Trh se zbožím nalezneme v každé lidské společnosti. Rozličné formy směny existují i v místech, na něž lidé takzvaně civilizovaní nahlížejí svrchu jako na primitivní a nerozvinutá. V komplexnějších společnostech se síť trhů zahušťuje. V Evropě tento vývoj během raného novověku vedl k vytvoření společnosti založené na trhu, jak o ní hovořil Karl Polanyi ve svém slavném díle Velká transformace (1944). V očích maďarsko‑kanadského filozofa znamenala historickou anomálii. Zatímco ve všech předchozích druzích společenského uspořádání byl trh doplňkem sociálního života a byl podřízen přísné morální regulaci, nyní se stal samotnou podstatou sociálního života. Místo Polanyiho pojmu společnost založená na trhu můžeme bez obtíží použít označení kapitalismus.

V této části seriálu však zaměříme pozornost nikoli na Polanyiho, nýbrž na jednoho z jeho břitkých kritiků, jakkoli by se na první pohled nemuselo zdát, že měli mnoho společného – ba možná více, než by si sami přáli. Fernand Braudel byl nepochybně jedním z nejvýznamnějších francouzských historiků minulého století a do dějin dějepisectví se zapsal monumentálním třísvazkovým dílem Materiální civilizace, ekonomika a kapitalismus: 15.–18. století, na němž podle vlastních slov pracoval dvě desetiletí, než v roce 1979 vyšlo.

Historickými argumenty autor přesvědčivě Polanyiho vyvrací a ukazuje, jak omezeně sociologicky trh v lidských dějinách chápal. Debata obou teoretiků se týká hlavně pojmů – co je směna a co je již trh. V jiné věci se však sobě podobají. Jako sociolog Polanyi rozlišoval dvě stadia uspořádání civilizace, a to jako společnost s trhem a společnost založenou na trhu. S podobnou dvojicí pracoval i historik Braudel – rozlišil tržní hospodářství a kapitalismus.

Rozlišovat společnost s trhem a společnost založenou na trhu odpovídá rozlišování tržního hospodářství a kapitalismu, jež jsou používány jako synonyma.

Na takovou distinkci v běžné komunikaci nedochází. Oba pojmy se obvykle používají jako synonyma. Braudel však počátky tržního hospodářství klade daleko do lidské minulosti, zatímco kapitalismus v jeho chápání se postupně rozšířil teprve během raného novověku jako jeho nadstavba.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-67294630-dejiny-vzniku-kapitalismu-26-dil-trzni-hospodarstvi-nebo-kapitalismus