouza.

Od začátku války vzrostl počet ukrajinských OSVČ v Česku o 10 tisíc. Úspěšní jsou uprchlíci například v oblasti gastronomie.

Dávky klesají

S rostoucím podílem uprchlíků, kterým se v Česku podařilo najít pracovní uplatnění, klesá počet příjemců sociálních dávek. „Humanitární dávku nyní pobírá kolem 97 tisíc osob. Zcela klíčové ale je, že počet příjemců dlouhodobě a setrvale klesá,“ uvádí ministr práce Marian Jurečka.

Jurečkova slova potvrzují i data z jeho resortu: zatímco v prvních měsících války bylo odkázáno na erár více než 200 tisíc běženců, loni počet postupně klesal až na dnešních necelých 100 tisíc. Podle ministerstva humanitární dávku, již resort vytvořil kvůli zajištění základních životních potřeb běženců, pobírají už jen nejzranitelnější z nich, například děti. Nezletilí představují 60 procent příjemců.

Pokles výdajů státního rozpočtu lze pozorovat i po započtení dalších dávek. Zatímco za loňské první čtvrtletí stát na dávkách a další pomoci vyplatil sedm miliard korun, v posledním kvartálu roku to bylo 3,9 miliardy. S ohledem na rostoucí příjmy lze podle ministerstva očekávat, že letos už Ukrajinci státnímu rozpočtu více přinesou, než z něj vyčerpají. Pokud by se podařilo lépe využít kvalifikovaných uprchlíků, aby získali odbornou a lépe placenou práci, státní rozpočet by na tom vydělal ještě víc.